Moje nejdražší a nejmilejší přítelkyně Liz je skvělá holka, ale minulý týden mi nasadila do hlavy hrozně otravného brouka. Už mi vyhlodal v hlavě několik kilometrů chodeb, než jsem se konečně uvolila k tomu, pustit ho ven a podělit se o něj s vámi.
O co jde? Před mockrát moc lety, kdy Lúmennka byla úplně jiná (někdy v roce 2002), jsem začala psát takový příběh. Příběh o životě, jaký bych chtěla prožít a možná tak trochu i životě, který už jsem kdysi prožila. Kdo ví. Podstatné je, že to byl Tolkienovský plagiát, jaký v té době psal kdekdo. Každý chtěl prožít to velké dobrodružství místo Froda, povídat si s Gandalfem, bojovat po boku Aragorna a sekat skřetí stvůry svým blyštivým mečem. Někteří o tom jen mluvili, jiní psali příběhy ze Středozemě a někteří z toho málem zcvokli – a to jsem byla já.
Příběh, který jsem v té době napsala mi doslova změnil život a následky té doby budu nést už navždycky. Uslzené večery nad klávesnicí mi hodně vzaly, ale neméně daly a já jsem byla na svou Paní prstenů hodně pyšná. Možná i proto, že to není jen ledajaká povídka, ale první díl (z celkových dvou) by vydal na knihu o cca 250ti stránkách, což je na třináctiletého puberťáka celkem slušný výkon.
Ale proč to sem píšu? Zajímalo by mě, zda by vás to zajímalo (to je ale blbá věta:) ). Protože Liz mi hučela do hlavy, že si to chce přečíst a ať to dám na blog, že to lidi bude zajímat. A tak jsem se rozhodla, že se vás zeptám. Má to ale jeden háček. Ne, že bych se za své dílo styděla, naopak. Na to, kolik mi bylo ho považuju za docela slušné a 2.místo mezi dost tvrdou konkurencí v soutěži O Lahvičku Miruvoru mi mé mínění ještě potvrdilo. Problém je spíš v tom, že Paní prstenů není dopsaná. První díl s názvem Nedokončené poslání je hotový, dřela jsem se s ním téměř dva roky a strávila u něj hodiny a hodiny práce. Ale druhý díl, Znovuzrození, končí někde u pětašedesáté normostrany (písmo 12 times new roman, okraje 2 cm) a dál nic. V té době už jsem prostě neměla sílu psát dál, chtěla jsem na svou práci zapomenout a myšlenky se vlivem antidepresiv rozeběhly bůvíkam. Sice jsem měla hotové podklady pro pokračování, ale ty jsem vyhodila už před lety a tak přede mnou leží jen velmi hrubá kostra příběhu a vás, jako čtenáře by ve 2/3 příběhu čekala poslední stránka, po níž už by nic nenásledovalo.
Ne, že bych to nechtěla dopsat. Sice ne kvůli vydání, o němž jsem jako bláhový puberťák snila, spíš proto, abych mohla říct napsala jsem dvojdílný román, sice z cizího světa, ale s mým vlastním příběhem a částečně i hrdiny. A až dočtu svým dětem Pána prstenů, můžu říct – děti a co když to bylo úplně jinak? A pak vytáhnu zaprášenou Paní prstenů a začnu číst svůj příběh.
No ale dost okecávání a zeptám se tedy přímo. Chcete vědět, po kom mi zůstala přezdívka Lúmenn a jizvy na těle i na duši, chcete vědět, jak jsem psala ve svých třinácti a o čem? A v neposlední řadě, zajímá vás příběh, který se odehrává v Tolkieonově Středozemi, ale pochází z hlavy někoho jiného?
Podle toho jak jste odpověděli na tyto otázky, vás prosím o hlas v anketě (zobrazí se kliknutím na Přidat komentář nebo na název článku) či o komentář. Dle vašich názorů se zařídím a pokud o tohle dílo budete stát, mám v plánu zveřejnit asi jednu kapitolu za 14 dní (kapitoly jsou dlouhé, rozdělené většinou do 3 až 6ti částí, takže to vypadá na jeden díl za tři dny).
