O víkendu jsme si s mamkou a bráškou udělali výlet do Prahy na Festival Evolution, kde byla i sekce esoterického veletrhu – a krom toho i zdravé výživy, zdravého životního stylu a dalších parádiček pro „alternativní duchovní lidi“. Jaké to bylo popisuji pro esoteriky chtivé čtenáře na Poslu světa tadyhle. Ovšem užila jsem si tam i dvě neesoterická setkání, z nichž jedno ve mě nechalo velice příjemnou stopu a druhé mě parádně nakrklo. A jednu stopu jsem tam zanechala i já, inu čtěte a uvidíte:)Nemám ráda fanatiky. Fakt ne. Když mi někdo s blahosklonným úsměvem vysvětluje, že já jsem přece úúúúplně blbá a on ví všechno nejlíp a nedejbohové, ještě mi cpe do hlavy, že jsem posedlá démony nebo něco podobného. Viz tento článek. Na esoterickém veletrhu bych čekala dost divných existencí a taky že tam byli – ti lidi v ethno hadrech, co se div nevznášeli nad zemí a hltali pránu místo brambůrek. Nebo stařeny ověšené amulety s natupírovaným páčem a vykérovanými očními linkami, které rukama v masivních prstenecg obracejí rádoby ošmatlané karty a tváří se tajemně, zatímco vás obírají o tisícikoruny za pár laciných keců. Jenomže i těch tam byla díky bohům menšina, takže si člověk spíš užíval příjemnou společnost pohodových vysmátých normálních lidí.
Taková jsem byla i já, dokud jsem se nesekla u nějakého stánku a máma s bráškou se mi neztratili v davu. O chvíli později jsem je dohnala a vidím mamku, jak se baví s nějakým týpkem v obleku. Už to mě zarazilo, ale nijak jsem to neřešila a koukla jsem jí přes rameno, cože jí to ten chlápek ukazuje.
Držel letáček a zrovna pronášel: „Na tomhle obrázku je člověk, který si svůj život řídí sám. A tady vedle je člověk, jemuž život řídí Ježíš. Který obrázek jste vy?“
Mamka se na něho nechápavě podívala: „Jistě, že ten první!“
Chlap kontroval: „A který byste chtěla být?“
Mamka nasadila ještě nechápavější výraz: „No ten, který jsem teď.“
A jaký jiný by asi měla chtít být, že? Předpokládám, že když je člověk úspěšný manažer a milující matka dvou vlastních a několika „adoptovaných“ dětí, je docela rád, že si život řídí sám. Pán se na ni ale stejně vyděšeně podíval a začal pleskat o tom, jak je super pozvat Ježíše do života a bla bla. To už jsem nevydržela mlčet a říkám: „Můžete mi říct, proč zrovna Ježíš? Proč ne Buddha, Odin nebo Ganéša?“
Chlap na mě vyjeveně zíral. „No Ježíš je přece Boží syn!“ absolutně nepobral na co se ho to vlastně ptám a proč.
„A to víte odkud?“ zkusila jsem a věděla jsem, co odpoví. Jistě.
„No přece z Bible!“
„Aha,“ tentokrát jsem si blahosklonný úsměv vychutnala já. „Takže vy věříte knížc, kterou někdo, ani nevíte kdo, napsal před dvěma tisíci lety a která byla za ta staletí několikrát přepisována, upravována a cenzurována a myslíte si, že je pravdivá. Jasně.“ A začala jsem se smát. Chlap vypadal jako by mu někdo rozkopal bábovičku.
Jenomže tohle byl ten z fanatiků, kterého bych nazvala „hodným policajtem“. A toho jsem solidně zpracovala. Jenomže v tu chvíli se od stánku vyloupl „zlej polda“ v slizce růžové košili s ulízanými vlasy a planoucím pohledem. Už jenom ten zjev mě donutil ustoupit.
„A odkud tyhle informace čerpáte slečno?“ vypálil od boku.
