Stěhování se blíží

V týdenních novinkách jsem naznačila, že mě čeká stěhování. A taky jsem slíbila, že vysvětlím, o co kráčí. Tak je to tady:)
Ne, že by se mi u nás doma nelíbilo – naopak. Však z domu ostatně taky nikam nemizím. Stěhování se týká mé brněnské „adresy“, kde mizím z privátu a postěhuju se pěkně na koleje. Člověk by si řekl, že privát musí být mnohem lepší než kolej a patrně by měl taky pravdu. Ale když mě už definitivně došla trpělivost a chci někam mezi hodně lidí do nové budovy.
Mám už od září pocit, že v tom baráku, kde teď bydlím, není něco v pořádku. Nikde jinde jsem se totiž nebála tak, jako tam. Všimli si toho i ségra s mamkou – „něco“ nám tam pořád chodí po schodech a člověk má pocit, že mu neustále někdo/něco stojí za zadkem.

Jasně, Lúmennce šibe, že v domě straší, klidně si klepejte na čelo, taky bych si asi klepala, kdyby mi to někdo vyprávěl. Možná straší, možná nestraší, každopádně ten dům mi leze na mozek a od doby, co jsem za pomoci meditace vypakovala z pokoje, kde spím nějakou potvoru, co se zabydlela u zrcadla, nemám tam klid.
Buď chce zpátky nebo si jen něco namlouvám a možná za to může jen moje krční páteř a to, že spím těsně u topení, každopádně už dva měsíce na privátě nespím. A je to pech, celou noc ležet v posteli, převalovat se a poslouchat, jak zdi skoro sto let starého domu tu skřípnou, tu vrznou, co chvíli lupne něco v podlaze či ve skříni a nebo se rozhučí trubky ústředního topení, které mám přímo u hlavy. A tak ležím, převaluju se, upadám do krátkého polospánky a zase se převaluju a pořád koukám na hodiny, kdy konečně bude ráno a budu moct vstát.
Jednu noc to jde přežít, to jsem jen zmlácená a unavená, ale dva energiťáky to spraví. Ale dvě noci za sebou takhle jsem zažila jen jednou a bohatě to stačilo. Vzhledem k tomu, že tento semestr budu mít o dost víc školy a budu spávat v Brně čtyřikrát až pětrkrát týdně, můžu jít studium rovnou ukončit dobrovolně a nebo se přestěhovat.
Věřte tomu nebo ne, druhá možnost mi je o dost milejší. Po posledním zážitku, kdy jsem totálně unavená večer ještě honila pavouka, co se rozhodl spát v posteli se mnou a pak jsem (nejen díky němu) celou noc nezamhouřila oka, prostě po tomhle mi ruply nervy a já se přihlásila na kolej.
A příští pondělí mě to čeká, už se začínám i těšit, na intru ani koleji jsem nikdy nežila, ale co jsem spávala u kamaráda, musí to být docela sranda:) Každopádně nechci postel u topení a pevně věřím, že žádní duchové ani jiné škrkny v relativně nové budově kolejí žít nebudou – a i kdyby, tak je věčně opilí nebo po učení unavení studenti dávno vyhnali.
Takže – pápá priváte, bylo mi u tebe docela hezky, ale je čas na změnu. Koleje Vinařská už mě v pondělí očekávají. Bude to mít i jiné výhody – do centra Brna to mám jen deset minut pěšky nebo pět minut trolejákem, ne hodinu (popřípadě dvacet minut) jako z privátu v KrPoli a v budově kolejí je hned menza a bufet a dokonce i tělocvična. A net tam prý taky sviští rychleji:)
V pondělí každopádně podám čerstvé zprávy jak jsem spokojena, ale věřím, že to bude lepší. Tak držte palečky, protože bezesných nocí jsem si vybrala už na roky dopředu:)
Uááá já už se TAK těším na jaro!!!!:)

15 komentáře “Stěhování se blíží

  1. 😀 musím se uklidnit..jak jsi psala o tom, že jsi honila pavouka..nevím proč, ale prostě sjem se začala hrozně chechtat…
    Jo kroky, pocit, že tě někdo sleduje…to znám…v tomto obrovským baráku bývám sama doma už od první třídy, nad mým pokojem je půda a kroky, zvuky a duchové jsou tu na denním pořádku…
    Ale mám tu svoji prababičku (mimochodem taky mrtvá – světlonožka), takže se ničeho až tak moc nebojím..ale plně chápu, že z privátu zdrháš…
    Snad bude kolej super 🙂 přeju ti to a těším se na info 🙂
    Jestli budu někdy já na výšce v Brně (nejdříve musím přežít střední) … asi si během čtvrťáku udělám řidičák, abych tam mohla jezdit autem (který stejně budu asi používat já a né táta :D)
    Tuto sadu fotek, jak máš nahoře mám moc ráda..je živá a tvoje aura na ní svítí jako sluníčko 🙂

