Dneska jsem jela šalinou a na jedné zastávce přistoupil dohola vyholený týpek. Koukala jsem na tu jeho lesklou plešku a v hlavě se mi vynořila básnička, kterou jsem napsala před lety – mohlo to být tak ve třetí, čtvrté třídě. V televizi tehdy letěly americké detektivky a asi proto, že jsem byla zapřisáhlý fanda Colomba, jsem napsala ne zrovna lichotivou říkanku o Kojakovi, kterého jsem tehdy považovala za Colombova protivníka.
Pokud vás zajímá jak v mé přes deset let staré básni tento plešatý detektiv na taneční zábavě dopadne a hlavně, jak tvořila Lúmennka před dávnými roky, čtěte dále:)
Přišel Kojak na diskošku
zatrsat si tam chtěl trošku.
Viděl dívku, krásnou, mladou,
s pražádnou tělesnou vadou.
Přišel k ní a velmi směle,
otázal se jí jak tele:
„Menuju se Kojak,
zatrsáme plóžák?“
Dívka ho však setřela,
odpověď hned věděla:
„S váma tančit nebudu,
trhla bych si ostudu.
Máte hlavu plešató,
pudu radši za tató!“
Kojak seděl velmi sklesle
sám a sám v koženém křesle.
O té dívce přemýšlel,
sebevraždu vymýšlel.
Protože byl imbecil,
tak se ten den oběsil.
Tato báseň má však i alternativní konec, který se mi líbí víc:)
Protože měl v mozku diry,
spáchal ten den harakiri.
Rozesmálo mě to. Talent se nezapře 😀
vážně dobrá 😀 vtipná 😀 ani bych nepoznala, že je to od desetileté..
Hehe. Ten závěr je fakt božský 😀 V desti letech říkáš (píšeš) ? X)
Doporučuju i seriál Misfits!
Sakra, minul sem článek 😀 To mělo být k tomu předchozímu… Nu, holt začíná léto 😀
Ať to chytnu za jakýkoliv konec, zdá se mi to přebáječně úsměvné a plešaté.
xD Vtipné 🙂 naprosto mě to rozsekalo 😀 Mamka už po mě kouká co sakra blbnu, že se tak chlamu 😀
Ty máš prostě talent 🙂
ÁÁÁ! 😀 – Lumenn, vrať se k tvorbě veselých básní, protože to by člověk četl od rána do večera 😀
vtipná až jsem se skoro válela smíchy (hlavně nad koncem) a má svůj rytmus:-) líbila se mi;)
bože…to je dokonalé 😀
je dobrá 😉
Ten závěr s harakiri se mi líbil snad nejvíc, ale celá tahle báseň je naprosto úžasná! Proč nepíšeš víc veselých básní!?