
Nevím, čím to je, ale ačkoli miluji léto a užívám si jaro, jen melancholie podzimu ve mně dokáže vyvolat ty pravé pocity pro tvoření a tak nejvíce básní píšu právě na podzim. A tak tu máme Podzimní uvítání z roku minulého, Podzim u jezera z předloňska a nebo dadaistickou šílenost s prostým názvem Podzim z roku 2007. Nemluvě o těch desítkách básní, které sice v názvu podzim nemají, ale byly stvořeny v tyto mlhavé, pošmourné dny, kdy vzduch voní jako mráz a tlející listí.
Dnes vznikly hned tři kratičké básně do sbírky podzimní kytice veršů – miniatury vyjadřující v několika málo slovech snad vše, co ve mně podzim vyvolává a jak na mne působí. Snad to rozjitří podzimní city i ve vás:)
Podzim
barvami hraje
a já
pomalu usínaje
shledávám,
že léto je to tam.
***
Letní hřích
s podzimem ztich
a paleta barev všech
se rozlila po stromech.
***
Mlha, co rdousí
a deštěm jdou si
havrani.
Lije.
Na město dopadá
melancholie
a časné stmívání.

Moc pěkná báseň, která vykouzlí úsměv na tváři 🙂
Páni, to jsou nádherné verše! Bodejť by ti taková slova "nepadala" z hlavy, když je tvou inspirací právě barevný podzim, sice pro některé občas depresívní, ale když se člověk podívá tím druhým pohledem…
Při čtení mám divné pocity u srdce, myslím že jsou napsané dobře, protože cílem literatury je aby s čtenářem něco udělala.
Moc pěkné veršíky, rozhodně musím souhlasit s Taychi
Pekné, aj ja pochválim 🙂
Páči sa mi krátkosť, výstižnosť a nenútený rým. Pripomína mi to japonský ideál wabi.
A spomenul som si na jednu krátku báseň (waka) od istého Fujiwara Teika – http://www.aisf.or.jp/~jaanus/deta/w/wabi.htm (začína tým "miwataseba…") 🙂
Ach, krásné..
To posledni je hodne dobry…v literature se nevyznam, ale u toho posledniho se mi vybavila basen od Dyka…a shodou okolnosti Pisen podzimni 🙂
Ooooja, podzim mam taky rada zejmea kvuli tem jeho barvam…na romantiku si nepotrpim,ale ty barvy jsou dobry 🙂
moc krásném příjemně jemné a klidné
-.-" zablokovalo mi ten včerajší koment, myslel som si, že ho akceptuješ.
Tak bez rozjímania – Pekné básne.
Líbí se mi netradiční kladení veršů, ale první a druhá báseň mi přijdou trochu moc „klasicky podzimní“. Třetí s havrany mě zaujala. Zničehonic mě napadlo, že bylo hezké, kdyby se havrani promítli ve všech ročních obdobích a pokud by se k nim našla i nějaká pěkná ilustrace či fotka, byl by to hezký komplet. Jsou to však pouze mé názory a nechci, aby ses vrhala, kam nechceš.
[9]: bohužel se mi zablokované komentáře nikde neobjeví, takže je nemůžu nijak zveřejňovat, pokud o nich nevím, pak si je můžu sama dohledat. Ono to často vyhodnotí jako spam, když je tam odkaz
Nejvíc se mi líbí prostřední a potom ta poslední, ty ve mně skutečně probouzejí příjemnou zadumanou melancholii. 🙂
Ta poslední je vskutku povedená. :))