Role samce a samice lidoopa rodu Homo, chcete-li člověka, byla vždy ve vztahu nadřízený a podřízený. Ne vždy však vládl samec-muž. Byly doby, kdy žena byla uctívána jakožto dárkyně života. Každá žena měla právo si vybrat muže, ona řídila vesnici a rozdělovala jídlo a další věci, nutné k přežití. Žena vždy věděla, že dítě je její – ona ho přece porodila. Naopak muž si nemohl být jist, zda sperma, které oplodnilo vajíčko, bylo jeho nebo sousedovo. Muž byl silnější – ale žena mu radila kam jít na lov a kolik jelenů skolit, aby nebyl hlad, ale maso se nezkazilo. Pak postupně přicházela změna.
Muž si vydobyl výsadní právo svou silou, jako většina zvířecích samců. Žena se starala o rodinu, udržovala teplo v ohništi, šila oblečení a vařila jídlo. Muž lovil, oral pole a jinak obstarával potravu, konal těžké práce, jako opravy lodí či domů a chránil svou ženu a své děti. Na okamžik tu byla doba, kdy si byly víceméně rovni. Rozdělili si práci na tu, kterou zvládne muž svou silou a na tu, kterou obratnýma drobnějšíma rukama obstará žena. Ale muž chtěl víc. A tak se zrodil největší teror v rámci jednoho druhu. Samec Homo sapiens sapiens se rozhodl podřídit si samičku a tak zhruba od starověku až do 20. století našeho letopočtu byla žena utlačována jako hloupá, zrádná a nemorální kurva, jejíž tělo je třeba jen k tomu, aby muži dala potěšení a pokud možno mužského dědice. O duši se nikdo nestaral, protože v takto nízkém tvoru by dle mínění mužů žádná být neměla.
Ve všech státech (nebo lépe řečeno na všech územích) však bylo na práva žen nahlíženo jinak. U většiny keltských kmenů měly ženy de facto stejná práva, jako muži. Měly možnost bojovat s mečem i učit se umění léčení a magie. Stejně tak slovanské a vikingské ženy nebyly jen nástroje mužské rozkoše a automaty na vaření. Ženy zde sice nebyly rovnocenné, ale zato měly oba tyto „barbarské“ národy mnohé mechanismy na ochranu žen. Znásilnění nebo kuplířství bylo těžkým zločinem, a naopak muž, jehož žena mu byla nevěrná a nebo dokonce odešla k jinému, byl ostatním pro smích. V „civilizovaném“ Řecku a Římě už byla ženská role dosti potlačená, zejména co se týkalo vzdělání a svobodné volby partnera. Zde je dobré zmínit hru od Euripida Médea, kde je krásně vidět, jak na tom byly ženy v antice – žádný rozvod, ale: „Nebavíš mě, ženo, končíme, najdu si jinou.“
Po masovém rozšíření židovského Starého zákona (zejména díky křesťanům) byla žena zavržena jako nástroj ďáblův. Eva, odporná hříšnice, co utrhla jablko ze zapovězeného stromu, následkem čehož bylo lidstvo (které tvořili dva lidé) vyhnáno z Ráje. Proto žena, na které ležela tíha strašlivého hříchu, neměla právo stát se knězem, byly jí zapovězeny hlubší nejen církevní, ale i světské nauky a stala se jen něčím trochu důležitějším, než nábytek v ložnici. Měla-li nějaká žena odvahu se vzepřít, byla to buď kacířka, kterou bylo nutné napravit vězněním v klášteře, nebo čarodějnice, ze které se musel vyhnat ďábel. Většinou, tím, že byla umučena nebo upálena.
Za dva tisíce let křesťanského monopolu se ženy se svou rolí smířily. Stále na tom byly lépe, než ženy arabského světa, které muži pod záminkou jejich vlastního dobra a ochrany cti, zahalili do šátků, potlačili jejich sexualitu, zakázali jim přístup na náboženská místa nebo i pouhý pohled na cizího muže. Z prvotního důvodu, chránit ženu před chlípností mužů, se stalo ovládání ženy jako nástroje k ukojení potřeb a plození potomků.
