Tohle zamyšlení už mi v hlavě leží docela dlouho. Přimělo mě k němu dlouhodobé sledování skupiny na facebooku s názvem Vegan CZ/SK. Má téměř 4000 členů, takže jako vzorek veganské populace v Česku a na Slovensku je jistě vypovídající.Jak možná víte, sama jsem před rokem přestala jíst maso a po třech měsících jsem se k masité stravě zase navrátila – proč, to si můžete přečíst zde. Přesto mi vegetariánská, potažmo veganská myšlenka není cizí a schvaluji etické smýšlení veganů – a nejen etické, ale také velice ekologické. Jen jeden příklad za všechny – na jeden kilogram hovězího je třeba spotřebovat neuvěřitelných 15 400 litrů vody, na stejné množství pšenice jen 1300 litrů. A tak by se dalo pokračovat.
Ano, nejíst maso je prostě dobré. Pro tělo je to podle všech dosavadních výzkumů jedna z nejlepších alternativ, pro planetu zemi jakbysmet. Ale přesto nás cosi pohání do sebe cpát šťavňaťoučké steaky, stejně jako zvětšující se populaci veganů pohání jiné pnutí – neubližovat, ani se na ubližování neparticipovat. Což s sebou ovšem přináší háčky.
Po půl roce sledování skupiny Veganů na FB mi přijde, že mnoho z nich si dalo za svůj životní cíl neubližovat žádnému zvířeti na planetě za jakoukoli cenu. Je to na jednu stranu velice chvályhodné, ale na stranu druhou poměrně děsivé. Protože tady už se nebavíme o zdravém ekologickém životě, ale o fanatismu, který veganskou subkulturou prorůstá.
Kdybyste potkali člověka, co za každou cenu musí mít v každém zrnku stravy živočišnou složku, každou věc musí mít testovanou na zvířatech a oblečení má komplet z hověziny, asi byste si mysleli, že je to naprostý cvok. Možná ještě dost morbidní cvok.
Jenomže pro mnoho veganů se podobná honba stala posedlostí. Vynechat maso je ta nejsnazší část na veg(etari)anství. Maso je totiž tak nějak jenom v mase – a ve věcech, ve kterých člověk maso očekává. Takže když si jdete kupovat těsto na palačinky, nemusíte si číst etiketu, protože v ní klobása nastrouhaná nebude – proč taky? Maso je drahé a cpát ho do všeho by nepřineslo nikomu nic dobrého.
Jenomže nejíst maso je podle většiny členů výše zmíněné skupiny jen jakýsi první krok. Krok, který dělají jen pozéři a trapáci, kteří nevydrží bez kafe s mlíkem – protože vynecháním masa sice na vašich rukou nebude krve tolik, ale rozhodně si je neumyjete dočista.
Když kupujete mléčné výrobky, participujete se na zabíjení čerstvě narozených telat, požíváním výrobků z vajec zase necháváte slepice roky trpět v kleci, kde se ani neotočí a jsou dopovány hormony, aby snášely jedno vejce za druhým, zatímco mladí kohoutci, neupotřebitelní v tomto odvětví, jsou bez milosti zaživa pomleti do kuřecích nuggetek.
Můžete ale přestat být součástí tohoto molochu a stát se veganem. Skutečně vyvážená veganská strava je pro tělo prospěšná, takže argumenty s podvýživou a zdravím si nechte – více viz tady.
Jenomže ani tady cesta nekončí, naopak. Jestli si myslíte, že prostě přestat jíst hemenex a jogurty bohatě stačí, ani netušíte, na jakém jste omylu. Laktózu a kasein (obé získáváno z kravského mléka) obsahuje skoro všechno – pečivo, těstoviny, sladkosti a dokonce i chipsy. V den, kdy se stanete veganem si musíte automaticky koupit lupu, abyste mohli podrobně studovat etikety na obalech. Většinu běžných pochutin si už nikdy nedáte. Laktóza a vaječina je prostě skoro všude, včetně mnoha vegetariánských náhražek masa. Ale pořád by se dalo říct, že toto je přiměřené, že takhle se chová ještě příčetný člověk, který je prostě jen morálně čistý a svůj život nestaví na utrpení jiných živých bytostí. I když se nákupy stanou na nějaký čas hororem, pak si vegan zvykne a ví, co kde mají a co si může dát a co ne.
Jenomže v tu chvíli zatouží posunout se výš. Přestane jíst med, protože včelaři jsou hnusní holomci, co zotročují včely. Přestane jíst palmový olej, protože se kvůli němu kácejí pralesy ve velkém. Přestane nosit kožené boty a oděvy a ty, co měl doma, vyhodí. Přestane si mýt vlasy konvenčními šampony a započne nekonečné hádky o tom, která nesrozumitelně pojmenovaná složka na mýdle byla testována na zvířatech a která nikoli. Léky bud vybírat ne podle lékaře, ale podle toho, která firma testuje na zvířatech a která nikoli.
A jak jsem zjistila, začne řešit tyto věci (skutečná témata ze skutečné skupiny Vegan CZ/SK):
„Zverimexy týrají kobylky(!) a dávají myšky hadům. Bojkotuju zverimexy.“
„Můžu jíst vejce z domácího chovu, když běhají po dvorku a mají se dobře?“ „Ne, a jestli to uděláš, jsi úchyl.“
„Můžu jíst med od včelaře, který se o včelky pěkně stará?“ „Zešílels? To je zvhrlé! Chudáci včelky!“
„Chci si koupit levný mák, ale prodává ho firma, která kromě pěstování máku taky chová a zabíjí prasata. Nevím, co mám dělat.“
„Mám hroznou chuť na sladké, poraďte nějakou vegan sladkost kromě ovoce.“ „Žádný sladkosti, jez ovoce, sladkosti jsou nezdravé. Chvíli tě to bude štvát, ale pak si zvykneš.“
„Chci veganské kondomy, nevíte, kde je koupit?“
„Můj přítel nechce být vegan a já nesnesu, když bude jíst maso. Mám se s ním rozejít?“ „Jistě, přece bys nechtěla být s takovým kruťákem!“
„Dávám své kočce vegan granule a nemá s tím problém, takže nechápu, proč byste měli dávat svým mazlíčkům maso.“
„Mít kočku nebo psa je týrání a zneužívání zvířat, vegan by neměl mít žádné zotročené zvíře!“
„Nevíte někdo, jestli je glycerin v tomhle mýdle živočišný nebo rostlinný a jak to poznám?“ „Zavolej výrobci a když ti to neřekne, nepoužívej to!“
„Zjistil jsem, že je to sice margarín, ale obsahuje palmový olej, myslíte, že je vegan ho jíst?“ „V žádném případě, palmáč je zlo!“
A tak by se dalo ještě dlouho pokračovat. Najednou vidím místo skvělých lidí, kteří dělají něco pro planetu, bandu zfanatizovaných magorů, kteří řeší každou molekulu v jejich stravě, hygienických potřebách i oděvu, aby náhodou nepocházela z živočicha.
Jednou jsme to s Lizzy nazvali „bobříkem veganství“. Znáte bobříky, ne? Když člověk dodržuje bobříka, musí ho dodržovat bez výjimek – bobřík mlčení je prostě o tom, že 24 hodin mlčíte a když promluvíte, máte smůlu. Musíte začít odznova.
Ale bobřík veganství neexistuje. Je chvályhodné a skvělé, že člověk omezuje utrpení, jež způsobuje na minimum. Že se chová ekologicky a eticky, k sobě, k planetě, k lidem okolo. Ale když se nad tím zamyslí kolem a kolem, musí nutně propadnout zoufalství, protože většinu jeho oblečení šily děti v robotárnách v Asii, jeho plastová lahev na pití za pár let bude plavat v odpadkovém ostrově v Pacifiku a zabíjet ryby, jeho sójové řízky byly vypěstovány na planině, kde se ještě před sto lety v džungli proháněli jaguáři. A tak se dá pokračovat donekonečna.
