V baru s panem Žalem

Vzhledem k tomu, kolik povídek a básní už jsem panu Žalovi věnovala mu asi brzo zřídím samostatnou rubriku:) Je to tak, zase mi tento milý gentleman přinesl inspiraci a stvořili jsme spolu báseň – sic s fiktivním dějem, leč pravdě přece blízkou…

Seděli jsme jednou s panem Žalem
v zakouřeném lokále nad sklenkou vína.
V koutě se krčila Samota,
kus od nás se ožírala Vina.
Pod stolem válely se kosti
mé zářné Budoucnosti.
U baru klopil panáky
Jednooký, co mezi slepými je králem.
Bylo už skoro ráno, venku svítalo,
a baru vládly přízraky.
My jsme pili a mlčeli.
Špinavá Štěstěna nám přišla vykládat karty.
Oba jsme věděli,
že je má cinknuté a když nás políbí na rty
chytnem jen opar a ne nekonečnou kliku
a přesto za pár desetníků
jsme se jí na budoucnost zeptali.
Za okamžik štěstí v jejích očích to stálo.
Zfetovanou Lásku museli odnést.
I ostatní hosti pomalu odcházeli.
Jen nás dva, bůhvíproč, ve ztichlém baru nechali,
mezi zhaslými světly a plnými popelníky,
jsme dále mlčky popíjeli
své slzami zředěné vinné střiky.
Vlastně tam sedíme dodnes.

14 komentáře “V baru s panem Žalem

  1. Hezké! Psané z hloubi duše a s velkou myšlenkou! Ta první a třetí sloka, ty jsou úžasné. Ta prostřední je trochu slabší. Ale celkově se mi to moc líbí!

  2. Paráda je to fakt super už si to čtu po třetí a počítám s tím, že se za hodinu vrátim a přečtu si to znovu. Fakt paráda 🙂

  3. Moc se mi líbilo to zapojení opíjející se Víny, zfetované Lásky, krčící se Samoty a špinavé Štěstěny.. Musel to být.. zajímavý večer(y)..

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.