Na pultech se to hemží levným zbožím, dovezeným bohové ví odkud a skladovaným bohové ví jak dlouho. Barevné obaly se krásně třpytí a lákají, složení si nikdo z nás nečte a když, tak stejně neví, co znamenají ty roztomilé zkratky. Kolik jedů do sebe denně nacpeme? Máte rádi žvýkačky bez cukru, levné limonády, coca-colu, uzeniny z Tesca za pár šupů nebo třeba jen blbý, zdánlivě neškodný kečup? A jste si jistí, že je to dobrý nápad?
Představte si, že každé ráno když vstanete, jdete ke zdi a kopnete se do palce. Zabolí to, ale za chvilku se to vsákne a dá se to vydržet. Jenomže v polední pauze zase jdete kolem zdi a rubnete se ještě jednou. A večer před spaním svůj milovaný paleček nakopnete potřetí. I když do toho kopance nebudete dávat velkou sílu, po pár dnech takového zacházení vám palec oteče, po pár týdnech začne svinsky bolet při každém kroku a časem vám možná rozbolavělý a nahnilý palec budou muset uřezat.
Říkáte si, který debil by se třikrát denně majznul schválně do palce? Odpovím otázkou – a který debil by si třikrát denně dával do těla jed (byť slabý)? Ve středověku ženy otravovaly své muže pravidelným podáváním malých dávek jedu, které rozežraly organismus podobně jako nemoc a podezření z otravy bylo téměř vyloučeno. Dnes si malé dávky jedu dáváme do těla sami a ještě se nám to líbí.
Řeč je o tzv. éčkách, která obsahuje drtivá většina potravin, které si kupujeme, skladujeme a které jíme. Označení E100 až E999 ale nenesou jen látky škodlivé, jak si mnozí lidé myslí, ale také látky zdraví prospěšné nebo zcela neškodné. Mezi těmihle nezávadnými a v přírodě běžnými látkami ale najdeme taky pár svinstev a myslet si, že nám éčka neuškodí je přinejlepším naivní.
Stačí se rozhlédnout kolem sebe – každý druhý starší člověk má rakovinu, potíže s dýcháním řešíme už u malých dětí, potýkáme se s různými druhy alergií, sníženou imunitou, poruchami štítné žlázy, ADHD… dříve se sice umíralo na bezpočet těžkých chorob, které dnes lékaři zvládnou levou zadní, zato alekdyž byl člověk zdravý, byl opravdu zdravý. Pokud pravidelně trpíte migrenámi, bolestí zad, opakovaně dostáváte chřipku a beret „lehká“ antidepresiva, tak zdravíá nejste. Fakt ne.
A za velkou část našich chorob, které pomalu ale jistě nazýváme civilizační, protože je máme fakt všichni, může nevhodná strava. Jen si vzpomeňte na příklad s palcem – pokud si jednou dáte něco hnusného, vaše tělo si to vyřeší po svém a jed či škodlivinu vypudí. Pokud to do sebe rvete denně, následky se dostaví. A dlouhodobé následky některých potravinových přísad se nijak zvlášť neřeší – existují určité studie, pár látek bylo zakázáno (třeba takový formaldehyd, který se v žádném případě nesmí konzumovat, ale najdete ho třeba ve svém polštářku, na kterém denně spíte nebo nábytku, kterého se denně dotýkáte), ale co s vámi za pár let udělá balíček orbitek, který denně vyžvýkáte, na to nikdo odpověď nezná.
Buď…
…a nebo.
V seznamu „éček“, který najdete na stránkách emugatory.cz, je celkem cca 370 potravinových přísad. 45 z toho je zdraví škodlivých, z toho 25 velmi výrazně.
Z těch pětadvaceti jedovatých věcí se v ČR nesmí používat 8, zbytek běžně najdeme na svém stole.
Dalších 58 látek se v ČR nesmí používat, ačkoli nejsou označeny za zdraví závadné – důvodem je často vázání dalších látek (vitamínů a minerálů), čímž způsobují jejich nedostatek nebo pouze to, že nebyla stoprocentně prokázána jejich neškodnost. Vtipné je, že z cca dvaceti potravin z toho, které jsem si detailně pročítala, jsou všechny sice zakázané v ČR, ale ani jedna z nich nebyla zakázaná v USA.
Máme tu tedy nějakých 58 neprokázaných jedů, které se k nám mohou dovážet a my je konzumujeme. A pak tu máme více než 30 jedů, které si běžně koupíme v supermarketu a nacpeme si je do těla. V malých dávkách a pravidelně. Jaké jsou ty nejčastější a nejhrozivější?