Hodně veganů má podle mě pocit, že je to soutěž, kdo je morálnější a kdo obětuje více ze svého pohodlí pro dobro zvířat. Ale aby člověk přestal mít destruktivní vliv na ekosystém Matky země, musel by se vážně vrátit zpátky na stromy. Elektrárny, doprava, infrastruktura, čističky vody, kanalizace, tohle všechno každý den vegané využívají a každý den to zabíjí tisíce zvířat na celém světě a ve světle těchto faktů se náhle honba za správným netestovaným šamponem zdá býti směšná. Nehledě na to, že svého času byly testovány úplně všechny chemické sloučeniny a s tím ani arcikrál všech veganů nenadělá nic. Leda by se chtěl mýt v potoce kamínky.
Proto mě fascinuje, že jsou v této skupině lidé, kteří se nálepkují označením vegan a zase nálepky odebírají lidem, kteří si občas dají med nebo nedejbohové mají na sobě kožené glády. Jako by být veganem neznamenalo nic víc, než se zříct všech produktů, které způsobují utrpení zvířatům. A ačkoli nechci být hnusná, tak to, milí vegani, způsobují ať více či méně úplně všechny.
Bobřík veganství je tak vlastně jen o tom, dokazovat si, o kolik jsou členové komunity hustější, než „masožrouti“, jimiž do morku kostí pohrdají. A pohrdají jimi zhruba stejně, jako lidmi, co jedí sýry nebo si občas dají pečivo, obsahující žloutek. Bobřík veganství je o tom, dovést svoji touhu po záchraně planety do absurdních rozměrů, překračujících zdravý rozum a každý aspekt svého života nejprve schvalovat podle svojí ideologie. Čímž se blíží jakýmkoli náboženským fanatikům, jejichž motivace přestává být řízena jimi samotnými, ale stanou se otroky ideologie, již přijali (byť zpočátku dobrovolně) za svou. Odklon od veganství znamená selhání, podlehnutí nízkým pudům. Neříkali tohle náhodou fanatičtí křesťané před mnoha staletími?
Od té doby uběhlo moře času a pudy, které jsme tehdy zvali hříšnými, plní přední stránky časopisů. Lidé jsou prostě takoví, mají nízké pudy a vždy je budou mít. Tím, že se člověk stane asketou, ale pudy nezabije, jen potlačí. Nezřízeným životem si ale zase zadělá jen na nemoci.
Jak z toho ven? Kompromisem, zdravým rozumem, osvětou. Neměl by existovat jen jeden extrém – vegan, co nahatý žije jen na klíčcích a bio jablkách nebo jeho protipól masožravec, co denně sežere půl stáda krav, vypije deset litrů kávy se smetanou a jen tak pro zábavu bije svého psa.
Měla by být celá paleta lidí mezi tím a každý by si měl uvědomovat, jak svým životním stylem zatěžuje planetu i své zdraví a měl by se pokusit na sobě pracovat. Údělem veganů pak není dostat lidi na svoji cestu, protože pak se budou jen cukat a bránit svoje vepřové výpečky vlastním tělem, ale ukázat jim, že existuje spousta jídel, která mohou nahradit několik obědů v týdnu, že veganská a vegetariánská strava není jen o těch zmiňovaných klíčcích, ale nafutrovat se dobrými těstovinami se zeleninou a tofu se může kdokoli.
Milí vegané, ač jste přesvědčeni, že vaše cesta je jediná pravá a kdo ještě neprozřel, toho musíte „obrátit na víru“, není tomu tak. Každý má svoji cestu, ať se vám líbí nebo ne. Proto učte, vzdělávejte, pomáhejte a vy masožrouti, zase naslouchejte a chovejte se ohleduplně, přijímejte informace a zkuste aspoň jednou dvakrát týdně místo šunky zbaštit kedluben. Všem se nám tady pak bude žít lépe.
Řekni žralokovi, aby jedl řasy.
Se spoustou věcí souhlasím a s pár ne. S ostatními třeba souhlasím v tom, že není nejlepší mít doma zvíře (samozřejmě že to co už mám nezabiju nebo něco), kupovat ve zverimexech,… Ale jinak, jelikož jsme v té skupině sama, můžu říct, že je to tam často vážně psycho. A to hraní si na to, kdo je větší vegan a kdo ne, už je vážně občas moc. Například nedávno tam byl osočen někdo, že pokud jí jakousi pomazánku nebo džem nebo co to vůbec bylo, kde je palmový olej, tak není vegan. Prostě mu to tam z fleku natřeli že ne a smůla. Někdy jsou tam diskuze dobré, člověk si dost věcí uvědomí, ale někteří lidé to tam vážně přehánějí, to musím souhlasit.
Ale teda nevidím nic šaptného na tom, pokud chce někdo žít superekologicky na bio jablkách. Pokud to necpe ostatním.
Konstruktivní kritika jak má být :). Nemůžu víc souhlasit, líbí se mi tvůj neextrémní názor.
Díky za zamyšlení. Chystala jsem se ho v brzké době taky napsat. Do včera jsem tam byla, ale toho roztrhaného psa jsem prostě nezvládla. Dávám si od nich pauzu. Být tam je o nervy i kvůli těm fanatickým vyznavačům pana vegana.
V diskuzích jsem se snažila rozčilovat co nejméně, ale někdy to prostě nejde. Nakrkly mě ale dvě s prominutím nány nedávno. Jedna slečna, Michaela, se ptala, zda někomu někdy nemizí kočky. Že se jí ztratila koťata. Došly jsme k tomu, že žije na vesnici, a kde na vesnici to kotě prostě něco nesežere? Ale přiřítily se dvě fúrie s tím, jak si dovoluje mít koťata. Že má doma asi 4 kočky, všechny z útulku, 3 vykastrované a od jedné chtěla mít malé, je nezajímalo, protože je nezodpovědná a NENÍ VEGANKA! Stát u mě tak takovou chytěj :/ Hádala jsem se tam s nimi dva dny, až jsem dospěla k závěru, že jsou lepší lidé, na které bych měla plýtvat energií.
Některé diskuze jsou podnětné, jiné hodně za hranicí.
Přestala jsem jíst maso kvůli části filmu Samsara. Díky nim tam jsem pochopila i spoustu dalších věcí, co se týče mléka a dalších. Nejím med, ale abych někomu nadávala? Ano, ve spoustě z toho je pozerství. Já jsem více, ty jsi méně. Jaktože máš doma hada? Ty ho krmíš myšima? Ses zbláznil. A had, cizokrajné zvíře tady?
Ano, uvědomuji si, v čem všem jsou vejce a mléko, a opravdu to nejím. Nejhorší jsou věci, co nejdou nahradit – toaleťák a vložky na našem trhu nejsou žádné netestované. V jejich řeči tedy nejsme nikdo vegan 🙂 A pokud si dovolují po každé toaletě oplachovat, nejsou vegany taky – tolik vody!
Nebezpečí těstovin mi nehrozí, jediná obilovina co můžu, je rýže. Zato mám tak 2x-3x denně luštěniny, což považuji za skoro zázračné jídlo. Od té doby, co jsem změnila jídelníček, nevyhledávám některé chutě. Takže díky bohu se mi ještě nestalo, abych řešila nějaké majonezy, kečupy, náhražky za bůh ví co. Nepiju, tak ani ta proklatá vína. (Do teď se snad shodli na tom, že jediný veganský má Mark and Spencer – a dnes na kuchařce jedna slečna napomenula kluka, že pod MS něco používá, protože MS škube angoráky.)
Nejlepší cesta je snažit se spotřebu živočišných produktů zmenšovat. Zrušila bych všechny kategorie vegetariánů a veganů a založila jednu, kde budou pozitivně smýšlející lidé, kteří se nepůjdou oběsit za čokoládu s kouskem želatiny, jednou za pět let si koupí kožené boty a když si koupí něco od obchodníka, který prodává i maso, nebudou toho dva roky litovat. Budou vědět, co si zvíře vytrpělo. Nebude to forma zneužívání. Protože absolutní vegané být nemůžeme.
