Březen, první jarní den…kruci, o čem to blábolím, vždyť už je duben, DUBEN??? Co? Kde? Jak se to stalo? A že už je ho skoro půlka pryč? EH?Nevím, jak to, ale zdá se mi, že čas letí jako splašený. Zatímco únor, ten protivný ospalý hnusný únor se táhl pomaleji, než šnek potřenej sekundovým lepidlem, sluníčkový březen zmizel jak pára nad rychlovarnou konvicí. V březnu jsem nestíhala nic. Pořád jen samá práce a když ne ta, tak všechny možné akce s kamarády, psaní pro Spark, blogování, e-mailová poradna a do toho všeho řešit, organizovat, vymýšlet, plánovat. A občas, zřídkadky a vzácně si lehnout ke knize nebo k filmu a nedělat zhola nic. A duben? Místo toho aby to bylo lepší, je to ještě horší. Krutibrko fix, zastavte to někdo!
Ne, že by mě takhle naplněný život nebavil, ale prostě jsem byla zvyklá na větší pohodlíčko. Když jsem ještě chodila na vejšku, celé dny jsem prozevlila s Mamutem v posteli a tu a tam si zašla na nějakou tu povinnou hodinu. Práce tak snadno obechcat nejde a tak se vracívám domů někdy za tmy (teď už teda ne, jak se posunul čas:)) a někdy pozdě odpoledne – zaplať všem bohům, že díky kratšímu úvazku tam nemusím trčet každý den! A hlavně – nemáte někdo taky ten pocit, že nějaký holomek zkrátil den tak minimálně o hodinu? A nebo jenom já potřebuju tolik spát a tak dlouho jíst, že to zabere takovou dobu?
Ale dost už stěžování. Pořád sem píšu, jak nemám čas a jak mě to štve, ale co z toho? Nezměním to, rozhodně ne v nejbližší době, kdy už i víkendy zaberou bitvy a venkovní akce. Tento víkend jsme byli na dřevárně kousek za Brnem, příští týden slavím narozeniny v jeskyni a za čtrnáct dní jedu k Ostravě na další bitvu. Juchechej a pak už Beltain a jsme v květnu. Čas letí jako splašený a život mizí kamsi do ztracena. Ale já toho chci ještě tolik prožít a tolik si toho užít, tak musím joo pohnout, abych to všechno stihla:) Rychle a zběsile, vaše Lum:)
Taky si myslím, že minimálně jeden měsíc prostě zdrhnul. Dny by to chtělo o dost delší …
Na nedostatek času si stěžuju v jednom kuse a pak když ho mám tak se nudím a stejně nic nedělám. Jsem k politování. 😀 I tak mám pocit, že všechno letí hrozně rychle. Chtělo by to nějaký vraceč v čase nebo něco podobného 😀
Hah, docela ti závidím, mně se to všechno nějak táhne. Není co dělat. A chce se mi hrozně spát, pořád, permanentně xD Ještě buď ráda… ikdyž teda práce, bleh, baví tě alespoň trochu? 🙂 A zabrané víkendy? Nikdo tě na ty akce jezdit nenutí 😀 Hm zato já bych jela hned na larp… a už je skoro jisté, že letos o prázdninách konečně pojedu 🙂
Zrovna jsem se chystala napsat článek v podobném duchu 😀 Inu závidím ti tu "neúplnou" pracovní dobu, to by se mi taky hodilo, třeba bych si pak nemusela tolik stěžovat na nedostatek času, ono osm a půl hodiny (+ hodina na cestě) je víc než moc na jeden den 😀
[3]: to určitě a rozhodopádně jeď:)
[4]: zas mám ale míň peněz, takže ono si člověk moc nevybere:)
Čoveče, mám úplně stejnej pocit. Zatímco březen se nejvíc táhl, duben jsem vůbec nezaznamenala a totálně mi uniká. Ale nevadí, však ono se to zase časem zbrzdí 🙂
Taky bych si chtěla do školy sem tam zajít na povinnou hodinu. No, když to člověk bere trochu vážně…
nemůžeš psát lepší věci