Skřítčí jazyk aneb cesta za jménem – část II.

V první části mého boje o jméno (ano, z cesty se stal boj;)) jste se mohli dočíst o tom, že mi na matrice sdělili, že Lúmenn nemohou uznat jako jméno a že se mám obrátit na soudního znalce. Tento soudní znalec je podle všeho v republice v oboru jediný a jedná se o paní Knappovou z Prahy.
Té jsem pochopitelně ihned napsala e-mail a odpověď za dva dny přišla. Takže se pohodlně usaďte, jízda teprve začíná.

Na můj email s dotazem mi přišla následující odpověď (cituji):
Vážená paní, podle zákona o matrikách se na první i druhé místo zapisují pouze základní, spisovné, oficiální podoby českých či cizích jmen, nikoli tvary vymyšlené, přezdívky apod. Vámi požadované „jméno“ Lúmenn v žádném z cizojazyčných slovníků jmen není doloženo, tudíž nesplňuje právní ani jazykové podmínky pro zápis do matriky ČR a tudíž bych Vám žádný kladně vyřízený posudek jako podklad k zápisu do matriky zaslat nemohla. Dodávám, že většina evropských států má své zákony pro volbu a zápis jmen. Zdraví M. Knappová
A tady nastává problém. V zákoně je totiž jasně napsáno následující (Zákon o matrikách, paragraf 62):
Do matriční knihy lze zapsat jakékoliv existující jméno, a to v správné pravopisné podobě. Nelze zapsat jména zkomolená, zdrobnělá a domácká. Fyzické osobě mužského pohlaví nelze zapsat jméno ženské a naopak. Matriční úřad dále nezapíše jméno, pokud je mu známo, že toto jméno užívá žijící sourozenec, mají-li sourozenci společné rodiče. Vzniknou-li pochybnosti o správné pravopisné podobě jména, je občan povinen předložit doklad vydaný znalcem.
A to je problém – zákon nestanovuje jasně, co je to existující jméno a tak je to celé o libovůli znalce, jak si to vyloží. Paní Knappové jsem pochopitelně zatelefovala a chtěla jsem s ní nastálou situaci probrat. Jenomže bohůmžel, ukázalo se, že rozhovoru moc přístupná není.
Prý se podívala do cizojazyčných slovníků a do mezinárodního registru a tohle jméno neexistuje. Tečka. Záležitost pro ni tímto končí. Jenomže pro mě nikoli. Takže jsem se jí zeptala, jak by to bylo se jmény, které nejsou v užíváaných jazycích, ale třeba v nějakém jazyku knižním – kupříkladu v elfštině profesora Tolkiena, který ji celou i s gramatikou vymyslel.
„Knižní jména nejsou jména žijících osob v existujícím jazyce,“ odvětila paní znalkyně již ne úplně příjemným tónem.
„A můžete mi říct, podle kterého zákona se určí, že se jedná o existující jazyk?“ nenechala jsem se odbýt.
„Tím jazykem se musí někde mluvit, v nějaké zemi.“
„Aha, takže latina není existující jazyk? Tím se v žádné zemi nemluví. Nebo umělý jazyk esperanto,“ nedala jsem se.
„Latinou se dříve mluvilo a dnes se používá třeba při bohoslužbách,“ paní Knappová už zněla hodně nabroušeně.
„No a elfštinou se mluví mezi fanoušky nebo se v ní hraje divadlo, třeba.“
A to byl konec příjemného rozhovoru o podstatě jazyků.
„Heleďte se, elfština je jazyk jakýchsi skřítků, které si autor vymyslel a skřítčí jazyk prostě není reálný jazyk. Pokud s tím máte problém, obraťte se na právníky.“
Tút tút tút.
Vážně mi soudní znalkyně položila telefon? Ano.
Jenomže, co teď? To, že se nějak jmenuje knižní postava, prostě v tomto státě nestačí a podle všeho už se s tím tato znalkyně setkala a odmítla jméno schválit. Jenomže to podle mě prostě nejde. Jméno je snad existující ve chvíli, kdy se tak někdo jmenuje – zda smyšlený hrdina či skutečný člověk, to už je jedno. To jméno prostě existuje. Nikde v zákoně se nepíše, že by muselo být české nebo v nějakém „reálném jazyce, kterým se mluví“.
Takže mi skutečně nezbývá, než se na ty právníky obrátit. Protože tento boj míním dotáhnout do konce.
Znáte-li někdo nějakého soudního znalce, který by mi jméno byl ochoten schválit nebo o tom alespoň diskutovat, neváhejte se mi ozvat. Právní pomoc taky neodmítnu. A když už nic z toho, alespoň držte palce, budu to potřebovat.

