
Proč se vlastně člověk trápí, i když v podstatě nemá důvod? Je to mnou – a ostatní to tak nemají? A nebo je prostě přirozeností člověka ronit slzy, ačkoli obloha života je bez mráčku?
Proč si někdy musíme volit mezi bolestí a radostí, mezi slzami s láskou a probdělými nocemi se slečnou Samotou a panem Žalem? Je to prostě Sophiina volba Lásky, mnou pro dnešní večer vytepaná do veršů.
corpus delicti
marného doufání –
večeřet beznaděj
probdít se k svítání
na varhany hrát
píseň pro loutky bez nití
loučí si posvítit
do hlubin nebytí
až na dno vystoupat
propadnout k oblakům
alea iacta est
noc běží vstříci snům
na všechny hory světa
chtěla bych vylézt
namísto radosti
volím si bolest
přibita na kříži
rezavým hřebem
namísto samoty
volím si tebe

Tajné – před přečtením smazat:
"…občas cítí ostré jehly, jež se mu zabodávají do srdce, nechávaje na něm rány…"
Školy nemám, ale myslím, že přechodník přítomný pro množné číslo slovesa nechávat je NECHÁVAJÍCE.
Pikaču, volím si Tebe!
[1]: ó… tak nebudeme si tady "hrát na dokonalost", že ne ? 😀 Takové komentáře pod články mám nejradši 😀 😀
Poslední verš mne naprosto dostal… Díky Za krásné básnicke pohlazení 🙂
[3]: Jojda, milej Lukášku, to, že někdo napíše pravopisnou zrůdnost, si vopravu přímo vyžaduje, tak nemel. Dik.
[5]: 😀 ách jo, jste nenapravitelní 😀
[6]:Nekecejte o gramatice, jednou upozornit stačí, ať si s tím autorka naloží po svém.
Teď k věci: Tvoje poezie je krásná jako vždy. Její ponurost je z ní na první pohled patrná. Jedno vím jistě: Báseň odráží autorovu náladu v daném okamžiku. Nemůžeš napsat tesknou báseň, pokud jsi šťastná a nemůžeš psát vesele, pokud jsi na dně. Nemám pravdu?
[7]: 😀
[1]: množné číslo…ano…děkuji:)
Dnes jsem náhodou zapnula o půl šesté AZ Kvíz a vykoukla na mě Lúmenn:-). Už jsem ti musela poctivě držet palce – zaválela jsi:-).
Ahoj Lúmenn, chci se zeptat.. nebyla jsi náhodou dnes (30.7.) v AZ kvízu :o)?
[11]: nááááhodou ano:)