E102 – Tartazin – Milé žluté barvivo, které může způsobovat astma, rýmu a migrény (!), je podezřelé z vlivu na dětskou hyperaktivitu. Najdeme ho v hořčici, sladkostech, pudincích či nápojích.
E180 – Litholrubin – Dle mého názoru zcela zbytečné červené barvivo, používající se v sýrařství, které má vliv na astma a hyperaktivitu a je nevhodné pro děti.
E211 – E213 – Rodinka benzoanů (sodný, draselný, vápenatý) – Velmi hojně užívané konzervanty, jejich použití je v ČR omezeno na „nezbytně nutné množství“. Společně s kyselinou askorbovou tvoří benzen, který je významným karcinogenem. Benzoan sodný je silně podezřelý z vlivu na dětskou hyperaktivitu a z poškozování struktury DNA(!). Všechny tři najdeme zejména ve nealko nápojích, konzervované zelenině a ovoci, omáčkách a džemech, ale i v kosmetice.
E214 – E219 – tzv. Parabeny – Všechny jsou významnými alergeny a jejich použití v ČR je zákonem omezeno, přesto je najdeme jako konzervanty ve sladkostech, snackcích na bázi obilovin, nápojích, víně a kosmetice.
E220 a E227 – Oxid siřičitý a Hydrogensiřičitan vápenatý – Na tyhle výtečníky si pamatuju z chemie, učili jsme se, že jsou jedovatí. Oxid siřičitý způsobuje v malých koncentracích záněty průdušek a astma. Při pravidelné konzumaci ovlivňuje krvetvorbu, může způsobit rozedmu plic, poškozuje srdce a negativně ovlivňuje menstruační cyklus. Přesto ho běžně konzumujeme v ovocných nápojích, vínech, sušeném ovoci, brambůrkách, müsli a džemech, kde s používá jako konzervant a antioxidant. Až vás bude zase nějaká blbá reklama přesvědčovat, jak jsou antioxidanty skvělé, vzpomeňte si na oxid siřičitý, jehož vysoká koncentrace kolem tepelných elektráren nedává spát ekologům, ale že ho denně papkají už je jim fuk.
E249 – Dusitan draselný – Karcinogen používaný při výrobě uzenin
E250 – Dusitan sodný – Škodlivější bráška dusitanu draselného, karcinogen, způsobuje bolesti hlavy nebo kožní problémy, běžně ho najdeme v uzenářských výrobcíh jako jsou paštiky, salámy a párky.
E319 – E321 – Bráškové butylové (butylhydroxytoluen, butylhydroxyanisol a butylhydrochinon) – Všichni tři jsou karcinogenní a mohou mít toxické účinky na játra, plíce či ledviny. Používají se v hojném množství, aby zabraňovaly žluknutí tuků – najdete je v tatarce, žvýkačkách či sádle.
E512 – Chlorid cínatý – Mě stačí jen ten název, abych to nechtěla jíst. Podle pokusů na zvířatech byly u této látky zjištěny mnohé negativní účinky, přesto je její používání povoleno – najdeme ho v nápojích a sterilované zelenině.
E621 – Glutaman sodný – jedna z nejčastěji používaných přísad na zvýraznění chuti. Při zvýšené konzumaci (kolik to je nikdo neví…) způsobuje bolesti hlavy, zvracení, dýchavičnost (!), astma (!), popřípadě i halucinace (muhehe, dejte si kilo masoxu a užijte si trip:D). Najdeme ho v podstatě ve všech instantních polévkách, masoxech, v kořenících směsích a konzervách. Tahle látka je běžně používaná v domácnostech (v podstatě při každém vaření) a přitom je nevhodná pro děti…
E622 – E625 – Další glutamany, všechny jsou podobně škodlivé jako jejich sodný bráška a používají se ve stejných druzích potravin.
E950 – Acesuflam K – Umělé sladilo užívané podobně jako všichni z jeho rodinky, u tohodle výtečníka existuje zatím jen podezření na nežádoucí účinky.
E954 – Sacharin – Umělá sladidla, kapitola sama pro sebe. Tahle potvůrka je výrazně podezřelá z karcinogenity a hlavně je velmi, velmi sladké a velmi velmi umělé. Najdeme ho zejména v pivu a nealko nápojích.
