Trochu netradičně báseň, která je zároveň galerií jednoho velmi zvláštního tvora – černého jednorožce…
Anděl z pery od krve to byl
Kdo plamen lásky zažehl
Na ústa bledou dívku políbil
A černý jednorožec se rozběhl.
Plamen svíčky se větrem chvěl
Však stále horce plápolal.
Každou noc anděl přiletěl
A černý jednorožec utíkal.
Pohárek krve za oběť měla dát
Aby se její anděl ukázal.
Co ale počne si ten, kdo chce milovat?
Tak černý jednorožec běží dál.
Slza po líci stékala dívce tiše
Když v okně anděl křídly zatřepal.
Po okraj plná krve byla číše
A černý jednorožec běží dál!
Pro věčný život anděl s rudým peřím
Obral ji o poslední zbytek sil.
Vydechla: „Miluješ…já ti věřím.“
A černý jednorožec se zastavil.
Och, krása… jak báseň tak obrázky 😉
čau díky za komentář ano čeština je krásná 🙂 změnil sem záhlaví na češtinu a vypado to lépe díky 🙂
Dávám si tě do "oblíbených stránek", ženská 🙂 Jsi šikule..
Krásné,i kydž já mám přece jenom radši jednorožce bílého;)
Krasna, ma uzasny vtahujici rytmus…
Trochu mě ruší, že se tam ze začátku rýmují téměř výhradně slovesa. Poukazuje to na jistou lenivost. 😉 Nicméně ke konci začneš verše tepat o poznání zajímavěji. Zejména ta poslední strofa mě přiměla k hlubokému zamyšlení. A jak se říká, konec dobrý, všechno dobré! 🙂