Máš pravdu. I co se týče třeba olejů. Z palmového nemám dobrý pocit. Zase vidím cestu v omezování. Ale pokud, tak všech produktů, které vyvolávají tohle všechno. Dám si raději jablko než banán. Ale nezakážu si banány. Když budu mít výrobek, kde v jednom bude palmový olej, ve druhém kokosový a ve třetím žádný, sáhnu po třetím.
No, to asi ve zkratce … jak jsem psala, také plánuji článek.
[4]: A ke granulím – vytvořila jsem si názor, že nejlepší bude míchat ty z masa se zeleninovými 🙂
[2]: Ale občas se shodneme > když jsem pochopila, že někteří jako jsi ty, dokáží neudělat rozdíl v tom, jestli z domu vynesou kočku, nebo svoje dítě. V tom Tě pořád ještě obdivuju – jak se jen člověk tohohle dokáže zbavit …
Myslím, že k tomu konečně řekl něco pořádnýho, pravdivýho a bez všech těch předsudků a přehánění, bez fanatismu a nenávisti, bez chuti to pochopit. Mám ráda tvé názory, Lúmenn. A mimochodem myslím, že máš víceméně pravdu.
Já jsem momentálně ve stádiu, kdy chci maso omezit a naučit se jíst trochu lépe, i když mi chutná, jíst ho každý den prostě není úplně super ani pro trávení, jednak to chci udělat z etických důvodů.
Souhlasím, vždycky se na to člověk musí dívat rozumně – ani jeden extrém není to pravý. Ostatně – neznám nikoho, kdo by se ládoval masem denně. Stejně tak neznám člověka, co by přežíval jenom na 100% bio jablkách. Držet se striktně toho, že nesním nic, kvůli čemu někdo nebo něco netrpělo – to mi příde hloupý. Ostatně, mám za to, že veganem by se měl člověk stát tak nějak přirozeně. Že by k tomu měla víst určitá cesta a vnitřní rozhodnutí. Že by to němělo bejt o tom, že se člověk trápí a sotva přemáhá při pomyšlení na pizzu nebo řízek. Prostě by o tom měl bejt člověk přesvědčenej hlavně vnitřně a neměl by sebe a ostatní svazovat nějakejma pravidlama. Ale já k tomu zatím nedospěla, tak do toho tolik nevidím.
Jak se zdá, tento článek je vyzdvihován pro svou objektivitu, nezaujatost, neextrémnost a podobně. Tak já se přidám 🙂
Můj názor na sebezapření se asi bude v mnohém shodovat s Lúmennčiným. Sebezapření není projevem skromnosti ani dobroty srdce, ale fanatismu a násilí páchaný na sobě je taky násilí.
Existujou názory, že člověk by si měl zvíře na maso sám ulovit/porazit, zpracovat, upéct a sníst, aby věděl, co je maso zač. Spousta lidí zboňuje steaky, ale vydat se s lukem nebo bouchačkou do lesa nebo třeba zabít prase sekáčkem, sekerou nebo kovářským kladivem, to prostě v dnešní době sposta lidí nezvládne a mnozí považujou kontakt z vnitřnostma za nechutnej a mnohdy i pohled na ně. Přiznávám se, že na mě to jaksi dost sedí. Já fakt nevím jestli bych dokázal zastřelit srnku (čímž nemám na mysli své střelecké umění, ale své pochybné svědomí) a kdybych viděl někoho kucaht prase (např. domácí zabijačka), nepochybně bych odvrátil tvář.
Ty to bereš jako hrozné omezení, ale koukáš na to jenom z venku. Ono to totiž většinu lidí baví, mají z toho dobrý pocit (a kdo je vegan a nutí se do toho, je hloupý).
Já to řeknu asi takhle… Ne, nejsem nadšená z toho, že jím maso. Někdy mám trochu výčitky. A upřímně, nedokážu pozřít ani kuřecí křídla, protože mi moc připomínají, že je to ze zvířete. Nakrájím kus masa, ale to je tak všechno. Nějaký porcování kuřete… Nikdy. Jenže maso mi chutná, mám ho ráda… Tak se ho aspoň snažím nejíst tak často. Mléka se nevzdám, a ne jen proto, že ho mám ráda do kafe. Jako vegan bych prostě fungovat nemohla, přiznávám.
Každopádně, to je můj jídelníček, vegani mají svůj, to je fajn. Vážně nemám ráda, když mi ten svůj styl života někdo cpe jako jedinej správnej. Prostě nemám ráda tenhle fanatismus a citový vydírání záběrama z jatek…
Jo, a mimochodem, ráda bych nechala vegany promluvit si s našimi 'zotročenými' kočkami. =D A vysvětlit jim, že ty myšičky by vážně lovit neměly, protože maso je fuj… =D
S těma zverimexama bych i souhlasila – to se nám osvědčilo, když jsme pořizovali králíčka – byl nemocnej, podvyživenej a vystresovanej a za tři dny umřel na nemoc, na kterou se normálně mláďátka automaticky přeléčují… Ale pokud si člověk vezme zvířátko od chovatele, který se umí starat, proč ne.:) Pejsek na velké zahradě bude určitě spokojenější, než utracenej nebo v útulku, navíc zrovna pes je zvíře, který lidi miluje.:)
Někteří lidi se prostě nesmíří s tím, že svět je krutej, zvířata žerou jiný zvířata, člověk žere zvířata a zvířata zase žerou lidi… Tak to prostě chodí.
Že nechcou jíst býložravce, rozumím, ale kdyby snědli třeba lva, udělají tím službu planetě, ne? Lev je přece hrozně zlej, když ubližuje ostatním a žere nebohý zvířátka… Ne, tuhle ideologii prostě nepochopím.;) Ale ať si každej žije jak chce, to je prostě každýho věc.:)
Řádek o kondomu mě dostal 😀
No, kdyby mě k těmhle hnutím pudily etické důvody, tak tohle asi v sobě taky dost řeším. Můžete se stát vegetariánem, protože vám maso prostě nic moc neříká, nechutná vám. A v klidu. Takové lidi znám. Jakmile to začnete řešit z etické stránky a chcete zcela vážně brát utrpení zvířátek, tak dojdete k docela brutálním extrémům naznačeným v článku.
Ano, dovedu si představit, že bych žila na stravě vegetariánské. Maso mi chutná, ovšem zelenina též. Tížeji by se mi žilo bez kafe s mlíkem, mléčných výrobků jako jsou sýry nebo jogurty nebo vajíček. To jsou ovšem pořád tak nějak věci, kdy na první dobrou víte, co si kupujete a můžete si to nekoupit. Nedáte si řízek, neuděláte si omeletu, budiž. Jenže ano, pokud se trochu zajímáte o složení potravin, tak víte, že bývají zrádná a studovat miniaturním písmem napsáno "může obsahovat stopy mléka/vajec"… A co to vůbec je za formulaci "může obsahovat"? Tak obsahuje nebo ne, že jo. Když vezmete všechno "může obsahovat" zcela vážně, tak patrně umřete hlady.
A řada dalších otázek. Je nepřirozený chovat krávu a pak ji zabít na maso? A je stejně nepřirozený chovat v paneláku kočku a krmit ji granulemi? Však je to šelma, tak by bylo nejlepší ji nedržet zavřenou v bytě, ale nechat ji ve volné přírodě po libosti lovit. Máte vyhodit koženou kabelku nebo nenosit glády? Číst složení zubní pasty, šamponu nebo řasenky, jestli jsou dost vegan? Nedat si Paralen, když máte chřipku, protože co kdyby byl testován na zvířatech? Odmítnout antibiotika? Na tohle není odpověď, to je o etické míře každého.
[14]: Ostatně, podobný otázky jsem tu pokládala už když byla Lúmenn zapálený vegetarián. Kde je ta míra. Slípka na farmě jistě kvůli vašim vajíčkům bůhvíjak netrpěla, narozdíl od krávy, ze které máte glády nebo myši, na které vám otestovali léky.
