Kéž bych ho odhalila…
Chci pro svou touhu zastavit a nalézt vnitřní klid,
chci pro svou touhu hranice všech světů probořit.
Chci pro svou touhu běžet dál, než je světa kraj,
chci pro svou touhu nalézt místo, kde se skrývá ráj.
Chci pro svou touhu najít závoj ze světla,
chci pro svou touhu sejít až do pekla.
Chci svojí touze říct, že se pro ni soužím –
řekne mi ale někdo, po čem toužím?
to je krásný !
tomu říkáš umění? chacháááá, zkus občas třeba něco vyfotit, to by ti mohlo jít líp než žvatlání, který se ani nerímuje
milý kreparáte, tohle vážně není jedna z nejpovedenějších básní je to spíš unavený výřkik do noci;) a opravdu se nerímuje, ale rýmuje se vcelku dobře (ano ano, klišoidní rýmy na konci jsou na pár facek, ale jde tentokrát jde jen o pocit, ne o formu) hezký den;)
díky za kritiku a nezlobím se na tebe, ten kreperat na č. 2 jsem opravdu nebyl já, nejsi jediný komu ten člověk mým jménem psal a je to nějaká msta, jak jsem už na svým blogu napsal.
teď jsem si tu báseň přečetl a líbí se mi, tak ještě jednou promiň za toho člověka co se do tebe navez
Klišoidní rýmy? Na facku? Ne.
Zaujaly mě ty výstižně a nevšedně zvolené protiklady.
"…Chci pro svou touhu najít závoj ze světla,"
Tenhle verš speciálně je krásný. :))))
Kladu si stejnou otázku..
Jedna z tvých nejlepších! Uctivě poklekám ;-D