Zjištění, že spisovatel Michal Viewegh má na kontě další rekord (nejprodávanější kniha za rok 2008), u mě odstartovalo lavinu pocitů. Nemám ráda tohoto pražáckého pisálka s manýry salónního intelektuála, který si hraje na Pana spisovatele. Stejně jako nemám ráda další jemu podobné brakové autory, kteří si svými líbivými tématy a moderním stylem psaní získali přízeň hloupoučkých davů.
Před pár lety jsme se na střední škole učili o vlně moderní a postmoderní poezie, jež hlásala krédo: umění pro umění. Tohle heslo se mi vždycky vzpříčí v krku jako rybí kost a nutí mě vykašlávat dost hnusné nadávky. Tvořme nikoli proto, že jsme umělci a tvorba je naším životem, tvořme proto, abychom po sobě zanechali „umělecká“ díla. Z toho se mi vždycky zvedal žaludek.
Snad o sobě nemohu říct, že jsem umělec. Ale cítím uvnitř sebe to pnutí a napětí vždy, když papíru svěřuji kusy své duše, aby poskládané do slov daly dohromady báseň. Cítím polibky múz, které mě zraňují, ale dávají mým slovům smysl a skládají obrazy mých pocitů do patetických veršů. Patos se už dnes ale nenosí. A pocity jakbysmet.
Umělec moderního světa netvoří, protože se jeho nitrem prohání hurikán. Nesnaží se sdělit světu jak moc je uvnitř rozervaný, jak moc trpí nebo miluje, jak moc je šťastný nebo nenávidí. Dnešní umění je plytké, povrchní a všední, jako celá epocha, o níž pojednává.
Máme muzea moderního umění – navršené kostky a koule zavěšené na nitích, cákance barvy na holých stěnách nebo spleť drátů, to vše označené cedulkou a ocejchované zvučnými jmény. Jsou to ale jen prázdné tvary, holé, bez života. Co si z toho člověk, zbožňující dojmy nabité malby impresionistů či hru s polostíny holandských mistrů, má sakra odnést? Snad jen poznání, že dnešní umělec už není schopen pravých pocitů, jen plácá krásné věci na sebe, aby ve výsledku stvořili maglajz ála pejsek s kočičkou vařili dort.
Máme moderní autory – básníci, co do své poezie míchají dadaismus se surrealismem, aby ve výsledku neřekli vůbec nic, jen svázáni formou blijí hezky smontovaná slovíčka do nesmyslného, leč kritiky vychvalovaného veledíla; spisovatelé, co prázdnými slůvky píší o prázdných životech prázdných lidí, skládají ódy na rozvody, na přeplněné tramvaje a šedou oblohu, ódy na všední život, který máme každý za oknem a tvořit z něj umění je stejně marné, jako se z bláta snažit uvařit polívku.
Jsme zavření v klecích moderního světa. Klecích z betonu, skla a krychlovitých uměleckých předmětů. V dávných časech to byli právě básníci, malíři, hudebníci… byla to ta umělecká verbež, která uměla najít skulinu a utéct z všedního světa do zahrad vlastních snů a fantazií. Pohrdání měnili ve slávu a chudobu v bohatství, své barevné sny vnášeli do srdcí šedivých všedních lidí, kteří sami zapomněli rozeznávat barvy ve svém nitru. Tohle byli umělci. Dříve je člověk našel na každém rohu, dnes je z nich vymírající druh.
Umělci, co s grácií tvořili krásu z ničeho a svá díla lepili dohromady vlastními slzami a krví, nejsou dnes žádaným artiklem. Všechno si dnes žádá hezký obal a dobrou reklamu – a bohužel to platí i o umění. Hezká slovíčka, plytké charaktery, obyčejní lidé – zrcadlo vedoucí třeba právě do naší kuchyně, to je to, po čem dnes na regálech knihkupectví sáhneme. Vypjaté emoce, pády z výšin až na dno, vášnivé lásky tancující na ostří nože s bolestí…ne děkujeme, my chceme oddech, ne detektivku!
