Místo, kde se toho moc nenaučíte…většinou

Téma týdne škola mě od začátku moc nezaujalo, vzhledem k tomu, že už nějaký pátek chodím na výšku mě nějaké každodenní školní trable už netrápí a de facto dělám to, co dělat chci a pokud se neučím, nechodím na přednášky nebo spím/čtu si/smskuju… v hodině, je to čistě můj problém.
Pak jsem si ale přečetla článek u Venom a nějak mě to nakoplo k tomu, abych se k tématu vyjádřila také. Takže vážení – první téma týdne na které jsem si našla čas. Jsem dobrá:)

První věc, co mě napadne k mým školním létům je, že jsem byla vždycky úplný magor. Mě totiž bavilo být ve škole a poslouchat výklad. Mno…tedy…on ten vklad na mě byl většinou dost pomalý, takže jsem si během prvního měsíce přečetla učebnici až po konec a pak jsem se jen bavila. Chci tím ale říct jediné – pro mě bylo (a stále je) získávání informací koníčkem, zábavou a důleižtou součástí života. Musím však říct, že jsem jedna ze světlých výjimek – v lidech, kteří jsou nuceni navštěvovat školní ústav, je hlad po vědomostech většinou udupán už v základu. Co udupán, zničen, potlačen a navěky ztracen.
Vezměme si to popořadě – v první a často i druhé třídě za vás všechno odedřou rodiče. Píšou s vámi, počítají, listují učebnicí prvouky a pomáhají vybarvovat obrázky. Nemít rodiče za zadkem, šli byste se místo učení radši vylítat do parku (moje generace) či sedli k počítači (dnešní generace prváčků).
Přichází první stupeň základní školy, rodiče už se s vámi učit nemusí a tak školní povinnosti odbydete na půl hoďku nad úkoly a zase za zábavou.
Na druhém stupni už je učení náročnější, začínáte trávit čas nad učebnicemi a sešity, píšou se delší písemky, látka je složitější. Učení se stává břemenem, obtěžuje, otravuje, ruší a ničí život. Když přijde puberta je to ještě horší, kdo se má sakra biflovat takové krávoviny, když v hospodě je rockový večer a rodiče nejsou doma!
Střední škola je pro mnohé už vyloženou torturou. Ne vždy si vyberete (nebo se dostanete na) obor, který vás baví a pak jste nuceni do sebe cpát informace o dojivosti krav, učit se pitomý cizí jazyk nebo odpoledne trávit u soustruhu. Možná vás taky rodiče dotlačí na gympl a tak se váš volný čas smrskne na cestu k ledničce pro večeři a pak zase zpátky k učení.
Znáte to taky? Proč krucipísek na kolečkách (skoro) žádného žáka či studenta nebaví se učit? Proč je věta „jdu se učit“ prokládána kyselými obličeji a smutným pohledem na hrající si děti/kouřící a popíjející spolužáky na hřišti?
Škola je totiž jeden velký, obrovský a nabobtnalý demotivátor. Jak nadmuté kozy nás ženou k co nejdokonalejším výsledkům, aniž by si všichni (rodiče, učitelé, ministři, buzerující důchodci…) uvědomili, že se vážně neučíme pro jedničky, ale pro sebe. Když mi tohle jako malé rodiče říkali, mávala jsem rukou. Láry fáry, říkala jsem si, teď mi vykládáte, že se učím pro sebe, ale běda jak donesu čtyřku, to zas bude tanec. A tohle je špatně.
