Hodně z vás mi pod nedávný článek, kde píšu o nějakých problémech, vyjádřilo podporu, přání štěstí apod. Za to vám všem moc děkuju, ačkoli v té chvíli už jsem v podstatě všechno měla za sebou a zbývalo jen zahladit hrany. U jedné z vás se asi projevil dar jasnovidectví (že, Alue?:)), protože si správně tipla, že se jedná o něco s Finnem. O něco, co se špatně tahá na veřejnost, ale mám prostě pocit, že vám to dlužím. A hlavně – já se za sebe nestydím:)
Takže – minulý čtvrtek byl pro náš vztah další brutální zkouška ohněm. Vy dlouhodobí návštěvníci víte, co se dělo loni v době od srpna do října, stále jsme se rozcházeli a zase scházeli s Finnýskem, protože v našem vztahu bylo pár skřípajících míst. Hlavně to, že Finn hodně přibral, začal ztrácet energii, byl neustále otrávený a mě energie mizela rychleji, než jsme ji stačila doplňovat, protože jsem ho z toho stavu chtěla vytrhnout.
Tehdy jsme se rozešli a já se dala dohromady s Kubou, pak jsme se zase sešli a nakonec opět rozešli, opět jsem byla s Kubou a na závěr jsem zase skončila s Finnem, do třetice všeho dobrého a snad tedy už napořád.
To „napořád“ dostalo minulý týden pořádnou ťafku, naštěstí sice vstalo ze země a oklepalo se, ale úplně snadné to zrovna nebylo. (Pořád nějak nemůžu do vět dostat to, co se stalo, mám strach z nepochopení a i z dalších věcí…)
No tak skokem do toho a půl je hotovo (a pak honem od toho). Inu, Finnův „prokletý stav“ se začal s prodlužující se zimou (někdy v lednu a únoru) vracet. Nechtěla jsem to dovést až do takové pr…ehm… bídy jako v srpnu, ale nevěděla jsem co dělat. Přestávala jsem být šťastná a protože jsem většinu času trávila v Brně, kde mám velkou část svých skvělých přátel, povídala jsem o tom právě s nimi. Hlavně s jedním z nich, který mi taky nejvíce pomohl se z mého nepříjemného stavu dostat.
Ale bohužel v rámci popíjení a povídání jsme spolu nakonec skončili v posteli. A protože jsme dobří přátelé, oba dva relativně zklamaní se svých vztahů, nějakou dobu náš (jak by řekli v krimi-seriálu) intimní poměr pokračoval.
S přicházejícím jarem ale Finnýsek začínal zase získavat část svých ztracených vlastností zpět a já se rozhodla, že se k němu musíme zachovat fér. A ve čtvrtek minulý týden mu řekla pravdu. Že to člověk nezkousne jen tak lehce je snad všem jasné, ale nakonec jsme se navzájem pochopili, odpustili a uvědomili si, že chyba byla na straně nás obou a že náš vztah už přežil mnohem horší věci, než aby ho položilo něco takového.
Víkend se nesl trochu v duchu neustálého řešení a smutnění, ale neděle už nás přivítala krásným jarním počasím, vyrazili jsme do Brna, byli jsme v kině a nakonec se Finn i náš společný kamarád spolu opili a po chlapsku si odpustili.
Už víte, co se dělo. Chápete, rozumíte a snad jste i klidnější, protože u celého incidentu nikdo nedošel úhoně. Tedy…až na ty dva mrtvé. Prosím o minutu ticha na uctění památky modrého hrnečku a skleničky z Tesca. Budou nám oba velmi chybět. (aneb pravá Itálie doma v kuchyni!:))
Věřte, milujte a žijte. Jenom tak budete šťastní. Krásně prožitý den přeje Lúmennka
Konec dobrý, všechno dobré 🙂
Nemám právo tě soudit, Lúmmen, nicméně o nevěře si díky zkušenostem myslím své a vaše vztah asi vážně musí být vyjímečný, že jste to přestáli.
S Finnem se určitě rádi máte,ale pozor,aby to už nebylo tak nějak ze zvyku.
