Nepotřebuji smilování a hlavně…o ně nestojím.
Nepotřebuji smilovaní
Snad havraním spárem
mi napsali do vínku,
že s draky budu navždy držet mír,
že upíří lásku poznám na svém krku
a vlkodlak mi bude bratrem,
věrným,
jako moje matka Noc.
Krvavou lázní bude má náruč
a jako bílá růže
navždy zůstane můj klín.
Jen stínem v temnotách se stanu,
až nadejde můj čas.
Meč přítelem mi bude
a oči žluté jako vlčí
prohlédnou tmou černou, jak mé vlasy.
Jsem prokletá, budu věčně žít
a přece zemřu mladá,
s objetím stromů, borovic a dubů,
smolných a vysokých.
Snad černočerná tuš
mi zabarvila srdce,
snad inkoustem mi ďábel
nakreslil linku rtů.
Bělostné zuby, špičaté a ostré,
kousají maso obětí.
Jsem padlý anděl noci,
jsem možná spasitelka mrtvých,
jsem živá umírající.
V kolébce z ebenového dřeva,
kde čekám
na úplněk.
Nepotřebuji smilování II.
Jsem temný blíženec andělů
jsem věrná a přece nejsem tvá.
Mé vlasy voní smolou
a hladké čelo občas zbrázdí strach.
V noci tiše čekám,
až zhasne poslední hvězda
a pláču slzy krví napsané
v mém srdci.
Vezmi mou ruku do dlaní
je studená a těžká,
tak jako závaží na mém krku,
co mne přitahuje k zemi,
té teplé matce lidí,
voňavé a něžné,
kterou ale nechci znát.
Patřím k lidem a přece nepatřím,
mou matkou je Noc a otcem rudý Oheň
až tě spálí, nevrátíš se dolů,
k Zemi
zpátky.
Budeš se mnou létat, s beranem nebes
kozorohem plání,
vodním ptákem hvězd
a střelcem terčů z mlhovin.
Zvířetem i živlem
člověkem i ďáblem
andělem i snem
S růží ve vlasech
a pohledem upřeným k zemi
chci být tvá
dnes v noci
kdy padají hvězdy
Nepotřebuji smilování III.
Zocelená krví
Poraněná žárem
Zkamenělá princezna
Ohněm pokřtěná…
S nožem v ráně neotáčej
Temné zákoutí smutného příběhu
Krví podepsaná báseň
Obraz malovaný černou tuší
Stínovaný zhoubou
Neplač, ona to neslyší
Šeď vyhaslého popela
Smíšená s bezbřehou nenávistí
S bolavým skutkem
Co utekl kamsi daleko
Nepohřbívej naději před úsvitem
Pod přítmím skrytě zavoní
Jehličí, tráva a vítr
Oheň zabliká do tmy
Sykot hadů je slyšet už zdálky
Poutníče přistup blíž
Umíráš princezno?
Počkej ještě na mě
Podám ti ruku zavěšenou v šátku
Poznáváš teplou dlaň…přítele
A tma nás přikryla oba
Hezký verše:-)
První a poslední básnička jsou skvělé, zamrazilo mě z nich..
Napište něco na téma plyšové hračky. Třeba na téma proč rozdávat plyšáky. Inspirace zde:http://www.plysove-hracky-eshop.cz/ hračky jsou podstivě atestované a zaslouží si kvalitní článek. Děkuji.
Kde to bereš!? Nádhera Lúmennko!