E951 – Aspartam – Další úžasné umělé sladilo, které je nevhodné pro děti a těhotné ženy(!). Může stát za točením hlavy, bolestmi hlavy, vyrážkami a poruchami chování u dětí. Přitom ho najdeme skoro všude – ve sladkých nápojích, jogurtech, zmrzlině, žvýkačkách a šumácích.
E952 – Cyklamáty – A poslední do rodinky umělých sladiel, další podezřelý z karcinogenních účinků a to až tak, že i v USA, kde se smějí používat kdejaká svinstva, je zakázán. U nás jsou ale cyklamáty povoleny a najdeme je opět zejména ve sladkých nápojích. Všechna tři škodlivá umělá sladidla obsahuje nejedna levná limonáda – dohromady tvoří navzájem se zesilující rakovinotvorný koktejl. Mňam.
Může vás zajímat:
Jak to mám já?
Přiznám se bez mučení, že na „éčka“ si v žádném případě nedávám pozor tak, jak bych měla. Je fakt, že se jako čert kříži vyhýbám minerálkám a sladkým tlamolepům jako je Coca-cola a piju jen čistou vodu, což mi hodně zlepšilo zdraví (vit článek na Poslu světla – Zázračná voda). Moc nejím sladké čokoládové tyčinky a celkově věci, co mi chutnají „synteticky“ jako různé rádoby jogurty, bonbóny a žužlavé věci, mám radši dětské přesnídávky a doma pečené buchty:)
Zato si ale vůbec nehlídám věci smažené, tatarky, majonézy, mražená a sterilovaná jídla, uzeniny…takže do sebe rvu fuj fuj věcí asi dost. Vzhledem k tomu, že jsem od 17ti let astmatik a celý život trpím únavou a točením hlavy, měla bych se nad tím asi zamyslet…
A jaký je váš názor na „éčka“? Četli jste zajímavé studie podporující teorii o škodlivosti těchto látek? A nebo jste naopak zastánci názoru, že jedů přijímáme příliš malé množství, aby to na naše zdraví mělo vliv? Máte osobnín zkušenosti s „éčky“? Hlídáte si nákupy, žijete zdravě a nebo na to kašlete a stejně jste v pohodě?
Přiznám se, že si dávám pozor a vždycky když mám na výběr si zvolím alternativu bez éček. Na druhou stranu můj tatík o tomhle nemá ani páru a když mu řeknu, že v těch uzeninách je víc vody a mouky než masa tak jsem blbá a mám chcípnout hlady. Na druhou stranu, my češi jsme národ, které mu jde především o cenu a nikoliv kvalitu zboží. Vem si jak lidi plení Tesco výrobky a jiné sajrajty. V zahraničí si jídlo většina čechů velmi pochvaluje, že se to prý s tím, co nabízíme v supermarketech my, nedá srovnat. Jsme odpadkový koš Evropy. A nemůžou za to jen důchodci, kterým opravdu nevysvětlíš, že ta dražší mrkev OPRAVDU není stejná jako ta chcíplotina v akci.
Na éčka nevěřím. No, "nevěřím" je trochu silné slovo, ale nehlídám je. Spíš hlídám, co jím obecně: kvalitní čokoládu, a ne strouhané podrážky, zeleninu čerstvou a neovadlou, bez ďubek, maso raději kupuju syrové, než uzeniny. Vyhýbám se taky podezřele levným potravinám. Vysoká cena sice není zárukou kvality, ale příliš nízká cena mě přivádí k otázce "kde na tom šetří, že si to můžou dovolit?"
S těmi éčky je problém v tom, že spousta i jinak neškodných látek je taky označena písmenem "E", jako např. kyselina citronová. A ještě jsem neviděla výzkum, který by se tímto zabýval – ano, spoustu článků v časopisech a na internetu, ale ne konkrétní vědecký výzkum. Díky tomu jsou pro mě tyto informace na hranici městského mýtu – a těmi se já řídit odmítám. Mimochodem, k těm jedovatým látkám: adrenalin ve velkém množství může způsobit smrt, a přesto ho naše tělo vyrábí. Selen je taky jedovatý – a jeho nepřítomnost v těle vyvolává nerovnovážné stavy. Vzduch, který dýcháme, je směska plynů, které jsou samy o sobě jedovaté – je to jejich poměr, který nám umožňuje každodenní život.
Levné potraviny plné náhražek a kuřecí párky s vepřovou kůží nebo křehčené maso odmítám – ne kvůli chemii nebo éčkům, ale proto, že jsou nechutné. Proč bych se měla spokojit s nekvalitními věcmi, když si při trochu jiném výběru můžu dopřát chutné jídlo z čerstvých surovin? Nevyhledávám slazené sycené nápoje nebo chipsy a tak podobně – ale ani se jim za každou cenu nevyhýbám. Důležité je to s nimi nepřehánět.
