Dneska se mi na několik sekund regulérně zastavilo srdce a celý svět se zpomalil. Ještě jsem takový stav nezažila a doufám, že ani nezažiju – ten pocit, že se stalo něco hrozného, bezmocným strachem sevřené útroby, třas rukou a srdce až v krku. Dneska si můj nejdražší kocourek Matyášek vybral jeden ze svých kočičích životů…Ráno jsem snídala a chystala se do práce, spolubydlící už odešla, ale spal u nás jeden kámoš, takže jsme pili čaj a kafe a bylo v bytě hrozně zakouřeno po včerejší párty, tak jsem se rozhodla vyvětrat a protože jsem měla čas i pozornost, tak jsem jen zatáhla zábranu ze záclony a nezavřela jsem kocourka do kuchyně, jako to občas dělávám. Říkala jsem si, že celé léto bylo otevřené okno a nic se nestalo, tak proč by se něco mělo stát teď. Bohové, kdybych to tak teď mohla vzít zpátky a kočičáka zavřít! V jednu vteřinu koukám, že sedí u otevřeného okna pěkně za záclonou a kouká ven a o vteřinu později už tam nebyl. Prostě zmizel a v tu chvíli přišla ta srdeční zástava. Spadl dolů – ze čtvrtého patra.
Vyskočila jsem k oknu a okamžitě se podívala dolů, jestli se třeba někde nezachytil nebo něco, ale nikde nebyl vidět. Málem jsem umřela strachy, ale na zemi neležela jeho tuhnoucí mrtvola a to ve mě vyvolalo naději, že vyvázl živý a někam se vyděšený schoval. Brala jsem schody po dvou a doběhla na dvůr, kde jsem hned zahlédla krůpěje krve. Té mojí by se ve mě nedořezal. Matyášek byl schoulený v rohu dvora, oči jako talíře a na tlamičce krev. Slzy mi zatemnily výhled, popadla jsem ho opatrně do náruče a nesla nahoru. Ruce se mi třásly jako notorikovi.
Zběžně jsem ho prohlédla, ale nekňučel a zdálo se, že nic nemá zlomené. Třásl se a na tlamičce měl krev, ale jinak se zdál jen otřesený. Zavolala jsem na veterinu, že vezu akutní případ a s kamarádem jsme hned vyrazili (ještě jednou díky, Domine!:)).
Na veterině nás hned vzali, Mates byl pořád vyděšený, skoro nereagoval a špatně dýchal. Umírala jsem strachy, že má vnitřní krvácení nebo že mu zoperovaná noha zase praskla a v duchu jsem se děsila napůl jeho utrpení a napůl toho, že si asi budu muset půjčit peníze od nějaké pochybné hrůzaspolečnosti na další operaci. Ale snažila jsem se neztrácet naději, která se zvětšila hned, co ho na veterině prohlédli (díky úžasné veterinární fakultní klinice v Brně Králově poli, nejúžasnější lékaři, příjemní, skvělí a odborníci na svém místě, pokud budete potřebovat pomoc s mazlíčkem, jeďte tam). Nic neměl zlomené, ani nohy, ani žebra, zornice mu reagovaly, evidentně byl jen v šoku. Kdo by taky nebyl po pádu z čtvrtého patra.
Jediné, co se mu stalo a z čeho měl na čumáčku krev bylo, že při tom nárazu (dopadl zaplať bohům na všechny čtyři, jako správná kočka) se mu tlakem zlomila kost v patře, takže mu tekla krev a má tam bolístku, ale pan doktor říkal, že se mu to do čtvrnácti dnů zahojí, jen musí jíst měkkou stravu, granule ve vodě a kapsičky a tak. Ještě ho pro jistotu zrentgenovali, jestli má v pořádku plíce a čekání na výsledky bylo nesnesitelné. Strašně jsem se o něho bála, srdce mi tlouklo až v krku a měla jsem slzy na krajíčku, strašně jsem se bála, že umře, že má propíchlé plíce, vnitřní krvácení, kdo ví co, ale díky všem bohům a mocnostem Světla a prostě Matce Přírodě kdo ví komu, je v pořádku a relativně nezraněný.
Mám dojem, že jsem se dnes podruhé narodila. Matýsek leží doma, omámený onjekcí proti bolesti, spinká a odpočívá a zdá se už klidnější a víc v pohodě. Je to skoro zázrak, že to přežil a takhle dobře, faktem je, že pro kočky to není bůhvíjaký pád a pravděpodobnost přežití je velmi vysoká, ale i tak – když jde o vaše milované zvíře, o živého tvora, kterého bezmezně milujete a chráníte jako vlastní dítě, strach o něj je naprosto šílený a dechberoucí, kulervoucí a srdcetrhající.
Doufám, že se moje mačiátko brzy uzdraví a že už ho nečeká žádné další extempóre, za poslední dobu si toho užil až až. A zbývá mu už jenom sedm životů, tak by s nimi měl naložit lépe, než se vrhat z okna:) Vaše unavená, otřesená, leč oddychnuvší si Lúmennka
Chudák kocourek. Ale aspoň že to přežil bez nějaké větší úhony. NNaše kočky taky celou noc běhají venku po střechách, sedí za komínem a nebo skáčou z okna jako kaskadéři. Zřejmě ví, co dělají. Ale čtvrté patro je přece jen poněkod velká výška a malokterá kočka si to troufne skočit. Ale pádu se málokdo ubrání. Ale hlavně že to tvůj kočourek přežije.
