Žít nežít ve spárech vlastních snů

Myšlenka, která přilétá na křídlech, psaná krví skanulou ze srdce na pergamen z vlastního zoufalství. Aneb po shlédnutí filmu Faunův labyrint nemohu jinak, než zvěřejnit jednu z mých myšlenek, která se vyrojila sice dávno, ale rozjitřené pocity ze silného příběhu ji přivolaly zpět.

Raději snílkem být, jež na vlastních křídlech až ke hvězdám létá,
než zajatcem s letkami přistřiženými, šedivým pěšákem lidského světa.

Komentáře

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.