Už roky nevěřím farmaceutickému průmyslu a jeho agentům, lékařům. Tu a tam mi ovšem nezbývá, než se do jejich péče svěřit, jakožto astmatik a manio-depresivní cvok, mi prostě nic jiného nezbývá, chci-li žít normální život bez chrchlání a výkyvů nálad. Přesto kdykoli slopu prášek, cítím se, jako bych na svém těle páchala zločin (což o to, já na těle páchám jeden zločin za druhým a moji životosprávu by mi záviděl i Bernard Black…). Ale ponechme stranou mě, ponechme stranou to, co se děje za zavřenými dveřmi ordinací s podivnými pány s kufříčky narvanými léčivy a obálkami s penězi. Mimochodem o tom si můžete přečíst zde.Chci mluvit o něčem, o čem často přemýšlím a velmi to propaguji – o placebo efektu. Lékaři teď zjistili, že placebo efekt je mocnější, než jsme si dosud mysleli a veškeré lékařské experimenty postavil na hlavu jeden výzkum…
Cituji tento zdroj:
„Nová studie zveřejněná v magazínu the Science Translational Medicine[1] předhazuje pochybnosti nad vědeckou platností téměř všech náhodných, dvojitě slepých a s placebem srovnávajících výzkumů léků, které jsou prováděny u lidí. Ukazuje se totiž, že mnoho léků působí jen proto, že to lidé očekávají a nikoliv proto, že by vyvolávaly jakýkoliv „skutečný“ chemický účinek v těle. Jak se budete moci v tomto příspěvku dočíst, bylo prokázáno, že pokud je testovaným subjektům sděleno, že nedostávají léky proti bolesti – a ve skutečnosti je dostávají – pak se taková léčba stává prokazatelně bezcennou.
Tento jedinečný experiment v sobě zahrnoval aplikaci horkého předmětu na nohy, aby se vyvolal pocit bolesti a současně byl infuzně podáván lék tlumící bolest a znovu vyhodnocován stupeň vnímané bolesti. Pokud byl použit skutečný lék, byli o tom testovaní dobrovolníci informováni – a jak bylo očekáváno, vnímání bolesti se významně snižovalo. Pokud ale bylo testovaným řečeno, že podávání léku bylo zastaveno, jejich vnímaná intenzita bolesti se vracela zpět na původní úroveň (kdy ještě nebyl tišící prostředek aplikován) – a to i navzdory tomu, že infuzní podávání skrytě pokračovalo.“
Jinými slovy řečeno, je to právě mysl pacienta, která ve skutečnosti určuje „účinnost“ léku proti bolesti a nikoliv chemický účinek léku samotného.
Ve svém interview pro stanici BBC sdělila prof. Irene Tracey z Oxfordské univerzity toto: „Je to fenomenální a skutečně úžasné. Jde o jedno z nejlepších analgetik, které máme před sebou a tento vliv našeho mozku může jak nesmírně zesílit účinky léku, tak je i naprosto oslabit.“[2]
A jak následně poznamenal prof. George Lewith, který se zabývá zdravotním výzkumem na univerzitě v Southamptonu, tato zjištění vrhají pochybnosti na vědeckou platnost mnoha náhodných klinických pokusů. Vyjádřil se takto: „Naprosto to zpochybňuje náhodné klinické pokusy, které neberou v úvahu očekávání.“
Mnoho léků účinkuje pouze tehdy, když tomu věříte.
Tento výzkum ve skutečnosti přinesl poznatek, že mysl je hlavním určujícím faktorem účinnosti mnoha léků, nejde tu tedy o tzv. chemický profil léků samotných. Tato skutečnost už byla opakovaně prokázána nejen u léků proti bolesti, ale také u antidepresiv, které neustále pokulhávají ve svých účincích ve srovnání s placebem[3].“
Zbytek článku, kde je vysvětleno, proč ve srovnávacích studiích vítězí léky nad placebem a mnoho dalších věcí si můžete přečíst zde.