Je to Vaše věc,na druhou stranu se mi nějak nezdá to,že když se Ti Finn zrovna něčím nehodí,jsi s někým jiným a když se Ti hodí,vrátíš se k němu.Nevěra hodně bolí a ikdyž se vysvětlí a pochopí,vrací se jitřit rány pořád….
pro "Lúmenn": To co teď píšu myslím jenom v dobrém: Ať už svou myšlenku zaobalíš do sebelepších "zmírňujících okras" tak bohužel to nemění nic na skutečnosti že se v tvém případě jednalo o nevěru (určitě mi na to "vysázíš" tady spousty docela i logických vysvětlení, ale pro hodně lidí to stále bude znamenat jedno jediné…nevěra).
Zbývá snad jen doplnit že…ještě že já už neusiluju o jakýkoliv vztah – prostě můj cíl směřoval už delší dobu duchovním směrem (jenže jsem se bohužel dostal mnohokrat na zcestí za což se upřímně omlouvám všem kteří to pocítili)…můj životní cíl (duchovní – ten už ve skutečnosti mám od asi patnácti let přibližně…jenže cesta je poměrně nelehká) nemá podstatu v rámci hrubohmotného světa (jediný smysl toho je…za několik desítek roků se vrátit domů do duchovního světa a žít život jen tam – tímto se chci omluvit za mé horší skutky a můžu ujistit že už se nebudou opakovat a jinými slovy je mi například jedno koho se ty "Lúmenn" zastáváš či kdo je pro tebe kamarád (jestli je to Petr, Pavel, nebo "…" – je mi to už jedno)…já prostě si žiju svůj duchovní život a to je můj jediný cíl (a vím že to bude trvat třeba i dvacet roků i víc než se dostanu domů do duchovního světa zpět). Nejedn moudrý již dávno pravil to s čímž souhlasím "v samotě nalezeneš pravou moudrost" protože lidé mají každý svůj individiuální přístup a svou vlastní pravdu ale knihy a meditace a inrospekce s tím spojená (tedy s přírodou)…to nelže.
To co jsem tady vyjádřil má svůj smysl a to jak ta první tak i ta druhá část mého rozsáhlejšího komentáře.
no tak je to venku…jak pise Lili, nikdo nema pravo soudit a ja uz vubec ne, taky jsem nasekala v zivote plno chyb.. neodpustim si vsak presto poznamku, ze tak trochu lituju i obdivuju Finna…z vlastnich zkusenosti vim, ze chyba je samozrejme vzdy na obou stranach, ale kdyz je problem, mel by se resit predevsim s tim, s kym ho mame ackoli vykecat se kamaradovi muze taky pomoct, stejne to nic ve vysledku nevyersi…jak pises, ze vas vztah je silny a ze to ustojite, nezda si mi…popravde receno mam za sebou prave taky cerstve rozchod a taky jsme si oba vzdycky mysleli, ze spolu vydrzime vsechno..ukazalo se, ze ne…nechci vam krivdit, ani vas srovnavat se sebou, mozna to opravdu ustojite, ale podle toho jak se vam to vyviji tomu moc neverim…nechci byt hnusna, ale co bude az se zase objevi nakej problem?
kazdopadne vam obema preju jen to nejlepsi, at uz spolu nebo kazdemu zvlast…
To přesně znám. My už to tak máme s mojím nějaký ten rok, ale vždycky skončíme u sebe.
Moc často sem nepřispívám. Jen ti chci vyjádřit trošku podpory, ona nevěra není lehká ani pro jednu stranu, to zdůrazňuji. A zároveň tě chci trošku varovat, ať se z toho nestane jakási norma – to se nám stalo s přítelem a ač se milujeme a nedokážeme se asi nikdy úplně opustit, trápíme se oba v jakémsi kolotoči – nejdříve je to super, pak se začnou objevovat staré rány, jeden z nás se třeba i do někoho dalšího zamiluje, či to skončíme jen tak, protože nejsme šťastni… Pak následuje měsíc až dva ticho po pěšině, jednou si zavoláme, zajdeme na kafe a už jsme v tom znovu… Tenhle koloběh trvá už skoro čtyři roky a bohužel, ani jeden z nás není schopný udělat definitivní tečku. Možná nějaká nevyřešená karmická záležitost? Držím ti tedy palce, ať všechny problémy urovnáte a vše se alespoň přiblíží tomu, jak to bylo dřív. S láskou, Gilraen
[4]: Cílem člověka není žít v celibátu a být osamělý. – Člověk je tvor rodinný, společenský a jeho život má být plný radosti a emocí. – S tvojí filozofií nesouhlasím.
Také tě nebudu odsuzovat, Lúmennko 🙂
Jsi tady na světě sama za sebe, máš svoje důvody proč a jak co dělat…A když něco neuděláš zrovna na výbornou nebo se nezachováš tak, jak by bylo vhodné, můžeš si z toho vzít poučení pro příště. Víš, že Vesmír ti odpustí, když odpustíš sama sobě. Jsem ráda, že to Finn přestál a oba dva máte můj obrovský obdiv – váš vztah je silný, je tam vidět to velké karmické pouto…
Jen mě napadá otázka..Zkoušela jsi si s Finnem o tom promluvit hned ze začátku, o tom, že zase zabředává tam, "kam by neměl"?Přišlo by mi asi lepší to řešit přímo s tím, třeba měl pro to nějaké svoje důvody – a pokud by se to ukázalo neúspěšné, pak hledat útěchu u přátel.
Ale to je jen názor, do ničeho se nechci hrabat 🙂
Moc vám přeju krásný a spokojený život…A vy na něj máte šanci vzhledem k tomu, jak obrovské zkoušky jste už spolu vydrželi. Milujte se a buďte spolu ! 🙂 Protože na světě není větší síly než upřímné lásky…
Astriel 🙂
[8]: Dobrá připomínka – člověk!
máš můj obdiv, lúmenn, za otevřenost – která je přirozenou lidskou vlastností, ale tak zoufale často chybí
[8]: Ahoj. To je v pořádku. Já tomu rozumím co jsi mi napsala (upřímně). Ovšem…většina lidí je možná takových jak ty říkáš ale já jsem se rozhodl už dávno že nechci být jako ta většina lidí (rozumíš?). A…já nemám filosofii "MOU" (jak to nazýváš ty) ale filosofii která je už dávno prakticky ověřená a já podle toho prakticky alespoň do určité míry žiju (a mám to prakticky alespoň do určité míry ověřené tuto "mou" filosofii)…myslím to dobře a nenutím v žádném případě nikoho aby věřil v to co já…ale…zvolil jsem si cestu duchovní která mě zavede (sice až za dvacet až třicet let) zpět domů do duchovního světa. Svět hrubohmotný není skutečným domovem (ale tuto myšlenku nikomu nevnucuju)…skutečný domov je jinde ale ne tady ve hmotě (tady, přestože je to také skutečný svět, probíhá spíše jakýsi druh výuky, aby se lidé poučili a zdokonalili). V každém případě nikomu se nepodařilo mě změnit a dokud jsem schopen aspoň toho nejmenšího rozhodnutí…tak se ani nikomu nepodaří mě změnit. (a myslím to pouze dobře)
A samozřejmě že za běžných okolností je pravda, že člověk by neměl žít v celibátu a osamělý (s tím souhlasím)…ale já jsem si zvolil jiný cíl v rámci cesty tady mezi lidmi a ten není běžný (i když to bude trvat třeba dvě desítky let ještě).
Nechtěla jsem se do toho moc rýpat. Ale přiznám se, že mě to napadlo taky, co se asi děje. Že bude nějaký problém se vztahy. Nenapsala jsem to pod onen článek a ještě i teď se to takhle zvnějšku špatně analyzuje, taky cítím, že je to křehká věc, co se špatně nějak vnáší na veřejnost.
Jestli se máte skutečně rádi, tak vám moc přeju, ať spolu vydržíte. Nikdo z nás s vámi nežije, nevíme, kdo udělal chybu, kdo ji neudělal, kdo se chová nebo nechová nemorálně. Nemáme právo soudit. Jistěže to není příjemná záležitost a žádná norma, nic, co by se mělo stávat denně, ale když už se to stalo, tak ať to ustojíte se ctí. Zvažte si, jestli vám váš vztah stojí za to a pokud ano, držte se. Oba.
Přeju vám to, jste hezký pár. 🙂
Mám pocit, že jsi zapomněla zmínit ta promáčknutá futra.:)
No, ne že bych vám dvoum úplně rozuměla, ale asi to tak má být.
Tak nějak to prokukovalo, ale….
Jsem ráda, že jste si to vyříkali…jsem na tebe pyšná, že jsi jaká jsi a Finnovi jsi to řekla…
Hlavně se mějte pořád hodně rádi… 🙂
A držte se… 🙂
Jak už tu bylo řečeno, nemáme právo tě soudit.
Já jsem se nikdy v takové situaci neocitla, o to víc nemám právo tě odsuzovat nebo naopak.
Jsem ráda, že jste si to vyříkali, obdivuju tebe, že jsi zvládla jednat na rovinu a obdivuju Finna, že to vzal tak, jak to vzal.
Prostě k sobě patříte 🙂
Oceňuju tvou upřímnost a otevřenost, a také bych tě nerada odsoudila. Nedá mi to ale, než abych ti upřímně nenapsala, že ses zachovala vážně hrozně a to co jsi udělala je neomluvitelné. Finn potřeboval podržet a tys mu místo toho byla nevěrná. Jen říkám můj pohled na svět a uznávám, že to ve zkutečnosti může být třeba jinak, ale..Jsem docela zklamaná.
Vždycky když se ve vztahu objeví nevěra, znamená to, že je někde chyba a ona chyba bývá téměř vždy na obou stranách.
Není tedy vinou jen Lúmennčinou a toho druhého že se to stalo, ale hlavně vinou mou. Nebylo to přímo tak jak to Lum popsala, ale cítila to tak a pro ni tomu tak bylo.
Přes zimu vždycky nějaké to kilo naberu, ale na jaře je pryč a to, že jsem byl smutný a nevrlý bylo hlavně proto, že se po mně ve škole vozí kantoři a taky nás zasypali úkolama a klauzurama jako silničáři příjezdovky.
Ale cvičil jsem a snažil se (a dělám to nadále) jenomže Lum byla v Brně a tohle neviděla… A jak je známo lum není moc trpělivá a já jí neposkytl dostatečné výsledky své snahy. Vina je na obou stranách. Stálo mě to nervy adomácnost skleničku, hrneček a rovná futra, ale z větší části je to za mnou, naopak, dalo mi to motor k zdvojnásobení své snahy o nastolení SVOUCKOSTI. Držte mi palce 🙂
Nj…do tejto situacie sa bohuzial vzit nemozem a nedokazem posudit ako sa jedna ci druha strana citila, ale verim, ze vy dvaja by ste sa na seba nedokazali dlho hnevat 🙂
[18]: Budeme budeme 😉
[18]: v tom pripade vam selhala komunikace, pac kdyby ti rekla, co ji trapi, mohl bys ji rict, jak na tom pracujes a pak by byl snad klid…holt zhubnot se neda ze dne na den, na to trocha te trpelivosti potreba je…opravdu te obdivuju, ja bych tohle asi neprekousla:)
[20]:Díky, ale řekni jak bys řekla svému klukovi, že je tak tlustý, že Tě už vůbec sexuálně nepřitahuje? Jak se to dá podat jemně? 🙂
Dělám hodně proto abych sundal ty oteplováky a byl zas Finn, ale je to těžký, což ovšem neznamená, že to nezvládnu 😀
Vy jste dobrý váhový protiklady :)).
[21]: Hm, to je opravdu kruté, ale jemně se to asi dá říct… možná nějak jako…
,,Broučku, nechtěl by jsi se mnou začít cvičit? Určitě by nám to prospělo."
Ale na zhubnutí ti můžu doporučit také detoxikaci střev. – Nebudeš tomu věřit, já jí právě procházím a jenom tím že mám prázdná střeva jsem lehčí o 5 kilo :O – Fakt nechci vědět, co za svinstvo člověk nosí v břiše, když je toho tolik (A to prosím nemám nadváhu a moje břicho je ploché.) – Když se zbavíš té hromady hnijících zbytků, zhubneš. – Taky se vyhýbej všemu, co obsahuje Aspartam, Acesulfam K jako čert kříže a pij hodně čisté vody. – Váha určitě půjde dolů 🙂
[21]: jasne, ze se to nerika lehce, ale lepsi ranit timhle, nez tim "druhym resenim", ne? verim ti, ze to zvladnes:)
Já bych sice teda asi vůbec nerozdýchala, že můj partner vnímá náš vztah jako v nepořádku jen proto, že jsem méně akční. (Což může mít tisíc a jeden důvod od obyčejného, že je člověk jak pecka nebo prostě má moc starostí, které mu tu energii berou.) A navíc, že mi to teda ani neřekne.
Jo, neposlouchá se to příjemně, říct "hele, zlato, měl bys udělat něco pro svou fyzičku", leč bolelo by to asi méně, než to v sobě udusit a pak to řešit právě takhle. Ale… No nic, nic mi do vás není. 🙂
[21]: Taky možná spravit střevní mikrofloru, tohle je třeba bezva věc, já to taky beru:
http://www.prozdravi.cz/acidophilus.html
– Kdyby jsi udělal tu detoxikaci, tohle by jsi mohl brát po ní.
Můj obdiv máte oba. Lum za to že se dokázala přiznat, Finn za to že umí odpouštět. Na nevěru nemám vyhraněný názor, protože každý případ je unikátní. Rozhodně to však není nic obdivuhodného co si zaslouží pochvalu, ani nic omluvitelného. Jen se to dá za určitých okolností trochu pochopit a prominout. Nevím, nemyslím že já bych něco takovýho udělala (i když ruku do ohně nedám za to nikdy) a když už by se stalo, řídím se oním – zatloukat, zatloukat, zatloukat. A kdyby někdo podvedl mě tak by to asi neskončilo jen u futer a hrnečků. Krásnej příklad dvojího metru že? Jedna věc je fyzično, věc druhá psychika. Jakmile člověk začne myslet na někoho jiného, je průšvih.
Co se týče zimy, tak taky přiberu a bývám milá jak osina v zadku… Naštěstí se jaro blíží… čas vyčistit si tělo i duši. Takže vám oběma přeju všechno nejlepší do budoucna. To pouto mezi váma je setsakramentsky hmatatelné.
Máte oba můj obdiv, já sem skončil hůř, podstatně hůř…
Mno, já a moje brunetka jsme to dotáhli tak daleko, že už je nám docela jedno, kdo s kým spí, už to neřešíme. I když je mi z toho občas smutno, že to tak dopadlo, nedokážu si představit jiný scénář. To prostě nemohlo jinak dopadnout.
[28]: Jakto? 🙁
[30]: Spousta důvodů, rezolutní důsledek.
Ještě jedna věc mi vrtá hlavou. Chápu, že to komplikuje vztah když tě někdo kvůli kilům navíc přestane sexuálně přitahovat, ale pořád si myslím, že by se lidé, co se milují měli brát takoví jací jsou. Nevěra je prostě jen útěk, neschopnost, neochota něco řešit. A tohle bylo prostě špatný, ale stalo se.
A nemyslím, že je to za vámi. Může se to zdát jako odpuštěné, ale skutečnost nevěry vždycky znovu jitří rány a vrací se jako zlé sny.
Ale opět dodávám, že jako čtenáři máme jen zkreslené informace a nevidíme do vás.
Souhlasím s Lili. A tak mě napadá, že už tu někde problém bude (neříkám, jestli je v Lum nebo Finnovi) když poprvé Lum "vyřešila" problém tím, že se dala dohromady s Kubou a podruhé tímto úletem. Co když zase nějaký mrak přijde, Lum, co budeš dělat? Nemyslím to rozhodně zle, ale nevyužíváš tak trošinku toho, že Finn je tak hodný?
[33]: Hm… já bych se v tom nerýpala, přece jen nám do toho vůbec nic není 🙂
[34]: Zdravím. A možná že vám do toho tak trochu něco už je. Když někdo uveřejní takový druh textu na své poměrně hodně navštěvované stránky, tak určitě jeho záměrem je aby se k tomu někdo vyjádřil (aby se podělil o své problémy). Takže tímto článkem a nemoderovanou diskuzí Lúmenn dala jasně najevo že si přeje aby se kdokoliv mohl vyjádřit k této situaci (takže z určitého úhlu pohledu to je už i vaše věc). Myslím to dobře (rozhodně si nepřeju nějaké nedorozumění ale nevěra je špatně za jakýchkoliv okolností – je to možná staromódní ale je to tak).
[35]: Možná, že chce znát názor ostatních lidí, ale lidé sami by už měli vědět, že do takových věcí nemá cenu rýpat. – To spíš je lepší doporučit Finnovi nějaký dobrý fígl na tělíčko 😀
[34]: Neříkám, že třeba s holkama (Lili a marieke) nesouhlasím. Ano, ale to je každého soukromá věc.
Nám asi skutečně nepřísluší hodnotit, kdo se zachoval jak. Kdo udělal chybu, kdo ne, kdo se choval nemorálně. Jestli si Lúmm měla s Finnem promluvit nebo neměla, jestli za to Finn může, protože je "pecka" nebo ne a měl starosti. 🙂
Mně to rovněž přijde jako poněkud netaktní se v tom až do téhle míry nimrat. Ano, Lúmm to napsala, nemusela nebo mohla požádat "neřešte to", pokud to z ní potřebovalo prostě ven. Jistě.
le uvědomme si, že nikdo s těmi dvěma nežije. Nevíme, kdo a jakou udělal chybu. A nevíme, jaký mezi sebou mají nebo nemají vztah, tak ho nemůžeme takhle analyzovat.
Můžeme jim leda popřát, aby se správně rozhodli. Pokud jim na sobě záleží, aby to dokázali přestát, pokud ne, aby se rozešli alespoň důstojně.
Ale říkat "já bych tak, ty bys měla tak, myslím si, že vy tak…" to je skutečně velké pitvání se v něčem, o čem ani nic moc nevíme.
Ach, tak já jsem to pochopila stejně jako Lukáš (poprvé, co jsme se shodli :-D). Už se v tom rýpat nehodlám, jen mi to nedalo napsat, co si myslím, i když to zrovna nebylo "ťuťuňuňu Lúmennko" a pevně věřím, že to Lum pochopí a nebude se zlobit za "pitvání" 🙂
[38]: to je presne, taky je to poprvy, co s nim souhlasim:D
[36]: pokud nekdo nechce aby druzi do neceho rypali, tak se o tom takhle verejne nezmini, a kdyz uz ma tu potrebu ale nestoji o nazory druhych (nebo rypani podle tebe, ackoli podle me tu nikdo nerypa), bloknul by komenty nebo aspon upozornil na to, ze o analyzu nestoji…jasne je fajn doporucit figle Finnovi, ale nebyla to jen jeho chyba, tak proc nedoporucit i nejakej figl Lumennce, jak by to mela treba resit priste?:)
[35]: Zajímavé. A ještě zajímavější – na tvém blogu tohle neplatí. Když se někdo vyjádří naprosto upřímně, smažeš mu komentář. Takže ti tleskám za to, že jsi takový pokrytecký hovado.
Velmi pěkný text a dobrý námět k zamyšlení.
Ahojte =)
Tak se tak procházím- po dlouhé době- po stránkách mých oblíbenců. Lúmenn, já řeknu jenom jediné. Jediná čtyři slova, která budou nejvýstižnější =)
MÁM TĚ MOC RÁDA.
To je to co si myslím.
Lúmenn, zlatíčko, držim ti palce, a Finnovi taky! Určitě to Finne zvládneš! A Lúmennko, buď při něm =)
Lukáš: Vzhledem k tvému rozhodnutí ohledně tvé životní cestě- plně tě chápu, protože jsem se tak kdysi taky rozhodla. Ale sama nejsem a ani nechci být, protože myslím že člověk není zrozen proto aby byl sám, a zkušeností- nejvíc zkušeností- nachytáš právě mezi lidmi. Nikdy toho moc nezjistíš v koutě doma. Ale je to můj názor- názor z vlastní zkušenosti =) a nikomu ho nevnucuji, ani nechci vyvolat hádky či cokoliv jiného 😉
S láskou Lirka =)
[40]: Myslím že nemusím zdůrazňovat že vaše komentáře byli v té době pro mě nevhodné…a když říkám že pro mě nevhodné tak neexistuje argument který by "překřičel" to co jsem teď tady napsal. Myslet si samozřejmě můžeš co chceš (to mi nevadí) ale jestliže nebudeš respektovat pravidla na mém Olympu, tak je logické že tě vyloučím z diskuzí (nebo se k tvým komentářům nebudu vyjadřovat – i to je možnost). U mě si hold nikdo nemůže nic vynutit (existují pouze přátelské, mírumilovné dohody…nic víc)
[42]: Ahoj. Jsem rád že jsi jako jedna z mála pochopila o co mi šlo…vyjádřit názor ano, ale slušným způsobem (a toto byl tvůj pěkný slušný názor). Něco takového jsem za ty dva roky na internetu málokdy viděl (děkuju).
[27]: Nemyslím si, že je nějak hodno obdivu umět se přiznat k nevěře. Většina lidí se raději přizná, protože se uleví JIM a nemusím snad dodávat, že protějšku ještě přitíží.
Nevím pak, co je lepší, jestli ''zatloukat'' nebo se ''přiznat''. Podle mě je nejlepší vůbec nevěrný nebýt!
Víte, co se mi líbí?
Lumenn normálně v diskuzích na skoro všechno aktivně odpovídá, ale jak se v dikuzi drbe její osoba, tak jakoby vždycky ustoupí do pozadí a mlčí, jakoby tiše sledovala, co z nás všechno vypadne 🙂
[44]: Ahoj =) . Nemáš vůbec zač. Vím jaké to je a opravdu tě plně chápu =) je to tvoje cesta- nikoho jinýho (a nikdy nikoho jinýho nebude) a tak jedině ty máš právo na svůj názor a na rychlost či výběr tvé cesty =) z ostatních si vůbec neber žádné příklady =) a na ty hnusný komentáře kašli =)
[40]: Co třeba přestat se chovat jako tvoje přezdívka? =)
s láskou Lirka
[46]: zrovna jsem nad tím přemýšlela =D
[47]: Proč by se tak měla přestat chovat? Je to její cesta – nikoho jiného a já ji plně chápu, proč se tak rozhodla.
Pro Bastarda: Nenech se rozházet negativníma komentářema 😉
[46]: asi tě tentokrát zklamu Aluško, bo celý víkend jsem byla na hradě a tím pádem bez civilizace i internetu, takže diskuzi si čtu až teď a je velice zajímavá:)
Já mám štěstí, že jsem člověk otevřený, upřímný a docela i sebekritický, jinak bych s něčím takovým nevyrukovala na veřejnost a nebo bych aspoň nepovolila komentáře. Ale já to udělala, nikoli proto, že chci slyšet radu, podporu, nadávky nebo rozbory osobnosti, ale proto, že máte právo se vyjádřit k tomuto, stejně jako k čemukoli jinému na těchto stránkách. Nejsem, nikdy jsem nebyla a věřím že ani nikdy nebudu cenzor.
Vážím si každého slova, které zde v diskuzi padlo a chápu i vás, kteří jste byli mírně rozčilení a moje chování vám přišlo trestuhodné. Ale jak už tu několik lidí podotklo, celá situace byla o dost složitější, než se dá vypsat v pár řádcích, mohla jsem popsat několik stran elaborátem, proč jsem to řešila, jak jsem to řešila, ale bylo by to zbytečné, nehledě na to, že takhle veřejně se sama v sobě pitvat je už i na mou otevřenost trochu moc. Kdo chce chápat, tomu bude stačit co jsem napsala výše. Kdo chápat nechce, tomu by ani stostránkové vysvětlení nestačilo.
Jenom prosím nezapomínejte, že vše se děje z nějakého důvodu, všechno zlé je k něčemu dobré a žádná věc, žádný čin a žádný člověk na světě není jen černý nebo jen bílý.
[49]: do nikoho se nenavážim, ne? =) Já to respektuju, ale nemusíte do sebe hned tak tvrdě =)
s láskou =)
[50]: Lúmenn… no nejsou slova nežjeden smajlík: =*)
No zdá se, že vaše období zkoušek ohněm ještě nepřešlo – budu držet palce, protože ač vás ani jednoho neznám osobně, líbíte se mi (spolu).
´Vůbec se mi nechtělo komentovat, ale myslím že musím. Myslím, že má Finn obrovskou trpělivost a nemít ji, už byste spolu asi nebyli. Taky jsem měla s klukem těžká období (má depresivní vlny), a přestože mi leccos vadilo, zůstala jsem při něm. (teda před rokem jsme měli krátký rozchod, ale to už nikdy nechci opakovat).. Chápu Tě, Lúmenn, vím proč jsi "podvedla", ale myslím, že do budoucnosti by to chtělo o věcech trochu víc přemýšlet dopředu…jinak můžeš přijít o skvělého chlapa. 🙁
PS: Můj přítel má taky těch pár kilo navíc – je mi to fuk, prostě ho jednou miluju, tak neřeším, že neni jak Johnny Depp.