Nedávno jsem se na blog.blog.cz dočetla o nejčastějších chybách, jaké blogeři udělali. Sešlo se tam mnoho zajímavých názorů a tak jsem si řekla, že se k tomuto tématu také vyjádřím.
Jaké chyby udělali ostatní blogeři a co si o tom myslím já:
1. prozradit heslo
Řekli jste své heslo např. své kamarádce? CHYBA! Heslo je jen a jen vaše a sdělit své heslo není žádný test kamarádství. Heslo se prostě neříká.
Tak s tímto jednoznačně souhlasím, od toho je to heslo, aby jej nikdo neznal. Je fakt, že můj miláček zná moje hesla a já znám ty jeho, ale doufám, že nikdy nepřijde chvíle, kdy se na sebe naštveme a budeme si díky téhle znalosti dělat naschvály.
2. kopírovat
Našli jste na druhém blogu článek nebo fotografii, který se vám líbil a dali na svůj blog? CHYBA! Najděte si svůj vlastní originální styl. Je pravděpodobné, že vás blogování bude více bavit a nakonec budete mít i více návštěvníků.
Lúmennka byla vždycky tvrdě proti kopírování a stále si za tím stojí. Bohužel u obrázků je to něco jiného – málokdo je profesionální fotograf či grafik, aby si mohl všechny fotky k článkům dodávat sám, ale já hledám většinou na Deviantartu nebo přes google a snažím se být originální i ve výběru obrázků. A kopírovat články považuji za jeden z nejhorších zločinů;)
3. podvádět
Napsali jste např. zlý komentář pod cizím jmenem? CHYBA! Podvádět se prostě nemá. Když už se vám to stane, tak se zkuste omluvit. Uleví se vám a taky zjistíte, že to ten druhý bere třeba s nadhledem.
Za své jméno se nestydím, takže v tomhle naštěstí nemám problém.
4. začít blogovat
Začali jste blogovat, jste na blogu závislí a zanedbáváte ostatní aktivity? CHYBA! My jsme samozřejmě rádi, že vás tady máme, ale jistě jsou i jiné aktivity, které vám budou přinášet podobné uspokojení. Je pravděpodobné, že když budete blogování mixovat s jinými aktivitami, tak vás bude i více bavit 🙂
Vzhledem k tomu, že už půl roku jsem nemocná a trávím většinu času doma, dělám na blogu asi 3 hodiny denně, mnohdy i víc. Psaní mě prostě baví a je to pořád lepší než čučet do stropu nebo zbůhdarma projíždět internet. Závislost mě snad stále míjí:)
5. zanedbávat své SB
Naslibovali jste svým SB, že budete chodit na jejich blogy a neděláte to? CHYBA! Sliby se mají plnit. Pokud nemůžete dostát svému slibu, tak se zkuste domluvte znovu a jinak. Většinou bude ten druhý mile potěšen, že na něj myslíte.
Slovo SB mě kdysi rozpalovalo do běla, ale dnes už jsem si na to zvykla a tuhle vymoženost používám. Kromě zvýšení návštěvnosti to má tu výhodu, že najdu spousty blogů s podobným zaměřením, což je vždycky fajn pocit.
6. vystoupit z anonymity
Zveřejnili jste na blogu o sobě své údaje, jako např. své příjmení, ICQ nebo e-mail? CHYBA! Samozřejmě není nic špatného blogovat i pod pravým jménem, pochlubit se svou prací a otevřít se svým čtenářům (doufám, že tento blog je toho příkladem :), ale dobře si rozmyslete.
Tak to se mi zatím také nevymstilo, přece jen e-mail ani ICQ není nijak zvlášť osobní údaj, telefon či adresa už je něco jiného, ale jak zmiňuju v tomhle článku, k čemu budou někomu moje osobní údaje a jak jich zneužije? Dokud tu nemám hesla k bankovnímu kontu, PIN mobilu a kreditky nebo hesla do všech možných portálů (to bych ale musela být hodně blbá, abych to zveřejňovala:D), nemám se čeho obávat:)
7. být sprostý
Našli jste na svém blogu nelichotivý komentář nebo svůj článek na druhém blogu, a vyřešili jste to tak, že jste autorovi pěkně od plic řekli, co si o tom myslíte? CHYBA! Samozřejmě to nikoho nepotěší, ale zkuste chvíli počkat, než začnete něco takového psát. Někdy stačí pár minut, někdy pomůže až pár dnů. Tím, že reagujete nadáváním, přijímáte jejich hru a snižujete se na jejich úroveň. Buďte nad věcí.
Zjistila jsem, že inteligentní debata s kreténem, co neumí nic jiného než nadávat, je bezpředmětná. Nejlepší je ignorace, pokud nezabere, pár slušných vět, které ho odkážou do patřičných mezí a když ani to nepomůže, zablokovat přístup a je pokoj.
8. zrušit svůj blog
Zrušili jste si blog, protože jste měli minulý týden malou návštěvnost nebo vám někdo napsal zlý komentář? CHYBA! Opět platí to co pro nadávání. Počkejte chvíli. Navíc starší blogy mají většinou lepší návštěvnost z vyhledávačů.
Byla doba, kdy jsem do toho neměla daleko, ale naštěstí jsem to neudělala a dnes jsem za to ráda.