A já ani nevím, zda k tomu mám něco dodávat. O tom, že lidská mysl je schopná si nemoci nejen způsobit, ale také je vyléčit, jsem osobně přesvědčena stejně, jako o tom, že na nebi každé ráno vyjde slunce. Když se v každém lifestylovém časopise dozvídáme, že příčinou nachlazení je mimo jiné stres (což je fakt, který lékaři opomíjeli a přiznali jej až v posledních dvaceti letech!)nebo když si uvědomíme, že při nervozitě (pouhý pocit!) nás bolí břicho a je nám zle od žaludku, jak pak ještě můžeme vůbec tvrdit, že mysl nemá moc ovlivnit naše tělo?
Simulovali jste někdy, když se vám nechtělo do školy? A stalo se vám, že jste tak úporně předstírali, že vás bolí břicho, až skutečně začalo? Nebo se tak soustředili na to, že máte teplotu, až vyskočila nad sedmatřicet? Já to zažila nejednou. I to je důkaz neskutečné síly mysli. A nebo takový ten stav, kdy je vám strašně zle, ale musíte někam jít, na zkoušku nebo pohovor, a tak to silou vůle překonáte a najednou si uvědomíte, že děláte tu činnost, na kterou jste s vypětím sil dorazili a nic vám není. A pak zase nemoc udeří s plnou silou.
A to se bavíme o příkladech z běžného života! Co teprve případy fakírů, kteří necítí bolest při probodávání těla a nebo schopnost i netrénovaného člověka přejít po žhavém uhlí? Mniši v Tibetu, kteří jsou schopni zpomalit svůj tep na minimum nebo udržet stálou tělesnou teplotu i v mrazu?
Kdy si my lidé konečně uvědomíme, že naše mysl je úžasný nástroj, jímž můžeme dokázat zázraky. A třeba, až se jednoho dne naučíme používat náš mozek k ovlivňování těla, se naučíme ovlivňovat i planetu kolem nás. A svět bude konečně dobré místo k životu.
To by nás ale nesměly firmy a korporace uměle udržovat v tomhle stavu, neustálých nemocích, které místo léčby zasypáváme jedem, jíme jedy, dýcháme jedy, jsme na jedech závislí, kupujeme si je a užíváme je dnes a denně, dotýkáme se jich a vyzařují ze všech předmětů denní potřeby. Včetně pilulek, které nazýváme léky. Ale jsou jimi opravdu? Vymaníme se někdy z jejich pout? A vůbec – věříte v sílu mysli? Diskutujte!:)
Málokdo by tomu věřil, ale já už jsem se dvakrát vyhnula lyžáku tak neuvěřitelnou "náhodou" že to není možné. V devítce poprvé – nechtěla jsem, vážně ne. Ale bylo to povinné. A já si řekla, že budu nemocná. Že budu prostě nemocná na ten týden alespoň. Angína. První rok na střední jsewm taky odmítala jít, už byly myslím dva poslední dny před víkendem kdy se pak mělo odjet.. Ten večer mi bylo ve škole neskutečně blbě, už jsem měla půjčené lyže apod, a pak jsem přijela domů a hle, 38. Poloviční zápal plic. Takže ano, můžu s klidem potvrdit, že pokud chce být člověk nemocný, j eto neskutečně jednoduché. Jen je to podle mého trochu horší s tím léčením potom. To už takhle na povel nejde.
Už samo pozitivní myšlení dělá zázraky a kdo se tak nedokáže naladit, má ten prášek, který mu tou vírou v něj tu pozitivní mysl zprostředkuje.
Já sám léčím kameny a to je do jisté míry i to placebo. Vyléčil jsem už několika lidem onyxem tinitus, který nelze medikamenty vyléčit. Ne nadarmo se říká že víra…. znáš to sama.
No jo, pamatuji si kamaráda se kterým jsem byla na táboře. A jak už to tak bývá – zavítala tam snad střevní chřipka nebo něco podobného. Tento kamarád si řekl že mu špatně nebude a nehodlá zvracet. Celý tábor byl když to už tak řeknu byl zablitý, až na toho kluka. 🙂
[1]: No to moje maličkost naneštěští jela, skončila se 40 horečkou zavřená v boudě a léčená půlkama paralenu… Debilní hory, nakonec mi praskly oba ušní bubínky x
Kdybych uměla pracovat s pozitivníma myšlenkama, tak jako to umím se strachem, tak jsem snad nejzdravější člověk ve vesmíru 😀
Vážně, docela dobře si umím způsobit střevní problémy, když jsem nervozní a podobně a došlo to tak daleko, že ty myšlenky znějí jako cizí entita a byla chvíle, kdy mě naprosto pohltily. To byl okamžik, kdy jsem si řekla, že zkusím vyhledat kinezioložku, protože sama akorát marně hledám, jak z toho ven.