Doba si žádá své. A prázdná doba si žádá prázdné knihy, prázdné filmy a prázdné obrazy. Emoce pověsíme na hřebík hned vedle slušnosti, poctivosti a radosti ze života. Štěstí, pohodu a odpočinek si dáme za rámeček hned vedle díla „okouzlení přírodou“ – čtyř zelených čtverečků na modrém poli. Otevřeme další ze skvělých románů o všedním dni a v euforii z toho, že hrdinka nepřipálila řízek pro manžela k večeři zapomeneme, že stejně nudné šedé dny prožíváme i my sami.
Inu, doba si žádá své. Ale nezapomeňte, že hovno, byť obroušené do tvaru diamantu, stejně zůstává hovnem.
Souhlasím, že "moderní" umění je většinou nicneříkající hnus. V architektuře se všichni snaží mermomocí vytvořit něco ultramoderního ža nakonec vznikne skleněná krychle, která je zajímavá jen svou výškou. Kde jsou ty krásně zdobené domy? V prachu pod paneláky připomínajícmi králíkárny.
Od Viewegha jsem viděl dva filmy, nečetl knihu, ale je to trapárna a nechápu, jak se to může někomu líbit. Bez myšlenky. O to víc mě překvapuje, že se tyto filmy líbí starším spoluobčanům. Cestou na dovolenou v autobuse poštěli jeden z jeho filmů a nejvíc se u toho nasmáli právě důchodci.
Světlý výjimky se ale také najdou. Aspoň já považuji za umění některé z hordy "gotických obrázků". Ty podle mě něco symbolizují. Znám i pár obrázku "plných krve", které přesto říkají víc a umí vyjádřit. Z knih mě napadá jen Svět podle prota.
Za umění považuji i některé filmy. Není jich moc, nad kterými se člověk pozastaví a přinutí se zamyslet, ale pár takových uznávám.
Takže ikdyž má dnešní doba poněkud stádový vkus na umění, najdou se výjimky…
Viewegh mi ani tak moc nevadi, sic ho nectu, ale filmy podle jeho knih patri k tem, ktere si treba rada pustim, kdyz nemam co delat nebo nechci premyslet nad silene slozitou umelecko-psychologicko-thrillereovou myslenkou nejakeho filmu 😀
ale k tomu umeni.. s moum mamkou casto po muzeich behame.. byly jsme spolu v Rime, Parizi.. a mamka pokazde rika, ze my se divame na davne umeni s uctou, uzasem, nekdy z nepochopenim jak je neco tak krasneho vubec mozne stvorit (treba architekturu bez modernich jerabu, ale i malby).. a pak vzdycky doda, na co se budou chodit koukat lide za dalsich 200 a vic let? Vzdyt my si podle klasickeho umeni dokazeme i predstavit, jak se lidi kdysi oblekali, jak smysleli, co meli radi.. kdyz se za 200 let kouknou lidi na moderni umeni, reknou si, ze sme snad byli vsichni hranati 😀 (a to mam Picassa celkem rada).. jak rika nas profesor literatury, dneska je spisovatelem uz kazdy, kdo si napise par basnicek.. sa podle me to plati pro umeni celkove.. dnes clovek nemusi byt ucnem mistra, nemusi travit roky v atelieru aby dokazal stvorit dokonale umelecke dilo.. v lepsim pripade mu staci jen fantazie a kousek plastu, v horsim pripade obycejny fotak a pocitac..