Stejně tak špatně je, když se ve školách učíme věci, které jsou podávány nudným a otravným způsobem, tak že u nich dřív usneme, než vůbec zaregistrujeme o čem je řeč. Ale třeba takové dějiny byly tak úžasně zajímavé! Fyzika je tak fascinující a i ta pitomá deskriptiva se dá podat tak, aby žáka bavila a měl chuť objevovat její taje. Není to o tom, že mě baví čeština a někoho zase biologie, takže se v jednom předmětě se snažím a v druhém spím. To, že mě baví určitý předmět není vrozená vlastnost, ale něco, co jsem získala během života – tedy za to může většinou dobrý učitel. A těch je, co si budeme nalhávat, jako šafránu.
Kdyby ale šlo jen o učitele, jde i o předávaná fakta. Musela jsem se naučit takovou tu dementní řadu -ný, -natý, -itý, -ičitý, -ičný/-ečný, -ový, -istý, -ičelý a doteď nevím k čemu to je, zato mi nikdy ve škole neřekli jak bych měla vyplnit daňové přiznání, orientovat se v jízdním řádu nebo jakým způsobem požádám o dávky v nezaměstnanosti. Nutili nás pamatovat si vzorečky z fyziky, ale zaboha netuším, kde bych je měla hledat, kdybych si „nááááhodou“ nevzpomněla. Chtěli po nás jména králů, zemí, letopočty, zeměpisné údaje, počty obyvatel, ale zkuste se nějakého gympláka zeptat na moderní dějiny, vztahy mezi státy Evropy, politickou situaci… co já vím … v Indii.
Známe minulost, ale současnosti nerozumíme, známe teorii, ale nenechají nás přičichnout k praxi a ještě k tomu všemu nás neustále demotivují tím, jak je toho moc, jak nestíháme, jak to učitele zjevně nebaví a jak velká kvanta informací se musíme naučit k maturitě.
Za všechny studenty řvu – A DOST!
Učte nás fakta, ale ne holá, říkejte nám souvislosti, odpovídejte na otázky jak a proč, vysvětlujte nám obecné principy fyziky a chemie, ale nenuťe nás počítat zbytečné redoxní rovnice.
Učte nás chápat, ne se biflovat, hledat, ne si nechat diktovat, učte nás jak a kde se správně zeptat, abychom dostali odpověď, kterou hledáme.
Učte nás o životě, o tom kolik stojí máslo a jak se vyrábějí rohlíky, o tom, jak si vyřídit hypotéku, co je to RPSN a proč do jogurtů rvou tolik aspartanů, éček a žádný mlíko.
Učte nás něco, co použijeme každý den – učte nás zdravit lidi na ulici, poděkovat prodavačce v obchodě, učte nás, jak si najít bus když nejde idos, jak dávat první pomoc a jak správně pomoct slepému, učte nás jak třídit odpad, ušetřit peníze, jak se nenechat oblbnout reklamami a jak si udržovat zdraví.
Učte nás jaká byla dávná minulost, ale taky jaký je svět teď. Kde se válčí a proč, s kým máme napjaté vztahy a jaká je politická a ekonomická situace ve světě. Učte nás jakým způsobem pomáhat těm, co to potřebují.
Učte nás, jak se k sobě chovat přátelsky a jak se bránit tak, abychom neubližovali, jak získat to, co chceme, aniž bychom museli jít přes mrtvoly či zlomená srdce.
A hlavně – ukažte nám, jak je to krásné se učit, jak je fascinující poznávat svět kolem sebe, kolik krásy je v jehličí a kolik moudrosti se skrývá v mraveništi, jak opojné je divadlo a složitá je kanalizační síť pro jediné město. Ukazujte nám krásu vědění. Od toho všeho by měla být škola.
A jak asi všichni víme – zatím stále není…