Navíc, co se chemie týče, přicházíme s ní do styku denně – léky, kosmetika, mýdla, čistící prostředky na nádobí, dezinfekce ve veřejných prostorách, výfukové plyny, ozon z tiskáren a kopírek… Žijeme v chemické době – a zatímco můžeme snížit zátěž organizmu, nemůžeme se jí zbavit úplně. A v některých případech je na ni organizmus tak zvyklý, že mu to spíš uškodí.
Snažit se nejíst éčka znamená prostát v tom supermarketu odpoledne při studování složení a potom si ještě půlku věcí nekoupit. Že levná limonáda je svinstvo největšího ražení se samozřejmě ví. Ládovat se denně pytlíkem brambůrek taky není zrovna dobrý i kdyby v tom žádný éčka nakrásně nebyly. Ale jestli tu mrkev někdo polil jakýmsi chemickým sajrajtem, no co naděláš. Já osobně se taky vyhýbám spíš těm věcem, který mi i subjektivně nechutnají jako sladká limonáda (piju normální perlivou vodu), ošizená pseudočokoláda (když, tak hořká s vysokým obsahem kakaa), nejím uzeniny, párky. Ale lhala bych, že si ty chipsy občas nedám, že.
Zdravím. Bohužel téma "Co vlastně jíme?" je stále více důvodem ke změně. Naneštěstí lidé se zřejmě nezmění a to ani v oblasti úpravy pokrmů. Prostě a jednoduše způsoby "zacházení" s přírodou a tudíž i sami se sebou bude pro lidstvo jako takové dalším hřebíkem do pomyslné "rakve".
Výborný článek, a pravdivý. Protože tolik civilizačních chorob, to opravdu není normální. Každý je astmatik, alergik, potíže s játry, ledvinami, zády, žaludkem, slinivkou. Štítná žláza, endokrinologie je tak plná, že objednat se tam je na několik týdnů nebo měsíců. Malý děti s rakovinou.
Éčkům se nevyhneme, ale můžeme je omezit. Kdo má štěstí že má zahradu, ledaccos může napěstovat doma. Sice stoprocentně zdravá zelenina to nebude (ty jedy už jsou i v zemi a vodě), ale určitě bude kvalitnější než cosi vyháněné uměle ve sklenících, postřikované bůhvíčím a slunko to nevidí jak je rok dlouhý…)
Možná to chce, zaměřit se na kvalitnější potraviny, vynechat různé náhražky, margaríny, rychlé polívky nechat opravdu jako nouzovky a ne jako denní stravu, o kokakole a hamburgrech ani nemluvě…
A čistit tělo, když nestíháme jíst dost zeleniny, tak kvalitní vitamínky, občas odlehčovací den s pitím šťáv zeleninových nebo ovocných, a hlavně různé kefíry, střeva jsou základ.
Nejlepší je jíst tak trochu všechno (maso, zeleninu, mléčné výrobky, ovoce, luštěniny…), ale v rozumném množství. A snažit se aspoň sem tam vecpat do jídelníčku něco jako bio.
Dávám si na éčka pozor, i když vím, že mezi éčky jsou úplně neškodné vitamíny. Ale jsou tam i sajrajty, které bych dobrovolně do pusy nevzala – fosfáty, benzoany ad. Dokonce jedno z éček je kyselina močová – přidává prý pěknou zlatavou barvu… Co dělat, abych těch éček dostávala do těla co nejmíň? Jednoduché – nejíst polotovary, orientovat se na bio-potraviny a doma/bio udělané věci. Třeba teď se láduju domácí jitrnicí. Voní po majoránce a ten bordel, kterému říkají "párky", se s ní nedá ani srovnat…
Já tohle neřeším, protože 18 let jím potraviny s éčkama a žádný problém s tím nemám. Podobných strašáků jsem viděl moře, třeba podle jistého lejstra je E 330 (kys. citrónová),karcinogenní, což je samozřejmě nesmysl.
Větší problém je ale s masem. Na velkých jatkách se zpracuje obrovské množství třeba skotu a způsob, jakým se to dělá, přímo volá po kontaminaci masa.
Já si s éčky hlavu nedělám a žádnou civilizační chorobou netrpím. A víte proč? Protože zásadně neberu prášky. To je daleko větší svinstvo než pár nějakých chemikálií v jídle.