Nechápala jsem, co to je za otázku. Tahle fakta o Bibli jsou notoricky známá stejně, jako že Einstein vymyslel teorii relativity a Caesar byl zavražděn. „Z knih, z časopisů, z internetu, to ví přece každý,“ odvětila jsem. V tu chvíli jsem málem nadskočila metr do vzduchu, protože zlej polda mě chytil za rameno a narval mi ten svůj kulaťoučký slizký ksicht půl metru od mého.
„Víte, slečno, Bibli napsal Bůh a lidé ji přepisovali na jeho žádost, všechno řídí Bůh.“
Ztěžka jsem polkla. „A to vám jako nevadí, že bylo napsáno několik desítek evangelií, všechna až sto let po životě Ježíše, z nichž byla na koncilu někdy v šestém století vybrána ta čtyři a ostatní spálena?“ Nevzdávala jsem útok.
Stisk na rameni zesílil. „Bylo to v třetím století, slečno.“ Blahosklonný úsměv a oči lesknoucí se jak v horečce. „Nejprve si zjistěte informace, když se chcete o něčem takovém bavit.“
Možná mi vzpomínky trochu lžou a zveličují, ale viděla jsem v jeho světlých očích fakt čiré zlo. Když tě nemůžu obrátit na víru, ty děvko, aspoň tě zneškodním argumenty. Nešahej mi na mýho Ježíše, nebo tě nechám upálit, ty čarodějnice. A tak. V tu chvíli zasáhla maminka a vyrvala mě z jeho spárů, protože už jsem na něj chtěla začít vřeštět, že jsme spolu kozy nepásli, aby mi ohmatával rameno a dýchal mi do obličeje. Takže mě i bráchu, který už už otvíral pusu, odtáhla od stánku, abychom nerozpoutali náboženskou válku a já hned měla blbější náladu.
Na jednu stranu jsem se styděla, že jsem s hovorem začala já a nečekala jsem, kam až povede, spíš jsem chtěla slyšet nějaký zajímavý názor, třeba, že mají Ježíše prostě rádi a ne že o tom četli nějakou blbou knížku a na stranu druhou mě mrzelo, že jsou i v jedenadvacátém století lidi, co svoji pravdu cpou lidem do hlavy div ne násilím.
A mimochodem, s koncilem jsme neměli pravdu ani jeden:
Diskuse o novozákonním kánonu se dostala na pořad koncilů teprve v závěru 4. stol. První koncil, který o něm jednal, byl koncil v Laodiceji r. 363. Třetí koncil, který byl v Kartágu r. 397 vypracoval seznam 27 knih které dodnes tvoří obsah NZ. Koncil v Hippo Regiu v severní Africe r. 419 v této věci dospěl ke stejnému závěru jako koncil v Kartágu. (zdroj)
Takže to bylo století čtvrté a páté. Tak!
Ale dosti již fanatiků a pojďme k tomu příjemnějšímu. A to bylo setkání s malířem Reonem Argondianem! Stála jsem u jednoho stánku a najednou jde kolem člověk, co vypadá jako čaroděj Mrakoplaš – černé kalhoty do zvonu, fialové sáčko, fialový klobouk neurčitého taru, zlaté amulety a zlaté boty(!), prostě ztělesnění extravagance. Hrozně mě zaujal a musela jsem na něj koukat a on se zakecal právě u toho stánku, kde se prodávaly masážní přístroje a nějak vzešlo z toho hovoru to, že se představil jako Reon. Vykulila jsem oči a přiskočila k němu: „Reon? Reon Argondian? To jste vy? Já jsem Lúmennka!“
Koukal na mě pravda trošku nechápavě, ale přesto mi potřásl rukou a já na něj vzápětí vychrlila vysvětlení, proč jsem z něj tak nadšená. Před pěti lety jsem navštívila jeho galerii, viz odkaz výše, a ta mě tak uchvátila, že jsme pak s Finníkem doma vytvořili něco podobného. Ze třinácti kilo sádry jsme stvořili jeskyni v podkrovním pokoji, natřeli ji na okrovo, přidali krápníky, sušené bylinky, obrazy (některé od i od Reona) a další srandičky a dodnes je ta místnost mým pokojem. A je nádherná, říkám si, že to musím někdy nafotit a pochlubit se po těch letech, co ten pokoj mám, i tady na blogu.