siriusnoir: nevim v jakem to vysoce umelecko-filozofickem bez nadhledu branem svete se pohybujes, ale ja neznam nikoho, kdo by se treba u Ucastniku zajezdu nesmal.. a to mam mezi kamarady jak techniky, tak umelce ci humanitare.. a ani jeden neni duchodce 😀 zrovna filmy tady nejsou jen od toho, aby prinaseli umeni, ale i zabavu vis 😉 mozna to neni tak vysoce inteligentni humor jaky se objevuje treba v Black Books (pokud ti to vubec pripada vtipne), ale zrovna tenhle film je vtipny uz prave tim, jak to hodne Cechu co jezdi na dovolenou (hlavne do Chorvatska) zna, ono totiz kdyz se clovek neumi zasmat sobe, to uz je dost smutne.. 😉 (pro me jakozto "nececha" je to uz kor sranda:D)
navic mi prijde, ze pokud tyhlety filmy nemaji myslenku, tak "gothicke obrazky" uz vubec ne 😀
Onnea: Zajímavé jak dokáže naštvat, když někdo nemá rád stejný film jako ty 🙂
zajimave, ze kdyz nekde neco napisu, vsichni si hned mysli, ze jsem nastvana 😀
me je uplne jedno jesltz mas ci nemas rad Ucatsniky zajezdu, ja mam rada hodne blbych filmu a u tech me treba ani nedivi, kdyz se to nekomu nelibi.. ale podle toho jak ctu tvoje komentare, se ti nelibi asi nic 😀
Každý ať si udělá názor podle svého…tvůj ti neberu…svůj říkám často když nesouhlasim a když souhlasim, tak je pravda, že toho asi moc neřeknu 🙂
Ale to už není debata o umění… Mimochodem myslim, že jsem napsal i k tomuhle článku co se mě líbí i nelíbí…
no, mam pocit ze jsi spise napsal co se ti nelibi nez libi 😀
V galeriich s modernim umenim casto koukam jako puk na velkou bilou plochu, ale koukam i s uzasem na veci, ktere by me v zivote nenapadly sestrojit. Protoze ackoli je moderni umeni obcas pro me, jakozto milovnika renesance a baroka, dost nepochopitelne, rozhodne i zde jsem schopna najit nejake veci co me zaujmou. V architekture taky, mozna me to nepritahuje ani tak svym umenim, jakozto i samotnou silenosti napadu (jako treba postavit umele ostrovy ve tvaru palmy ci svetovych kontinentu :D) Ale rozhodne to nejsou gothicke obrazky v jakekoli podobe, abych dokazala pocitacem vytvorene veci povazovat za umeni, tak to by to teda musela byt uz opravdu originalita.. a ze takovych veci je taky dost, ale rekla bych v uplne jine branzi..
nevim jestli jsi můj komentář nečetla nebo jen špatně pochopila. V každém stylu jsem našel něco dobrého i špatného. Gothické obrázky jsem zdůraznil že "nějaké" takže ne všechny. Nechápu co tady řešíš 😀 jedoduše každýmu se líbí něco a něco nelíbí, tak už tady nebudeme kazit Lúmenn článek dohadováním o tom, co vlastně oba víme…
ja jsem to dobre pochopila, proto jsem taky rekla, ze ja gothicke obrazky ZADNE za umeni povazovat nebudu, protoze ZADNE nejsou originalni.. jasne, kazdymu se neco libi a nelibi a prave z tohodle dneska vznika to, ze za umeni se povazuje kazda blbost 😉
Každý člověk je jiný a stejně jako to je s lidma – každýmu se líbí někdo jiný – tak je to i s uměním. Pro někoho je něco blbost, pro druhého umění.
Myslím, že dobře to vystihuje tenhle obrázek: http://athares.blog.cz/0810/kazdy-ma-svuj-sen
no prave, dnesni myslenka, ze kazdy ma pravo na nazor je sice super, ale jen do jiste miry.. Lumen tady psala o postmoderne, basne, ktere cilene nemaji davat zadny smysl.. u dadaismu to alespon melo nejakou myslenku, originalitu, ale ted? Ano, kazdy ma pravo mit nazor na to, co se mu libi a co ne. Ale ma kazdy pravo rikat co je umeni a co ne? Protoze presne tohle "pravo" zpusobuje, ze je za umeni povazovan Viewegh a jeho knihy bez smyslu.. Protoze to, ze se nam neco libi jeste neznamena ze je to umeni. Jak jsem rekla, me se casto libi dost blbe filmy ale sama to vim, a nikdy bych o tom nerekla ze je to umeni. Stejne je to u knih, obrazu.. Navic, gothicke obrazky povazuji za umeni casto ti, kteri nemaji ani zakladni umelecke vzdelani, to taky o necem vypovida 😉
Jestli někdo považuje něco za umění nebo nepovažuje to není otázka vzdělání ale vkusu, takže tahle narážka nepadla na úrodnou půdu.