Potom je taky důležitý jíst co nejvíc nevařené věci, čím míň se potravina upravuje, tím je pro tělo zdravější a snesitelnější.
A taky skoro nejím maso. Jo, lidi argumentujou, že jsme přece všežravci, jíst maaso je přirozený..
Houby s octem. SYROVÉ maso je přirozenou stravou, to jo. Ale kdo má na to dneska žaludek..
Jednou se dělal experiment s kočkami. Vědci je krmili jen vařeným masem. Už druhá generace těchto koček měla závažné zdravotní potíže, u třetí už uvažovali o ukončení pokusu z etických důvodů. Kočky měly zničené klouby, žaludky, zborcenou páteř.. Navíc na vařené maso lidské tělo reaguje jako na cizorodou látku. To už taky něco vypovídá.
Takže je nejlepší maso omezit na minimum a naopak hodně mléčných výrobků. Záměrně neříkám mléka, protože to kravské je pro člověka dost těžko stravitelné – o kysaných výrobcích z něj už to ale neplatí.
A ještě bych ráda zmínila aspartam. Tuším na alue.blog.cz jsem zahlédla poplašný článek. Prý se aspartam při 30°C rozkládá na formaldehyd a metylalkohol. Říkám rovnou – je to nesmysl. Jednou jsem vypila 6 litrů coly light během jednoho dne.
Kola obsahuje sladidel hodně, podle zmíněného článku jsou i ty další, acesulfam K a ještě jedno, to už mi vypadlo, jen jiné názvy pro aspartam..
Metylalkohol je prudký jed a v menších dávkách způsobuje oslepnutí..
Formaldehyd je taktéž prudce jedovatý a do jeho 40% roztoku (!) se nakládají mrtvá zvířata jako exponáty..
Takže bych podle tohoto článku už měla být slepá a mrtvá..a nejsem! 😀
Nevěřte ničemu, o čem nemáte jasná a důvěryhodná fakta, zbytečně se tím pak budete stresovat a nakonec ještě placebo efektem onemocníte 😛
[8]: nevím jestli se aspartam rozkládá na formaldehyd, osobně myslím, že spíš ne, ale důkazy mi chybí, každopádně umělá sladila jsou prokazatelně škodlivé karcinogeny a pít colu ve větším než minimálním množství je pomalá a nepříjemná sebevražda. Z 6ti litrů během jednoho dne ale ještě nikho neumřel:)
[7]: jistě, mezi éčky (=emulgátory) jsou samozřejmě i zcela neškodné látky, stejně jako hnusné jedy, ale o tom je celý tento článek;)
[5]: Střeva jsou základ, já teď mám zrovna campilobakterii, navíc už podruhé. V nemocnici jsem se modlila, ať raději umřu, než si znova projít těmi bolestmi. Bohužel, nevyhnula jsem se jim a je taky zčásti tím, co jím, ale hlavně jsem, JÁ DEBIL, snědla syrové kuřecí maso. Pár promile v krvi, voňavé maso na grilu, moc jsem nepřemýšlela, co mi to asi tak udělá. 🙁 Ale to sem píšu spíš jen jako takové varování, aby se to už nikomu nestalo.
Četla jsem knihu od Víta Syrového(dokonalé jméno pro člověka,jenž píše o potravinách :D) Tajemství výrobců potravin.K tomu byla i taková chytrá kartička,se seznamem éček,které tam jsou rozřazené do pěti kategorií,podle své škodlivosti.
Ze zmíněné kartičky je vidět,že některá u nás povolená éčka vážně nejsou škodlivá.Ale když se na tu kartičku podíváme,tak zjistíme že:
°éček příznivě působících je celkem : 21
°éček ještě přijatelných je: 34
°éček méně vhodných(tj těch,které nejsou určeny k denní konzumaci) je: 105
°éček působících nepříznivě je: 78
°éček výrazně nepříznivě působících je: 55
Látek které působí na náš organizmus nepříznivě,je tedy o něco víc,nežli těch,které působí příznivě.
Další věcí je,že ačkoliv na seznamu éček figurují i "dobrá" éčka,v obchodě jsem je zatím žádné z nich nepotkala.
[9]: No, jed je u mě látka, která účinkuje u všech jedinců stejně, příkladem je třeba hadí jed, ten působí u všech stejně. No a potravinové přísady, někteří už tu také napsali, že s nimy nemají problém a to už teorii o jedech vyvrací.