  2. Hm, že já jelito ještě nesepsala ten rituál na ochranu před nedobrými energiemi a bytostmi, ty bys to na tom privátu asi upotřebila 😀
    Ale to stěhování bude určitě dobrej nápad, když se mín nachodíš, tak ti nebude dělat takovej problém přibírat na váze, o co se údajně snažíš, takže i tohle vem v potaz 🙂 – Navíc v budově bufet, no co víc si můžeš na přibírání přát? – Hlavně nechoď do té tělocvičny 😀

  3. Skřípání, vrzání, lupání… jako bys celou dobu popisovala náš barák 😀 Mám silnej dojem, že u nás taky NĚCO máme. Ale on si člověk zvykne.. Ale dřív jsem se často bála 😀
    Jinak co se týče těch lidí na koleji, tak za chvíli budeš ráda, že máš klid. 😀 Ona je společnost sice fajn, ale za chvíli omrzí..

  4. Taky jsem dřív zaboha nechtěla na koleje, ale nakonec jsem z privátu odešla, byť z méně prozaických důvodů-absolutně jsem si nesedla se spolubydlícíma. A teď jsem na koleji 2 roky, je tam klid, pohoda, dohromady 2 semestry jsem bydlela sama, protože je tam málo lidí, půlrok jsem bydlela s fajn Polkou a teď mám taky fajn spolubydlící 🙂 Akorát minulý týden mi tam pobíhala myš 😀 Tak hodně štěstí v novém bydlišti 🙂

  5. [2]: víš, že ten jsem udělala? A ještě pár věcí, ale zabralo to trochu jinak než jsem chtěla. Sice mi "to" dalo pokoj, ale přestala jsem spát. Ale což, asi mám změnit prostředí:)

  6. Jááj, no tak je dobře že se stěhuješ 🙂 Já mám už od "temných sil" relativně pokoj od té doby co jsem jednoho ůdémona" vyhnala z pokoje (však ty víš :D) .. no ať se ti na koleji líbí, najdeš určitě spoustu nových přátel 🙂
    PS: já se také těším na jaro *.*

  7. Potvůrka se asi ráda prohlíží v zrcadle.:-D.Hlavně ať se ti v novém líbí .Jo a prosimtě,dávám vědět všem sb,na blogu mám jeden článek týkající se blogu tak bych celkem chtěla znát tvůj názor,jestli nechceš nemusíš…:-)

  8. na koleji se ti bude líbit.. Já se tam poslední dny těším víc a víc, pomalu to tam mám raději, než doma.. A to nemluvím o tom, že tu mám věčně naštěhované kluky (to bych nebyla já, žejo 😀 ).. tento týden jsme třeba tiskli panáčky jako v ABC (akorát jsou nám podobný, taky ti uděláme:D), vystřihovali, lepili.. a ano, skutečně nás to bavilo- a ne, nezbláznili jsme se 😀
    Takže GL a ozvi se, skáknem na pivo do nějaké hrůůůzostrašné knajpy 😀

  9. Nejsi první, ani poslední. Občas se prostě nevynoří ideální podmínky, ať se ti na koleji vede lépe.

    P.S.: Tu Ovu ti závidím! Než jsem stihla objednat lístky, byly všechny v tahu. Snad se to vyvede, Pha byla parádní, ačkoli jsou novináři slepí:-)

  10. Páááni! Strašidelný dům? To je paráda:) teda ne, že bych tam snad chtěla bydlet, ale na jednu noc bych si tam klidně ustlala – jako takový adrenalinový zážitek, nikdy jsem žádné kroky na schodech ani skřípání v podlaze neslýchala.. v minulém bydlišti tak maximálně opilého souseda vracejícího se dom (vždycky sebou minimálně 2x fláknul, než zdolal tu 4metry dlouhou chodbu vedoucí k jeho bytu)a teď zase občas slyším myši pobíhající po půdě nebo troubení nočních vlakových spojů. Jedním slovem NUDA.
    A pobyt na koleji v Brně ti vážně závidím:) jestli mě na tu proklatou FSS vezmou, čeká mě to taky. Ale pro sychr se nijak netěším, abych pak nebyla zklamaná, když mi pošlou milý dopis, kde bude stát: milá slečno, prdíme na vás, nechte si o žurně zdát a možná příští rok!
    Na druhou stranu je fakt, že na učení tam asi moc klidu nebude.. i když, co já vim, na koleji jsem nikdy nežila, tak třeba ve finále ten klid a komfot ke studiu mít budeš:) Tak ať vyfasuješ nějaký ,,prďácký" spolubydlící;)

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.