Sophiina volba

Jeden moudrý citát praví, že lepší je být smutný s láskou, než veselý bez ní. Já to některé dny cítím tak, že lepší je být smutný s láskou, než smutný bez ní. Prvého jsem si v životě užívala vrchovatě, druhé jsem zažívala poslední téměř dva roky. A ano, lepší je milovat a být milován, i když člověk občas cítí ostré jehly, jež se mu zabodávají do srdce, nechávajíce na něm rány, které se nikdy úplně nezacelí.
Proč se vlastně člověk trápí, i když v podstatě nemá důvod? Je to mnou – a ostatní to tak nemají? A nebo je prostě přirozeností člověka ronit slzy, ačkoli obloha života je bez mráčku?
Proč si někdy musíme volit mezi bolestí a radostí, mezi slzami s láskou a probdělými nocemi se slečnou Samotou a panem Žalem? Je to prostě Sophiina volba Lásky, mnou pro dnešní večer vytepaná do veršů.

corpus delicti
marného doufání –
večeřet beznaděj
probdít se k svítání
na varhany hrát
píseň pro loutky bez nití
loučí si posvítit
do hlubin nebytí
až na dno vystoupat
propadnout k oblakům
alea iacta est
noc běží vstříci snům
na všechny hory světa
chtěla bych vylézt
namísto radosti
volím si bolest
přibita na kříži
rezavým hřebem
namísto samoty
volím si tebe

12 komentáře “Sophiina volba

  1. Tajné – před přečtením smazat:

    "…občas cítí ostré jehly, jež se mu zabodávají do srdce, nechávaje na něm rány…"

    Školy nemám, ale myslím, že přechodník přítomný pro množné číslo slovesa nechávat je NECHÁVAJÍCE.

  2. [6]:Nekecejte o gramatice, jednou upozornit stačí, ať si s tím autorka naloží po svém.

    Teď k věci: Tvoje poezie je krásná jako vždy. Její ponurost je z ní na první pohled patrná. Jedno vím jistě: Báseň odráží autorovu náladu v daném okamžiku. Nemůžeš napsat tesknou báseň, pokud jsi šťastná a nemůžeš psát vesele, pokud jsi na dně. Nemám pravdu?

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.