V 19. a 20. století se ale něco stalo. Svět se začal měnit, léty zpráchnivělé pilíře tradic se začaly bortit pod tlakem parních motorů, svobodného tisku a moderních vynálezů. Darwin zpochybnil křesťany, stejně jako Newton či Koperník. Světem už přestávalo hýbat církevní dogma. Novým náboženstvím se stala věda, která šla kupředu mílovými kroky. A v tu chvíli přišel čas i na změny sociální. Přišel čas dělníků, továrníků a republik. A přišel i čas svobodné ženy.
Nebylo to jednoduché. Ale z kurev a bláznivých mužatek se vyklubaly inteligentní, schopné a statečné ženy. Které si vydobyly, aby na ně bylo hleděno nejméně se stejnou úctou, jako na muže.
Může se zdát, že čas revolučních pochodů a demonstrací je už za námi a není co měnit. Žena má právo jít na vysokou školu, volit, pracovat ve všech profesích. Může se svobodně rozhodnout, koho chce za muže, zda chce mít děti a jak se bude jmenovat po svatbě. Ale dnes jsem našla lidi, kteří to stále neuznávají. Nemyslím teď na islámské nebo hinduistické země spoutané v tradicích, myslím na naši Českou republiku, zemi v srdci moderní Evropy. Zdá se to nemožné, ale jsou tu ještě lidé, kteří neuznávají právo ženy na cokoli, na co má právo i muž. Dříve než jmenuji tyhle zpátečníky, shrnu svůj názor na to, co je ještě touha žen po svých právech, a co už je rozežraný feminismus.
Je jasné, že žena a muž nikdy nemůžou zastávat ve společnosti stejnou funkci. Žena má vagínu, dělohu a vaječníky a její tělo je tudíž uzpůsobeno k vývinu a porodu dítěte (dětí). Muž má penis, šourek a varlata a jeho tělo příroda stvořila tak, aby oplodnil ženu svým spermatem a pak, díky svým větším svalům, ji chránil před nepřízněmi osudu, stejně jako své dítě (děti). Takhle to je a změnit to nelze. Muži děti rodit nebudou a ženy (až na výjimky) nebudou silnější než muži. Pokud se smíříme s touhle skutečností, zjistíme, že většina feministických hnutí mele nesmysly. Je logické, že ženské tělo je křehčí a musí být více chráněno, aby zvládalo zátěž spojenou s těhotenstvím a porodem. Proto je nesmysl, aby feministky křičely po práci v dolech, skladech a dílnách nebo po rovnocenném přístupu k ženám a mužům u policie a armády. Málokterý muž je ochoten uhodit ženu stejně tvrdě jako muže, protože je v něm zakořeněn instinkt „chraň samici“. A málokdo dovolí ženě pracovat v dole, protože pro její tělo to není zrovna vhodné.
Stejně tak je nutné smířit se, že žena je pro muže sexuální objekt. Máme přece prsa a boky, které připadají mužům přitažlivé, jako symboly plodnosti. Stejně tak muž je pro ženu sexuální objekt, obdivujeme jeho svaly a široká ramena, která v ženách vzbuzují pocit, že je muž dobře ochrání. Kdyby tomu tak nebylo, asi by se nenarodilo moc dětí.
To, že jsou muži přijímáni na některé profese častěji než ženy (a naopak) je důsledkem zvyku. Možná ne vždy dobrého, ale na místo šéfa dílny raději vybereme silného chlapa než útlou blondýnku a pro práci v mateřské školce radši sáhneme po starší obtloustlé paní než mladíkovi s mastnými dlouhými vlasy. Zvyk, jako vybírat za nadřízené spíše muže a za letušky spíše ženy, možná nakrkne obě pohlaví (ženu, která chce vést firmu nebo muže který rád chodí v uplých kalhotách), ale sílu zvyku odstraníme leda tak, že ženy ukáží jak jsou schopné manažerky a muži zase přesvědčí, že když vypadají dobře nemusí být hned homosexuálové.