Pokračování

50 komentáře “Skřítčí jazyk aneb cesta za jménem – část II.

  1. Já to fakt nechápu, jako když třeba chrání nenarozené děti před tím, aby je rodiče pojmenovali nějak šíleně, tak dobrý. Ale ty jsi přece dospělý svéprávný člověk, který se svobodně rozhodl! To není fér. Kdyby ses chtěla jmenovat asdjkasbcfkdsjcb, měla bys na to mít ve svobodné zemi svaté právo.

  2. Upřímně se jí vůbec nedivím…

    Jako není to nic proti tobě, ale chápu, že se prostě odmítá člověk, co má jistě jiný důležitý věci na práci, zabývat takovými "kravinami".

    I tak ti přeji, abys sehnala někoho, kdo ti s tím pomůže, pokud je to pro tebe tak důležité.

  3. Trolololó. Mně její argumenty přijdou rozumný a srozumitelný. Nenapíšeš článek o tom, co tě k tomu motivuje? Krom toho, že nechceš aby ti tchýně říkala Petro? Nebo už tu někde je?

  4. Naprosto vás chápu obě. Je krása se jmenovat tak, jak se vážně chceš jmenovat – jméno Ti sedí, máš ho ráda, ostatní Tě tak znají … ale já sedět na úřadě a někdo mi říkat, že se chce nějak jmenovat a to jméno existuje v elfštině, asi bych toho člověka, kdybych o něm nic nevěděla, považovala za lehce vyšinutého 🙂

  5. [4]: Tak on ten zákon fakt není moc šťastně formulovaný, protože tam výslovně není uvedeno, že musí jít o užívaný jazyk nebo to nesmí být jméno smyšlené osoby. Imho by to právně napadnutelné z tohohle titulu bylo. Ale taky chápu, že lidi mají důležitější věci na práci, než se mermomocí chtít jmenovat elfsky. 🙂

  6. Mě osobně ani nenapadlo že jméno Lúmenn ve skutečnosti neexistuje. Myslela jsem si že v nějakých cizích zemích se normélně používá.
    Jinak ti preju aby se ti povedlo změnit to jmeno 😉

  7. Jsi statečná, takhle se bít pro jméno. 🙂 Nevím, jak to dopadne s právníkem, snad bude ochotný se tomu věnovat.
    A nemyslí zákon "existujícím jménem" to jméno, které je napsané v seznamu všech jmen?

    Jinak si myslím, že jména do knih si může vymyslet každý a vydají mu to, protože v knihách se může psát cokoliv, a nakladatelství to přijmout může. Do nemá dle mě se zákonem vůbec nic společného…

  8. Na druhou stranu, autoři mohou vydávat knihy pod smyšleným pseudonymem, a přesto to funguje pod jejich jménem. Nešlo by to tak obejít i ve tvém případě?

  9. Petra je moc pěkné jméno. Nevyhazuj oknem tisíce za právníky, stejně to nakonec skončí zas u té ježibaby a ta už natruc bude proti. A jestli ti tchýně či kdo nechce říkat Lúmenn, tak ti tak nebude říkat ani když budeš mít dvě jména v občance. Vybere si z nich zas to jedno, co se jí líbí víc. To bych se vsadil.

  10. [5]: Nenašla jsem k tomuto zákonu důvodovou zprávu, ta by něco mohla vyjasnit. Vůbec netuším, zda k tomu existuje komentář – ten nejspíše existovat bude, ale dokud jsou prázdniny, stejně se k němu nedostanu. Stejně tak nedokážu jen tak od počítače narychlo říct, jestli existuje nějaká judikatura, která už o něčem takovém rozhodovala.
    Tyhle věci slouží k tomu, aby se ustanovení zákona staly jasnějšími, srozumitelnějšími, dávají mantinely. Většina zákonů není jasná a právo není jen o zákonech.

    [9]: Tak Lúmenn pseudonym může používat třeba pro obor své činnosti, nebo ho může užít při uzavírání smluv, pokud je to pseudonym známý(nese jinak omyl), ale pořád to není právo mít něco zapsané v rodném listu a občance.

