
Zas mi moje „veselá“ nálada přihrála pár veršů. Asi to tu brzo předělám na emo blogíseQ a budu tu psát o tom, jak se řezinkám do praciček. Do těch se samozřejmě neřezinkám, přece jen se někde v hloubi svojí poslední dobou čím dál nemocnější duše mám ráda a z některých věcí už jsem naštěstí vyrostla.
Přesto mám pocit, že si ubližuju, ne na těle, ale v myšlenkách, kdy mě ty neodbytné kurvy pronásledují a nedají si pokoje, útočí na všechny moje smysly a snaží se mě dohnat do stavu absolutního zoufalství.
Ale já se nedám, potvory!
A o tom je taky tahle nadějně beznadějná báseň. Poslední dobou s oblibou píšu nespisovně, vybíjejíc si tak zatím neznámé básnické pudy. A proto se tenhle další výblitek mé mysli jmenuje tak, jak se jmenuje a je takový jaký je. Sračky a prázdnota zatím vítězí na všech frontách, ale nebojte, chystám se na protiútok! Argh! Tak!:)
Topím se,
topím v bažině plný sraček
a marně v hnědý vodě
snažím se najít nějakej háček.
Hledám svou víru
a nacházím
jenom dno skleniček
a cigaretovej dým.
Svou smutnou tvář
v zrcadle prohlížím zběžně
a ve svým vlastní těle
cítím se vězněm.
Topím se,
topím a marně sháním stébla.
Naděje prej umírá poslední.
Ta moje už asi zhebla.
Hledám svou duši
a nahmatám
jen prázdnotu
v níž utápí se můj sebeklam.
V jámě ze smutku
se až po kolena brodím.
A doufám, že mě z tý díry
už konečně někdo vysvobodí.

Tohle..je mi poslední dobou (nejen)..docela hodně známý…
Tak ať je brzy líp a můžeš tvořit, píšeš krásné věci. Taky mě to občas přepadne, chce to prostě zatnout zuby a přežít. 🙂
[2]: Tohle tak nějak platí spíš pro předchozí článek, uklikla jsem se…, na druhou stranu, když si tak pročítám báseň, může to být i tady. 🙂
Krásná basnička… ale smutný…a jinak…NE! Žádnej emo blogíseq… tvoje stránky jsou úžasný. Ten obrázek je překrásnej. Každej má někdy takový nálady… a já taky… a myšlenky… kéž bych ty mrchy mohla vyhnat pryč…
Dokud se v tom brodíš jenom po kolena, je to ještě O.K.
Dokud to z tebe vypadává do sloff, je to ještě O.K.
Vrchovatou fůru europtimismu posílám.
Doufám, že se ti ulevilo alespoň napsáním básně. Povedla se ti 🙂
Jak je vidět i krize jsou k něčemu dobré. Vzniká díky nim krásná krizová poezie.