Hádanka posledního hříchu

Jen jednoduchá rýmovačka vzniklá z náhlého nápadu (takové básně píšu většinou do mobilu, který bývá nejbližším psacím nástrojem po ruce, a tahle nebyla výjimkou). Ačkoli odhalení hádanky je více než snadné, představte si, že jste velmi staří a velmi velmi hladoví a někdo vám tohle posměšně šeptá do ucha;)

Jsem šedým dnem i černou nocí tvou,
jsem tvým naplněním i tvou prázdnotou.
Jsem rudý plášť co na cestách tě halí,
jsem věčná chuť co útroby tvé pálí.
Jsem horké zlato, co utiší tvůj hlad,
jsem pokušení co nedává ti spát.
Jsem lék co zmenší tvoje utrpení,
jsem prokletí co stíhá tvoje pokolení.
Jsem něžná, ale rozbouřím tvůj hněv.
Jsem láska zrada i palčivá touha.
Ochutnáš mě? Noc je věčně dlouhá.
Jsem to co musíš mít. Jsem krev.

15 komentáře “Hádanka posledního hříchu

  1. Básnička je vééélmi pěkná,
    ale chtělo by to upozornění- něco ve stylu "může způsobovat náhlé pocity hladu"…. 🙂

    Uffff!
    Kde, že je ta lednička….? 😀

  2. Mám ti mlátit do hlavy svými podlézavými skřeky plnými řečí o tvé básnické nadanosti? Nebo stačí říct, že se moje sebevědomí právě propadá do hlubin nicoty?

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.