Po dlouhé době můj citát, který jsem si zapamatovala a nezaložila ho za nějaký mozkový záhyb.
Život je předlouhý labyrint, kterým vedou tisíce cest. Některé jsou správné, některé špatné, jiné nás zase dovedou k setkání s lidmi a my tak přestaneme bloudit sami. Některé jsou nebezpečné a jiné méně. Jsou cesty vykládané zlatem a cesty špinavé od krve či bláta. Čekají tu na nás cesty příliš spletité a dlouhé, i přímé, ostře řezané a krátké. Ale všechny cesty vedou na konec bludiště, kde čeká smrt. Nesmíme však zapomenout, že konec cesty nemusí být vždy jejím cílem.
O tomhle jsem nedávno napsala báseň 🙂