Presne do tehle skupiny jsem se na FB prihlasila po tom, co jsem prestala jist ze dne na den zivocisne tuky, pac jsem si tehdy myslela, ze by mi to v nelehkych zacatcich mohlo pomoct… Noi tak jako vetsinou i pomohlo, ale…Casto jsem se musela k urcite informaci prekousat prave pres podobne diskuze nebo desitky (az stovky) zbytecnych komentaru. Clenem jsem porad, ale tohle popichovani mi tam taky vadi, hlavne kdyz se objevi nejaka v podstate normalni otazka a presto ji lidi rozcupuji, zacnou se mezi sebou hadat a jeste ani neodpovidaji na to, na co se dotycny pta. Kolikrat chci sama k nejakemu dotazu prispet nazorem, ale vetsinou ho nakonec smazu a nic nepisu, pac by se stejne ztratil v balastu a dohadovani… Jinak bych chtela jen dodat k samotnemu veganstvi: obcas jeste slysim, ze jsme "ti trapaci, co zerou jen zrni a travu", ale muzu potvrdit, ze tak to skutecne neni. Diky tomuto zivotnimu stylu jsem se konecne naucila lepe varit a hlavne kreativne! Dokazu i sama neco vymyslet a je to asi tak o 200% pestrejsi nez ma strava predtim. Driv to byl jen flak masa s bramborem nebo ryzi, ale ted konecne vim, ze existuji i jine potraviny a k tomu jeste podporuji tvorisvost :-)) Takze vegani urcite nehladovi a nestradaji, pokud vedi, co telo potrebuje a necpou se jen hranolkama.
[16]: Nejsem vegetarián, ani vegan, ale zajímá mě, co jím a snažím se jíst kvalitně, rozumně a rozmanitě. Konzumovat méně masa jistě většině lidí prospěje, protože zhubnou, budou se líp cítit a objeví nové chutě. Dneska budu obědvat kuskus se zeleninou. Před časem jsem netušila, co to kuskus vůbec je. A přitom je to super jídlo, nenáročný na přípravu. Když se člověk chtěl najíst tak nějak bez velké práce a přemýšlení, prostě udělal flák masa (nebo si ho dokonce koupil, není problém si přinést sekanou nebo grilované kuře jen na ohřátí) a uvařil k tomu přílohu. Náš jídelníček si zaslouží být rozmanitější, zdravější a obsahovat více zeleniny a dalších užitečných poživatin. Připadá mi fajn se vegetariánskými pokrmy třeba jen inspirovat nebo si dejme tomu na týden zkusit žít bez masa. Najednou totiž u toho jídla musíte začít přemýšlet jinak a to něco do sebe má.
Dle mého názoru je nejlepší se řídit tím, co člověk cítí, že by měl jíst. A to se samozřejmě může s časem a vývojem měnit. Mívám období, kdy mám opravdu etický problém s masem. Ale většinou ho jím tak jednou týdně. Někkdy častěji, někdy míň. Vždycky když mám možnost si ho vzít, zeptám se sama sebe, jestli ho chci, jestli na něj mám dnes chuť, ale nejím ho automaticky.
Ty názory ohledně domácích mazlíčku jsou naprosto zvrhlé. Přd Vánoci jsme si vzali štěňátko z útulku a už jen tohle dá člověku neuvěřitelně krásný pocit, nehledě na to úžasné zvíře samotné.
me teda dostalo to s tema vegan granulama pro kocky, sem si vybavila dil Futuramy – Trable s popliky – "Naucili jsme i lva jist tofu" :D:D sranda je, ze nez jsem si tenhle clanek precetla, zrovna jsem koukala na special pro masozravce serialu Man. v. Food 😀
no a teda ze mit domaci mazlicky je zotrocovani zvirat.. pche, ja doufam, ze v pristim zivote budu nase kocka 😀
me na vegetarianech/veganech dycky strasne stvala ta jejich tendence to vsem cpat (az na par vyjimek), ja je taky neobchazim a nerikam jim, aby jedli maso, nebo aby si koupili jedny poradne kozene boty, ktere jim vydrzi x let, nez kupovat dvakrat za sezonu umelohmotne, kdy pri jejich vyrobe vznika mnohem vice svinstva.
Si pamatuju jeste za mladych skolnich let, jak sme byli na nejake akci a kamos jedl parky s horcici a chlebem a nejaky jeho znamky k nemu prisel a zacal mu kazat, jak to muze vubec jist a ze fuj maso. A on mu na to rekl, ze v tech parcich beztak zadne maso neni.
[17]: ja teda maso jim, ale nemam pocit, ze bych kvuli tomu byla v jidle nejak omezena. Kor jeste za studentskych let, kdy jsem hodne cestovala, nebo casto byla v Praze a chodila do ruznych jidelen a a restauraci. Byla jsem uz hodnekrat v Italii, kte si davam vzdycky nejakou pizzu, ta se s ceskou neda srovnavat – kvalitni, cerstve ingredience, super kombinace. Treba v Alpach jsem mela pizzu jen mascarpone a prosciutem, v Rime s mozarellou a cherry rajcaty, cerstvymi, nezapecenymi. Ve Francii jsem jedla grilovane krevety ochucene vlastne jen olivovym olejem a citronem. Pak grilovanehoi lososa s francouzkou horcici. Snad 10 druhu syru. V Bulharsku milion variaci sopaku, pecene skopove ze zvirete, ktere zilo v chleve hned vedle baraku. Ryby ulovene tentyz den a upravene zase jen pomoci soli, oleje a citronu. V Praze je plno sushi fast foodu, indickych a thajskych restauraci, ruznych bageterii, v Brne jsem v dobe studia chodila skoro kazdy den na obed do vegetarianske jidelny. V Ostrave je mexicka restaurace kde delaji skvele carpaccio a buritos se spenatem a chedarem a ten nejlepsi cokoladovy dort jaky jsem kdy jedla. Btw, takovy kuskus znam a jim zhruba od svych 13 let. V me lednicce v podstate nikdy nechybi balkan, mozarella, rajcata, rucolla, kvalitni syr, sunka co ma apson 90% masa a treba jogurty absolutne bez jakyhkoli barviv. Doma mam olivovy olej, balsamico a treba taky vinny ocet dovezeny primo z Italie, i testoviny si tam kupuju ve velkem.
Dokonce jsem uz nekolikrat slysela, ze masozrouti musi mit vsechno hrozne moc solene a korenene protoze nejsou schopni jist jidlo bez toho. Ja maso skoro nesolim, spise pouzivam bylinky.
Nevim, kde se vzala myslenka, ze jen vegetariani/vegani maji pestrou stravu. Spis bych rekla, ze tu stravu maji prave naopak dost omezenou.
[20]: Neřekla bych, že je to polarita mezi vegeteriány a masožrouty, jako spíš polarita mezi moderní gastronomií a tou klasicky českou. Ta je holt těžká, masová, tučná. Jo, pokud si dáte svíčkovou se šesti a nemáte problém s tím, že se pak sotva valíte od stolu, protože jste holt předtím nemakali na poli rukama, ale seděli u počítače, jen to každému přeju. 🙂 Ta moderní může být inspirovaná klidně taky oním vegetariánstvím. Osobně mi omezení masa pomohlo. Restaurace budiž, jako mexická, čínská, tam mimoděk narazíš i na pokrmy, které neznáš. Ovšem člověk jako student asi nechodí běžně na oběd do restaurací, zbývá mu tak menza, bufet nebo si něco ukuchtit doma. (Osobně jsem odchovaná ještě svojí babičkou, pro kterou jsou narvaný talíře celé rodiny otázka osobní cti a omáčky vrchol gastronomie. Máma ne, ale babička je klasická vzorná hospodyňka.) V univerzitním bufetu, pokud bych nechtěla maso a neměla chuť na smažené, umřu hlady. Hodně lidí ti bezmasé jídlo nebude, protože má pocit, že potom bude mít hlad a že uvařit si levně je beztak moc pracný a moc drahý. Když nevím JAK přesně na to, jak vařit levně a zdravěji, proč to klidně nevzít stranou vegetariánských receptů. Není to jediná cesta, ale taky se to tak dá udělat. Kolik lidí stále ještě neví, co je to kuskus, kolik lidí běžně jí zeleninu, luštěniny, pro kolik lidí je nejjednodušší si prostě prsknout na talíř maso a uvařené brambory. A nemyslím, že víc masa automaticky znamená víc soli a dochucovadel. Já taky používám sůl málo, ale souvisí to, řekla bych, právě s tím, že se spíš vyhýbám české klasice, než programově masu. Jsou to trochu spojené nádoby, naše národní kuchyně je hodně masová. (Jo, na ryby bychom zapomínat neměli, ale tuhle tradici si zas tak moc nenesem, protože naši předkové rybu za maso nepovažovali, ryba byla postní jídlo.)