Rozmazleným feminismem už bych ale nazvala ženy, které chtějí také pisoáry na WC, i když je technicky nemožné do nich močit. Ženy, které obviňují mužské kolegy ze sexuálního obtěžování, protože jim pochválili novou sukni. Ženy, které říkají, že muži jsou sexistická hovada a doma nad postelí jim visí plakáty polonahých svalovců. Feminismus tohoto druhu není na místě a dokonce už zavání i tolik opovrhovaným utlačováním, jenomže samice se pokouší utlačovat samce.
Je ale pravda, že samci nám ženám už tak těžký život občas ještě ztrpčují. V čem to máme tak těžké? Menstruace je asi hlavním problémem, a to nejen hygienickým, trochu krve moderní vložky a tampóny zvládnou s přehledem, horší je prudká změna v hormonech a následné výbuchy pláče, smíchu či vzteku, které muži shrnou do věty: „Je to hysterka, jdu do hospody.“ I když žena by raději slyšela: „Když ti není dobře miláčku, lehni si a já ti uvařím něco dobrého k večeři.“ Muži léta argumentovali, že ženy mají krámy, ale oni se zase musí holit. V době, kdy jakékoli chlupy (krom obočí a vlasů) na ženském těle jsou nežádoucí, je tento argument planý. Pak to pánové zkoušeli s vojnou, ale po zrušení branné povinnosti a zavedení profesionální armády ve většině států, už mají také smůlu. Ve zde již zmíněné Médee použila tato žena velmi dobré přirovnání: „Raději se stokrát v boji postaviti nepříteli, nežli jednou roditi.“ A měla nejspíš pravdu, mě osobně porod sice teprve čeká, nicméně od kamarádek a příbuzných je mi jasné, že fronta jakékoli války je proti tomu vcelku brnkačka. Ve válce hrozí zranění či smrt, ale není to nevyhnutelné. Při porodu nejenom teče krev a bolest je na hranici snesitelnosti, ale o život tam jde často také. (Pro lepší představu – pánové, představte si, jako by vás někdo asi 5 až 50 hodin bodal a kopal do koulí.)
A posledním problémem, který nad námi visí, jsou někdy méně někdy více nepřekonané předsudky z minulosti. Žena ve školství, lékařství či soudnictví už téměř nepřekvapí a za sto let, co je možné tam ženu potkat, si všichni zvykli, že lékařky, učitelky i právničky jsou ve všech ohledech srovnatelné se svými mužskými protějšky. Ale co takhle politika, ekonomie, věda nebo architektura? Sem ženy samozřejmě už také pronikly, ale úspěšné v této branži jsou málokteré, hlavně z důvodů předsudků, že politika (finance, věda…) a ženy nejde k sobě moc dohromady. Nejhorší předsudek nám však většinou leží doma na gauči. Milovaný partner často nedokáže pochopit, že jeho žena či přítelkyně má stejně náročné zaměstnání jako on a k tomu by byl rád, kdyby ještě prala, uklízela, vařila a nakupovala. Což o to, ženy to pro své partnery a děti dělají rády, ale někdy toho mají až nad hlavu. Když se k tomu přidá blbý šéf plný předsudků, menstruace a stres není divu, že k pláči nebo vzteku nemají daleko. Nebylo by lepší nahradit hysterku hrdinkou? Nejenže to lépe zní, ono je to i blíže skutečnosti.