Co se týče léků, to je u mě právě problém. Celkem často užívám paralen extra na bolest hlavy a páteře. Byly doby, kdy jsem ho užívala jen v době menstruace a před pár měsíci se mi to povedlo zas, ale díky tomu mýmu psychickýmu vlivu strachu si kolikrát dokážu vsugerovat, že ten prášek nezabere, místo abych tu bolest dokázala zastavit. No, doufám, že jednoho dne to konečně zvládnu a prášků nebude potřeba.
Lúmenn ty se nemusíš cítit nějak špatně, když jíš prášky a to ať už na cokoliv.
– pokud jsi schopna působit aspoň trochu svou vůlí (což je očividně i tvůj případ), jsi schopna se také cvičit nejen v rámci své vůle ale také být lepším studentem magie a nejen to (to je platné doslova pro kohokoliv)
Ja si skor myslím že problémom farmaceutického priemyslu je to že sa vyrábajú lieky ktoré liečia ale nidy uplne nevyliečia. Vid napr rozne lieky na tlak, antidepsesíva, inzulín a pod. Môže ich človek jesť par rokov, ale chorý bude stále.
Zajímalo by mě, jestli zkoušeli placebo antikoncepci a byla funkční..?:D
Osobně jsem si tuhle sílu mysli několikrát ověřil. Vím, že to funguje a vím, jak to funguje. Naštěstí se v poslední době nedokážu moc stresovat, takže se mi hodně toho negativního vyhne. Což je zvláštní…když mi jde o budoucnost a já jsem v klidu. Njn. Líp se ale přemýšlí, co dál dělat.
Ale zase vím, kdy to nefungovalo. Na antidepresivech, absolutně vůbec. 😀 I když jsem věřil, že mi pomůžou, nic se nestalo. Stejně tak jako věci, co mají odstranit únavu. Je jedno, jestli tomu věřím nebo ne, pokud jsem unavený přes den, pomůže jedině fyzická činnost a pokud večer, tak spánek. Nic jinýho.
[8]:Kamarádka kamarádky prý souloží bez antikoncepce s vědomím a přáním, že otěhotní až bude chtít a funguje to. Ale nevím, jak to provádí v praxi doopravdy
Za pomoci autosugesce si dovedu přivodit bolest čehokoli, stejně, jako si dovedu pomoci, aby to bolelo méně. Dokáži pěvně věřit v něco, co se nestalo a já si to zkrátka vsugerovala.
Co jiného by to způsobovalo, než psychika?
Dosud jsem tomu říkala sugesce a pojem placebo je mi (měla bych se stydět) zcela nový. Nepřekvapuje mě to =)
Kdyžtak doporučuji web "badscience.net"
Víra dokáže hory přenášet? Co se tady píše,tak i drtit nebo tavit. Myslíte že by byl zločin zabít někoho placebem?
To je jasný, že léky proti bolesti nefungujou. Když nevěžíte v jejich účinnost, tak můžetesníst i nějakých dvanáct Ibalginů denně a stejně to nefunfuje. Nanejvýš se člověk přiotráví.
A dokážu si taky přivodit nemoc. Řeknu si třeba.Jsem příliž vystresovaná z dnešního světa. Navíc mě čekají ty a ty nepříjemné věci. Tak si naplánuju třeba na 15.20 až 20.10. rýmu a kašel. A raději i horečku. Tímhle vším onemocním v určeném čase, který jsem si předepsala.
