Zkoušeli jste někdy bojovat s osudem?
Osud je krutá zbraň –
pod jejím ostřím řídnou naše řady.
Šmouha ve tváři, tvá propocená dlaň…
Neztrácej vůli bojovat!
Po vzletných vítězstvích přichází bolestivé pády
a nohy už nemívají sílu vstát.
Osud a jeho ostří smrti.
Podlehneš? Utečeš? Nevstaneš?
Svaly už praskají, kosti se drtí…
Chceš ještě stále bojovat?
Bitevní vřava vrcholí, nemilosrdná řež,
kterou však nikdy nesmíš vzdát.
Osud je krutý jako ostří meče
na kterém nikdy nezasychá krev.
Kdo jako bojovník se zrodil, ten nikdy neuteče
a dokud bude žít, bude i bojovat!
Bolestný výkřik zaniká na tvých rtech
a tolik je krásný pocit – umírat…
lumen, myslim, ze uz jen to ze momentalne nesedis nadopovana na psychine je tvoje vyhra nad osudem 😉
Krásne… píšeš naozaj veľmi dobre…. one more poem! One more poem! 😀
Onni – jo to je fakt:)
Daniela: děkuji:)
Nemáš za čo;)
krásný, pravdivý 🙂