  11. [10]: jméno Petra od svých šesti let nenávidím, takže si o tom, jak je pěkné, může každý říkat, co chce. Mám k tomu zapsání mnoho důvodů, třeba ten, že to prostě beru jako svoje jméno a chci se tak představovat a nemuset řešit kecy typu "jak se jmenuješ doopravdy", protože doopravdy se prostě jmenuju Lúmenn;)

    [11]: taky jsem hledala a nic

    [8]: kdyby tam bylo napsáno "jen jméno které je v seznamu všech jmen", pak by to tak bylo, ale o tom, co je existující jméno se můžu přít. Nehledě na to, že v seznamu všech jmen nemusí být jména třeba domorodých aboriginců nebo kmene z Papuy a přitom ta jména existují;)

  12. Meno "Lúmenn" neexistuje (ani v elfštine), existuje LUMEN náboženské rádio http://www.lumen.sk  možno nejakej veľkej katolíčke by ho aj povolili 🙂
    A tiež musíš počítat s tým že sa neskôr rozídete (a možno nie v dobrom) a potom bude meno Lúmenn len trpká spomienka, znenávidíš ho a budeš sa ho zas chcieť zbaviť.

  13. Já mám tu knihu "Jak se bude vaše dítě jmenovat" a prošla jsem si tam hromadu jmen. Kolikrát jsou to skutečně kuriozity, a některá jména zní vážně hrozně (i když je to samozřejmě věc vkusu), takže já ti fandím, aby se ti povedlo své jméno zoficiálnět. Vždyť každé jméno nějak muselo vzniknout přece, tak snad budeš mít štěstí. Jsem ale upřímně ráda, že tohle nemusím řešit, nevím, jestli bych to nevzdala už po tom telefonátu… A kdybych si přeci jen chtěla přidat ke svému jménu Neriah, pořád mám jistotu, že je to jméno reálně existující, i když v té tlusté bichli paní Knappové jsem ho myslím nenašla.

  14. Možná mám argument, který by ti mohl pomoct. V USA se čím dál víc děvčat jmenuje Khaleesi podle postavy ze Hry o trůny. Jméno je v "neexistujícím jazyce", ale přesto se tak jmenují lidé v USA – tím pádem se stává "opravdovým jménem". Proč by to tak nemohlo být u Lúmenn? Držím ti palce!

  15. [14]: jaký?:) Chápu, že jméno "klnsdglkndsgl" je nesmyslné, ale jméno fiktivní knižní postavy (třeba Aragorn nebo Daenerys) nebo třeba přezdívka či pseudonym, které člověk dlouhodobě prokazatelně používá (třeba Allassa, Olai nebo právě Lúmenn) by problémem být neměly a znalec by je měl bez obtíží schválit.

  16. Spousta lidí má nějaký duchovní jména a různý další jména, ale že by to tak někdo chtěl hrotit do občanky… Proč proč proč :). V americe bys to dalo k soudu a mohla by z toho vzniknout zajímavá kauza, ale tady se obávám, že… Ale kdybys uspěla, na titulku novin bys to dotáhnout mohla 🙂

  17. [19]: Přezdívka/pseudonym je něco úplně jiného než občanské jméno. Proto ne, nemusí to schválit. A je jedno jak dlouho a kde všude to používáš.

  18. Je to skvělej nápad a vůbec, my všichni, co  tě roky jako Lúmenn známe, bychom ti přáli, aby ti to vyšlo, bojím se ale, že tady není, jak by se to dalo obejít.

    [16]: Jo, jenže v Americe je to jiné. Tam je to běžné, že se dítě jmenuje podle toho, jaké je zrovna počasí. Nelze to srovnávat.

  19. [16]: [22]:  No právě, tam na to nemají takovéhle předpisy jako v ČR. Tady nejspíš oficiálně nová jména vznikat nemůžou, ale musí se tak nejdřív jmenovat někdo z jiné země, aby to pak tady uznali…??

  20. Vážne mě někdy až zaráží, jak lidé lpí na úplných zbytečnostech. Nevím, jestli je to případ paní Knappové, ale podle mě není, ale někteří lidé se v tom vážně vyžívají. Hádají se, co je přezdívka, co je pseudonym, co je jméno, co už není jméno a jaké jsou mezi tím rozdíly a zbytečně vám komplikují život.