Přeju kocourkovi brzké udravení. Vím co to je, když se něco stane milovanému zvířátku. Kdysi jsme si taky užili strachu s naší fenečkou, když rodila čísařem. Dodnes nevím, co se přesně stalo, dávali jsme ji na dvůr vyčurat a když jsme ji chtěli zavolat zpět domů, měla roztržené bříško a střeva z ní visely až na zem. Tenkrát jsme taky honem jeli na veterinu do PV. Těch 20 km jsme zvládli ani ne za 10 minut.
Tyjo… přesně znám tvůj pocit. Stalo se mi to s pejskem, když spadl ze 4 metrové skály na kameny… Přeji, ať se brzo uzdraví.
Ahoj chcete si něco přivydělat, je to ověřená firma která zaručeně vyplácí mohu potvrdit. Za pouhou registraci Vám připíšou 150 kč, dále bude na Vás jak budete otvírat poslané emaily. Denně Vám to zabere tak 3-5min. Mrkněte na to http://www.zumail.cz/jsemzuu/9bdb5b00cf066ae3
[3]: Ale s tím rozdílem, že u koček je předpoklad přežití při pádu podstatně větší (téměř stoprocentní) než u psů. Kočka to prostě má v životě dobře zařízené.
Doufám, že teď fakt už budeš Matýska opatrovat jako oko v hlavě! 🙂
Jinak babička mnohokrát říkala, že její sousedce spadla kočka z 12.patra paneláku. A než sousedka sjela dolů výtahem tak kočka už barák obešla a nic jí nebylo, akorát pak už nemohla mít koťata.
Naše trubka taky skáče z horní terasy na dolní, naštěstí to není moc vysoko, ale stejně se mi to nelíbí. Přes zimu je tam ale zavřeno.
Zvířátka jsou občas hrozní trotlové, člověk by řekl, že to bude mít rozum a ono si to požvýká jehelníček nebo sežere prášek na praní. Naprosto chápu tvé pocity a kocourkovi přeji brzké uzdravení. (A snad si z toho vezme ponaučení a příště nezapomene padák. :-))
Týjo, ještě že to tak dopadlo. Člověk nikdy neví, co zvířátko dostane za nápad 🙁
[8]: u koček bych to zas tak moc neprožíval
Ze čtvrtého patra! To je ale hrdina 🙂 Sama vím, co jsem si zažila s kámoščinou kočkou, která spadla z balkonu – s sebou strhla ještě špatné těsnění…
kočky přece vždycky dopadnou na všechny čtyři nohy 🙂
Snad bude Matyášek v pořádku, má toho šmudla dost za sebou a snad už si to všechno na delší dobu, nejlépe na pořád vybral. To dopadl do křoví? Já jenom, že měl kliku a "téměř nic" se mu po pádu ze čtvrtého patra nestal.
Hodně štěstí a brzké uzdravení pro Matyáška a tobě pevné nervy.
Rád by som vedel aké poschodia dokážu prežiť. Mám kočku a bývam veľmi vysoko. Našiel som že:
Vedeli ste že?
Mačka padajúca z 20 poschodia má väčšiu šancu prežiť ako mačka padajúca zo 7 poschodia, trvá jej 8 poschodí kým si uvedomí čo sas ňou deje.
Teda paradoxne lepšie dopadnú mačky padnuté z vyšších poschodí, pretože sa stihnú natočiť tak aby dopadli bezpečne.
A inak ja to poznám tak že mačka má 7 životov, takže Matýsko má ešte 5.
[12]: dopadl na chodník, normálně na dlažbu, nakonec se zjistilo, že má ještě zlomený dva prstíky, ale jinak až na to patro je oukej
[13]: tak 20 pater už je trochu moc, ne? Matýsek spadl ze 4tého a evidentně dopadl na nohy a už tak je trochu dolámanej, 20tý si neumím představit. Jinak kočky mají 9 životů, takže má k dobru ještě 7:)
[13]: Svýho času jsem to slyšela tvrdit nějakého veterináře. Při pádu z větší výšky má kočka čas se přetočit a dopadnout na všechny čtyři, paradoxně. (I když si nemyslím, že v tomhle případě vyvázne kočka úplně bez zranění, určitě bude trochu otřesená.)
[15]: tak ono i když dopadne na všechny čtyři tak při té velké výšce zapracuje fyzika a musí si ublížit, nebo ne?
[16]: Ublíži si, ale nemusí to byť vážne. V amerike bola slávna mačka ktorá vypadla z 19 poschodia a skoro nič sa jej nestalo. Spomenutá je v tomto článku- http://magazin.atlas.sk/spektrum/kolko-poschodi-prezije-macka/792018.html
Čo sa týka prežitia pádov z veľkej výšky, mačka je rekordman.
[16]: Pokud dopadne na všechny čtyři, tak relativně ne, pokud se jí to nepovede, tak se může samozřejmě zle pochroumat. Kočka je na pády trošku líp stavěná. Vzhledem k tomu, že docela jsou schopný bez úhony seskočit z docela solidních výšek. Neumím to vysvětlit teoreticky, tu kočičí "nerozbitnost", nejsem biolog, jsou to jen empiricky ověřený poznatky s letitým soužitím s venkovníma kočkama. 🙂
Proboha živého, to chce síť do okna, víš? Když máš zvíře, musíš se o něj starat jako o dítě. Takže: pořiď okamžitě síť, pokud otevíráš okna!!! A pořiď ji všude, kde okna otevíráš, pořiď ji na balkon a kamkoliv, odkud ti kočka může zmizet – a ať je to síť dobrá a dobře přichycená.
A hlavně to nepřecházej jen proto, že měl chudák štěstí… on mít podruhé štěstí už nemusí.
…jak s blbýma
[19]: síť v okně pochopitelně mám, jenomže kocourek do ní furt drápal, až prostě jednoho dne poté, co se opřel, povolila
Neco pro chlapce, potkejte divky z oblasti; http://girlssnapshots.com