[21]: no, hele, vsechna ta mista, ktera jsem popsala, jsem navstevovala v dobe studentskych let. Proste nejdu trikrat v tydnu vypit 10 piv a vykourit dve krabky za vecer a je to. Evropu jsem objela taky jako student. Navic, vsechny ty vegetarianske verze "normalnich" jidel jsou teda dost drahe, takze opet to neni typicky studentske jidlo. A ta vegetarianska jidelna, do ktere jsem chodila, byla hned vedle fakulty, v dobe obeda tam byly fronty a i v jinou dobu tam byvalo plno. Varili tam hodne ceskych jidel, jen na vegetariansky zpusob. Chodila jsem tam na obed fakt skoro kazdy den a to jsem nikdy vegetarian nebyla. To co popisujes nema nic spolecneho s vegetariansvim, vegetarianstvi te nenauci varit zdraveji, vegetarianska strava neni zdravejsi, to je stejne jako kdyz ti bude nekdo tvrdit, ze kdyz je neco bio, je to zdravejsi (kdyz snis pulkilovej hambac se slaninou, muze te z toho trefit slak a je jedno jak moc bio to bude :D) To je zavadejici. Ta strava je jen jina a kdyz nechces jist kazdy den bezvajecne testoviny s rajcaty, tak je jasne, ze se musis podivat i po necem novem a diky tomu treba objevis ten kuskus nebo treba smazeny lilek, ktery jsi predtim niky nejedla, protoze jsi nemela duvod. Varit zdrave a kupovat kvalitni jidlo je myslim si v dnesni dobe naprosta hracka, existuje plno knih a programu, dokonce mam v mobilu aplikaci "Ecka v potravinach", kde si jen zadas cislo a vse potrebne ti to najde. Jo, jednou se mi stalo, ze jsem stala asi 45 minut v supermarketu u chladaku s jogurtama, protoze jsem mela chut na jahodovy jogurt, kde by nebyl modif. skrob, karmin, barvivo z repy atd. 😀 Ale nasla jsem ho a uz si pamatuju, ktery to je (Holandia). A cenove byl takovy prumer, rozhodne nebyl nejdrazsi. A naucit se, ktera sunka ma kolik procent masa, ktere testoviny jsou ze semolinove mouky, nebo ze brambory je lepsi pect ve slupce a ne je varit ostrouhane, to myslim zas tak tezke neni. Nebo uvarit polevku, ktera by nebyla zahustena jiskou? Nebo maso upect a ne ho smazit v trojobalu? Naprosto jednoducha vec! K tomu jako fakt nemusim byt vegetarian 🙂
Já jsem v poslední době zabrousila do téhle problematiky a řekla si, že budu jíst živočišnou stravu pouze tu, u které vím, odkud doopravdy pochází a omezím ji. Dodržuji to… až na lososa 😀
Jo, na jaře si plánuju zase měsíční půst. Krerý ovšem porušám hned první den. To by si člověk musel odhlásit nejméně 4 z 5 obědů ve školní jídelně a tahat si jídlo z domova, které si není ani jde ohřát. Nesnesu k obědu studené jídlo. Co teď?
Mě třeba zaujal názor kamarádky, která se stala vegetariánkou, že na jednu stranu by bylo fajn, kdyby celej svět přestal jíst maso a "zneužívat zvířata ve velkochovech", ale na druhou stranu, pokud by se celej svět zaplnil takovými vegany, jak o tom mnozí sní, tak by byla škoda těch vyhynulých krav a prasat a dalších, kteří kvůli domestikaci v přírodě sami nepřežijou, a které by člověk kvůli nepotřebě přestal chovat. Což je fakt dost možné, že když by nikdo nejedl prasata, nikdo by je nechoval a prase domácí by vyhynulo.
Já jsem spotřebu masa dost omezila a zásadně odmítám jíst maso z velkochovů a zvěřinu. Z velkochovů, protože se nechci podílet na týrání a genocidě, a protože takové maso není ani příliš kvalitní. A zvěřinu nejím, protože mi připadá naprosto neetické zabíjet ještě navíc svobodná zvířata, když už takhle zabijeme 6mld zvířat každý rok jen ve velkochovech, kožešinových farmách a laboratořích. Ale když tohle řeknu našim, mají mě za blázna. Naštěstí chováme králíky takže máme dost kvalitního netýraného masa. Jinak se mi dost líbí myšlenka veganství, je to jeden ze Způsobů, jak by na světě snadno vymizel hlad. jen si nedokážu představit, co bych tak mohla jíst kromě ovoce a zeleniny
[22]: Neříkám, že demagogicky musíš, ale připadá mi to jako určitá cesta a jedna z možných variant a inspirací, když máš potřebu svoje stravování změnit. Ta polarita by jistě neměla stát mezi vegetariány a masožrouty, ani jedno není správně nebo špatně. Jedni nejsou magoři žijící na klíčcích a ti druzí papající vyváženou stravu, stejně jako jedni nejsou ti zdravější a druzí obézní masožrouti. Ty ses k tomu dostala jinak, svým způsobem. Hovoříme jistě o stejném přístupu k potravinám. (Taky nechci jíst cosi zahuštěné škrobem a ochucené jahodovým aroma.)
[26]: Jakožto majitel králíka na mazlení mám chuť nadnést kontroverzní otázku, jestli králík v králíkárně není taky týrán. Sice se má v králíkárně líp než ve velkochovu, nicméně mojí ušaté potvoře, co se mnou sdílí pokoj může jen závidět. 🙂 Jak rozlišíte, že kráva si zaslouží alespoň pár měsíců pasení na zeleným a pak ji picnete, oproti tomu si pes zaslouží deset let vaší lásky a péče… Ta míra, co je v zacházení se zvířaty ještě přijatelný, kdy je v pořádku zvíře jíst a jaké zvíře je vůbec v pořádku jíst (když napíšu o konzumaci psů, tak vyvolám svaté pobouření minimálně u půlky diskutujících), je silně neostrá. Otázka vegetariánství nebo veganství zkrátka přináší celou řadu i krajně kontroverzních otázek a dilemat a nemá smysl se kvůli tomu přít, protože to si každý musí srovnat především v sobě podle vlastních morálních zásad a hodnot.
Skvělý článek a konecně názor, který je rozumný a tak nějak "stravitelný" pro větší skupinu lidí (kromě fanatiků). 😉
Když jsem četla článek, měla jsem pocit, že mi umíš číst myšlenky na dálku. Před pár měsíci jsem se dozvěděla, že kamarádka, s níž se vídáme jednou za čas, je přes rok veganka a hodně se angažuje v propagaci veganství. Vedly jsme na toto téma dlouhou diskuzi a musím uznat že mě částečně navnadila na tuto cestu. nastavila jsem si čtvrtky jako veganský den. Jenže ono ani to pomalu dodržovat nejde. Člověk se ráno v šest vzbudí, za tři čtvrtě hodiny musí vypadnout z baráku. Jde se nasnídat a najednou – v baráku není nic, z čehož bych se mohla vegansky nasnídat a udělat si svačinu. Stopy vajec nebo mléka jsou opravdu všude!