A ještě něco – pokud vás to zaujalo, ještě než se rozhoupám ke zveřejnění (nebo než mi vynadáte za blbý nápad a nic tu nebude), můžete si přečíst takový „úvod“ k mému dílu, něco, co mu předchází a co vám předem zodpoví otázky, které vás možná napadnou během čtení.
Rozhodně hlasuju pro 🙂 Taky jsem něco takového psala – ale rozhodně ne tak dlouhé a s Tolikenem by se to nikdy nemohlo rovnat.. Že jsi to nedokončila, nevadí. Osobně si ráda přečtu cokoliv – i nedokončeného 🙂 A věřím, že to jednou dopíšeš 😉
Už teď jsem zvědavá;) V každém případě to sem dej:)
uz se tesim:)
jasně, dej to sem, umíš psát hezky! To já zase psala v devíti letech o mimozemšťanech a Bermundským trojuhleníku..
Ešte sa pýta… okamžite to zverejni! 😀
Já bych si to ráda přečetla 🙂
No, sice nepatřím mezi žádné extra fanoušky Pána prstenů (přičemž neříkám, že se mi ty knížky nelíbily), ale docela by mě zajímalo, co jsi psala ve třinácti. Jen to sem dej :).
BTW: Poslední dobou se čím dál víc nořím do hlubin tohoto blogu a musím uznat, že tu máš opravdu skvělý články…klobouk dolů.
JASNĚ!!! ;o)
ráda bych si to přečetla! Já napsala svůj první román ve 14, teď jsem ho přepsala a jsem na něj pyšná:) Abych pravdu řekla, tak asi tak tky ve 13 jsem psala Tolkiena podle svého, někde to leží:) Chtěla bych si tvoje dílo přečíst
Též jsem pro! Ráda si to přečtu 🙂
(Takhle mladá jsem zase psala něco, co bylo strašlivě podobné Harrymu Potterovi 😀 )
Já si myslím, že je to skvělý nápad… 🙂
Moc se těším…aspoň nějaká jednorázovka…od té doby co jsem přestala psát…si jich už ani moc nepřečtu 🙂
Když už jsme u toho….Kocour a Lomiel? 😀 já vím, já vím..zase připomínám, ale… víš, jak se mi to líbí 🙂
pro Lúmenn: Zdravím tě Lúmenn-Verya. Jako tvůj příběh by to mohlo být zajímavé, ale na straně druhé jedním dechem dodávám, že z vlastní zkušenosti vím, že přílišné "hloubání" myšlenkově může být někdy až velice únavné (v tomto případě pro tebe), ale jak říkám když už ten příběh existuje tak věřím že to je zajímavé čili sem s tím.
Lúmennko, Samozdřejmně to zveřejni. Tvé články nazívám slastí krásného počtení. 🙂
Kristýnko, Kocoura a Lomiel už asi nedopíšu:( ale každpádně se mi v hlavě teď rýsuje taková delší povídka až novela, tak k té bych se moc ráda dokopala. A jinak jednorázovka? Heh, nějakých 165 normostran bych nenazývala jednorázovkou:D
Ano, už ses o tom někde zminovala a pro mě to je velmi lákavé, takže můj názor je: Sem s ním=)
Jo, teď jsem ti toho Lúmenn všimla..chtěla jsem napsat kapitolovka a zase mi přeskočilo…měla bych to po sobě ještě číst 😀
Ach jo, škoda…tak…ale když se ti tam něco rýsuje…tak udělej rozbor, popis a konstrukci a ať už je to tu taky zaráz se zázrakem s názvem Paní prstenů..:)
no neříkala jsem to? 😀
Kigi: dobře, tak tak zhruba představím o co go, teď budu tři týdny v lázních, tak snad na to bude čas to dopsat:)