65 komentáře “Místo, kde se toho moc nenaučíte…většinou

  1. Zdravím. Můj názor je, že si myslím že jakákoliv škola vyžaduje pozornost a ne posílání SMS a podobně. Tedy když už do té školy člověk chodí, tak si myslím že by měl dávat pozor a ne se věnovat aktivitám které může dělat doma. A mimochodem zavedený systém například právě v rámci škol, zjevně v dohledné době nezměníš (to jen tak informačně – a samozřejmě že je mi jasné že taky jsi napsala jenom názor…takže v pohodě).

  2. Páni, musím říct že tenhle článek mi opravdu mluví z duše. Přesně takhle tu školu vnímám já, jenom mám tu smůlu, že do ní ještě musím chodit. A proto nemůžu dělat nic jiného, než se bezduše biflovat něco, co nikdy v životě nevyužiju.

  3. Jsem potěšena že můj článek ti byl inspirací. Tohle jsi napsala skvěle! Dodnes nezapomenu na tlusté sešity hustě popsané druhy plastů, elektroinstalačními materiály, odrůdami paprik – nudná fakta nutná umět zpaměti. Proč, když se to dá bez problému dohledat? Ve škole by opravdu měli učit to, co je důležité pro život, třeba první pomoc, to by nebylo vůbec na škodu a ne to odfláknout v první hodině tělocviku a nazdar. Hodně učitelů je přímo naštvaných když se žák na něco zeptá, a berou to jako provokaci. Proto miluju internet, je zdrojem informací a i když strýčkovi googlovi zadám sebevětší ptákovinu, tak se neurazí.

    [1]: A tebe by měli naučit zásadám slušného vychování.

  4. Na základce jsem se ještě učit nemusela. Úkoly se mnou naši nedělali, asi jsem výjimka, ale od počátků jsem věděla, co je má povinnost a co musím udělat a dělala jsem. V podstatě jsem totiž věděla, že můžu být vysmátá, naškrábu pravopisné cvičení, ale už se nemusím biflit dál jako moji spolužáci, mně to šlo.

    Na střední už je to horší a často jsem si přišla zavalená bezduchými nesmysly. Fakt asi méně, více si je samostatně hledat a více vidět souvislosti, s tím souhlasím.

    Na druhou stranu ano. Zajímá-li vás třeba chemie, asi by si člověk zrovna neměl myslet, že Julius Caesar je akční hrdina… :-))

    Určitý všeobecný přehled je dobrý mít. Ale je nesmysl zabořit čumák jen třeba do literatury, tam se snažit, učit se, chápat souvislosti a sbírát informace, ale nemít pojem už dál a myslet si, že Archimedův zákon je něco sprostýho. 🙂

  5. Svatá pravda!
    Na většině škol se prostě uplatňuje – nšprtej, odřikej a dál mě neotravuj. Jestli dané látce student porozuměl? To nikoho nezajímá. Rozdíl mezi chápáním sociálního systému a bezduchým odříkáním odstavce z učebnice nedělá nikdo.
    A to není dobrý! Jak potom může někdo užív v praxi něco, co se naučil jako básničku, ale nepochopil z toho ani prd? Špatně…
    Zase na druhou stranu musím oponovat – já mám třeba vyplnění daňového přiznání jako součást praktické maturity a správa zaměstnanosti + ÚP a podpora v nezaměstnanosti je jeden maturitní okruh k ústní zkoušce:)ale fakt je, že z fyziky už si pamatuju pouze vzoreček hustoty a Archimédův zákon.. a třeba s analytickou geometrií se peru..holt nepatřím mezi gymnazijní elitu, s všeobecným vzděláváním jsem švihla a šla na odbornou školu. Můj obor sice není nic extrovně zábavného, ale dá se to.. chtěla bych ale taky říct, že vybírat si střední školu ve 14letech taky není zrovna dobrá věc. Buď do toho studenta navezou rodiče, nebo si dotyčný vybere sám a pak zhistí, že nic moc.. a přecházet na jinou školu může být dost těžké.. nový kolektiv, ztracený rok (nebo více)..
    Na našem školním systému je mnoho co zlepšit!

  6. [10]: Taky patřím k těm, kteří potenciálně vědí, kde se jim vezme částka na výplatní pásce a další věci. A i když mě ekonomka nebaví, zkušenost to byla dobrá a určitě mi to něco dalo minimálně pro běžnej život, když už v tom nebudu vyloženě profesně pokračovat. Takže dík za to a dík i za to, že jsem i tady musela protrpět půlrok fyziky a dva roky si ládovala do hlavy dějepis. 🙂

  7. Nevím, asi sem měl štěstí na zaměstnance školství, bo učit sem se poprvé začal až v prvním semestru před zkouškami (když nepočítám tři dny čtení látky při svaťáku). Školu sem nikdy nebral jako ústav, kam se mi nechce, ale jako ústav nepřetržité zábavy… Odpor? Nikdy!