Nebýt Reonovy galerie, na niž jsme ještě narazili úplnou náhodou, nikdy bych něco takového nevytvořila a jsem mu za jeho inspiraci moc vděčná. O pár let později pak mamka v podobném duchu upravila i předsíň, která je jako podmořský svět z fantazií Reona, doplněný o jeho obrazy.
To vše jsem na něj vysypala v pár větách a on hrozně ožil a nadchl se. Měl vážně velikou radost a hned mě zval k sobě do galerie, jenomže nejsem z Prahy a tak mi slíbil, že až příště přijedu do Prahy, mám přijít k němu do galerie na Petřín a říci uvaděči, že jsem osobně pozvaná od pana Reona a vezme mě do ateliéru a ukáže mi, jak maluje. Juch! Pak se mě ještě jednou zeptal na jméno a já říkám – „Lúmenn.“ On se zamyslel a prý: „Ale to není úplně normální jméno, že?“ Usmála jsem se a silněji mu stiskla pravici na rozloučenou: „Asi tak normální jako Reon.“
V tu chvíli jsme se na sebe usmáli a věděli jsme, dva snílci se svými vlastními jmény, dvě duše z jiného světa, na křídlech fantazie poletující věčností…uáá. Skvělý pocit, potkat někoho takhle silného a tak divného:) Doufám, že se k němu při příští návštěvě Prahy dostanu a popovídáme si, moc se na to těším:)
No a aby toho nebylo málo, ještě vás potěším pár fotkami. Na místě se z písku vysypávala veliká mandala od mnoha a mnoha návštěvníků, do níž jsem taky přispěla a jak to dopadlo uvidíte níže. Duchovno a politika by měli a mohou jít ruku v ruce, přece:))
Celá mandala od desítek lidí
Můj příspěvek se jménem:)
A můj příspěvek malinko politický – Piráti! Svoboda! Peace! 🙂
Uf, dlouhý článek na Poslu a ještě tenhle tady. Inu, takhle už na mě dlouho žádný zážitek nezapůsobil, abych jej měla potřebu tak detailně rozpitvávat a radovat se z každé drobnosti:) Byl to po dlouhé době vážně víkend, co stál za to, víc takových:) Vaše esoterikou políbená a fanatiky nedostižená Lúmennka
pěkné
Tohle je prostě špatně.
Každý má věřit tomu, v co má důvěru, o co se bude moci morálně opřít. Víra se prostě nedá pěstovat tím, že s tím budu otravovat ostatní. S podobnými individui bohužel mám své zkušenosti.
A ta mandala je kouzelná 🙂
Víra je přesvědčení určitého člověka. Norimberským trichtýřem nikoho nepřesvědíte, spíše vytvoříte odpor.Nechápu tyto lidi, přeci "Když nemusím, bohy vám nešpiním, ale přesto ty své já nezradím". (těmi bohy vyrozumějme naší víru,přesvědčení) Každý má právo vybrat si, čemu věří, popřípadě osvětlit tu svou víru, nikoliv však násilně a netrvat na "přijetí". Především musí člověk chtít, kdyby měl potřebu se přidat ke katolické církvi, tak se přidá sám a nemusí být otravován takovýmihle "obraceči víry". Já věřím, že "tam nahoře" je nějaká vyšší moc. Však základ je "Konej dobro, dobro se ti vrátí", neboli "Co si zaseješ, to sklízíš". Na církev nemám příliš dobrého mínění, dělá z lidí loutky.
Víra je jako penis… Je hezké, že ho máš, ale všem ho necpi…:D
Bez jakýchkoliv diskuzí…je jasné, že to byla velmi zajímavá akce, na které zcela jistě možná už příští rok nebudu chybět ani já.