9. přivlastňovat si chyby druhých
Udělali jste chybu, za kterou viníte sebe, ale při tom za to nemůžete? CHYBA! Věřte tomu, že i my děláme chyby, a je zbytečné, abyste je brali za své. Škoda, ze se nezúčastnili naši programátoři. To by bylo počteníčko 🙂
Programátoři a údržbáři stránek blog.cz už mě kolikrát naštvali, takže jejich chyby si rozhodně nepřivlastňuju a vzteklé maily jim posílám vcelku pravidelně:)
10. BONUS – chyby mohou být velmi různé
Zde se původně nacházely nejrůznější chyby blogerů, ale já si dovolím to trošku pozměnit a napsat sem svoji největší chybu. Tou byl strach, smutek a beznaděj. Jak to souvisí s blogem? Už jsem to sem psala několikrát, že pár blbečků z diskuzního serveru hofyland.cz našlo můj blog a neměli na práci nic lepšího, než mě nominovat na blbku měsíce. Vzali moje fotky, věty vytržené z kontextu a vše opepřili nadávkami. Chvíli jsem zkoušela se bránit, ale anonymita je mnohem silnější zbraň než cokoli jiného a já to prostě nevydržela. „Špinavá gothka, co se má jít podřezat a pak o tom napsat na svůj blogísek“, tedy já, to nevydržela a málem zrušila blog. Na půl roku jsem přestala s aktivním přispíváním na internet, naštvaná a zklamaná.
Zde se původně nacházely nejrůznější chyby blogerů, ale já si dovolím to trošku pozměnit a napsat sem svoji největší chybu. Tou byl strach, smutek a beznaděj. Jak to souvisí s blogem? Už jsem to sem psala několikrát, že pár blbečků z diskuzního serveru hofyland.cz našlo můj blog a neměli na práci nic lepšího, než mě nominovat na blbku měsíce. Vzali moje fotky, věty vytržené z kontextu a vše opepřili nadávkami. Chvíli jsem zkoušela se bránit, ale anonymita je mnohem silnější zbraň než cokoli jiného a já to prostě nevydržela. „Špinavá gothka, co se má jít podřezat a pak o tom napsat na svůj blogísek“, tedy já, to nevydržela a málem zrušila blog. Na půl roku jsem přestala s aktivním přispíváním na internet, naštvaná a zklamaná.
Ale Lúmennka je bojovník, Lúmennka se nezalekla a vrátila se zpátky. Podobný pocit jsem sice zažila ještě párkrát, ale teď už podobné existence neřeším tak, jako dřív a pouštím jejich anonymní nadávky jedním uchem tam a druhým ven, aniž bych je vnímala.
O něco horší bylo moje blogování na idnes, kam jsem přestala velmi záhy přispívat. Proč? Protože bych se měla jít léčit (psala jsem o magii a proč na ni věřím), taky jsem mladá a naivní (to, když jsem napsala, že volím ODS) a mimoto i multi-kulti pomatenec (když mi vadil rasismus bez příčiny). Teď už zase nějakou dobu uvažuju, že se na idnes vrátím, ale zatím mi ta myšlenka v hlavě ještě nedozrála.
Každopádně největší chyba je nestát za svým názorem a zbaběle prchnout z bojiště, kde se nepřítel chechtá vaší slabosti. Změnit názor pod tlakem argumentů není chyba, naopak, to je jedna z podob vítězství, ale utéct před zbabělými anonymními útočníky je hloupost a taky velká škoda. Takže hlavu vzhůru a bojujme, blogujme směle dál:)
A co vy? Jaké děláte nebo jste dělali při blogování chyby? A poučili jste se?
Mě by v životě nenapadlo dát někomu heslo,na to jsem moc nedůvěřívá;)
Jeejda, koškokrát ma už administrátori blog.cz neskutočne vytočili 😀
jedinou mojou chybou pri blogovaní je zrejme, že blogu nevenujem toľko času koľko by som chcela.. ale aj spať a jesť treba 😀
*koľkokrát
tak moje heslo by v životě nkdo neuhodl XD jinak copak ti je,že jsi už půl roku nemocná 🙁 ?
Andula: problémy s páteří a s neustálým ztrácením na váze:/
Mě třeba to kopírování z deviantartu přijde horší, než kopírování z různých blogů (pokud tedy obrázky na daném blogu nejsou také autorské). Když nedáš lidiem z DA vědět, že bys chtěla použít jejich obraz ke svému článku…
Neříkám, že jsem to nikdy nedělala, ale ta doba je pryč. Co mám tento blog, tak jenom moje fotky.
A největší chyba? Nevím, nidky jsem nezveřejňoval hesla, nekopírovala texty, nespřátelovala a pak neměla čas, nemám ve zvyku být sprostá nebo rušit blog.
Nenapadá mě žádná chyba – snad jen – někdy mě mrzí, že jsem opustila svůj první blog. Měla jsem ho dlouho, měla jsem ho ráda, ale pak jsem se dostala do nějaké top ten redaktora blog.cz, návštěvnost byla ještě větší, paranoia taktéž. A tak jsme ohlásila odchod. Mrzí mě to, ale nelituju. Nemohla bych tam psát tak, jak jsem tehdy chtěla psát.
Cuzán: no s tím DA to chápu – ale já vždycky alespoň napíšu zdroj a samozřejmě ti, co jsou lidé, co mají na DA zablokované kopírování a ti, co dávají obrázek v podstatě volně k užití. Jak ráda bych měla autorské fotky, ale jaksi fotit víly, elfy, keltské bohy, živly atd atd. není v mých silách a kreslit neumím. Tak co mám dělat, abych tu neměla jen text?:)