Kde nakupujete oblečení?

Tento článek měl být původně diskuze, ke které mě inspiroval článek u Anči na blogu, ale pak jsem si řekla proč to trošku nerozvést – ta diskuze snad taky přijde:)
V dnešní době máme to štěstí, že hezké hadry nemají jenom v tuzexu, kde si nakupování nemůže dovolit každý. Příliv vietnamských obyvatel přinesl mnohé velmi laciné možnosti odívání, ale široká je i paleta nejrůznějších second handů a velké obchoďáky div nepraskají ve švech, kolik obchodů s oděvy je do nich nacpáno. Jaké preferujete vy? A jaké existují výhody a nevýhody?

Varianta nejlevnější – second hand, zvaný sekáč
Oděvy z druhé ruky, někdy tedy i s visačkou (to asi někomu neseděla velikost) a nebo jsou k mání i outletové (z módy vyšlé) kolekce ze západních zemí za levný peníz.
Výhody sekáčů jsou na první pohled jasné – nízká cena. Nikde jinde neseženete tolik věcí za tak levné ceny. Moje skříň je plná triček za dvacku, úžasný flaušový kabát, který nosím už třetí zimu, mě vyšel na pouhou padesátku a tak bych mohla vyjmenovávat donekonečna – v sekáči seženete všechno, korzety, svetry, kalhoty, sukně, kabáty, trička… Další nespornou výhodou je i „némodnost“. Pokud nechcete vypadat stádovitě a nosit vše podle poslední módy, je second hand nejlepší volbou pro originální šatník. Kupodivu k sekáči patří i kvalita – na věšáčcích často najdete značkové věci a za takovou cenu, že vám příští návštěva New Yorkeru nebo Kenvela přivodí euforii. Tolik peněz snad nejde jinak ušetřit!
Přesto všechno má sekáč i své nevýhody. Mnoha lidem vadí pocit, že oblečení před nimi někdo nosil. Osobně mi to nevadí, však pračka to vypere, bohužel na některých věcech je obnošenost už značně vidět a přitom by vypadaly nové tak hezky! Narozdíl od běžných obchodů tam taky rozhodně neseženete to, co chcete ve své velikosti. Nádherné tílko vám tak bude malé, zatímco ta dokonalá sukně vám nesedí, protože ji asi ušili na velrybu. Nutné je dávat pozor taky na výběr obchodu – některé sekáče obsahují překrásné, jako nové věci za desetikoruny, zatímco jinde chtějí za vytahaný svetr klidně i dvě stovky. Inu pro krásu holt musí člověk něco udělat a prošlapat celé město se někdy vážně vyplatí.
Výběr velký, ceny nízké, má to však svých pár ALE…
Varianta levná, leč náročná aneb „urob si sám“
Pro všechny šikuly a šikulky je to určitě ta nejlepší volba. Látka se dá sehnat za pakatel, snad v každém městě jsou různé obchody se zbytkovou metráží a i když látku kupujeme novou, značkovou a suprkvalitní, stále vyjde levněji, než celý oděv z ní zhotovený. To je samozřejmě jedna z výhod. Mezi další lze započíst, že to, co si ušijete sami, zaručeně nebudem mít nikdo jiný – budete stoprocentní a nefalšovaný originál. Nevýhodou ale je ta práce, strávená nad vysněnou sukní, šaty nebo kabátem. Nehledě na to, že ne každý je schopen (a ochoten) sednout za šicí stroj nebo vzít do ruky jehlu a nit a kousek po kousku dávat dohromady vysněn kousek oděvu. Přichází na řadu varianta „kup a dotvoř“, kterou taky hojně využívám, kdy si ze sekáčového modýlku za pár korun doma dotvoříte skvělou módní kreaci – stále za pár korun. Ovšem ta pracnost a nutnost být aspoň trochu zručný většinu z nás odradí dříve, než to zkusíme.
Finn v (Mischennkou) ručně šité sukni – podobná stojí v e-shopu pětkrát tolik:)
Variata levná – tržnice, dnes spíše už vietnamský obchod, zvaný též „ťamani“ či „ťongové“
Už je to pár let, co se věci „od ťamanů“ považovali za variantu pro chudé. Dnes u našich vietnamských přátel (jimž tedy všechna čest, jak dokázali v cizí zemi s cizí kulturou a jazykem tak bezvadně rozjet podnikání) nakupuje kdekdo od uklízeček po manažery.
Výhodu těchto nákupů samozřejmě pocítí naše peněženka. Oblečení v řádu pár stovek si může dovolit v podstatě každý a cejch „socky“ už za to nikdo nikomu nepřišije. Kromě ceny ale moc výhod nákup u vietnamců neskýtá. Za velikou nevýhodu považuji uniformnost takové módy, kdy po nákupu trička nebo riflí záhy potkáváte desítky lidí ve stejném (ač třeba jinak barevném) modelu. Spor by se dal vést o kvalitu, já osobně nikdy neměla s oblečením od „ťongů“ žádný problém a nosím ho roky, aniž by se trhalo či ničilo. U bot to je jiná, ty většinou vydrží sotva jednu sezónu, ale člověk si zase řekne – za ty prachy:) Neměli bychom ale zapomenout na důvod, PROČ jsou věci z tržnic a od vietnamských obchodníků tak levné.