    U Lúmenn jde vidět, že to není žádné zbrklé rozhodnutí, ktré by udělala ze dne na den, do někoho se zamilovala, zadala do googlu "elfská jména" a toto s ejí líbilo tak si to prostě dá do občanky. Ne. Lúmenn tuto "přezdívku" jak říkáte používá už roky, oslovují ji tak její přátelé, v televizních soutěžích, které navštěvuje má vždy na jmenovce Lúmenn a celkově, po tak dlouhé době už to rozhodně jd ebrá jako jméno.

    Je to její sen a to dokazuje už tento její postup. Kdyby po tom vážně netoužila, nezvážila to, pro a proti nešla by tak dlouhou cestu. Jinak už by to dávna vzdala. Ale ona psala paní Knappové, potom, po negativní odpovědi ji zatelefonovala a i když ji paní Knappová odbyla podruhé, pořád to nevzdává a jde si zatím. Držím palce Lúmenn, ať se povede ten druhý způsob, a ty to jméno získáš i oficiálně 🙂

  21. [12]:Hm, co takhle nějaké (pravděpodobně exotické) jméno, které by se dalo na Lúmenn upravit jako na domácí podobu? 😉

    [16]: tak u "fantasy jmen" nastává problém, že velká část z nich je nějakým způsobem reálná a skutečně existující. Třeba… třeba Arya. Tady pro případné dohadování stačí upozornit, že je to indické jméno (a má kořeny v sánskrtu).
    A podobné odlišovací problémy prostě visí ve vzduchu tak nějak přirozeně.

  22. O paní Knappoové jsem slyšela už dříve…je to fakt ujeté, že o jménech tady rozhoduje jeden člověk. Držím palce!

  23. To není možné, ty jsi tak neskutečně trapná a směšná… Připadá ti normální se ve 25 letech, nebo kolik ti je, dohadovat o tom, že se oficiálně chceš jmenovat Lumenn? Chováš se jak malý rozmazlený fakan. Proč ti to nestačí jako přezdívka, kterou ti stejně každý běžně říká? Proč to potřebuješ mít i v dokladech? K čemu je to tak strašně důležité? Aby sis dokázala, že každý bude tancovat, jak ty pískáš?
    Jsi prostě 3,14ča, jinak to už říct nejde.

  24. Sice může bejt otravný dokola poslouchat jak ti někdo říká jménem, který nemáš ráda… Ale představ si ty opakující se otázky typu: "A vážně se tak jmenuješ?" "A máš to v občance?" "To jméno ti dali rodiče?" "Proč není to ú s kroužkem?" A taky pohledy lidí na úřadech, až jim to budeš potřetí hláskovat…

    Já mám kupříkladu naprosto debilní příjmení (označující část samčího genitálu), ale nikdy jsem nepřemejšlela o tom, že bych si ho chtěla změnit (nemluvě o tom, že by to bylo jednodušší než u křestního jména). Jestli se ho někdy zbavím, tak jedině kvůli nějakýmu manželovi 🙂

  25. No nevím, podle mě nějaké takové zákony moc zemí nemá, když se – kdesi jsem to četla, nevím, nakolik to je pravdivé 😀 – děcko nějaké celebrity může jmenovat Zuma Nesta Rock, popřípadě nesou jména jako Jabko, Broskev (Apple, Peaches) a tak dál. Jak už tu zaznělo, dospělý člověk by měl mít právo rozhodnout se pro jméno, které mu vyhovuje, i když není oficiální…

  26. [29]: ano, přijde mi to úplně normální, aby se svobodný člověk ve svobodné zemi mohl jmenovat tak, jak uzná za vhodné. A důležité je to z mnoha důvodů. Sprostá slova si nech od cesty, ano?

    [31]: neustále se představuji jako Lúmenn a neustále to poslouchám. A právě proto, že to nemám v občance, mě otravují dementi, kterým po x-té nestačí Lúmenn ale dožadují se občankového jména, jako by na něm záleželo

  27. Hele, zase to zkus z té druhé strany. V předchozím komentáří je snad znát má podpora tvé touhy, ale prostě protože paragrafy. Zase si zkus představit, že jsi úředník a někdo by tě tam přemlouval, že se chce jmenovat třeba Joda. Je to prostě těžký a ta paní s tím jaksi nemůže nic dělat. =)

    To by chtělo komplet změnit zákon, což asi v dohledné době nemůžeme čekat, protože k tomu naši zákonodáci nevidí důvod (není to nic, co by se zavádělo plošně v EU). Mohla bys ale uspořádat petiční výbor a lobovat za prosazení úpravy zákona. Možná by se toho někdo ujal.