A nyní konečně hlavní důvod, proč tohle všechno vzniklo. Proč jsem měla nutkání vykřičet svůj názor na ženy a jejich práva. V časopise Enigma se často dočítám o tzv. Svobodných zednářích a tak jsem se pustila do hledání informací o tomto hnutí. Vcelku mě překvapilo. Vyznávají ideály spravedlnosti, tolerance a svobody. Svobodný zednář může být od jedenadvaceti let kdokoli, kdo projeví upřímný zájem o hledání pravé cesty. Zednáři nehledí na tvé náboženské vyznání, barvu pleti nebo zemi původu. Ne! Oni hledí pouze do tvých kalhot a jsi-li obdařen penisem, buď vítán. Máš-li však vagínu, odejdi. Ano, je to prastarý řád založený na templářských tradicích a templáři, jak známo, byli jen muži. Ale už ušli dlouhou cestu a z pouhé odnože křesťanství je samostatná mocná organizace, mající prsty všude. Nic z toho jim však nezabránilo v tom, nedovolit ženám vstup do svých řad. Chápu, že ženám chybí fyzická síla na některé práce. Některé ženy také mají horší matematické (ale zato lepší verbální) myšlení než muži. Taky neumíme močit ve stoje a nejsme tolik chlupaté. Ale pochybuji, že něco z toho by z nás dělalo tvory méně inteligentní, méně ctižádostivé a méně schopné ovládnout své tělo i mysl, jak nám bylo po staletí církví předhazováno. Žena není míň než muž. Že to nechápou lidé, kteří uctívají tak vysoké hodnoty jako tolerance, svoboda a spravedlnost, je k pláči. Pochopitelné je nedovolit ženě vstup do pánského porno klubu či na toalety s kolečkem a šipkou. Ve třetím tisíciletí nového letopočtu je nepochopitelné a snad i neomluvitelné zavírat jí dveře kamkoli jinam, kam mají muži přístup. Pokud jde o šachový klub nebo hospodu, je možné, že muži si potřebují od žen odpočinout a bavit se v kruhu samců, stejně jako ženy jdou se samicemi nakupovat a na kafe. Ale zavírat dveře před věděním, prestiží a znalostmi jenom proto, že nemáme penis, je nechutné. Milým pánům jsem napsala nepříliš příjemný e-mail, ale za svými názory si budu stát. Tradice položené na měkkých poduškách jsou jedna věc. Dogmata zavřená ve stovky let staré truhle, zamčená na železnou petlici obrovitým klíčem už jsou ale něco jiného. Tradice, na které fouká vítr nové doby neustále zrají, rostou a vyvíjí se, aniž by ztratily své kouzlo. Dogmata hnijí ve zpuchřelé truhle a pomalu se rozpadají na prach za nesnesitelného zápachu, avšak truhla zůstává zamčená a hnilobný puch je nazván vůní starých časů.
Možná křičím do prázdna. Možná někoho zaujmu. Možná změním něčí zastaralé myšlení. Ale jedno vím jistě: to že mi mezi nohama nevisí penis neznamená, že mé myšlenky jsou hloupé a má slova znějí jako kejhání hus. Nejsem feministka, jsem pouze mladá žena, která zjišťuje, že největší hráz mezi lidmi není často barva kůže nebo jazyk, kterým mluví, ale to, zda po večeři stojí u pisoáru nebo sedí na prkýnku.
Muž sice při močení stojí, to ho ale neopravňuje chcát dřepící ženě na hlavu. Lúmenn
Nemám tuto zkratku rád, ale zde sedne perfektně: LOL:) Já myslím, že po tvém nepříliš lichotivém mailu to Zednáři rozpustí, neboť pochopí svojí zpuchřelou zkaženost. Muslim, který si tvůj pamflet přečte, dozajista zapře svou dosavadní víru a začne věřit v onu moderní, pokročilou a ženám dozajista příznivou vědu. Hinduista jakbysmet a křesťan se raději stane vikingem. Tak jsme se zasmáli a nyní k věci: Myslíš, že takovýmto pamfletem nám mužům ukážeš, že jsme šovinističtí kokoti? Pchá, leda tak ukážeš, že jsi ta husa, co kejhá o ničem. Moc mocinky bys chtěla jakousi usoplenou "rovnost", ale sama nejsi schopna stvořit nic, co by bylo rovné "serióznímu textu" – kážeš tu jen jakési vágní slinty jak byli a jsou Řeci a musulmané a kdovíkdo na ženy ošklivý, ale zcela opomíjíš *důvody*. Ženy mají možnost vstoupit např. do politiky, a to zcela ústavně a nepopiratelně – jsou-li v politice méně úspěšné než muži, pak je to patrně proto, že na to nemají předpoklady. Já se od tebe neliším jen kundou a ptákem, ale také mozkem, způsobem myšlení – proto já jsem *obvykle* více politický než ty, ty jsi naopak *obvykle* více empatická (například). Snaha změnit tuto přirozenost je hlupáctví. Ve svém textu navíc stavíš na 25 let starých stereotypech muže chlastajícího a ženy vařící – realita je dávno jiná. Čili: pláčeš na špatném hrobě a svým pamfletem dokazuješ, že jako žena jsi mi intelektuálně velmi podřadná (i když bych samozřejmě neměl zobecňovat tvou tupost na celý tvůj "druh"). Ale zasmál jsem se, to jo.