Většina oděvů a obuvi je samozřejmě dovážena z Asie, kde se vyrábí jak materiál tak hotové výrobky. Na obojím ale často pracují děti z chudinských čtvrtí, které nad vaším tričkem sedí potmě, v zimě nebo zasde úporném vedru a za 14ti hodinovou dřinu pak dostanou (převedeno do naší měny) bídných třicet korun. Za to byste nedělali ani hodinu v klimatizované kanceláři. Inu i nízká cena se musí někam promítnou a nedělá mi moc dobře pocit, že mně peníze ušetřil malý ťamík, stejně roztomilý jako synek prodavače, který se ale narozdíl od něj nikdy nedostane do školy a patrně umře do třiceti na nějakou hnusnou nemoc.
Tohle je sice už méně častý, stále ale viditelný obrázek z vietnamských tržnic – nechápu,
co furt všichni na těch značkách mají, když jim to ale stojí za to…
Varianta dražší a nejistější – internet: aukce a e-shopy
Kdo z nás nikdy nenakupoval na internetu. Knížky, spotřebiče, různé pičovinky a nebo právě oblečení. Na internetu máme v podstatě dvě hlavní možnosti, kde sehnat oblečení – první jsou aukce, které se rozmáhají až v posledních pár letech. Výhodou je často nízká cena – prodávající holt dostal nevhodný dárek a nebo si v záchvatu euforie koupil něco, co pak vůbec nenosí. Pokud je prodejce (potažmo i celý server) důvěryhodný, máte pohodový nákup originálních věciček za bezva ceny. Nevýhodou aukcí je ale lidský faktor, kdy prodejce může být pěkný šmejd zlodějský a místo něčeho hezkého pošle odrbaný šunt a nebo pro jistotu nepošle ni a vaše peníze jsou v tahu. Spolehnout se na e-shopy je v tomto případě asi lepší, ale s aukcemi je pojí jedna velká nevýhoda a tou je nemožnost si zboží předem zkusit. To, že je něco vaše velikost, totiž ještě neznamená, že vám to bude sedět a vracení je v případě aukcí skoro nemožné, v případě e-shopů zase většinou otravné a zdlouhavé.
Výhodu ale e-shopy bezpochyby mají a to ne malou! Je to jejich specializovanost. Nemusíte jezdit do Prahy nebo jiného velkého města, abyste sehnali orignální gothické, metalové nebo třeba LARPařské odění. Existují desítky, snad i stovky internetových obchodů specializovaných na vše, co si vzpomenete – od dětské módy až pro erotické fetiše. Vybere si opravdu každý. Nesmíme však zapomenout na dlouhou dodací lhůtu, složitější placení a taky příplatek za poštovné, které z internetových nákupů činí stále ještě dost nepohodlný způsob shánění oblečení.
No, jo, kde jinde seženete tolik „zlohader“ a „zlobot“ jako na e-shopech:)
Varianta nejdražší – značkové obchody
Jo, tohleto už pro nás, běžné smrtelníky, často není – pokud nepatříme mezi „horních deset tisíc“ jen těžko si můžeme kupovat každý týden nové věci od světových značek. A to stále mluvím o těch levnějších a dostupnějších (Kenvelo, New Yorker, C&C, Orsay, Benetton…), jestli víte kolik stojí takové hadry od Diora, Calvina Kleina nebo Gucciho asi taky víte, co si v životě nekoupíte:)
U levnějších značek je většinou výhodou docela slušná kvalita za přiměřené peníze. Musím tedy říct, že věci z New Yorkeru mám doma stejně dlouho jako od vietnamců a vypadají obě pořád stejně zachovale, takže s tou kvalitou to asi nebdue tak horké. U drahých značek už by kvalita měla být samozřejmostí. Nevýhodu u obého přináší samozřejmě vyšší cena, tím vyšší, čím je značkaq známější a slavnější. Většinou si totiž platíme tu ZNAČKU a za odměnu se s ní pak můžeme prsit kudy chodíme. Někteří to považují za čest, já ale za rozmar a namyšlenost. Nehledě na to, že je všude tolik napodobenin, že člověk ani nepozná, co je „lujvitn“ a co obyčejný ťong. Jasně, jde o dobrý pocit, že mám na kabelce nebo tričku ZNAČKU, ale upřímně řečeno, dobrý pocit za dvacet táců se mi zdá trochu předražený:)
U levnějších značek je pak podobná nevýhoda jako u vietnamců – uniformita. Každý větší obchod má stejný typ triček, kalhot a svetrů a stejný model jako vy má pak kdekdo. Jo šaty od Gucciho, ty zase budou originál, ale kdo na ně máme – a taky, kdo je potřebujeme;)
Vždycky si říkám, že by lidi měli nosit značkové věci i s visačkou,
kolik stály, protože jinak to „nemá cenu“:)
A co vy? Jak nakupujete? Kde a jak často? Kolik vynaložíte peněz za oblečení a oblékáte se rádi podle módy nebo naopak ani nevíte, co je IN?
Vyjádřete se v anketě i komentářích, těším se na vaše reakce:)