  8. Perfect. 😀 S tým sa nedá než nesúhlasiť. Vyšla som z gympla a aj tak si pripadám úplne tupá, lebo viem kopu vecí, ktorá mi je v podstate na nič, ale z praktického života by som mala za 5 😀
    Ćo sa mna týka..nikdy som sa nijak nadšene do učenia nehrnula. Niežeby ma tie predmety nebavili…(okej..nebavili…ved napokon..načo mi je vedieť aké vetné členy sú vo vete, ked ju niektorí nevedia ani správne napísať? Alebo načo mi je vedieť určovať a hladat v básni jazykove prostriedky…ved to nerobi ani sam basnik) Na strednej som z dejepisu takmer prepadla, a pritom ma dejiny naozaj bavia..lenže profka si nevedela ziskat respekt, na jej hodinach bol hluk, ona ho ignorovala a všetci ignorovali ju..a napokon aj ti, co chceli pocuvat s tym radsej prestali, lebo to nemalo zmysel 😀 Celkovo…nenarazila som na jedineho ucetela, ktorí by vedel látku podat zaujimavo…aj to by bol dobrý krok, pretože látky často su zaujimave…len ucitelia su ako mumie 😀
    Asponze na vyske je to o nieco lepsie. Napokon…vdaka prednasku jedneho čecha som vydržala počúvať aktívne takmer štyri hodiny vkuse…aj ked sa polovica ludi zbalila a odisla 😀

  9. [15]: Myslím že maturita sama o sobě není zas tak důležitá. Někdo má maturitu a je mu/jí stejně k ničemu (i takové případy existují)…takže bych to zas tak moc nezveličoval (obzvláště v současné době). To se týká i vysokých škol…mimojiné existují i jiné způsoby jak se stát významným (i bez toho "papíru o vzdělání"), ale ano (úsměv). Já například o tomto tématu vím z praxe své (úsměv).

  10. Souhlas. Školu nenávidím a vždy jsem jí nenáviděl, asi právě proto, že se rád učím.. Osobně mi ale institucionální vzdělávání příjde vůbec nesmyslné, co jsem se v životě naučil, jsem se naučil sám a jsem za to rád.

  11. O tom jsem přemýšlel dlouho, ale přišlo mi, že to udělat lépe vlastně nejde. Je to zkrátka pro každého individuální, nelze určit univerzální učební postup, který by vyhovoval všem.
    Jinak třeba základní školu jsem měl rád, nebrala mi téměř žádný volný čas a učil jsem se sám a rád.  
    Na střední jsem narazil, málo času, psaní spousta  článků, esejí, seminární práce, díla, která nemají vůbec žádnou hodnotu vlastně se dá říci, že jsou k ničemu.Do toho člověk jako já zkrátka nemůže jít naplno. V tomhle obdivuji lidi, kteří do takových prací nacpou alspoň trochu snahy.
    Na druhou stranu, ve škole to leckdy vypadá jako v ZOO, takže se přístupu některých učitelů nedivím, nebaví je to, já bych se asi choval ještě mnohem hůř.

  12. [30]: dovol abych se zasmála: chachacha.no zvenku to vypadá hezky.Ty učitelé se fakt snaží,ale děti jim s prominutím serou na hlavu.A pak je to taky naprd…(jen pro info tam chodíma kvůli tomu,že se snažím dávat pozor mě maj ostatní za šprta) 🙂

  13. [31]: do které školy přesně chodíš? moje ségra je na wš v druhém stupni a ty zkušenosti jsou veskrze pozitivní… samozřejmě je to o lidech, na nekompetentní lidi narazíš asi vždycky, i na blbé školy v rámci jednoho systému, akorát záleží na koncentraci…
    jinak samozřejmě, směj se dle libosti, smích léčí 🙂 ne tak ale vysmívání.

  14. [32]:  Já chodím do 8.třídy v Praze v Jinonicích.A tak od 7.nahoru se waldorfu všichni smějou.Ale znám i kluka na prvním stupni,kterej nenávidí svýho tátu,protože ho dal na waldorfskou školu.

