Určitě znáte citát Kurta Cobaina o tom, že je lepší shořet, než vyhasnout. Koneckonců, mám jej už déle než rok jako součást menu, jakožto krátké představení mě samotné. V době, kdy jsem se rozcházela a zase scházela s Mamutem a trápila jsem se chvíli samotou, chívli výčitkami a chvíli zase bolestivou prázdnotou, jsem si na tenhle citát vzpomněla.
Ptala jsem se sama sebe, zda jsme udělali dobře, že jsme shořeli. A podobně se občas zeptám, zda je dobré, že jsme s Finnem vyhasli. A našla jsem si odpověď…
Není dobré ani shořet, ani vyhasnout,
neboť po obojím zbyde jenom popel…
A tak nezapomeňte přikladát, aby plameny vašich duší i vztahů nikdy nevyhasly, ale zase to moc nepřehánějte, ať vám to všechno neshoří na prach:) Život mě naučil, že ať už je popel studený a nebo horký, pořád je to jenom popel.
pravda.. úplně nejlepší je nehasit. A když hořet, tak to s tím nepřehánět. Zní to dobře, chápe se to ještě líp, ale.. jak podle toho (přesně) žít?
Souhlasím.ale na druhou stranu,i ten popel je občas potřeba.jakožto fénix o tom něco málo vím 😉
Krásný… a hodně pravdivý 🙂
Jj, moje SB Bel má pravdu, je to moc hezký, asi se tu budu muset porozhlédnout víc 🙂
krásně a pravdivě napsané
a z popela povstal Kočičák! 😀
Rozlhédl se, zamňoukal a vyrazil do noci a svět už nikdy nebyl stejný 😀
este by to chtelo nakej navod jak to zaridit, aby clovek neshorel ani nevyhasnul?:D
Když ono shořet a vyhasnout , to k životu patří a z popelu se dá povstat . Každý může z popela povstat tolikrát , kolikrát je ochotný se do něj vrátit a povstat znovu .