Můj nejoblíbenější film je Já, mé druhé já a Irena…je super, nepovažuju ho za všeobecné umění, ale oceňuju, že vymyslet a zahrát bych ho nedokázal, proto to svým způsobem umění je. Umění je výjimečnost. Umění je hrát na kytaru i složit operu. Neuznávám jen to "vysoké" umění, ale oceňuji vše, co dokáže zaujmout, že si řeknu hmm to bych nedokázal. Nevim proč mluvíš jen o jednom filmu a jednom typu obrázků. Doufám, že ten rozhovor ukončíš něčím krátkým a výstižným. Není to poprvé co tvé komentáře plní většinu blogu kvůli maličkostem nebo rozdílným názorům…Dobrou noc
a neni to poprve, co lidi umi argumentovat jen jednim stylem a psat porad to same 😀
Mluvim o tomhle filmu, protoze se Lumen v clanku zminila o Vieweghovi a protoze jsi o tom sam zacal 😉 mluvim o obrazcich, protoze jsi o nich zacal psat ty, ja jen reaguju. Ano, presne tak, ja si taky reknu ze je umeni neco co bych sama nedokazala. Ale stvorit gothicky obrazek dokaze kdekdo, o tom to je.. jak rikas, umeni je vyjimecnost. Co je na gothickych obrazcich proboha vyjimecne?:D
otazka vkusu? To prave ne.. vkus je veci subjektivni, je to presne to, jak rikame zda se nam neco libi nebo ne. K poznani umeni se pridava take nejaka objektivni znalost. Znalost umeni, kultury, zvyku. V Cine se na priklad povazuje za umeni takove dilo, ktere ma co nejvic kopii. Umelecke vzdelani je taky potrebne nejen proto, aby clovek mohl objektivne rict co je umeni, ale i co umeni neni, a to nejen proto, ze se mu to proste a jednoduse nelibi. Proc treba modrou skvrnu na bilem platne nebudes vnimat jako umeni? Nejen proto, ze te to nezaujme, ale proto, zes tohle videt uz milionkrat. Ale pokud nijak umelecky vzdelany nebudes, bude to jedina modra skvrna na bilem platne kterou jsi kdy v zivote videl a prijde ti to tak uzasne svou absurditou, ze to pro tebe bude umeni. Znalost potrebna je, protoze jinak (coz uz zase opakuju, ze) to proste konci tim, ze je za umeni povazovano to, co treba ty ani nechapes (a ja taky ne)..
takze znova.. neni to o zadnem rozdilnem nazoru, jak rikam, kazdemu se muze libit co chce. Ale nejen rict, ze se mi to libi, ale taky proc a v jakem smyslu, smeru, a konecne to oznacit za umeni, to uz je otazka neceho uplne jineho 😉
V prváku na střední jsem vídal u jedné spolužačky obrázky, kde leží například žena ve vaně s pořezaným zápěstím. Všude spousta krve a ponurosti. Nelíbilo se mi to. Říkal jsem si, co na tom asi tak vidí? Je nějaká úchylná ne?
Viděla v tom to, že se s tou ženou dokázala sžít. V pocitech beznaděje. Když jsme veselí, rádi se díváme na komedie, když smutní, tak radši na něco jiného (samozřejmě to není vždy tak). Od té doby jsem začal chápat, co se jí na tom líbí, sice pořád nemusim filmy ani obrázky s tunama krve, ale symbolika, ikdyž často přehnaná, zůstává stejná.
Konkrétní případ obrázků, které mě oslovily. Považuji je za gothické, ikdyž mnozí mohou namítat, já si jednoduše ty dvě slova spojim dohromady, když ten obrázek vidím.
