Není to tak dávno, co jsem napsala tuhle báseň, ale zdá se to být celá věčnost. Dnes venku svítí slunce a je nádherné ráno, když jsem prokřehlými prsty ťukala do mobilu tyhle verše, mrzlo, sněžilo a byla pozdní noc. Nádherný kontrast…ale taky docela krutý. Ostatně jako více věcí, které mi teď jak ledové střepy prší do života.
Mrazivá noc, snaší se sníh,
mrazivé srdce a jinovatka bílá.
Litovat nebo nelitovat
spáchaný hřích?
Milovat nebo nemilovat?
Celý svět ztich.
A zima zvítězila…

Překrásné… hezky volená slova. Atmosféra básně se mi líbí.
Zdravím. Přestože je báseň krátká a snad až neúplná, tak její slova působí pěkně.
Mám ráda tvoje básně… A z téhle mě né přímo mrazí… Ale, jak bych to jen řekla. Apatie?
…Ale je krásná, i když smutná…
Všechna vítězství jsou dočasná.
Jakož i tisícileté říše.
padla mi do nalady…smutne pekna:)
Místo toho druhého "mrazivého" by se ai víc hodilo nějaké synonym. Jinak docela pěkná miniatura. 🙂
*synonymum