  28. [33]: A fakt není žádná ani cizokrajná varianta? Protože kdybys doložila, že někdo na světě podobné jméno nosí – jak říkala Knappová stran slovníků, není tam prostě něco podobnýho? Pořád lepší než nic, nebo než Lumíra, ne?

  29. [35]: nevidím důvod, proč by se někdo nemohl jmenovat Joda, zákonu to neodporuje, minimálně se zákon dá vyložit víceznačně a pak závisí jen na benevolenci znalce. Mít někdo dost peněz na uplacení znalce, může mu ten schválit třeba sdgijsgdosg a před úřady je to cajk. A jiná varianta než Lúmenn nepřipadá v úvahu – jméno se vždy vyslovuje s dlouhým ú, bez něj to prostě neklapne a nezní to, jak má a dvě n prostě k tomu patří, mám to ve všech dokumentech, vystupuji tak tady na blogu, nelze to jen tak změnit.

  30. [37]: Pak se můžeš soudit, naše právo takový precedens nezná a nemá, jak už tu někdo řekl: byl by v tom bordel, kdyby mohl kdokoli svoje dítě pojmenovat třeba Chrchel a nikdo  mu v tom nemohl bránit. Možná máš pocit, že je to odlišná situace, přece jen Lúmenn není posměšné jméno, ale zkrátka je to důvod, proč se jména hlídají. S Amerikou to porovnávat nelze, tam se mísí kultury a národnosti, proto tam takový zákon nelze prosazovat.

    Můžeš teda ještě zkusit navrhnout nějakému cizinci, ať svoje dítě pojmenuje Lúmenn a pak by ses toho mohla chytit. 😀

  31. Je to smutné, otázka je, jak moc si dotyčná paní stojí za řečí zákonů a jak moc se v tom odráží její osobní vkus… :/ Budu ti moc držet palce. 🙂 I kdyby tě to stálo změnu na americké občanství a následné vybrání jména tam, když už se tam 160 dívek jmenuje Khaleesi.

  32. Mimochodem, co se týče těch zdrobnělých jmen, je to trochu divné, nebála bych se říct, že záleží asi i na jednotlivém matrikáři při narození dítěte. Mamka pracuje ve školní družině a pamatuje děvče, které se jmenovalo pouze "Bára," taktéž mi někdo psal, že zná již dospělou slečnu s občanským jménem "Natálka."

  33. Kamarádka si nedávno měnila jméno (nepřidávala ale měnila) a taky nebylo dosud v jakésy nadabázi, ale stačilo ji zajít na nějaký úřad českého jazyka či co to bylo a normálně jí tam to jméno přidali 🙂

  34. Ten zákon slouží ochraně dětí proti zvůli rodičů. Zřejmě by ničemu nevadilo, kdyby si dospělí lidé mohli jako své jméno zvolit cokoli, nicméně dokud pro děti i dospělé je pouze jedno ustanovení, bylo by velmi nebezpečné tímto způsobem rozšiřovat existující výklad. Česká právní úprava nepatří mimochodem k nejpřísnějším. USA nemá regulaci vůbec žádnou, což vede nejen ke Khaleesee, ale i třeba k Pneumoniím a pod. (Mimochodem, Khaleesee není jméno, ale panovnický titul, ta dívka se jmenuje Daennerys, což zas určitá část americké populace mající problémy s gramotností nedokáže pochopit.)Znalců v tomto oboru by rozhodně mělo být více, to je pravda, ale asi o to nikdo s filologickým vzděláním o tom nemá zájem. Ovšem, i pokud bychom připustili právní výklad, že existující jméno je i literární jméno, tak Lumenn mezi ně nepatří. Na rozdíl od paní Knappové se quenijštinou zabývá, píšu v ní, jména v ní tvořím a patvar Lúmenn neodpovídá pravidlům tvoření jmen v quenijštině – takže nejenže nebylo nikdy panem Tolkienem použito, ale panu Tolkienovi jako filofogovi by z něj pravděpodobně vstaly zbytky vlasů hrůzou. (Lúmë – hodina, chvíle; alativ lúmenna – na hodinu (kam?), zkráceně lúmenn' v pozdravu elen síla lúmenn' omentielvo, protože následující slovo začíná na podobnou samohlásku.) Pokud vím, tak i vymyšlená jména se dávají v první pádu.
    Tolkien mimochodme v quenijštině hodně vycházel z velštiny, mnoho jím vymyšlených quenijských jmen má svou existující podobu ve velštině (třeba nejslavnější Arwen). Takové jméno by nepochybně jako existující prošlo. Ovšem v případě patvaru Lúmenn odvolávání na vzděláného Tolkiena považuji za sprosťárnu.