Rodiče navíc mou myšlenku nepodporují a bohůmžel nepodporuje jí ani moje peněženka, tudíž moc náhražek nepřipadá v úvahu. A pak tedy nastává otázka, či se celý den prostě nenajíst, nebo najíst, ale nevegansky.
Jak ale píšeš o fanatismu, začala jsem si toho taky všímat. Máš k večeři vejce na hniličku? Jsi zločinec! Velká část vegan kampaně spočívá v zasazení člověka do pozice hnusného zločince za to, co měl právě k obědu. A oni ti to budou neustále vztekle připomínat. Taková kampaň je absurdní.
Když jsem četla na jednom blogu, že slečna veganka chce vyměnit taky svůj šatník. Mě by zajímalo, jestli tito lidé automaticky vyhodí všechny své kožené boty a vlněné svetry. Nebo jí jde o všechno oblečení, které bylo třeba vyráběno na tři směny nebo je dost možné, že se na výrobě podílely děti? V každém případě, jestli to znamená cokoliv, co se dá ještě používat nadále, tak je takový přístup i směšný. Stát se ortodoxním veganem, tak než ty glády vyhodím, tak počkám, až úplně sedřu podrážku, že budou ty boty děravé na x místech. Mám opravdu pocit, že vynecháním veškerých živočišných složek potravy t u některých pouze začíná.
jaká náhoda, zrovna dneska jsem na svém blogu publikoval článek na tohle téma, mrkni 😉 http://myslenkov.blog.cz/1401/proc-nejsem-vegetarian
[11]: Co je tohle za kec proboha? Kočky jsou masožravci, mají lovit myši, je to pro ně přirozený. Jsem schopna snášet všechno, ale když přijde na to "a lva taky budeš nutit nejíst maso" a podobný, tak chytám už úplně rapla. To snad nemyslíš vážně. 😀 Naopak, bylo by nejlepší,k dyby kočky lovily jen myši, protože jinak jim člověk dává konzervy a kapsičky, které jsou z jiných zvířat.
[32]: Adelaine, nauč se číst, případně rozeznat ironii. Naše kočky myši loví, loví i menší ptáčky, občas i větší ptáčky. Někdy je sežerou, někdy ne, podle nálady. Ehm… Každopádně jsem tím chtěla vyjádřit, že bych po těch zblblejch veganech, co berou vlastnictví kočky za týrání a byli by nejradši, aby kočky žraly jen sóju, chtěla, aby našim kočkám vysvětlili, že jíst maso je špatný. Hádám, že by moc nepochodili. To je všechno. Ironie. Nikdy bych neřekla, že nechci, aby kočky lovily myši a ptáky. I když bych ocenila, kdyby pak nenechávaly jejich hlavy a další části těla válet po dvoře…
Já jím jen kuřecí a rybí maso, protože mi ty ostatní zaprvé nechutnají a za druhé nechci ubližovat zvířatům. Ale žít se musí, tak jím maso, jen pro přežití. Ale souhlasím s tebou, to veganství je vážně potrhlost. 🙂
Upřímně nechápu vegany, vegetariány a takové, ale respektuju je a jejich postoj k životu a nijak je neurážím. Jen mám zkušenost, že veškeré vegetariánky a veganky, které jsem znala, byly odporně namyšlené a myslely si, že sežraly moudrost světa a že jsem vrah a zabiják, když občas sním knedlo vepřo zelo. 😀
[33]: Tak to promiň, že jsem vyjela, ale tohle často normálně čtu myšleno vážně, tak pak těžko poznám, když to někdo myslí jako ironii, snad chápeš moje rozčílení. Je dobře, že myslíš normálně, a já taky jinak nesouhlasím s tím, že lidi krmí psy a kočky veganskýma věcma, nelíbí se mi to.
Mě ty hlavy po dvoře ani nevadí. 😀
[34]: Počkej, Ty nemáš přístup k žádnému jinému jídlu? … nebo jinak to nechápu.
[35]: Vidíš, a já znám jen super vegany a vegetariány … a všechny namyšlenci, co jsem kdy potkala, jedli maso. Ne, samozřejmě, jak mezi vegany, vegetariány i jedlíky masa se najdou dobří, ale i horší lidé.
[37]:Sakra, jak debilně to vyznělo! Špatně jsi mě pochopila, já jím jen tolik masa kolik musím, protože mi maso nechutná a nelíbí se mi zabíjení zvířat!
[38]: V pohodě 🙂
To, co jsi psala, je docela šokující (myslím seznam jejich zákazů a omezení) a taky je to fanatické. Tady opravdu zůstává rozum stát.
Zpestřit stravu bezmasým meníčkem je jen dobře, každodenní zátěž těla masem není zrovna nejlepší, přidat do jídelníčku vegetariánská jídla určitě jídelníček obohatí a tělu odlehčí.
Ale mít psa nebo kočku a považovat to za týrání?
Nejíst vajíčka od slepic, nebo mléčné výrobky, protože pocházejí z mléka krav (či koz nebo buvolů?)
A ve finále, vyhýbat se medu, protože to je okrádání a parazitování na nebohém hmyzu?
Tohle už je vážně na teplou, studenou a do klece.
Umíš hledat zajímavá témata a i když ne vždycky s tvým náhledem souhlasím, dnes rozhodně ano.
wow!! tak toto je brutálny článok, som rada, že to niekto uviedol na pravú mieru. nechápem, prečo ešte im nedopla základná logika: nebudem ti nadávať, že ješ med, ale pochválim ťa, že už neješ vajíčka.. pre boha, nedá sa všetko naraz.. osobne ja moc nesúhlasím s týmto vegánstvom, človek sa strašne obmedzuje, ale keď sa mu to páči nech. každopádne je zaujímavé, že dnes veľa ľudí berie veci priamo z farmy. ako s tými sliepkami. pasie sa to voľne vo výbehu, z vajíčok sa nevyliahnu kuriatka, tak im to nenechám predsa tam kde to ,,položili" 😀 tak isto čo sa týka mäsa, zabitie je humánne, chov tiež. ale tak každý má svoj názor. pekný článok 🙂
[35]: Místo masa totiž jíme tu světovou moudrost! :)))
Vidím tu haldu komentářů ale snad ten můj nepřehlédneš.
Lúmenn, DĚKUJI TI!
Proti veganům a vegetariánům nic nemám, ale sere mě to jejich chování. Jedna moje spolužačka, když jsem se ve škole ládovala sekanou (protože mě tenhle problém netrápí) a ona přišla a takovým jízlivým tónem mi řekla:"Chutnaj ti mrtvolky jo?" Co mi zbejvalo jinýho, než si mlasknout a protivně se na ní usmát? Nepřišlo mi to normální. Také jako netuším, kde přišli všichni na to, že když jíme vajíčka, tak zabíjíme kuřata. Když pijeme mlíko, zabíjíme telata (WTF?), no dobře, ať si tak žijou, ale ať do toho netahaj mě…
Paradoxem je, že většina těch lidí je tak strašně humánních a etických, že v životě zvířeti ani člověku doopravdy nepomohla. Jediné, co se z mění, je že to zvíře neumře kvůli nim a kráva nebude podojena kvůli nim, ale stane se to stejně. Je ta jako staré známé, když nikdo neslyší padat strom, znamená to, že nespadl?
Je ve skutečnosti osudy zvířat většinou nezajímají, nechtějí mít prostě se zvířaty nic společného.
Vždycky se vegan komunity zastávám proti lidem, kteří tvrdí, že jsou to magoři, co se nudí a potřebujou si něco dokazovat, lae někdy je to těžké, když se jich zastáváte a oni chodí po světě a blbost jim leze i ušima.
Nicméně, má to i své pozitivum, mám díky nim dvoje krásné steelky dohromady ani ne za pětikilo, ještě by se mohla nějaká outlocitná veganka zbavit křiváčku a martensek v mé velikostia bylo by etice učiněno zadost.
Mimochodem pak je ještě část veganů, kteří zaprvé odmítají léky s laktźou a želatinou (tj. skoro všechny) a vůbec mají, co se týká lékažství dost zvláštní názory. prasečí chlopeň při tranplantaci ne, to není vegan…no tak ale sojovou jim tam těžko dají a radši umřou než by neměli dost vegan srdce?
