Poslední dobou se děla spousta dost nepříjemných věcí. A čím víc blbých věcí se mi děje a čím horší mám náladu, tím víc píšu. Tohle pravidlo u mě platí už léta, od dob kdy jsem se někdy v osmé třídě definitivně vrhla na básnění a už mi to tak nějak zůstalo. Ode dne, kdy jsem ve školní lavici sesmolila první opravdovou báseň uběhlo už přes osm let a za tu dobu jsem popsala osmaosmdesát wordových stránek, vždy po dvou sloupcích, nejrůznějšími rýmy a verši.
(krucinál, zase samé osmičky…)
Ale proč tento zdlouhavý úvod. Prostě jsem jen chtěla říct, že jsem za poslední dobu napsala opravdu dost básní a ne každou bych považovala za něco hodnotného. Prostě jsem jen vyjádřila pocity do slov a něco z toho vzniklo. To něco je povětšinou poměrně krátké, smutné a nemá to název. A tak jsem to všechno shrábla na jednu hromadu a nacpala do jednoho článku. Vítejte v mém malém, soukromém „emo koutku“…
PS: Musím se přiznat ke lži, tahle báseň (s názvem „Už ne…“) není půl roku stará, ale byla napsána den předtím, než jsem ji zveřejnila…
***
Hořící vášeň, planoucí chtíč,
popílek padá k zemi.
Šrámy na duši,
cukr a bič.
Snad srdce jednou vrátí se mi…
***
Minulost zanesená hnisem,
přítomnost odplouvá pod rukama,
budoucnost, která nezjeví se.
Proč kurva neumím být sama?
***
Od sebe a zas k sobě utíkám
Nacházím i když nehledám
***
Ostří tvých tónů
pod kůži dere se,
ač srdce krvácí
obličej směje se.
Směje se trpce,
tóny se vnucují.
Už nemám srdce.
A je mi bez něj líp?
***
🙁 co na to říct? asi "líbí se mi"
Zajímavá básnička. Libí se mi ten námět.
krásný blog:) báseň moc povedená;)
tá básnička je krásně..poetická, jak jinak 🙂
Moc zajímavé, tajemné a záhadné… 🙂
[2]:
[3]:
[4]: Holky, kdybyste uměly číst tak vidíte, že to není báseň, ale těch básní je hned několik;)
Prostě… no coment… kdybys to dala na fb tak tam máš asi 356 "líbí se mi" 😉
Je to moc kezké…K té druhé bych řekla jen: Lúmenn,Lúmenn…Co s tebou? V tomhle ti vůbec nerozumím, ale přesto patříš mezi mé internetové oblíbence…Ale to je vlastně jedno:-)
[8]: A ještě dodávám: Smutek ti vůbec nepřeju, ale jsem ráda, že víc píšeš:-)
Jasně, že ty máš vůbec blog, když to můžeš dát na Facebook a všichni ti budou klikat na "líbí se mi", co?xP
[10]: jistě, ono totiž "líbí se mi" je tak podnětné a pro člověka důležité sdělní, že blogové komentáře nikterak nepotřebuje:D
Zdravím. Docela pěkné básničky…
Art doesn´t work without pain; art also works for compensating pain. -Till Lindemann
niečo na tom bude… dúfam, že čo najskôr opäť nájdeš pokoj v duši a srdci.
I když jsou to jen poetické střípky pocitů či myšlenek/tak to tedy vidím já/ je na nich cosi kouzelného co mne nutí si je číst znovu a znovu. A dotýkají se mé duše. 🙂