68 komentáře “Kde nakupujete oblečení?

  1. Já nakupuju v těch sekáčích, u ťongů ale občas se podívám i do terranovy nebo háemka 🙂 nejradši mám ale stejně obyčejný a nejlevnější věci, protože si je můžu dotvořit k obrazu svému a to pak stojí za to 😀 Lidi co dají výplatu za značkovej kus hadry jsou chudáci, kteří si neumí udělat radost jinak, než vhodnou kombinací fontu a písmenek. K čemu je mi nějaká visačka, nebo nažehlovačka, kterou mi může za pětikorunu přifařit kdejakej vietnamec?

  2. no jak uz sem psala i u anci, nejvic veci mam asi od tamanu, sice me taky netesi ta predstava udrenych deti, ale na znackovy hadry fakt nemam..par kousku se najde i ze sekace a hodne treba i zdedenych po sestrence, i kdyz to spis bere segra, pac mam kapku jiny styl nez ony:D u nas to hodne funguje i tak ze provadime vymeny mezi pribuznejma a znamejma, treba k nam chodi veci od  znamejch, co maji treba starsi decka nez sme my(no me uz se to moc netyka, spis sourozencu) a my zase jinym, co maji este mladsi davame to z ceho vyrosteme zas my, pokud to sou zachovale veci samozrejme…no a pak samozrejme mam i par veci, ktere jen tak nesezenes ani nevyrobis, priznam se treba ke korzetu z monda:D jo a mam i kravatu z CaA myslim:-D

  3. Nové věci si kupuju párkrát do roka. Šíleně mě to nakupování nebaví a navíc pořád mám dost svých starších věcí. Vždyť spousta těch kusů oblečení mi vydrží několik let a nemám potřebu je vyhazovat a měnit za nové, když se mi pořád líbí. Najdou se u mě i nějaké svetry a mikiny, co mám už 10 let!

    S věcmi od Vietnamců mám zkušenosti dobré i špatné, mám odtud třeba jeden pěkný svetr, ale zase třeba trička tam už nekupuju, protože šíleně pouští barvu [nejen při praní, ale i když jsem to měla na sobě!]

    Mám tady v Plzni vyhlídnutý pěkný sekáč [vlastně jsou to dvě budovy, ale mají stejného vlastníka], kde se dají najít věci hezké a jako nové, hlavně košile, ale ceny jsou tak kolem stovky. Tak tam občas zajdu. Navštívila jsem i nějaké sekáče s nižšími cenami, ale tam byla kvalita věcí mnohem horší a ani jsem si nevybrala nic, co by se mi nelíbilo. No to je věc štěstí a vytrvalosti.  

    Docela ráda mám I C&A, obzvlášť když tam zrovna najdu něco pěkného slevněného. Tam jsem několikrát nakoupila svetry, sukně, kalhoty, a věci, co budu potřebovat do práce – košile a formálnější typ kalhot. S kalhotama je ale věčný problém, vždycky jsou volné v pase, těsné přes stehna a boky a děsně dlouhé, pokud to není zkrácená délka. A to snad nejsem tak malá v poměru k jiným ženským [asi 168 cm], tak na koho to šijou??

    Styl je u mě takový variabilní, ale módní novinky nesleduju; absolutně nechápu, proč bych se měla řídit podle výmyslů někoho jiného namísto toho, co se líbí mně. Mám ráda věci jednoduché, někdy trochu elegantní. Hlavně aby to bylo v nějaké barvě, co se mi líbí, bez nějakých blbých nápisů, a ne těsné ani odhalující.

  4. Znám lidi co jsou schopni nakoupit pěkně levně v H&M, C&A atd vždycky vychytají nějaké zázračné slevy, kt se mi vždycky vyhýbaj. Jednou v životě se mi podařilo ulovit skvělou sukni v H&M za devadesát korun, považovala jsem to za zázrak.