Ad zahalování žen na Středním východě: zahalování žen zavedl údajně asyrský král Tigletpilesar I. Tolik k islámu, neználku:)
No, chtěla jsem to říct nějak slušně, ale nic lepšího mě nenapadlo: Ty jsi ale takový pičus!!!! :D:D Nevím, jestli mám tvé argumenty vůbec brát vážně, či je dokonce vyvracet. Nebudu nejspíš dělat ani jedno a nejspíš půjdu skočit z mostu protože PAN Trymík mě opět nepochopil 😀 kdo se směje naposled….:P:D
mimochodem: zkus taky někdy napsat něco víc než "usoplený vágní" článek o tom, že neexistuje hnutí gothic nebo trapácký komentář jaké ženy píšou hovadiny, třeba zjistíš, že není lehké zavděčit se všem, a o to hůře zakomplexovaným stádovitým jedincům bez vlastního názoru. Žij blaze, "neználku" (ignorante by v tvém případě vyznělo pravdivěji)
Napsat hovadinu a reagující pak nazývat pičusy, to je známka panku. Děkuji, ale nemám potřebu zakládat blogísky a vylévat si tam srdíčko jak mně nikdo nechápe, jak jsem znectěný jako gotyk, jako žena a jako žehlící prkno – protože já zkrátka zneuctěný nejsem. Zato mně ale baví urážet blbce, kteří mají neoprávněnou hodit své trapné "myšlenky" do ringu internetu:)
Neoprávněnou touhu, přirozeně:)
To mě baví taky – proto urážím tebe;-) a na to, že mě nikdo nechápe si stěžovat nemusím, jediný kdo mě nechápe jsi ty, ale je vidět, že to jsi taky ještě nepochopil 🙂 a to, že jsem tě nazvala pičusem je jen známka toho, že nazývám věci pravými jmény. Chlape, jdi brečet na jiný hrob, tady ti almužnu nedají 😉
Lumennka: :D:D:D (více na icq, nemám nervy na zanechávání komentářů :D:D:D)
Holka ale miluju tě, to jo..už za tu upřímnost:D
No ty woe..:D
Ne tak, komentar jsem asi nezacala tak, jak by se na inteligentni a ctizadostivou, rovnocenou muzi, bytost patrilo. Ale Tve clanky Lumen, to je opravdu obcas vrchol vsi magoriny. Tys jim fakt napsala mail?
Nj, zli krestane, osklivi muslimove, fujky fujky. Znam dost krestanu kteri se ke svym partnerkam chovaji s uctou, stejne tak znam dost "nekrestanu", kteri ani nevi co ucta je. A taky znam i muslima, ktery je pro rovnopravnost zen a je proti zahalovani, pise o tom dost clanku, dokonce uz i neco vyhral (coz tak uplne nechapu, protoze jeho zena je uplna krava..:D)
Jasne, chapu, ze te neco rozcililo, ze zeny jsou proste ve svete nekde jinde nez muzi a nejspis se to jeste nejaky ten patek nezmeni. No a? Co se ji po takovem chlapovi? Jaky si to udelas, takovy to mas. Pokud ti vadi predstava, ze jednou skoncis nekde u plotny a budes se cely zbytek zivota koukat na tlusteho ozralu, neni nic jednodussiho nez si to vyresit po svem – neber si kokota nebo se nevdavej vubec nebo se dej na holky. Protoze v tvem pripade to asi tezko neco jineho vyresi 😀
nakonec bych jako dokonalou reakci na myslenkove pochody tohoto typu uvedla znamou prupovidku..
