Při pohledu z okna na pošmourný podzim mě napadají smé zvláštní věci. Mezi nimi i toto rádoby filozofické zamyšlení.
Ptali se mudrce: Co je smyslem poznávání?
Odpověděl: Poznávat.
Ptali se mudrce: Co je smyslem odpočinku?
Odpověděl: Odpočívat.
Ptali se mudrce: Co je smyslem lásky?
Odpověděl: Milovat.
A když se ho zeptali, co je smyslem života,
odpověděl: Přece žít.
Smysl života je těžká a zároveň lehká otázka. Asi se nad tím nesmí tolik přemýšlet. V samém jádro věci nemá smysl nic, když to tak řeknu. Smysl vesmíru asi taky nikdo nikdy nezjistí, protože je dost možné, že vesmír prostě "je" a to je podstatné.
U lidí je naopak smysl života důležitý…ještě důležitější je umět ho hledat. Pro mě to je jednoznačně láska, rodina a potom zábava ať už v jakémkoliv významu. Prostě abych měl na co ve stáří s úsměvem vzpomínat.