A pak je tu slavné testování na zvířatech. prý to jde bez toho. Někteří dokonce mají i pár argumentů, ale už jim je jedno, že lék na který jako na smilování čeká třeba 100 000 pacientů. by se zpozdil minimálně o pár let, kdyby ho nemuhli testovat na zvířatech…
Popravdě se mi moc nelíbí, že jsi dala jako příklady jen ty nejvíc šílené příspěvky z té skupiny a nepoukázala na to, že se tam nachází i inteligentní lidé s inteligentními dotazy. Přece v každé skupině lidí, ať je to jakákoliv se najdou šílení jedinci. Teď házíš na veganství trochu nepěkné světlo a vzhledem k návštěvnosti tvého blogu to pro mě není dobré.. Sama jsem veganka, né tak extrémistická, ale na to, že mi je 16 let jsem se o stravě leccos naučila a dokázala si ji prosadit v rodině masožroutů. Pořád se na mě ale lidi často koukají jako na šílence a na idiota co si do školy nosí saláty, zatímco ostatní se cpou kuřecíma bagetama. A články tomuto podobné tomu vůbec nepomáhají, naopak je pak použijí proti mě.. Takže Lúmenn, tvé články mám většinou ráda, ale teď mě to dost zklamalo.
Naprosto skvěle napsáno. Veganem jsem většinou tak 3-4 dny v týdnu v rámci dělené stravy a musím říct, že mi chutná, člověk se naučí tak nějak vařit a kupovat. Ale je pravda, že to nehrotím – dám si pečivo, med, dokonce si hlavu myju šamponem a nečtu návod! No a po těch pár dnech se vždycky s véééélkou chutí vracím k obrácené "zvířátkové" stravě, dám si s chutí Lučinu, upeču křidýlka, udělám salát s masem… Ne, napořád bych veganem být nemohla. Rekord mám asi 15 dní (a to byla náhoda, nechtěla jsem přejít na trvalo na tento styl).
Lumenn, musím s tebou souhlasit. Poslední dobou si toho všímám čím dál více – hlavně natom facebooku a jinde na internetu… je to pořád to samé, jen se změnilo téma. 🙁
Výživu jsem studovala, sama jsem loni prošla velkou změnou ve stravování, ale vše pro mě bylo přirozené. Jasně, teď, když nejím maso a většinu mléčných výrobků tolik nezatěžuji planetu, ale důležitější pro mě ně, jak se cítím. Je mi mnohem lépe než, kdy dříve, jsem zdravější:) Jím, na co mám chuť a také podle ročního období – jakmile je teplo, jím převážně ovoce a zeleninu a zimních měsících mám ráda zeleninové polévky a hodně ryb(a sem tam domácí buchty). Sama sebe nijak neoznačuji, nechci a ani bych (podle jejich přísných pravidlech) nemohla, protože mám moc ráda máslo, domácí vajíčka, ryby a hermelín. Snídaně mám vyloženě ovocné a jím s chutí. To je na tom to nejdůležitější. Jíst s chutí, mít z toho radost a cítit se dobře. Každý to má jinak a nepřipadá mi správné někoho do něčeho tlačit a vyhrožovat (třeba útrpnými obrázky a videi, na které se zásadně nekoukám – to je opravdu citové vydírání.)
Doufám, že se najde hodně uvědomělých lidí, co vezmou rozum do hrsti, budou nad věcmi přemýšlet a ne jen stádovitě následoval určitá dogmata;)
Ahoj zaujal mě tvůj blog. Máš to tu super. A to myslím vážně. 🙂
Nemohu souhlasit s tvým článkem. Lidí, kteří jsou vegané nebo "skorovegané" a neberou to nijak extrémně je spoustu. Pouze nemáme zájem sdružovat a dohadovat se s fanatiky. Je to stejné, jako kdybych já psala, že všichni, co jí maso, mají nižší IQ. To je přece hloupost.
A jak píšeš, že je jedno, jestli někdo jí nebo nejí maso a jinak se pokouší, když stále využívá ostatních výdobytků civilizace, malé připodobnění: Když potkáš na ulici někoho zraněného, také mu neposkytneš první pomoc, protože jednou přece umřít musí? Nemám ráda takovýhle alibismus.
[36]: Když problematiku domácích mazlíčků vezmete do důsledku, tak je špatně, když kočka žere myši? Protože chudák myš? Nebo je nakonec špatně, když mám doma kočku a nakrmím ji granulema z pytlíku, takže chudák kočka, protože by přece jako šelma měla žrát maso? Tohle je trochu bizarní problém, ale myslím si, že potravní řetězec nemůžou nakonec popřít ani zarytí vegani. V přírodě prostě jedno zvíře žere druhé, no.
Sem čerstvá vegetariánka cca teprve pul roku, ale tento druh stravy mi vyhovuje. Nikdy jsem nejedla maso s nadšením maximálně kuřecí a proto mi uplnej přechod na vegetarianství nedělal problém. Vegany obdivuju, ale takový styl života bych já nezvládla.
Dobrý článek! Pro mě veganství taky není. Uměla bych si nejspíš zyknout na život bez masa, stejně ho nejím často. A myslím, že dospělí ho ani moc nepotřebujou, spíš děti a dospívající. Ale nevzdala bych se spousty pro mě běžných jídel kvůli tomu, že obsahují něco z mléka nebo vajec, to mi fakt přijde docela fanatické a omezující.
Když běhali lovci mamutů, bylo normální ulovit si večeři. Teď jsme se nastěhovali do betonových krabic, vztah ke zvířatům už není klasická regulace, která v rámci přírody probíhala a probíhá a jestli je to blbě nebo správně je věc na hoooodně horký flamewar:-).
Táto téma ma nezaujíma, žerem maso každý deň (ak sa aj salámy a podobné blbosti považujú za mäso) len chcem k tomu povedať že človek je všežravec takže je to na každom, či sa rozhodne jesť či nejesť mÄso.
[45]: Tady si dovolim nesouhlasit 🙂 Veganská myšlenka je to, že čím míň lidí bude jíst maso, tím míň se ho bude produkovat a tím lepší podmínky zbydou proty ostatní. Lidí je čím dál tím víc. A narozdíl od stromu, zvířata padjí pro lidi. Takže přehnaně, kdyby všichni přestali jíst maso, asi těžko by se pokračovalo v řeznictví 🙂 Ačkoli jsem vegan, rozhodně si nechci nic dokazovat, jak píšeš. To mi nedává smysl. Pro mě je to spíše postoj, který vychází z pocitu úcty k životu a bytostem, kterům patří, a jeho realizace. Jsem ráda za každého masožravce, který zkusí nějaké dobré veganské jídlo a objeví v něm lahůdku, na které si občas pochutná (já takových jídel znám hromadu), a oceňuju ty, kdo chápou nebo se snaží chápat myšlenku veganství. Ale hnusí se mi pokrytci, kteří přes to, že vědí, z čeho veganství vychází, dále označují vegany za blázny a hlupáky.
Lidské tělo není přizpůsobené ke konzumaci masa. Šelmy ano, ale ne my lidé. To, že jsem všežravci… to se v nás něco "zmutovalo". Máme delší střeva než masožravci – trvá delší dobu, než se jídlo přesune "jinam". Maso v nás hnije a těžko se tráví.
Dřív jsem měla problémy se žaludkem. Bylo mi vkuse špatně třeba 2 hodiny. Donedávna jsem měla časté střídání nálad, nevyrovnanost, byla jsem podrážděná a cítila jsem se těžce, pomaličku jsem přibírala na váze, moje imunita taky nic moc.