Kdyz Buh skoncil se stvorenim sveta a cloveka, zustalo mu par veci navic, se kteryma nevedel co delat. Tak prisel za Adamem a Evou a rekl: "Mam tady jedno curani vestoje. Ma nekdo z vas zajem?" "Joo, ja to chci, dej to me!" volal Adam. Eva si rekla, ze kdyz po tom Adam tak touzi, nebude mu to brat. A tak Buh Adama obdaroval curanim vestoje. Pak se jeste podival na svou sbirku a rekl: "Tak co tady jeste mame.. Aha, mnohonasobny orgasmus…"
tolik ode mne 😉
No ty vole 😀 😀 dlouho jsem si říkala, že to třeba nebude takové, jako se to jeví, ale jo – Lúmenn, ty jsi fakt vymletá jak kořeny, to už neni možný tohle. 😀 Sobecky doufám, že nikdo nebude soudit celé ženské plémě dle tebe, to by byl teda fakt velkej nedík.
tak nevím co dělám blbě holky 🙂 Onnea – ten vtip znám, zbytek je mi také jasný, házet do jednoho pytle všechny chlapy ať už křesťany nebo muslimy taky nechci, jen říkám jak to většinou je. A ono to tak vážně je. A že jsem těm zednářům napsala? Jo napsala a co? Přijde mi to pičovina na ntou.
Slečna S. – no nevím jak se co jeví, asi to, že každá máme na spoustu věcí jiný názor. No s tím se nedá než smířit. Kdyby soudili ženské plémě dle mě, nevím co by mělo komu vadit: nejsem bláznivá megera co nemá chlapa a tak se "pere za svá práva", jsem zdravá a schopná mladá ženská , která nesnáší přežitky ze kterých je jí ke zblití a chce rovnoprávnost všude, kde je to jen možné. To je špatně?
Ehm, ono by nebylo špatné si třeba zjistit, o čem píšeš, např. o tech zednářích – třeba bys přišla na to, že i u nás fungovala (nevím, jak teď, ale ještě před cca sedmi lety ano) ženská i smíšená lóže…. Dále, partnerky členů SZ mají přístup takřka na všechny jejich akce kromě nějakých výsostných rituálů… A hlavně a především – Svobodní Zednáři NEJSOU žádná instituce typu parlament, je to de facto soukromý spolek, tedy záleží jen na nich, koho si mezi sebe pustí a koho ne. Vůbec nechápu, kde se v někom bere ta drzost, nařizovat soukromému sdružení, koho má nebo nemá vzít do svých řad.
Tak to děkuji za informaci, tohle jsem nevěděla, vše, co jsem našla byly jen ty pro "pány tvorstva":) jj to je jasné, záleží jen na nich, ale pouze jsem nenašla důvod, jakou překážou je ženské pohlaví v tomto sdružení, které propaguje rovnost, spravedlnost a vysoké ideály kdečeho. Nechci jim nařizovat, jenom tomu nerozumím.
Teda, Lúmenn, ach jo…včera jsem narazila na Tvé stránky.Dost se mi líbí, ač neříkám, že souhlasím se vším, co píšeš, líbilo se mi, že se vyjadřuješ většinou kultivovaně, slušně a i když Ti občas něco ulítne, mají Tvé příspěvky hlavu a patu.Ale tohle je moc.Co mě pobouřilo tak, že jsem článek ani nedočetla? To, jak se vyjadřuješ o feminismu.Na to prostě skoro nemám slov.Víš o něm něco víc než ty známé předsudky o feministkách jakožto zarostlých, agresivních ženských, který by ze všeho nejdřív potřebovaly vyšukat mozek z hlavy a vlastně ani po ničem jiném netouží, ale z toho, že to tak není, pramení jejich frustrace a mstivost? Že nejlepší věc, kterou si kdy pořídily, byl elektrický přístroj na krocení rozvášněných býků a kastrace prvního a posledního chlapa, kterého v životě měly? Vím, že zmiňuješ extrém, ale to, o čem mluvíš, není feminismus, ale fanatismus.Ano, obojí je od F, ale rozdíl je propastný, jak určitě sama chápeš.