Jinak samozřejmě netvrdím, že není třeba si dávat na potraviny pozor, ale
zrdžuji se tvrzení, že umělá sladidla způsobují alergie, astma, rakovinu, atd. No a když jsme u těch civilizačních chorob, tak třeba, když se přemnoží myš domácí, tak jejich samice vrhnou daleko méně mláďat než ve stavu, kdy je myší málo. No a stačí to vztáhnout na člověka a máme možná důvod, proč se lidé rodí s nemocemi, zvyšuje se výskyt rakoviny nebo je stále těžší započít těhotenství. Samozřejmě to není vždy jen o jednom faktoru, je to kombinace všech, včetně životního prostředí a ostatních vlivů.
No jo… Pokud by si člověk měl dávat na všechny ty hnusy co jsou v potravinách pozor, tak by asi z jídelníčku musel vyškrtount téměř vše… Moc dobře vím o čem je řeč… Jako člověk s chronickým zánětem střev si pořád říkám, z čeho do sakra vlastně mám… A vím, že z toho zprasenýho jídla…
Ono tam těch faktorů bude víc, než jen striktně éčka. Papáme to téměř všichni (kromě poctivců, co si opravdu kupují biopotraviny) a někteří ty problémy nemají třeba vůbec žádné. Bude tam hrát roli i genetika a vůbec náš celkově životní styl, spíš než fakt, jestli si dáte biomrkev anebo si na talíř položíte seschlou papriku z Tesca. I v podmínkách naší civilizace se imho dá žít zdravě. Prostě se nenarvete brambůrky a nedřepnete si před televizi a jdete sportovat. A vyhnete se takovým extrémům jako levný párky, který teda, když si člověk přečte složení, tak ho tak jako tak docela přejde hlad…
[9]: V dnešní době nemůžeš používat slovo prokazatelně, pokud si příslušný výzkum neprovedla sama.. Výsledky se všemožně falšují, jak se to hodí lobbistům a mocným firmám..
Včera jsem trošku projížděla internet, jak to s tím aspartamem je. Našla jsem jednu starší studii, která uváděla, že u krys zvedal ve vyšších dávkách riziko nádorů, a jednu mladší, podle které nebylo riziko rakoviny mezi lidmi pravidelně používajícími aspartam větší než mezi neužívajícími, respektive že zdravotní problémy, které tito lidé přisuzovali užívání aspartamu s největší pravděpodobností způsobily jiné faktory.
A teď si vyber.
Obě studie nejsou zcela věrohodné. Jako novinář můžeš napsat, že je aspartam bezpečný, i že prokazatelně způsobuje rakovinu a nebudeš přitom lhát :/
I když teď se prý chystá nějaká velká lékařská konference, kde se bude diškutýrovat o bezpečnosti sladidel, tak uvidíme..
[15]: máš pravdu, nehledě na to, že kromě falšování hrají roli i další faktory. Ve škole se o tom bavíme v metodologii – častá věc, která ovlivní výzkum, je hypotéza toho, kdo zkoumá. Když chceš dokázat, že něco škodí, pak to dokážeš i když test není úplně průkazný, stejně jako naopak. Tvé očekávání hraje velkou roli a bohužel často ovlivní výsledky výzkumu. Osobně si ale myslím, že je blbost dělat pokusy na krysách, když my jsme lidi. Krysa může žrát shnilé věci a nic jí nebude, kdyby totéž co krysa dlábil člověk, tak onemocní nebo umře. Studie na škodlivost určitých látek by ale měla být jedině a určitě dlouhodobá, za rok se nemusí poznat vůbec nic, měly by to být klidně i desítky let, od malých dětí po dospělé, ale to chce čas, peníze a chuť a pochybuju, že to někdo má. A i kdyby měl, výrobci a velké firmy se postarají, aby neměl..
[17]: Hezky napsáno 🙂
Ale na kom či na čem bys chtěla testovat? Krysy se používají proto, že jejich metabolismus nebo stavba tkání nebo něco, teď přesně nevím, je hodně podobné našemu. Něco se může testovat na uměle vypěstovaných tkáních, ale třeba umělý žaludek zatím ještě vědci nevyrobí.
