Včera proběhlo autorské čtení našeho nakladatelství Pravěk a hrozně se povedlo. Četla jsem na něm pár svých starších básní, které jsou inspirované Tolkienem a jsou plné elfů, smutku a stesku po Moři. A právě tyhle básně a pak básničky jedné naší autorky, Ley, mě inspirovaly k tomu zase něco vytvořit. Něco elfího. Něco smutného.A najednou tu byla slova, tak snadno, jako by se vynořila z Jiného světa. A bolela. Ale bolela svým způsobem hezky. Najednou mě ovanula úplně nová vůně inspirace a já pevně doufám, že zase začnu víc poeticky tvořit. Už mi to docela chybělo:)
Vzápětí po „Pohřbu v lesích“ jsem stvořila ještě jednu báseň, té se dočkáte na konci týdne. Teď už nechte promluvit lesní zákoutí, zakovaná do veršů.
V lesích hlubokých
svíjí se mlžné páry
a na jehličí
se snáší stín.
Elfové v kápích
chystají máry,
nesou je tmou
skrz keře ostružin.
Slzy jim zkrápí líce,
a ticho vládne kraji,
jen od močálů
zní skřehotání žab
Celý les zahalil smutek.
Konec je bájím.
Dnes v noci zemřela
královna Mab.
Zdravím. Tak jako…není to špatná básnička. Ale docela nerozvětvená. Nemáš tady někde typicky magické verše ? Zdá se že se věnuješ i magii tak proto se ptám. Dík.
Někdy méně slov dá ve výsledku víc. Je na čtenářovi co jeho fantazie uvidí. Ty slůvka řikají dost a jako inspirace bohatě stačí.
[2]: mimochodem řekl bych že "Lúmen" je naladěna poněkud "temně".
Když tak o tom přemýšlím. V lese nedaleko od nás někde, nevím kde je prý pohřběn jakýsi esesák. Nenarušuje to konstruktivní energii toho lesa?
Vážně povedená. Úplně jsem se do toho vžila. Nebylo by špatné vymyslet jednou elfí příběh ve verších 🙂
[4]: Myslím, že ten les je vysoce povznesený, nad nějakého eSSesáka 😛
Jedině že by narušoval Tvou konstruktivní energii, pokud to neumíš vycítit, dotáhni si tam někoho, kdo to dovede. "Bludné duše" se vážou k místu úmrtí, ne k v podstatě práznému hrobu.
Jinak krásná báseň, Lúmenn
Krásné..
[4]: myslím si, že ne. Leží tam tělo a to žádný náboj nemá, je to jen maso, dnes už dávno rozložené. A země má velkou sílu pohlcovat negace a očišťovat se sama.
[8]: no ale…vzpomínám ještě s dob "Olympu"…říkala jsi mi, že básničky by měly být tak nějak rozvětvené…tak teď ti to po nějakém tom roce opakuji já "Lúmenn" (já mám dobrou paměť)…
…mimochodem božství na kterém ses mě snažila vyprovokovat u minulého tvého článku…se nezískává…to už máš v sobě akorátže je spoutané fyzickým tělem… takže to musíš postupně "probouzet" a není k tomu potřeba láska (viz mythologický krvavý bůh války – to je v podstatě podobné i tomuto vyjádření polyteistického božství).
– mimochodem vysvětli existencím působícím "temnou" magickou energií (takzvaní "černí mágové" třeba) s nezájmem cítit cokoliv podobného lásce…co je to láska (s prominutím by tě kopli do prdele že ?)…tak teď aspoň rozumíš snad 🙂
[9]: z tvého komentáře jsem nepochopila jediné slovo…asi už ti úplně hráblo…
[10]: a ty stále nedokážeš přijímat cizí názory (tvá reakce jako taková…je toho důkazem) 🙂
[11]: dokážu přijímat názory, které pochopím, což ten tvůj jaksi není. Nevím jestli je chyba na přijímači nebo na vysílači:D
[12]: nemluvil jsem jen o tomto výše uvedeném komentáři… a až uvidím, že respektuješ moje názory (na čemž tedy vyloženě opravdu nelpím), tak potom mile rád řeknu "ano Lúmenn umí přijímat i moje názory". 🙂
To je nádhera.. tolik smutku, krásy a tajemna v pár slovech…