Takže na obrázku je prostě dívka sedící na jednom kraji staré dřevěné lavičky. Je vidět trochu profil té dívky. Je hezká a dívá se před sebe na jezero. Toť vše. Ještě má černé šaty no, ale důležitá je pro mě atmosféra. Ta samota a útěk od lidí do přírody. Považuju tu fotku za uměleckou, ikdyž je možné, že tebe nezaujme, ale chtěla jsi vědět konkrétní případ…
no jasne, vsak ja nerikam nic o tom, ze se to lidem NESMI libit, rikam to nekde? Mne se taky libi plno veci, ktere jini nechapou.. ja prece rikam, ze tyhle obrazky nejsou umeni, protoze to neni originalni, neni to vyjimecne, kazdy je muze vytvorit a ani na to nepotrebuje v dnesni dobe nijak vyjimecnou fantazjii a znalost PC.. to je jako s Kaplickym.. lidi se budou porad dohadovat, jeslit ta jeho chobotnice je hnus nebo krasa a v podstate bude (nebo nebude) mit pravdu kazdy (mne se to treba nelibi, zato se mi libi jine jeho navrhy).. ale prece navrhnout neco takoveho, co bude stat dalsich x let – o tom neni pochyb, ze je to umeni..
boze, jak dlouho jeste..
me by takova fotka rozhodne zaujala (jsem blazen do "vody"), ale vzhledem k tomu ze takovych fotek je milion, umeni to pro me neni 😉
posadim mou sestru (ktera je podle me hodne hezka), treba k nasemu potucku u baraku.. ted je vsechno v bilem, ji bych navlekla do cerneho a rekla ji at udela nejkou strasne zamyslenou a smutnou pozu.. pak bych to jeste upravila na PC a rychle s tim na deviantart.. lidi by z toho byli paf, ja bych si pamatovala jen jak mi mrzly prsty a segra mrzla v tom cernem "zaclonovem" oblecku cela 😉
mozna kdybych pak vyfotila sve zmrzle, tvrde, trepajici se, mrtve namodrale prsty, tak by to bylo jeste vetsi gothicke umeni.. jenomze to by mi je musela vyfotit segra, ktera by uz ale po tom jak zmrzla u "zlopozy" s mym focenim urcite nikdy nechtela nic mit..:D 😀 (ale to prosim neber jako rypani, jen mi to prijde vsechno vtipne)
Heslo umění pro uměni není špatné – jde jen o to, jak si ho kdo vyloží.
Myslím, že ubohost dnešní literatury se řídí i vývojem civilizace… ber to takhle: náš životní styl se stále zrychluje, mnoho lidí končí na psychiatrii kvůli stresu z práce apod. Nikdo nemá chuť přemýšlet nad nějakým uměleckým dílem, nikdo nemá čas se zastavit…a podle toho ta literatura taky vypadá. Staly se z ní noviny zabaleny do beletristického stylu. Proto ten strohý styl. V současné době je také oblíbenější spíše bulvár, lidé na internetu hledají spíš erotiku než cokoli jiného. A podle toho Viewegh vybírá témata. Spisovatel již není umělcem ale tím, kdo se snaží své dílo hlavně prodat – tedy ho můžeme považovat spíše za podnikatele….
A tomuhle někteří lidé říkají pokrok….
Myslím, že s tím za svého života nic moc neuděláme….
Onnea, Sirius: líbí se mi jaké některé mé články vyvoálvají diskuze:) ale musím se přiklonit k Onnee, protože ať chceme nebo ne, ne všechno, co se nám líbí je zároveň umění. Ale nevím, zda se dá říct, že umění je jen originální. Podívejte se třeba na renesanční domy nebo klasicistní stavby – jsou každý trošku jiný, ale v podstatě každý vypadá stejně. To je stejné jako s tou "gothickou" fotkou – každá je jiná, např. jiná řeka, jiná žena, jiné šaty, ale v podstatě jsou všechny stejné. Neříkám, že se mi tyhle fotky nelíbí, ale ovšem, potisící stejná póza a stejný photoshop už vážně nudí. Myslím, že hlavní, co umění má udělat, je zaujmout. Prostě mě praštit do očí a donutit mě úžasem otevřít hubu – to umí muzikanti, malíři, spisovatelé, architekti i i fotografové. Nemusí to být přímo krásné, ale musí to mít myšlenku a něco to říkat (třeba i beze slov), vyhadřovat nějaký názor či pocit, postoj autora, upozorňovat na něco šíleného, krásného, nebo strašného. To je umění. Ale hloupá báseň o ničem, sladkobolná červená knihovna, modrá skvrna na bílém plátně apod. to umění není ani zdaleka.