  35. [45]: ahojky, díky za obsáhlé a (konečně!) fundované vyjádřění. Máš pochopitelně pravdu, že Lúmenn je patvar, vzniknuvší omylem v mých naivních 12 letech, ale od té doby to jméno se mnou srostlo a stalo se mou součástí. O Tolkienovi jsem mluvila proto, že mě zajímalo, zda kdyby jméno bylo správné (třeba ona Arwen nebo Galadriel), tak by ho paní Knappová uznala – a neuznala stejně. Dále jsem totiž chtěla navést řeč na to, zda je možné uznat jméno knižního hrdiny, jméno, které reálně neexistuje v žádném, ani autorem smyšleném jazyce, ale jmenuje se tak ta postava – třeba právě ona Daenerys, což jestli se nepletu, není běžné jméno ale Martinem vymyšlené. Protože pak už by byl jen krůček k tomu vydat vlastním nákladem opatřené ISBN svoji knihu, kde je Lúmenn hlavní hrdinka a tadá, měla bych vyhráno. V mé argumentaci jsem se ovšem dostala jen k první části. Rozhodně jsem se nechtěla dotknout památky pana Tolkiena jehož neskonale obdivuji a vnutit někomu představu, že je autorem jazykového omylu;)

  36. Ahoj Lúmenn, jestli ti na tom záleží, ta za tím jdi. Podej žádost, nech si ji zamítnout správním rozhodnutím, odvolej se, pak to dej k soudu, k NSS, k ústavnímu soudu… Ovšem bude tě to stát čas a peníze, protože takovou anabázi nedoporučuji bez advokáta, přitom úspěch si v tomto případě vůbec netroufám odhadovat. Ovšem i pokud bys neuspěla, mohl by být takový spor medializován, mohla bys zahájit veřejnou debatu o tom, zda zákon není chybný – alespoň pokud jde o dospělé svéprávné jedince. Máto dva právní rozměry  – výklad pojmu existující jméno, když (nejen) v anglosaských zemích žádný seznam oficiálních jmen neexistuje. Co je tedy jméno? Třeba docela i u nás už oblíbane Vanessa vznikla jako umělý konsturkt pro literární hrdinku. Pak se stala oblíbenou – protože v těch zemích žádné právní překážky neexistovaly; nepochybně i proto, že svým tvarem vyhovuje angličtině. Pak se rozšířila  – a to i k nám. Je tedy jménem? Nepochybně. Je jí ta Khaleesee? Asi ne. Ale proč ne? A bude jí někdy? Možná. Už z tohoto je zřejmé, že ta úprava je z právního hlediska naprosto nejasná. Druhé hledisko je lidskoprávní. Existuje  i judikatura ESLP, podle níž je součástí ochrany osobnosti i právo na jméno, myslím, že by se dalo dovodit i právo dospělého svéprávného člověka zvolit si jméno – když si uvědomíš, že si lze zvolit i pohlaví, proč ne jméno? Jaký veřejný zájem to narušuje? Je úprava skutečně proporcionální? Tím si vůbec nejsem jista. Zkus si taky zjistit, jestli jméno Lúmenn, nebo první pád (Lúmë), už někdo neužívá v cizině. Docela dobře to je možné, i když Američanům tam asi vadí ty nabodeníčky :). Takový spor by byla skutečně výzva…

  37. Tyjo, žes neřekla – já teda s neutrálním jménem (a paní Knappovou) taky válčím, ale tyjo, dát těch blbých 1500 ať soud určí, co je existující jazyk – jen ta reklama elfí komunity by byla něco! Hele, pojďme na to 😉

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *