Chodím furt dokolečka v bludném kruhu a jako kdyby mi nějaká zlomyslná víla foukla prach do očí – ne a ne najít cestu ven.
Před Vánoci jsem se vyhrabala z jednoho z horších zánětů průdušek, který jsem kdy měla, a po třech týdnech klidu už jsem zase spadla do nemoci. V úterý mě obsedla zničehonic chřipka doslova jako prase a po třech dnech s vysokejma horečkama jsem teprve dneska jakž takž použitelná. Nejvtipnější ale je, že ke chřipce se protestně přidaly ještě moje záda a tak denně docházím na injekce a jsem ráda, že zvednu ruku nad hlavu. Probrečená noc z úterý na středu (bolestí) a probdělá noc ze středy na čtvrtek (návštěva pohotovosti), jsou fakt zážitky, na které bych nejradši co nejdřív zapomněla.
Nejhorší je, že si připadám jak notorický fňukal, jak invalidní důchodce, co furt řeší svoje bolístky. Ale mě je dvacet, mám být v pohodě a užívat si. A ne se pořád rýpat v tom, jak je mi zle a jak mě píchá v každém kousku těla, jak se nemůžu pořádně narovnat, nadechnout, jak se mi točí hlava.
Možná se prostě budu muset smířit s tím, že jsem taková. Někdo je tlustý, někdo vysoký, někdo je cholerik a někdo má rád sladkosti. A já mám bolavá záda a imunitu v prdeli. Každej jsme nějakej…tak proč je to tak strašně těžký? Říct si, okej, nic se neděje, tak seš nemohoucí debílek, co nemůže chodit do školy, aniž by se z toho psychicky sesypal, do práce, aniž by se z toho sesypal fyzicky, a občas nemůžeš chodit vůbec a nikam, protože je ti tak blbě. Každej jsme nějakej a ty seš prostě neschopák…
Jo, sebemrskačské řeči, klasika, další část začarovaného kruhu. Je mi dobře, jsem mistr světa amoleta, všechno zvládnu a naložím si na záda povinností za tři. A pak je mi špatně a všechny ty věci na mě spadnou, zatlačí mi hubu do hlíny a já mám pocit, že nezvládnu vůbec nic, natož se ještě někdy v životě zvednout. A za to se začnu nesnášet, spílat si, že jsem tak hrozná, že nezvládnu ty věci, co jsem si na sebe naložila, unést a psychika se poroučí do háje zeleného. A jak je psychika v háji, tělo je taky v háji a tak si tam svorně ležím v zeleném listoví sesypaná na úhlednou hromádku a kolem mě rostou houby dokolečka.
Nic jsem nehulila, takhle úchylný metafory mě napadají normálně. A prosím, ani práškama od bolesti mě nikdo nezfetoval. Říkám si, že je to možná trochu škoda.
No nic, záda zase protestují, tak tenhle pamflet ukončím a jdu zase zalehnout a tiše úpět. Nemůžu číst, nemůžu psát a tak asi celý den prozevlím u filmů. Dají-li bohové, tak u toho válení se aspoň přiberu. Nevím, co bude dál. Zajímá mě, jak dlouho poté, co se z tohodle vyléčím, zase padnu. Přestává mě to bavit, nahoru, dolů, dokolečka dokola. Haló pane průvodčí, já chci vystoupit z téhle úchylné jízdy! Chci být konečně v pohodě!
Držte mi palce, ať je to ještě v tomhle životě:)
Vaše unavená, bolavá, na svoje záda nas**ná Lúmennka
tak to mě mrzí že jsi tak nemocná 🙁
Hezký dresing a blog články taky ujdou
máš super blog zučastni soutěže o nej blog.
Promin za reklamu a kdeby si něco potřebovala tak se ozvi.
Děkuju předem tady je adresa.
sorry za G chyby.
http://nina31madonna.blog.cz/1101/prihlaska-do-souteze-o-nej-blog-sonb
mně to taky mrzí
No tak to upřímnou soustrast. Já nikdy kromě zápulu švidlu nic nemívám:-)
Ale za to moje drahá sestra furt něco. Do tý školy toho taky mco nenachodí:-/
No, ač jsme mladí a je nám dejme tomu kolem dvaceti, jak rybička určitě není většina z nás. (Potíže se zády, alergie atd atd.) Neprospěla by ti rehabilitace? Lázně? Samozřejmě, někdy je toho moc na každýho, takový pocity, že se to nedá zvládnout jsou normální. Stres je mrcha. Nicméně nějaká povinnost, ať už škola nebo práce, zůstane vždycky a dohnat se v každodenním rytmu co chvíli do stavu naprostého KO asi není ideální stav a potíže se zády by se snad řešit daly?
Jo a Lúmennko, prosím, nebylo by lepší, aby zůstalo čistě černé pozadí i pod komentáři, nejen pod články? Komentářů se ti tu scházívá hodně a vznikají tu i zajímavé diskuse, když si to chce člověk všechno přečíst, mě osobně ty hvězdičky na pozadí docela ruší.
To bude dobré lúmennko :).
Drž se, Lúmenn. Vím jaké tohle je, taky ještě žiju s bolestí. Věř… Bude líp.
Máme tě rádi:) (doufám, že můžu mluvit za podstatnou část čtenářstva)
[2]:… Wow.. Ty si na blog liješ dresing? Saláte! (Ehm, pardon.. Ale třeba se díky tobě Lúmennka zasměje!)
Držím ti palečky i na nohou :o)
Lúmennko nejsi v tom sama. Ve škole jsem měla hrozných absencí a taky jsem často nemocná, nebo mě něco bolí, či je mi nevysvětlitelně špatně. Rodiče mě automaticky berou jako hypochondra. Je z toho těžká cesta ven, ale věřím že je. Jediné co bych ti mohla poradit a čeho jsem si na tvém textu všimla je tohle. Pakliže věříš, že sebeláska tě vyléčí, nikdy o sobě nesmíš smýšlet, natož psát tak, jak píšeš. Vykašli se na nenávist a nadávky, jak jsi neschopná. Pečuj s láskou o své tělo i o sebe samu jako celek a nikdy si nenadávej. Jsi sama sobě nejlepším přítelem a tomu by jsi přece taky nenedávala, pokud bys ho bepodmínečně milovala 🙂
[4]: byla jsem v lázních, na rehabkách, brala jsem prášky, denně cvičím…a nic:(
[10]: já vím, já vím:( Ale občas je to strašně těžký, člověk chce dělat tolik věcí a nemůže, protože ho pořád zrazuje vlastní tělo
Já vím, já vím 🙂 Chce to obrovskou míru trpělivost, vytrvalosti, odhodlání a síly. Je to běh na dlouhou trať a každému jednou dojdou síly a padne na hubu. Ale věřím, že to zvládneš. Byly doby, kdy jsi nemohla z postele a dostala ses z toho, začala studovat a pracovat. Jsi silná a až nabereš síly, bude všechno zase vypadat mnohem líp 🙂
Lumí, držím palce k uzdravení a bezpečnému výstupu. 🙂
Lúmmenko, přeji ti brzké uzdravení a hodně síly;), také vím, co je to spadat z nemoci do nemoci(bolesti zad jsou potvory), dokonce jsem loni tak chyběla ve škole, že jsem musela přerušit;)
Lúmenn, je mi tě líto. Ty patříš mezi ty lidi, kteří si tohle nezaslouží. Jediné, co můžeš dělat je doufat, že se tohle časem zlepší a bude líp.
Čistě teoreticky,vím, že je hloupé se zrovna tebe na tohle ptát, ale zkoušela si nějakého léčitele? Já k jedné chodím a dost mi to pomáhá, i když ne všeho mě může léčitel zbavit 🙂
Budu ti držet palce a přát ti, ať se ti všechny viry vyhýbají.
Hm, trochu jsem se v tom poznal. Nechci být špatný prorok, ale nakonec asi nezbyde než se s tím naučit žít. Drž se!
Já se pořád nemůžu zbavit dojmu, že je to psychosomatickýho původu. . . Myslím hlavně ta záda.
Chytnu tě za slovíčko, ale podle tebe jsou lidé, kteří si tohle zaslouží?
Koukám, že se to nezobrazilo. Komentář patřil k 15.
[19]: Došlo mi to, koukám, že jsem zase napsala parádní hloupost. Tohle si nezaslouží nikdo, jen si myslím, že Lúmenn už toho má dost a mohlo by se to u ní vylepšit.
Máš bolavá záda? Já jsem taky mívala, když mi bylo tak 14, ale pak jsem začala trochu cvičit jógu, a i když mi všechny možný skoliózy zůstaly, tak už mě bolí jenom vyjímečně (třeba za krkem když dlouho sedím u PC), dokonce teď pracuju rukama, zvedám těžký bedny a vpohodě, i když už dávno necvičím, jenom si udržuju kondici a dávám si pozor, abych zatínala ty správný svaly. Doporučuju jógu, posílit svaly který drží páteř (i břišní a žeberní) a protahování na balónu. A hlavně se nestresovat!
[17]: přesně tohle mě taky stále napadá, když jsem jednou psala článek přímo o psychice a problémech ze zády, vzpomněla jsem si akorát na Lúmenn… Stejně tak myslím, že Lúmenn pomůže i příchod jara, které (bohůmžel pro mě) není nikterak daleko.
Lumennko, tak držím palce ať se to zlepší a hodně síly do života :). Ty si jeden z těch lidí , kteří si to určitě nezaslouží. Pomáháš druhým a u tebe to padá u zdraví.To není fér.. Možná že to je těžký, ale posiluj sebelásku a já věřím že bude zase bude líp :)Jen aby to nebyla ta hnusná sinusoida.. Držím palec a taky se přidávam k phoenixovi, máme tě přece rádi 🙂
Moje bylinkářstvím posedlá babička na kašel a rýmu, záněty a podobnej neřád vytvořila/vyčetla recept, kterej je sice extra hnusnej, ale zabírá.
Saturejka zahradní, naložená do francovky se pár dní nechá ve tmě uležet a po přecezení se dá pár kapek na kostku cukru. Užívat alespoň 3x denně. Přesný dávkování v receptu naší babičky neexistuje – všecho dává "přiměřeně"…
Z nějakýho důvodu to zabýrá, přestože internet říká něco jiného: http://www.celostnimedicina.cz/saturejka-zahradni-satureja-hortensis.htm
Brzo se uzdrav :o)
Všem děkuju za rady i slova povzbuzení…
S psychomsomatikou na mě nechoďte, mě je jasný, že tam asi bude zakopanej pes, ale zatroleně, kde přesně mi nikdo nepovíte?:) Mno, snad na to konečně jednou přijdu a bude líp:)
Kde přesně? Zeptat se musíš sama sebe…
Zánět na průduškách, kašel, rýma a tyhle věci se obvykle řeší otázkou: "Co momentálě nemůžeš rozdýchat?". Obecně kašel je neakceptování reality.
Sama to píšeš na poslu :o)
[25]: Asi tě pořád něco trápí, možná se bojíš o to, že přijdeš o svýho Mamuta nebo tak něco, netuším. . . Ale doufám, že toho psa brzo odhalíš;)