    Tak fajn ….du hledat nějakej dobrej vtip….;)

  15. Lum, nechceš se stát učitelkou 😀 ? Mluvíš mi z duše. Fakt. Tohle je přesně to, co naše školství potřebuje . Učit nás věci pro žvito, co nás budou bavit a co nám k něčemu budou. Né holé nesmysly,k teré po testu stejně zapomeneme…. Jako malá jsem se do školy těšila. Moc. Milovala jsem vesmír, staré civilazace a dinousary. Chtěla jsem být vědcem. Jenže to mi vydrželo jen do konce prvního stupně. Přišla fyzika a já siřekla, že jestliže je to jeden z nejdůležitělšíjch vědních oborů, holt zkrátka věda není nic pro mne. Nezajímají mě nějaké elektrické obvody a nesmyslné výpočty. Já chtěla poznávat a objevovat. Jenže to holt bez té nudné omáčky kolem nejde. Ale teď už je to stejně jedno. Škola ve mně pohřbila jakýkoliv zájem o vědu a přeorientovala mne na huanitní předměty….

  16. [35]: : No tak nevim,možná jste mluvili jen s tou spokojenou menšinou :D(my jsme v naší třídě cca 4,možná pět).A nebo že by to byl problém fakt jen naší školi…nevi nevim 🙂

  17. [36]: Učitelé si ale náplň předmětů moc vybírat nemůžou; teď, když je ten rámcový vzdělávací program sice mají jednotlivé školy více volnosti, ale i tak musí dodržovat, co je dáno ministerstvem.

  18. Wow. Tak k tomu snad není ani třeba nic dodávat.. prostě dokonale podaný článek. Naštěstí máme na dějepis a zeměpis mladého a skvělého profesora, co nás učí vážně jak historii tak součastnost a o vztazích mezi Evropskými státy pro mne není těžké vyprávět. No.. ale myslím, že tento učitel je opravdu jen světlou vyjímkou. Jinak -ný atd není tak těžké se naučit, je to lepší, než když po nás chtěli znát chemické vzorce reakcí a tak.. prostě ný, natý leze do hlavy líp 😀

  19. Nevím co bych k tomu řekla. Jsi snad první člověk, který mě připravil o mou schopnost všechno sáhodlouze obkecávat. S tímto článkem mi nezbývá než souhlasit.

  20. Nemám slov.
    Je to presne tak. Myslím, že už nebudem rozmýšlať nad známkou akú dostanem, ale či to viem. A ked to neviem zamyslím sa spomeniem si na to za 20 rokou v mojej robote (ak nejakú budem mať :D) ano? Nie? Ak bude odpoved nie mávnem rukou a dovi dopo a ak ano tak sa to doučím 😀

  21. Napsalasi to moc hezky 🙂 Třeba ta první pomoc, může to bejt podaný zajímavou, zábavnou formou a přitom se to třeba bude hodit a člověk někdy někomu zachrání život.
    Biflování je k ničemu, nesnáším to, napíšu to, zapomenu to a tak pořád dokola… Ale tak to je… Bohužel.

  22. Přesně tak. Stačí si jen vzpomenout na hodinu češtiny. Rozhlédnu se kolem sebe a zjistím, že půlka třídy spí, snažím se dělat si poznámky a přitom se cítím skoro jako vyvrhel. Vrcholem toho je, když mě učitel češtiny seřve za něco, co udělala dylinka sedící přede mnou, která dělá jakoby nic. Říkám si: Proč já tu vlastně jsem? Kdybych nic nedělala, patrně by to vyšlo nastejno, tak proč se snažím? Je pro mě ale zajímavé získávat informace, naše bývlá učitelka češtiny byla skvělá, dokázala nás stáhnout do děje, nadchnout se pro něco. A zbytek mé invence je zadupán pět metrů pod zem spolužačkami: Ty se učíš? Špatně to s tebou dopadne holka… Asi měl můj brácha pravdu, když pravil, že s poctivostí nejdřív pojdeš…

  23. Asi to vytisknu a pověsím na dveře ředitelny – ty jsi geniální, Lúmenn ;). Máš naprostou pravdu. A po přečtení článku od Venom asi uspořádám revoluci 😀

  24. Máš úplnou pravdu tenhle článek je skvěle podaný a na to jak je dlouhý jsem ho přečetla do konce… Ty koncovky….učila jsem se je loni a dodneška nrvím k čemu mi v životě bude jako třeba nějaký reostat ve fyzice…  Prostě super článek, na tento blog se určitě někdy ještě zastavím 😉

  25. pohled z druhe strany barikady:

    a teprve s vekem clovek pozna, ze ono "dementni" ny, naty je k necemu dobre, a take, ze ne vsechno se dozvi ve skole, a ze pochopit se daji i ucebnice, a ze ucitel neni stroj, ze ucit  smecku pubertaku da pekne zabrat a taky to, ze ucitele, na ktere nejvic nadaval, na ty nejvic vzpomina a na to, ze spoustu veci, ktere tehda slysel, bohapuste ignoroval, kez bych se mohla vratit do lavice, protoze bych si setsakra dobrre pamatovala i veci, ktere se mi tehda zdaly zbtecne… dneska se do hlavy rvou hur a o to hur se rvou do hlavy i studentum.