  5. Nejčastěji nakupuju u Vietnamců (hlavně rifle a boty, beztak chodím skoro celý rok v botaskách :-D). Poslední 2 roky ovšem ulítávám na oblečení z Batavie, naštěstí i u nás máme malý obchůdek, kde mají velký výběr této značky. Z e-shopů mi přijde cenově rozumný Nosferatu a v Ostravě mám v plánu projít Mondo Bizzare. Značkové oblečení si prakticky nekupuju a ani mi to nechybí. Ovšem v anketě jsem neodolala a musela kliknout na poslední možnost 😀

  6. Tý jo, těch fíkovejch listů tu teda je:D

    [7]: wow, to bylo skoro tak dlouhý jako článek:D To dědění je dobrá věc, pamatuju z dětství, naštěstí jsem byla nejstarší já, takže jsem často měla nový věci…no a nebo hůř, ještě po mamce nebo tetě, ale na začátku devadesátejch let se to tolik neřešilo, že jsem chodila v prastarých bunádch a svetrech, jo jak dneska vidím ty tříletý caparty ve fungl novejch věcech podle poslední módy, docela valím oči.

    [10]: no jo, Batávka, tu taky můžu:) Mám od tama hodně věcí, ale bohužel jsou dost drahé, takže si udělám radost jen jednou za čas:) Naposled jsem tam koupila úplně dokonalou čepici:)

  7. Ahoj! Zajímavá úvaha. Docela ráda si věci šiju, máš z toho pak o to větší radost 🙂 Prosimtě, nemáš vytipovanej nějakej sekáč, kde se daj nakoupit hezký věci ve výbornym stavu a hodně levně? Třeba jako ten kabát? 🙂 Klasická otázka, ale mě by odpověď fakt pomohla, protože pořád nemůžu ten správněj sekáč najít 🙂 Předpokládám z tohohle článku že bydlíš v Praze, tak jestli bys mi dala nějakej tip, Praha je fakt velká a já jako mimopražská osoba nemám čas jí celou prolítat skrz naskrz 😉 Kdyštak klikni na web a napiš mi to do zprávy autorovi nebo někam jinam  do nějakého článku 😉 Díkes moc.

  8. Je to fakt… Tričko od Vietnamce a tričko z New Yorkeru. To druhý je dražší (ale dají se vychytat i ceny slušný), vydrží to imho stejně…

    Ten problém s určitou stádností obou asi ano. Ale víc mi "vadí" spíš ty obchoďáky typu Kenvela a spol.

    Kopíruje to módní trendy, takže když jsem nedávno vlezla do jednoho takovýho obchoďáku, půlka hadrů ve fialový.

    Ok, když si tam něco někdo koupí, páč se mu to líbí, ať si to koupí a nosí to. Ale imho jsou tyhle obchoďáky a priori stavěný na pipinky, který se chlubí "značkou a IN hadříkem" a příští sezónu to fialový tričko prostě vyhoděj, páč už jim to není dost moderní.

    A to mi na tom vadí. Ne to, že si někdo koupí džíny z New Yorkeru, když se mu líběj. Ale to, že tam někdo nakupuje, že je to in a značka. (Kabelka za padesát tisíc, to už je snobárna nad snobárny neoddiskutovatelně, v New Yorkeru zase člověk, myslím si, finančně vykrvácet nemusí. 🙂

  9. Originální oblečení pro nás manuálně nezručné a netrpělivé, jinak jasně e-shopy. Ačkoli já třeba v metalshopu nakupuju jedině doplňky, protože oblečení si potřebuju zkoušet.

  10. Já nakupuju především to, co mi sedí, je pohodlné, líbí se mi a není přiliš drahé. Preferuju značky New Yorker, taky třeba H&M. Nezavrhuju ani ty vietnamce 😀

  11. Já se prostě nejlíp cítím v riflích a tričku…
    Taky mám ráda dlouhý trička a vůbec mě zase popadá hippies móda – květinovaný vzory, veselé barvy, šaty…
    Ale, že bych ujížděla s trendy a kupovala hadry za tisíce…tse…ne, díky…jsem ráda, že sem tam schrastím nějaké prachy a jdu nakoupit knihy…
    Mám totiž takovou úchylku…když už jdu kupovat oblečení, posléze přepočítávám kolik bych si za to mohla koupit knih (a jakých) 🙂

    Vietnamce sice moc nemusím (nemá to rasistický podtext, prstě mě jen štve, že jsou fakt všude), ale pravdou je, že věci jsou mnohdy levnější a stává se, že i kvalitnější a hlavně hezčí než normální česká, zanikající výroba 🙁