Osobně bych zavedla testování na těžkých zločincích (kanibalové, sadističtí pedofilové a podobné zrůdy), jenže to by Amnesty International a podobní aktivističtí výtečníci nedovolili, vždyť je to přeci nehumánní.. :/
[18]: jo mám podobnej názor, ale to by fakt asi neprošlo:D
zaujimavy clanok. tiez sa snazim takymto sajrajtom vyhybat, asi jedna z mala citam zlozenie. raz ma zarazilo zlozenie na albertackych duetkach. ma cca 2O riadkov a je to obycajny kolacik! pozri, je zbytocne sa ale tymto zaoberat, clovek sa tomu nevyhne pokial si vsetko jedlo nevypestuje a nevyrobi sam. ale to je nerealne. napad, ktory som skusila ja je napr precistujuci caj, ktory telo toxivnov zbavuje. nic rozumnejsie ma nenapada… a este napr. aloe, tiez cisti…
Hezky napsaný článek. Zatím jsem se dostala jen na začátek 2. komentáře, ale musím napsat, co mě napadlo, než se vytratí myšlenka.
Vybírat potraviny pouze podle vzhledu stylem „je to hezké = je to kvalitní“ není také zrovna šťastný nápad. Dnes se zejména ovoce pěstuje tak, aby mělo hezký tvar a krásnou šlupku, ale její chuť není zdaleka tak „krásná“. Krásné lesklé jablko bez jediné vady je vodové, spíše bez chuti, malé červené jablíčko se šlupkou plnou strupů je naopak plné lahodné šťávy.
Stejně tak je třeba dávat si pozor na Bio výrobky. Proč? Protože to, co dnes jíme jsou převážně vyšlechtěné odrůdy, vyšlechtěné k tomu, aby plodili hodně (protože lidí bylo stále více a více a bylo třeba je nasytit). Podařilo se tyto odrůdy vyšlechtit, ale za svou hojnou úrodu zaplatily svou imunitou, tyto odrůdy je potřeba chemicky ošetřovat. Ano stále existují i ty staré odrůdy, které se umí poprat se životem sami (strupy na jablkách,…), stále existují genetické banky. Proto pozor na Bio výrobky pěstované z vyšlechtěných odrůd. Tyhle plodiny nejsou předurčeny k pěstování bez zvýšené péče příslušnými přípravky a je ve hvězdách, jak budou na bio zacházení reagovat a co se v nich usadí za „zajímavosti“. To, čemu já říkám pravý Bio výrobek je plodina z nevyšlechtěných odrůd.
Dalším chytákem je například maso. Všechny super a hyper naučili lidi, že maso musí být krásně růžovoučké, jedině tak je dobré a zdravé. OMYL … opravdu čerstvé maso má lehounce našedlou barvou. To co dělá maso tak nádherně růžové jsou dusitany, které na jednu stranu zabraňují vzniku patogenů, ale na stranu druhou je tu právě ta „zdravá barva“ (už se vám taky stalo, že po otevření balíčku s masem jste ucítili něco šíleného?) a fakt, že dusitany nám neprospívají (jejich množství je hlídáno, tak se nevyděste).
Mnoho lidí namítne, že je to levné a určitě by jim nikdo nedovolil prodávat nic závadného. Je ale opravdu rozumné šetřit právě na našem zdraví, vždyť pojem „závadné“ je termín relativní, ať chceme nebo ne, nehraje tu roli jen zdraví člověka. Zkuste se zamyslet nad tímto: Firma zaměstnává několik stovek lidí, ale produkuju mnoho emisí. Vláda dané země se chystá schválit zákon, ve kterém se mění limity emisí a naše firma už se do něj nevejde. Ovšem firma nechce s finančních důvodů udělat opatření, která povedou ke snížení emisí. Raději propustí všechny zaměstnance (čímž velkou měrou vzroste nezaměstnanost) a přestěhuje výrobu do země, kde nejsou emisní limity pro ně tak přísné. Jak se vláda asi zachová ke svému novému emisnímu limitu?
Tím nechci říci, že všechny markety prodávají jen nekvalitní věci, to určitě ne. Ale velmi se vyplatí sledovat složení, místo původu a hlavně nebýt lenochem a nakupovat na více místech (někde mají dobré to a jinde ono). A nezapomínat na malé obchůdky typu masna, ovoce a zeleninu nakupovat třeba na místech, jako je Zelný trh v Brně (pokud nemáte vlastní zahradu) a podobně.
Rozepsala jsem se víc, než jsem chtěla, ale nevím jak to natěsnat do menšího rozměru. 🙂
Dočetla jsem zbytek a jako studentce chemie mi to nedá, musím ještě reagovat.
K tomu selenu: Nemáš tak úplně pravdu. U selenu záleží hlavně na dávce. V malém množství je potřeba, je prospěšný. V množství větším je pro nás nevhodný. Aneb do určitého množství působí proti vzniku rakoviny, od určité dávky ji již podporuje.