    Spousta bodu v onom zaverecnem yctu nepada na vrub skole, skola nema suplovat rodinu – a zejmena socialni dovednosti by mel clovek cerpat dam. Samotne analyticke mysleni a zpracovavani faktu, ano, to na skolu patri, ale k tomu mohl fakta analyzovat, musim take nejaka v hlave mit… a to vcetne faktu historickych, nejde o bezcilne biflovani, ale vytvareni prehledu, a kam se clovek dotahne dal, zalezi jen na nem samem, ucitel jen ukazuje cestu….ne vsechno je cerne a ne vsechno je bile.

  26. [52]: díky i za tenhle pohled, máš v mnohém naprostou pravdu, bohužel mám pocit, že celé školství by potřebovalo reformu a na to nejsem dost kompetentní odborník, abych ji navrhla a uvedla do praxe:)

  27. Moc pěkný článek.
    No to je tak když jdou na pajdák lidi, co v sobě nemaj zapálení pro pedagogiku, chybí jim pedagogická osobnost a neumí zaujmout. Takových je strašně moc a podle toho to pak i vypadá kvalita výuky. Já teď končím střední pedagogickou a chci jít dál studovat a potom učit. Hodně si všímám a hodně přemýšlím, jak bych který předmět pojala, aby byl zajímavější. Sdílím stejný názor, že škola by neměla být trapitelem, ale místem, kde se dá dozvědět spoustu zajímavých – a jednou snad dojde k tomu, že učitečných informací.
    Mě osobně třeba nejvíc štve, že je většina předmětů orientovaná na pojmy a strohá fakta. Třeba dějepis a zeměpis. Pro základky bych nedůležité data, smlouvy, panovníky a bitvy vypustila a spíš nahradila přehledem kulturního života. Jak se žilo v minulosti nebo ohledně zeměpisu jak se žije někde ve světě. Počty obyvatel a hospodářství jsou pro žáky ZŠ docela na prd. Určitě víc by si člověk z těchto hodin odnesl, kdyby se hodiny orientovaly trochu jiným směrem 🙂

  28. To celé je absolutně stejné jako můj názor, já bych se třeba i ráda učila, například bych ráda uměla anglicky, ale když tam přijde učitelka, řekne děcka, mě je dneska blbě,  potom řekne otevřete si učebnici, pak půl hodiny nadává klukům že zlobí, pak nám něco málo řekne a zase nadává… Jak mám potom dávat pozor?

  29. První pocit po dočtení – tohle není jen článek, to je umělecké dílo!
    Teď v sekundě to ještě s námi není tak hrozné – uznávám, chemie mi prostě nejde, možná jsem blbá, ale už ji asi nidy nepochopím – nebaví mě ani matika, zemák nebo fyzika, ale jdou mi, tak co. Nejvíc mě baví jazyky – čeština (hl. sloh!), angličtina a francouzština, navíc se z vlastní iniciativy učím japonštinu. Dál je dobrá hudebka, tělocvik, a výtvarná výchova, čili samé nenáročné předměty…

  30. Úžasný článek! Jsem již pár let ze školy, sice jsem vždy patřila k nejlepším žákům, učení mě bavilo, ale mohu potvrdit, že vše co je zde napsáno 100% platí. Vstupem do reálného života bez patřičných praktických zkušeností, jste rázem ztraceni. Symbolicky vzato, po letech koukáte, jak se notoričtí čtyřkaři a pětkaři vezou v luxusnějším fáru. Reálný svět je bez jasně daných pravidel. Bez známek, které by označily protivníka. Je v něm spousta klamů, mlhy, předsudků a dnešní škola, ačkoliv má připravovat na budoucnost, rozhodně neučí, jak se v něm vyznat.