  12. Zásadně na internetu. Z představy, že vlezu do obchodu s oblečením je mi nevolno a z představy zkoušení oblečení, které měl na sobě přede mnou kdovíkdo bez vyprání je mi už vyloženě blivno. Hm, je zvláštní, že odpůrcům second handů vadí, že tamní hadry už na sobě někdo měl, ale vůbec je nerozhodí, že na sebe natahují sice nové, leč několika třeba zpocenými lidmi oblečené tričko. Bleh.
    Nicméně, představa pracovitých malých dětských ruček, an se 14 hodin denně lopotí s mým oděním je opravdu velmi příjemná (aspoň pro nás antihumanisty) a pro tento skvělý pocit si člověk nemusí nožky uběhávat v tržnicích, kromě těch skutečně nejdražších značek se v Asii šije snad všechno.

  13. Značka je prostě blbost XD Ale u ťamanů si nevyberu (černou u nás nemají skoro vůbec)a v obyčejných obchodech taky moc ne. Takže mi zbývá net a takové ty menší značky jako terranova a takko kde si taky něco vyberu. Ale s těma velikostma je to všude na nic 😀

  14. Tak to mně těší, že ses ode mě insirovala 🙂  A teď moje názory na jednotlivé druhy obchodů :

    second hand, zvaný sekáč → rozhodně se tam dají objevit poklady za babku. ale to člověk musí vědět, v jakém sekáči nakupovat. já to mám jednoduché – u nás bohužel není ani jediný a v Praze o žádném pěkném nevím. je to tedy spíše náhoda, když na nějaký narazím.

    Varianta levná, leč náročná aneb "urob si sám" →  tak já byla vždycky na ití totální antitalent. ale chtělo to jen šít a šít… a změnilo se to 🙂 chce to jen cvik – a pak už to jde naprosto lehce. stačí mít nápady. nu a pak trochu trpělivosti – člověk musí pořítat s tím, žer se na porpvé všechno nepovede. ovšem napodruhé, napotřetí….. 🙂 jak už jsem psala, je to o cviku. Jo a s tou levností…. samozřejmě záleží na tom, jaké používáme barvy atd. čistě něco ušít/doupravit vyjde určitě levněji, ale nějaký potisk častokrát celkem draho. třeba jen za sprej na textil dá člověk 130,-

    tržnice, dnes spíše už vietnamský obchod, zvaný též "ťamani" či "ťongové" → moc tam nenakupuji. u nás nemají takový výběr a jak píšeš – je to oblečení velmi často nošené, což mi vadí. navíc málokdy se mi tam něco líbí(mluvím tak jakožto člověk, který má ve městě 2 vietnamce, jenž mají obchody velké asi jako dvojnásobek našeho obýváku, tudíž výběr vážně nulový…. ve velkém městě je to něco jinégho,to je jasné) mám raději outlety, kde seženu džíny třeba za 200. u nás je vietnamci prodávají za dráž…. jo outlety jsou paráda.

    aukce a e-shopy → aukce se mi dost osvědčily. velikost jsem zatím vždy tipla a s podvodníkem jsem se setkala všeho všudy jedinkrát (vzhkedem k tomu kolikrát jsem nakupovala přes aukro, je to dost dobré :)) e-shopů zas tolik nevyužívám, jenže zkráýtka jsou věci, které se vám tůze zalíbí a jinde je neseženete. hlavně hojně využívám http://phr.cz – punkový e-shop, kde mají třeba kazety za 15,- ! no za tu samou cenu nášivky, placky asi za 25,-…. a vůbec tam mají všechny možnmé vychytávky na oblečení, které využiji při DIY 🙂

    značkové obchody → tak z mých zkušeností třeba v new yorkeru nakoupím levněji jak u vietnamců 😀 tílko za 80,- či tričko za 100,-…nebo gate. vůbec neklepší obchod. 15 ghumiček do vlasů za 12,- a moje milované korále za 40,-… zkrátka ve značkových obchodech se dá narazit na poklady za docela nízkou cenu. samozřejmě, nenakupuji tam nijak častoa už vůbec né u značek, které jednají špatně se svými zaměstanci. (to se dá na netu zjistit). sem tam mě ovšem má kámoška vytáhne na nákupy do nějakého obchodního centra. proč ne 🙂 určitě nejsem z těch, komu by záleželo na značce. bez tak si totiž ppak většinu oblečení upravím podle sebe…. takže má mojí značku 😀

  15. sákryš v sekáči už jsem nebyla dlouho…tak nějak si stále vystačím s hadérkama, které jsem koupila před dávnými lety :o) akorát teď mám problém na sebe něco koupit. To těhotenské oblečení s lůžovoučkýma mašličkama a kytičkama mi pěkně leze na nervy a v těch těhotenských hadérkách vypadám spíš jako postižená a ne jako těhotná. Takže stále pokračuju v nošení triček a ušila jsem si zateplený :o) těhotenský obleček (dlouho vestu a dlouhou sukni). Konečně vypadám jako normální člověk, akorát s břichem. Samozřejmě, že mě hned někteří zkritizovali, že opět chodím v černé a to i přesto, že nosím barevná trička a doplňky…Některým lidem to zkrátka nevysvětlíte :o)…Takže nakupuju v sekáči, u ťamanů, šiju si a podprdy si objednávám na netu.