Katka: spisovatel se snaží sevé dílo prodat…ano a bohužel už mu dnes o nic jiného nejde:( smutné
Lum, ja mluvim o modernim umeni – originalite. Kdysi to byl jeden hlavni proud, ktery umelce vedl, takze je jasne, ze je vesmes vsechno stejne. Jenomze tehdy byt umelcem bylo o necem uplne jinem, sama jsi to napsala. Byly ruzne skupiny, skoly, ateliery. Lidi navic nebylo tak tezke necim zaujmout, dnes je umelecky duch prijemcu uz ponekud „rozmazleny“. Dnes ma maloktery umelec umeleckou skolu, hlavne i proto, ze je hrozne tezke se tam dostat. Krome architektu, ti by bez skoly asi jen tak neco nepostavili 😀 Dnes kdyz je „umelec“ kazdy druhy ta originalita proste potrebna je, chapes? Porad tady pisete o tom, ze to dilo musi zaujmout. Samozrejme, ale copak te nezaujme hlavne dilo, ktere je necim vyjimecne, neco co jen tak nevidis?
Byla jsi v Parizi.. bylas v Centre Pompidou? Je tam galerie moderniho umeni, dost velka sbirka, clovek se tam pohybuje trochu nevericne, kouka a nechape a najednou prijde k necemu a vyvali oci a rekne si, jo, to je ono.. akorta mam pocit, ze dnesni epitet „umelecke“ se zmenil spise v „divne, jine, zajimave, okouzlujici, nepopsatelne, nedefinovatelne, nepredstavitelne“, aby clovek videl jednoduse neco krasneho a jednoduse mohl rict ze je to umeni, to musi byt za prvne znalec (kor moderniho umeni) a za druhe to musi byt asi neco jako Velcovsky http://www.artgalleryluhacovice.wz.cz/josef_velcovsky.htm 😀
Onnea: no asi jsem to napsala tak, že to nevyznělo ale zaujmout ano, ale originalitu od umění očekávám neméně:) A ano, "umění" dnes dělá kdekdo, na jednu stranu tím dostanou šanci i lidé, co jsou fakt dobří, ale dříve by nemohli tvořit z mnoha důvodů, na stranu druhou se pravé umění hledá mezi tím škvárem jako jehla v kupce sena:)
No v center pompidou jsem nebyla, za a je ta budova děsná a už pohled zvenčí mě odradil abych šla dovnitř a za b moderní umění fakt nemusím, takže jsem zašla radši do Louvru a do d'Orsay než tam:) No Velčovský mě moc nezaujal, to je právě ten druh moderního umění co moc nemusím -přijde mi to jako dětské malůvky:)
Dnešní umění (moderní) skutečně hodně vypovídá o stavu dnešního světa – je hodně povrchní. A je hodně těžké najít něco, co má alespoň myšlenku.
Umění pro umění – tvořit proto, že umělec umí něco tvořit je spíše důkazem toho, že dnes si každý patlal může říkat umělec.
Lum, ja do centre pompidou sla uz jen ze zvedavosti 😉 a na te budove se mi libily ty schody a uvnitr byl maly obchudek s nejruznejsimi prumyslovo-umeleckymi predmety, takze rozhodne to stalo za to.. dila moderniho umeni co tam byla vesmes na prvni pohled mela nalepku "to bych dokazala/a taky", ale rozhodne tam bylo i par zajimavych veci.. bych ti je ukazala, akorat ze se mi sem nechce davat moje fotky 😀 tak treba nekdy jindy, nejak..
v Louvreu jsme byli dvakrat, ale nejvic se mi libil Orsay, Louvre je na muj vkus delan az pro moc sirokou verejnost..
Krásný citát na konci, a pravdivý. Na moderní umění tohoto typu mám stejný názor. Pomalu začínám mít pocit, že umění vymírá, a kdo ho chce vidět/ slyšet" zažít, musí pátrat alespoň ve 20. století. Neplatí to úplně o všem, ale o většině ano…
Lúmennko, já tě miluju.