  31. ten článek na blogu, co si uvedla i ten tvůj, oba jsou tak pravdivý až je to smutný … každej školu vidí jen jako ztrátu času … jediné, co nás baví jsou přestávky, ale dyť by to takhle nemuselo být, ne? …

  32. krásně napsaný, já sem ta co je v 9. třídě, jo sice mě to tam nebaví, ale říkám si učím se pro sebe, střední jsem si vybrala sama takovou jakou doufám že mě bude sedět..největší pravda je v tom všichni do nás cpou nějakou terii která nám bude v životě nepotřebná, koho zajímá, že po cestě potkal jantar který má takový a takový vlastnosti..to že někteří 6. netrefí ani na autobusovou zastávku která je 500metrů od školy taky nechápu, ale tohle je zase výchovou rodičů..ono už i ty učitele to nebaví nám něoc vysvětlovat

  33. Představa, že by takhle fungovala škola, je nádherná, ale bohužel asi vážně nereálná. Jsem ráda za těch pár profesorů, kteří mi do života opravdu něco dali (popřípadně stále dávají), je to ale jen zlomek. Dá se říct, že se učím i ráda a povolání profesora mám za to, že ten člověk chce něco naučit mladší generaci, a že ho baví to, co učí. Na čím dál tím více hodinách se ale ptám, proč zrovna tihle lidé učí, když je to nebaví popřípadně si přijdou jen vylít svoji momentální náladu na studentech…

  34. Mno já s Lumenkou souhlasím ( jde snad i něco jiného ?) . Mě matika od mala bavila , ( na prvním stupni jsme měli skvělýho učitele ) a přišli jsme na druhej stupeň , dostali TÁÁÁÁÁÁK NEHORÁZNĚ NUDNOU UČITELKU že to až bolí! Když se učíme novou látku , polovina třídy to prostě nechápe , protože ona to prostě neumí vysvětlit tak , aby to pochopili všichni hlavně v geometrii , dělala postupy na tabuli před písemkou nám to ukazovala a na písemku nám dala něco o čem nám nic neříkala a spadalo to do látky .
    Učitelé prostě mají ve zvyku se jen strojově naučit látku , odříkat to a to je tak vše . Jen polovina ti to umí vysvětlit .
    Na češtinu máme učitelku a tu nezajímá že tomu rozumíš , ona chce aby jsi se to naučil doslova , všechny poučky a to že tomu rozumíš ji nezajímá . Jednou když jsme psali test na 12 jsem se to učil jen jeden den a učil jsem se to , podle mých slov . I když jsem test napsal trochu jinými slovy , dostal jsem několik pětek jako kdybych neuměl nic .

  35. je smutné že máš tak často pravdu, a v tomhle případě snad dvojnásobnou, já jsem chytrej (říkají ostatní), a zajímaly mě nové věci, a do první třídy jsem se těšil, možná že by mě škola bavila delší dobu nebýt šikany. Ale od druhého stupně mě většina hodin nudila, a od střední ani nemluvit, přišli jsme do prváku, a všichni snaživí žáčci, a v polovině čtvrťáku? ona má být matura? no a co? proč by sme se měli snažit, když nám ani neřeknete JAK budeme maturovat?
    Ovšem chápu i učitele, vždyť jsou to fackovací panáci, které postaví před uřvanou třídu, "a dělej s tím něco", vždyť ti chudáci nemají žádnou páku. poznámka?, ti co dělají největší bordel, tak ti na ni zvysoka ….. . Proč nejsou povoleny tělesné tresty (samozřejmě nějak omezené), potom by ani ti učitelé nebyli frustrováni svojí bezmocí, a tohle by žáky naučilo minimálně to, že ve skutečném životě když něco udělají, tak že budou potrestáni ( naneštěstí je to protiústavní)

  36. Tak to můžu být ještě rád . Na základce jsem měl na matematiku dobrého učitele , díky kterému mi došlo že matematika je základ všeho , že je to jazyk . díky němu mě MA do dnes baví .

    to co chci říct je že je to opravdu o tom jak to učitel vysvětlí ,a asi nejdůležitější je ten první

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.