  16. Sekáče (i když se to musí neustále obíhat a obíhat), tam to totiž nezávisí na módních trendech, což je pro mě ráj. A pak i nějaké "normální" obchody, ale posledná dobou totho mám dost už po půlhodině nakupování.
    Co se týče značkových obchodů a la Nosferatu, tak velebím Mondo Bizarro, protože tam mají skvěle padnoucí obojky na můj útlý mrtvý krk, a ta cena taky není strašná. A toť patrně vše, kam nebožka chodí nakupovat 🙂

  17. Ja rozhodne najčastejšie nakupujem v sekáčoch a u vietnamcov. Z drahých obchodov mám akurát nohavice na matury, jednu suknu na ktorú som si krvopotne zarobila a dva páry topánok 😀 to sú samozrejme aj najdrahšie kusky mojho satnika. sice…sekace u nas nie su nijak extra super //aspon som na ziaden super sekáč nenarazila…teda na jeden hej, ale tam boli ceny naozaj nehorazne…asi rovnake ako v normalnom obchode…to si radsej kupim nove 😀 // ale zopar dobrych veci som už nasla. Moja mama vie perfektne sit tazke aj ked najdem nieco co je velke, tak nie je problém zužiť alebo skratiť. Pravdaže..najradsej by som si oblecenie sila, lenže…nápady mám ale ja s ihlou v ruke…to nie je dobra kombinácia. Mama sice sije, ale nemá čas a ani veľmi náladu…:D

  18. Tak nic, já ani nevim jk sem to vydedukovala s tou prahou, nejspíš z toho co tam bylo popisováno za obchody… ted mi doslo ze tyhle obchody sou vsude no 😀

  19. V poslední době chodím nakupovat hlavně do Orseye, prostě tam mají to správné reprezentativní oblečení, které u ťajvanů nemůžu najít. V místních sekáčích zas nic nevypadá moc dobře a není to zas o tolik levnější než ve značkových obchodech, abych si to koupila. A když už mi rodiče jednou za čas chtějí dopřát něco lepšího, tak proč jim to nedovolit? Já nákupy moc ráda nemám, takže je snad tolik finančně ani nezatěžuji…

  20. Ja väčšinou nakupujem oblečenie a obuv v armyšopoch, no mám aj pár tričiek z rôznych metalšopov. Pyžamá, ponožky pár ostatných vecí mám aj z Kauflandov a podobných hnusných veľkých obchodov, alebo od ťongov. Nenakupujem veľmi často, len vtedy, keď mi niečo treba.
    Čo sa týka módy, mám na ňu názor jak na organizované náboženstvá. Príde nejaký teplý Talian, povie že tento rok bude v móde nejaká farba a čím menej oblečenia, tým lepšie. A okrem toho, často tie ich kreácie vyzerajú strašne a stoja jak všetko z mojej izby dokopy.

  21. Ja tak 80% šatníka mám od svojej birmovnej mamy a zároveň dobrej kamošky. Je len o niečo staršia ako ja a vysoká zhruba rovnako, akurát o polovicu chudšia takže často sa do veľa vecí nevojdu najmä moje prsia 😀 Tak a ona mi tak raz za rok hodí vreco plné kúskov značiek typu Mustang, Tom Tailor, Pietro fillipi…to sú značky veľmi kvalitné, dobre sa nosia a aj keď sú pekné, zas nehrozí že v triede budem mať spolužiačku s rovnakými šatami Tom Tailor 🙂
    Ale raz mi napríklad dala sieťovanú košelu ešte s visačkou, jasné že to nebol jej štýl, ale mne to sadlo 🙂
    No a potom najmä sekáč. Mám z neho pár perfektných sukní, nejaké tie topy. Všetko cenovo do 3 eur (cca 100korún)
    Vietnamcov, u nás zvaní číňanci, tých nevyhľadávam. Nielenže mi to tam smrdí, ale takmer nikdy nemajú nič podľa môjho vkusu.
    Dosť vecí mám z katalógov – Neckermann a podobne. Džínsy a najmä topánky musím mať kvalitné, ale napr tenisky adidasy sa dajú zohnať aj za 500 600korún, ak viete kde hľadať 🙂
    No a raz som si dopriala, po brigáde, spraviť objednávku v Gothic Habitus 🙂
    jaj jasné, nesmiem zabudnúť na našu Stopu, kde si sem tam kúpim nejaké to tričko s kapelou alebo "placku".