nějak nemůžu najít nic z toho co tu píšeš, nevím kam až si dočetla, ale o feminismu se vyjadřuji vesměs pochvalně, zejména o tom, který má smysl. Jako hloupost označuju ony pisoáry apod. – tedy výmysly fanatických feministek. A rozdíl velice dobře chápu – vím jak bychom se my ženské měly teď, bez feministek z přelomu 19 a 20 století, které vydobyly většinu ženských práv.
Mrzí mě že jsi nedočetla, ale vážně jsem nenalezla nic, co by bylo pro feministky urážlivé, možná zkusit příště dočíst až do konce a pak se bouřit 🙂 jinak dík za názor, Lúmennka:)
2 Lúmenn: Promiň, ale četla jsem moc dobře.Dokonce dvakrát.A to, co píšeš o feministkách opravdu dost smrdí.Připadá mi, že se obhajuješ v něčem, co je tu bílé na černém a neoddiskutovatelně napsáno.A pisoáry a podobně opravdu NIJAK nesouvisí s feminismem.
Ještě pár slov.To, že jsem nečetla napoprvé o Svobodných zednářích neznamená, že jsem si nemohla udělat obrázek o zbytku.Prostě podle mě buď nechápeš feminismus nebo ho chápeš špatně, jinak bys nemohla napsat to, cos napsala.To, co tu popisuješ jako "extrémní feminismus" je prostě naprostý nesmysl, neříkám, že se to neděje, ale není to FEMINISMUS a tečka.Úplně jsi to překroutila, to je jako tvrdit, že nacismus je vlastenectví.
Tak to se omlouvám, ale pokud vím,feminismus (jak zmiňuju) nám ženám už v mnohém pomohl. O těch zmíněných pisoárech jsem se vážně před pár lety dočetla a dost mě to pobavilo. A taky rozlišuju co je zdravé (volby, práce apod.) a co je rozmazlené (tedy zbytečné, tedy extrémní sexuální harašení, stejná wc pro všechny, práce v dolech). S tím prvním feminismem se ztotožňuji, s tím druhým nesouhlasím. Ještě něco jsem špatně pochopila? 🙂
Bohužel, pořád.:-)To druhé, co popisuješ, není feminismus.
a co tedy? Nacismus je taky vlastenectví dovedené do extrému 🙂
Nacismus je zvrácená ideologie, která vychází z vlastenectví, ale je to jenom zneužití, překroucení a zfanatizování.Totéž feminismus a "rozmazlený feminismus", jak ho tady označuješ.
tak to se shodneme 🙂 konečně…:)
😀 Ale že to trvalo.Jinak – jak už jsem řekla, pěkné články, nutí k zamyšlení.A řekla bych, že už to, že se tu s Tebou tolik lidí hádá, vypovídá o tom, že to, co píšeš, není mlácení prázdné slámy.:-)
To jsem ráda. Nutit lidi k zamyšlení je hlavní věc, proč na tomhle webu stále pracuju. Dík za povzbuzení 🙂
Lúmenn: Není zač.:-)Jen piš dál a nenech se zlomit, sama to moc dobře znám, taky píšu blog, i když teď už spíš sporadicky, ale stejně se vždycky najde někdo, kdo se mě snaží shodit.
Uznávám a stotožňuji se s Vašim potojem ke "zdravému" a "nezdravému" feminismu. Bohhužel důvod k prosazování rovnosti žen přetrvává i v naši kultuře. Dnes už ne jako boj proti mužům, ale osvěta mezi ženami (vědomí rovnocenosti pohlaví se neprojevuje ve zpracovávání konfliktů s druhým pohlavím).
Co bych ale vytkla, je faktografická stránka článku (např.: muslimky mají přístup na posvátná místa i do mešity). A dále zlehčování utrpení války, to už je ale výtka subjektivního rázu.