Bohužel všeho se dá zneužít. Pokud by si opravdu všichni uvědomili, co se svou myslí dokážou, nemohli by toho i zneužít? Nebo se dá myl také použít jen přo konstruktivní úmysly? Každopádně to je jasné, placebo je nejsilnější lék
Jistě že mysl se dá zneužít a vůle použít jako strašně mocná zbraň.Je pravda,že nocebem(nocebo=negativní placebo)jde někoho přiotrávit?Například kdyby ňákýho obyvatele mulitimilionovýho velkoměsta hryzla užovka a on neví,že je neškodná(což u nás ví i malý děti)a on prostě má za to,že hadí hryznutí=smrt;a tak i umře?Teoreticky by to bylo možný;neříkejte mi,že to tak nejde,když je možný zemřít např.žalem,přičemž z medicínského hlediska je dotyčný úplně v pořádku,ale nemá prostě vůli dál žít.[15]:
Diskuze je veliká, článek staršní, ale nic mi nebrání se k tomu přidat. Nedávno jsem poslouchala tříhodinovou přednášku jestího doktora, který se specializuje na léčbu nemocí pomocí vaší vlastní hlavy:) Nejvíc z celé přednášky mě zaujalo toto, cituji vlastními slovy: "Přišla za mnou jedna paní, kolem padesáti let, s vysokým tlakem, cholesterolem v krvi, astmatem, bolestmi kloubů, hlavy, s migrénami a vším možným co nám doktoři řeknou, že nám je a my jim uvěříme. Ta paní brala denně dvacet druhů léků! Dvacet druhů! To by nemocný člověk nepřežil!"
Pokud bude někdo chtít, ať se mi ozve na blog a já mu odkaz na onu přednášmi velmi ráda pošlu 🙂
Nazdárek, koukám že tu hodně protáčíte pojmy placebo a víra v léky. Jste velcí konspirátoři, že? No, mně je to celkem jedno. Ale v mojem seznamu jsou i lidi co fakt moc věřili ve svoje uzdravení a ono se to nějak nepovedlo, he he. Třeba tam někdo z vás přibude.
Seznam máte zde a já se na každé nové přidání moc těším:
http://dreamzone1.webnode.cz/alternativni-blbecci/zarezy/
[18]: Prošel jsem si i ostatní články a doufám, že Lúmenn nebude ani tentokrát nic mazat, protože fakt nevím, jak to vyjádřit slušně. To, co píšeš jsou blbosti, které stručně shrnují, co si o normálních lidech, kteří jsou označováni za "alternativní" myslí pitomci jako ty. Mimochodem jsem nikdy na stránkách Lúmenn nebo podobných lidí nenašel nic, co by vyzařovalo tak předpojatě, útočně a uboze, jako styl, kterým jsou ty články napsané. Ale k tomu, co jsem z toho prozaického průjmu pochopil:
1. "Každý alternativní" člověk spadá do škatulky EZO TV, a plně se ztotožňuje s Jolandou a podobnými šašky. Alue o tom psala celý článek, nepředpokládám, že tě to zajímá, ale dost přesně to shrnula.
2.Podle tebe jsou tu lékaři od toho, aby nad námi bděli, zachraňují naše životy a kdesi cosi. O tom, že farmaceutický průmysl je jen byznys se zmiňuje L.N.Tolstoj už v 19. století, stovky věcí to potvrzují, ale někteří to prostě odmítají připustit. Možná až ti někdo v rodině umře na raka jako mě, bude tě otázka, jestli jsou některé skutečné léky uchovávány v tajnosti kvůli penězům, trápit víc. Potravinářský a farm. průmysl je parazitická symbióza, posledním důkazem je ZÁKAZ uvádění obsahu transmastných kyselin, které způsobují kardiovaskulární problémy na etiketách. Moje známá, která je výživová poradkyně, z toho O tom, že do všeho se dneska přidávají jedy
Omylem jsem příspěvěk odeslal rozepsaný, tak ho jen stručně dokončím.
O tom, že ve všech ostatních potravinách jsou jedy ani nemá cenu mluvit, obsah uzenin se dostal i do naší hodiny chemie o dusitanech. Ono skladovat přírodními způsoby prostě nejde, radši všem způsobíme rakovinu! Hold asi tolik, možná jednou pochopíš, že "alternativní" lidé nejsou jenom Vlastíkové a uctívači létajího jemnohmotného Santy clause, ale je to trochu jinak. Proti lidem, kteří mají podobný názor nic nemám, ale napsal/a jsi to tak hnusně jednostranně, že jsem tohle musel udělat.