  22. Mám ráda sekáče, když víš kde hledat, najdeš co potřebuješ a ještě něco víc… u nás jednou do tří měsíců pak bývají výprodeje "vše za deset korun" a když se probereš hromadou růžových velrybích sukniček pak najdeš i krásné věci co nikdo mít nebudeš 🙂 A za 200 Kč máš 20 kusů oblečení 🙂

  23. Mám tu smůlu, že bydlím v zapadákově, kde žádný sekáč není:-D Asi taky začnu používat metodu DIY, koneckonců, mám na to školu:-D I když jsem líná, tak ty prachy by mě mohly donutit:-D Většinou nakupuji přes internet. Nakupuju jen v e-shopech, kde mi nejdříve zásilku odešlou a pak po mně chtějí peníze (tak poznám, že to nejsou podvodníci a klidně pak u nich nakupuju dál):-) Ale zas tak často nenakupuju. Jen při zvláštních příležitostech, kterých je docela málo. Jo, a taky nakupuju na poutích, kde skvělá metalová trička seženu za pakatel:)

  24. Ja to mám veľmi jednoduché. Moja mamina má sekáč takže keď má nový tovar tak domov donesie za tašku vecí, ja si to v kľude vyskúšam a vyberiem si čo sa mi páči. A navyše cena vo veľkosklade je veľmi nízka keďže sa to kupuje na kilá. Akurát topánky si musím kupovať nové lebo mám veľké a úzke chodidlá:).

  25. Předem musím poděkovat za reklamu, je to milé 😀

    Opravdu jsem se musela zasmát, že jsi zmínila Vuittona- tu nejkopírovanější značku na světě 😀
    Lumm, luxus se kupuje pro osobní pocit, že máš kvalitu a nerozpadne se ti to,pokud to samozřejmě nenosíš denně po dobu 10ti let 😀  ( a jak hlásá slogan Gucciho: ""Quality is remembered long after the price have been forgoten") 🙂
    Názor je názor, ale nikdo tě nenutí kupovat to 😉

  26. .. Mischennko, ta sukně je moc krásná, na první pohled fakt jako značková!

    No já už "normální" oblečení nekupuji, všechno ladím do japonského lolita stylu. Takže jsem osciluji mezi e shopy s touto módou, vlastní výrobou, českými švadlenkami a second hand aukcemi. Ale normální sekáče, z nichž mám zbytek svého šatníku, navštěvuju taky a dá se tam sehnat leccos krásného… nevýhoda sekáče je v tom, že jak je to levný, tak si koupíte třeba 5 věcí najednou a když to takhle děláte pravidelně, pak to nestíháte nosit a skříň přetéká 🙂 (v blízké vesnici je anglický sekáč, kde se trička koupí za 20 Kč, a plesové šaty za 100, totiž :))

  27. Osobně moc značkové věci nemusim.I kdybych měla prachy na 10 značkových třiček tak si radši koupim 20 ze sekáče a levnejch obchůdků.Občas něco "nesehnatelného" koupim na internetu jinak spíš ty "levné obchůdky"…

  28. Hm…nesouhlasím s tvým názorem na drahý značky, s tím, že je to rozmar a namyšlenost. Já je nosím, ale rozhodně ne proto, abych mohla všude ukazovat a vychloubat se, že mám kabát od Chloé, ale prostě proto, že to oblečení je hezčí, kvalitnější, originálnější…a když na něj mám, proč ne?
    Jinak nakupuju hlavně v normální konfekci, k Vietnamcům a jim podobným bych nevlezla. Ne, že bych jima pohrdala nebo tak, ale to oblečení tam mi prostě přijde hnusný :P. Ale zase máš pravdu, že v dobrých sekáčích se občas dají sehnat skvělé (i značkové) věci za asi tak poloviční cenu, často chodím nějaký prošmejdit a nestačím zírat. Mám ráda i různý vintage obchody a tak.
    Jinak obdivuju kohokoli, kdo si na sebe něco ušije. Já jsem tak strášně levá a líná…:D.

