Včera bylo pozdě

Tuhle básničku jsem rozepsala totálně zhulená v jednom undergroundovém klubu v Brně, kde na mě hluboce zapůsobila jeho strašně zvláštní atmosféra. Uložila jsem první sloku do mobilu, který pak měsíc ležel v opravně a dnes jsem ji objevila – a hele, vyrojily se další sloky, kvalitativně pokulhávající za tou první, zhuleneckou a tak nějak „opravdovou“, ale přesto se mi výpověď téhle básně líbí. Tak snad zaujme i někoho z vás:)

ztrácet čas
honěním se
za iluzí
jet na doraz
a být tam dřív
než druzí
pracovat moc
zabít čas
nemyslet na včera
probdít noc
a přesto nezažít
kouzlo večera
lásku promrhat
a všechno hezké
utopit v pití
živou mrtvolou se stát
nežít svůj život
ale být žiti
omnia vincit amor
kolik jen
skryto je v téhle větě
láska však chcípla na mor
takhle se žije
v moderním světě

17 komentáře “Včera bylo pozdě

  1. Říká se, že, pokud je člověk zhulený, tak prý takové věci mu jdou lépe vymyslet..
    No.. Já když jsem zhulený, tak mám spíš potřebu neustále filozofovat a také dokazovat mé myšlenky.

    Mimo to, máš to hezky napsané.

  2. Já jsem si říkal, že tady to není jen tak…že tady musíte něco hulit.

    Ale teď vážně. Kouření čehokoliv není zrovna moudrý nápad.

    A žádnému studentu magie bych hulení nedoporučoval. I když každého věc samozřejmě…hlavní je, ať se každý cítí dobře.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.