Když jsem byla v mladším věku, zkoušela jsem několikrát přestat jíst maso, ale nikdy podnět nebyl tak velký, abych doopravdy přestala. Vydržela jsem to tři dny a konec, prostě jsem to nezvládla… Teď ale byl podnět takovým šokem a moje vůle byla najednou tak pevná, že bez masa už žiji velmi úspěšně.. Hned první den jsem byla vystavena tomu, že kolem mně lidé jedli samé pochutinky. Grilované, smažené, kuře na kari … Bylo to taková nechtěná zatěžkávací zkouška, ale já jsem teď na sebe hrdá, že jsem to vydržela. Po týdnu, co jsem nejedla maso, jsem začala pociťovat první náznaky toho, že jsem nějak změnila svoje stravovací návyky.
Problémy se žaludkem? Přestaly. Pocit těžkosti? Pryč! Deprese, špatné nálady, výkyvy? Najednou se po všem jakoby zem slehla. Mléčné výrobky atd. pořád jím, ale všechno z domácích zdrojů. 🙂 Můj jídelníček jsem celkově přizpůsobila spíš východnímu – japonskému stylu. Sice bez masa, ale i tak je to výživnější než svíčková bez masa. 🙂
Nemám ráda fanatismus, kor u něčeho, čehož jsem součástí, ale bohužel přijde vždycky nějaký kretén a i z dobré věci udělá pitomost, které se poté ostatní lidé akorát tak vysmějí.
Konzumaci masa sama přirovnávám k obžerství. Máme na něco chuť, tak proč nezabít zvíře, neosolit flák masa? Je jedno, že nám pak stoupne cholesterol, že to ublíží našemu srdci či trávícímu ústrojí. Co bych to taky řešil, že? Nebudu myslet na to, jak se budu cítit tady za 20 let, teď mám na to chuť, tak si to dám, ne? Je mi jedno, že mi pak bude těžce….
Zabíjení zvířat a konzumace masa není pro lidi přirozená. Nikdy nebyla, není a nikdy nebude.
Ach jo :-S jsem veganka(nebo skoro) teprve kratce, ale i když jsem jedla maso, přišlo mi hnusný a zbytečný zabíjení a trápení zvířat kvůli hadrům a kosmetice,když je tolik jiných možností a často i zdravějších pro nás To samé mám i teď s tím veganstvím. Snažím se nahradit hlavně to,co není nezbytně nutné k mému přežití a to,že mi budou s přírodním šamponem míň vonět vlasy,mě fakt nezabije 😀 proto nechápu lidi,kteří nejí maso,ale 'zvířátkové' oblečení atd. Jim přijde ok.
A jak tu všichni brečí,že vegani někomu něco tlačí je dle mých zkušeností taky blbost. Dokud jsem jedla maso,patřila jsem do 'cool stáda' a nikdo neprudil a teď jen někdo shodou okolností(třeba při objednávání jídla) zjistí,že jsem veganka a už se sypou urážky a darwin a nevim co. A o mojí rodině ani nemluvim. Já nemám nic proti nikomu,jen mi vadí,když se do sebe lidi naváží jen kvůli nedostatku informací.
Jakýkoliv extremismus v čemkoliv je nezdravý. Nejsem ani vegan ani vegetarián, obě dvě skupiny ovšem respektuju a chápu jejich pohnutky. Dávám si pozor na to, co jím. A myslím, že i tím člověk pomůže v boji proti velkochovům. Když totiž víte, co kupujete a odkud to pochází, tak to má taky dost váhu. Mojí jídelní filosofií tím pádem je jíst všechno, ale přemýšlet u toho. To považuju za kardinální.
kill yourself biaatch
Zdravím já jím maso vepřové sem tam ale jinak kuřecí asi nejvíce ale jak psala Nebožka dávám si pozor co kupuji a zda je to vůbec poživatelné třeba od jara až do podzimu mám vajíčka od babičky či těty ze zahrady kde se mají dobře a jsou volné:-) Když odbočím tak třeba salámy nejím skoro vůbec proč protože vím co všechno v nich je za chemii, kolikrát si říkám zda ta klobása a nebo ten salám nějaký jestli se o tom už nemá říkat chemická klobása či salám jenž tam je více éček a všeho než nějakého masa a tak, samozřejmě dražší salámy a klobásy jsou lepší v tom že jsou více masové a méně éčkové a tím i lepší pro zdraví člověka 🙂 Pracuji v ochodě a věřte či ne v jiných obchodech bych si salám asi nekoupila proč vím co se děje tam.A ještě jedna věc kolikrát ty klobásky jsou v pultě delší dobu než mají být a třeba jim nic není ale i tak….Kdo pracuje v obchodních řetězcích tak určitě ví o čem mluvím 😀
Sama o veganství uvažuju už delší dobu, jsem po většinu času vegetariánka – jim občas ryby ale vážně jen jednou za čas. Navíc mám alergii na mléčné výrobky takže ty vypadávají z mě stravy taky. Když vidím všechny ty veganské recepty a lidí co mluví o všem pozitivním co jim veganství přineslo, tak me to láká čím dal víc když si uvědomím že bych tim mohla ještě jistým způsobem "pomoct planetě" a nepodílet se na porušování práv zvířat. Na druhou stranu jak uvádí co všechno ničí životní prostředí .. Tak když si dá člověk míchána vajíčka která má z farmy a k tomu sklenici mléka tak se asi nic extra nestane. A navíc si myslím že někteří lidí maso opravdu potřebují a vegetariánská/veganska strava jim vyhovovat nemusí. Myslím že jde hlavně k to nepodporovat velkochovy, firmy které chovají zvířata ve strašných podmínkách a zabíjí je v obrovském množství, firmy které ve velkém testují nejrůznější chemikálie na zvířatech apod. A o to by se podle mě měl pokusit každý, nehledě na to jestli si dá jednou za čas vajíčka nebo maso.
Souhlasím s tím, že jakmile to člověk bere jako své poslání, tak z toho scovkne a s takovým člověkem se nedá ani pořádně vydržet. Jako se vším to jde i nenásilnou formou. Jsem vegan, ale nikomu to pořád nemusím vnucovat a tím pádem to okolí nevnucuje i mě. Prostě chce se nad tím zamyslet, občas i ustoupit a ne rvát pořád a pořád jen tu svou pravdu, co je dobře a co ne.
Aho, jsem vegan a v té skupině jsem. Bohužel všude se najde blbec. Mám takový názor, že veganství je cesta, ale v žádném případě ne náboženství. Pokud někdo pod záminkou veganství realizuje své potřeby někoho poučovat a promítá do svého jednání třeba komplexy a nebo jiné své psychické problémy, samozřejmě to v pořádku není. Tento jev se ale děje téměř v každé větší ,,vyhraněné skupině." Z mého okolí znám spoustu veganů, většinou jsou přátelští a o veganství diskutují velice rozumně, většinou jen, když se jich někdo na to téma zeptá. Z logického hlediska je samozřejmě skvělé, aby bylo více lidí, co rostlinnou stravu do svého jídelníčku zařadí, a to nemusí být nutně vegany a nebo vegetariány. Vzhledem k tomuto postřehu s Tebou musím i přes několik věcí s článkem souhlasit. No a k těm gládám…Mám vyhlédlé asi patery, v metalshopu už jsou veganské třeba běžně k dostání. 😉 A pokud nějaký vegan pomlouvá jiného, že má třeba kožené ještě z neveganského období, tak je to jeho problém. Mezi mými přáteli a lidmi, které já považuji za rozumné je toto bráno spíše podle osobního pocitu (např. já na sobě nesnesu kůži, je mi to nepříjemné), ale to neznamená, že nyní vyhodím například kabelku, kde je kousek kůže – poutko a kapsy – a kterou jsem doteď normálně nosila..:) Měj se pěkně a ať Ti rostlinná strava nadále dělá radost. P.S.Skupina na fb vegan CZ a SK opravdu není ničím, čím bychom se jako vegani záměrně prezentovali, spoustu z nás z ní dokonce odešlo, já jsem se tam ze zvědavosti nedávno zase přidala. Takže asi tak. 😀 Jinak pokud Tě zajímají třeba recepty, doporučuji vegan DIY kuchařku na facebooku, tak jsou ti lidé úplně jiní, milí a podporují se navzájem. Kate