  29. já osobně si koupím, co se mi líbí, za přiměřenou cenu… v oblečení jsem dost vybíravá… a když mluvím o oblečení, které se mi líbí, tak se nedívám, jestli je od "ťamanů" nebo od značky (pokud neni moc drahý)…

  30. a houby, aderlass je značka jak skoč na mě z boku 😀
    A s těmi značkami- já ráda i ty sekáče. Vlastně moc ráda.a víte co? koupila jsem si v praze v sekáči svetr od gucciho. TAK 😀

  31. keci,gothická subkultura nemá žádný pravidla,a vznikla díky hudbě a jestli je gothická hudba Evanesance,Marylin Manson atd. tak je ze mě stará bába,gothická hudba je Bauhaus,sister of mercy,joy disaster,Christian Death,a z tich novějších třeba Diary Of Dreams 😛
    p.s gothici neposluouchaji metal,ten poslouchaji metloši

  32. [43]: a proč to, co ví každý, píšeš pod článek, kterého se to vůbec netýká?:D Tenhle článek o gothické subkultuře není, na to je tu jiná rubrika a kdybys koukala pořádně zjistíš, že opravdu poslední člověk na tomhle webu co si myslí, že Evanescence je gothika je jeho autorka – tedy já:D Za ta léta brojení proti kindergothům se dočkám takového uznání, no děkuju pěkně:D

  33. Tento článek je o nakupování, i když tu a tam se některé příspěvky trošku odchýlily. Dovolím si sem hodin pár tipů, kde nakupuji já. Určitě No.1 je pro mě Aukro.cz. Tam jdou někdy sehnat pěkně levné věci. Kamarádka nakupuje na ebay.com, ale já neumím anglicky, takže bych tam moc nepochodila. Ale mévá od tam značkové věci za dobrou cenu a navíc to prý posílají zadarmo. České secondhandy moc nemusím, párkrát jsem nakupovala tady: http://www.fashionworld.cz . Na první pohed tam mají celkem drahé věci, ale jsem zaregistrovaná i na jejich facebooku a dost často tam mívají slevy nebo soutěže a ta cena je pak úplně jiná 🙂
    Jinak teď jsem byla nakupovat na Freeportu v Hatích a mají tam taky docela slevy (asi nikdo nechodí nakupovat o prázdninách nebo co :-))

  34. Neejčasti zajdu k Vietnamcům, jednak jsou nejblíž a  jednak nejlevnější.  I když v poslední době mi příjde, že vůbec neprodávaj hezké a levné věci. Stejně drahé trička seženu třeba v New Yorkeru. Jinak mam jen pár značkových kousků. A  zapomněla jsi na jednu variantu- dědění:D Ale to asi moc lidí nedělá.  Já myslím, že je uplně jedno odkud oblečení je,hlavně když vypadá dobře a trošku vydrží. Třeba teď jsem přemlouvala dobu mamku, že bych chtěla Converse. Mam je ani ne dva měsíce a jsou poničené stejně, jako boty od vietnamců. Takže nevím, jestli platí značka-kvalita. Ráda bych si něco vyrobila sama, ale na to jaksi nemam schopnosti:D Ale tenhle článek je moc dobře napsané shrnutí

  35. Tak já nosím oblečení do doby než se nerozpadne nebo není už prostě moc zničený a nakupuju u vietnamců a radši si místo kvalitního značkovýho oblečení si koupím kvalitní značkový struny na kytaru a pár kvalitních trsátek.

  36. Ahoj, já nakupuji docela málo, většinou jen tehdy, když mě nějaký kousek oblečení(bot) opustí a potřebuji nový. Asi nejvíc nakupuji ve sportovních obchodech typu Sportisimo, Hervis apod. Nejraději ale chodím do malých krámků, kde prodávájí ručně malovaná  a třeba i batikovaná trička. Tam je vetšinou každý kus originál 🙂 Do secondhandů už vůbec nechodím, ceny mi tam už připadají srovnatelné s normálními obchody.

  37. Studuju, takže nic drahého si dovolit nemůžu. Občas, když vidím triko za tisícovku, jen proto, že je tam našitá značka, říkám si: "Vždyť koupim daleko hezčí za třetinovou cenu." Občas se dají i u Vietnamců sehnat hezký kousky. Osobně jsem si za pakatel koupila několik triček v sekáči a že to není extra značka ani nikdo nepoznal. A když někdo má na Diora? Fajn, já si ten luxus opravdu dovolit nemůžu. Koupím si za ty peníze skripta anatomie. 🙂

  38. Ok, tak jsi mi mě zablokovala a smazala příspěvek s odkazem na další eshop… Tu miliardu odkazů co už tu máš si tu klidně nechej. Fakt vtipný. Celá konverzace zaspamovaná jak prase a ty smažeš jenom můj příspěvek a okamžitě mě blockneš… no moc ti to nepomůže. Kdybych chtěl, tak ti tady budu spamovat pořád, dokud se z toho neposereš…

  39. [2]:
    Tak tady nejde nějak o nějakej label, ale spíš o to, jak je to ušité, i když i některý značkový věci mohou být slušný counterfeit.. ono je taky defacto značka a značka. 🙂

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.