Co se týče jedů, každý člověk reaguje trošku jinak a při trošku jiných dávkách. Už Paracelsus řekl: "All substances are poisons; there is none which is not a poison. The right dose differentiates a poison and a remedy."
Složení většiny jídel je…prostě kekel. Největší hrůza je samozřejmě maso, nebo spíše "maso"? Což mne dovedlo k tomu, maso nejíst (jeden z mnoha důvodů). Éčka a tomu podobné se snaím trošku hlídat, ovšem ne vždy. Celkově se snažím prostě tělu trochu ulevit od nevhodné stravy, která mi rozodně nepřispěla…..spíše naopak (nadváha, chudokrevnost, nádor, krátkozrakost, nespavost….).
Podle mě je potravinářský průmysl naprosto bezohledný k lidskému zdraví. Nadnárodním korporacím je vcelku jednu co nám naservírují pod nos a my to bez okolků z konzumujeme. Pokusím se nastínit příklad –
Nejvíce pěstovanou potravinou v USA je kukuřice, proč? Protože je to nejlevnější a nejefektivnější způsob potravy hovězího dobytka. Má to ale jeden malý, nepatrný háček. Tento dobytek není krmen ničím jiným, což by nebylo nic tak divného, když člověk uváží, že třeba takové slepice (dopované antibiotiky a růstovými hormony, což způsobuje problémy u vývoje dětí) jedí svůj krátký život také stejnou stravu. Problém je v tom, že kravský žaludek není na to kukuřice "stavěn" (omlouvám se nejsem ten pán co se zajímá o anatomii zvířat), což má za následek průjmová onemocnění, což vyvolává problém s přemnožením baktérií a virů (teď si už nejsem jistý jaký druh je nejrozšířenější, snad nějaký druh E-coli či čehosi) a ty samozřejmě putují do kravičky a maso z ní k nám.
Omlouvám se, mám problémy se soustředěním :D… jenom k tématu, myslím si, že cokoliv si nevypěstuješ sama na zahrádce, nebude nikdy takové, jaké si myslíš 😉
Nikdy není pozdě začít si to hlídat. Někomu přijde, že je to zbytečnost a že jemu to nic nedělá. Když se pak objeví nemoc, je to přece dědičné nebo za to nemůže. Ach jo. Otevřete oči, dokud je čas! 🙂
Lidi i jiný potvory,měl bych pár dotazů:
1)Je kys.fosforečná,která se používá jako konzervant do coca-coly,škodlivá? Někde jsem totiž čet,že naopak je v tak malé míře prospěšná;že kys.fosforečná je důležitou stavební jednotkou pro šroubovici DNA a že prostě je to jedna z nejlepších možností,co jako kozervant používat.Myslím,že prostě lidi nemaj důvěru ve sloučeniny fosforu,ale je třeba vědět,že fosfor je biogenní prvek,tedy je jeho sloučeninami tvořeno i naše tělo.
2)Je barvivo E150d(zvané barvivo karamel)škodlivé?Je to karamel nebo ňákej odpornej prevít,co se tak nazývá,aby ho lidi brali jako že je zcela normální?
3)Dá se ňák v cole zlikvidovat čpavek?A jestli jo,má to smysl?
[26]: use google;)
Nevíte někdo o tom,jestli pilovat/šmirglovat krabí tyčky(a odstranit tak toxický karmín)je blbost?
P.S.:Narozdíl od mých předchozích dotazů,na tohle asi google odpověď nenajde,neboť jsem asi jedinej,koho taková blbost napadla 😀 Blbost to je,ale je to dobrej nápad?
Vím jak se zbavit éček na lentilkách. Prakticky všechen ten sajrajt je v barvivech na povrchu. Proto se musíme zbavit barviv. Lentilky přesypeme do hrnečku/skleničky, zalejeme vodou a mícháme. Nejspíš budeme potřebovat nevou skleničku;přes cedítko na čaj do ní přelejeme ten roztok (pozn.: Smícháním těchto barviv do jednoho vzniká nechutnej hnědozelenej sajrajt).Pak jí vymejeme, napustíme novou vodu a zamícháme. Sice se odstraní i trocha cukrový polevy a navíc zbydou malý stopy žlutýho barviva (který je nejodolnější), ale na chuti nebo výživový hodnotě ta ztráta polevy výrazně neubere a rozhodně je lepší pár čterečních milimetrů žlutýho barviva než spousta všemožnejch jedů. Navíc pokud je někdo z vás dobrej alchymista, může tu umytou odpornost dál zpracovat a dát to na šípy 😀