Dokonce je velmi pravděpodobné, že když ne v roce 2014, tak v roce 2015 budu na výše zmíněném veletrhu nabízet své vlastní výtvory v rámci tématu magie i já. Účast v roli vystavovatele na takovém veletrhu je možná pro nejednoho člověka celkem finančně náročná (tisíce jenom "lítají"), ale věřím, že taková akce může přinést (jak se tak říká) své ovoce.
Na závěr snad jen toto z mé strany – na jedné straně je správné, když si lidé nevnucují své "pravdy" a nepřesvědčují se a nechávají se každý na své vlastní cestě (ať si každý dělá prostě co chce – podobně jako to bylo výše v jiných komentářích nastíněno)…ale…na straně druhé jsou lidé, kteří si prostě musí čas od času do někoho (a teď mám teď na mysli do těch fanatiků napsaných i v článku výše) s kým nesouhlasí rýpnout nebo nějak nějak dokonce urážet.
Takže pokud jakékoliv přímé či nepřímé přesvědčování, "slušné" nebo snad i velmi hrubé urážky nepřestanou u všech (bez vyjimky)…potom se budou někteří lidé pořád divit, že dochází ke sporům mezi těmi "normálními" a například fanatiky…jinými slovy – ať si lidově řečeno každý myslí třeba "o prdeli". Proto mě celkem udivilo, že "Lúmenn" nevydržela a nepřímo přesvědčovala toho (jak výše píše) fanatika o určitých věcech (který to mimochodem potom také nevydržel a už byli jistým způsobem "v sobě). To bylo přesně ono…neměla do toho prostě zasahovat (přeněji řečeno – neměla se v tom takzvaně "šťourat").
[3]: Tohle s největší pravděpodobností nebyli katolíci, tenhle typ evangelizace není moc jejich styl.
Ale neber si to špatně, Lúmenn, mnoho křesťanů je přesvědčených, že do nebe se bez Ježíše nedá dostat (jak to je doopravdy a jestli to platí bez výjimek, nemůžeme s jistotou vědět, ale z Nového Zákona to tak docela dost vyplývá). Takže oni se tak nechovají ze zlé vůle, ale opravdu jim leží na srdci osudy lidských duší.
Nemá smysl kohokoli nutit a stejně tak nemá smysl věřícího racionálně přesvědčovat, že Bible není věrohodný zdroj. Věří a víra nejde vysvětlit racionálně. Pravda, že opačně víra taky nejde vnutit. Každý tábor by si měl ponechat to svoje.
Každý věří svému a to s Reonem ti přeju
Na ten veletrh jsem chtěla jít taky, ale potom co mi došlo, že tam bude i pár individuí jsem od toho raději upustila. Já se od takových lidí držím instinktivně dál…
bezva článek, s těmi biblisty fakt mazec, nádhernej popis atmosféry, kterou najdete všude, kde probíhá jarmark s "duchovnem". lituji, ale lumenka si bláhově asi myslí, že ona stojí na opačné barikádě. v pravdě ale provádí totéž, protože co se snaží nabízet je to samé, akorát v jiné barvě a více navoněné. jenže ty karty, automatické kresby, andělé, magie,vizualizace, sny, atd. atd. není cesta, ale slepá ulička.
toto je posednutí dnešní doby, rozjetý byznys v oblasti, která nevede k "cíli".
samozřejmě každý dělá to, čemu věří i nevěří, podle vkusu každého soudruha….ono zase mezi fanatikem a běžným konzumentem není zas až takový rozdíl, kde je nabídka, je i poptávka, anebo naopak? jak je možné někomu prodávat jeho vlastní duchovnost? v tomto je ta velká lež
těchto komerčních a ideologických nabízečů až vnucovačů. hlavně že je to jaro.
[10]: Ale co tedy doporučuješ? Mnoho lidí cítí, že materiální výklad světa není uspokojující, a tak hledají… který směr nejvíc odpovídá skutečnosti, ale s jistotou nemůžeme vědět, protože naše možnosti poznání tady v tomto těle jsou omezené. Mnoho věcí nedokážeme běžně vnímat nebo je pochopit.
Zajímám se i o věci, o kterých píše Lúmenn na Poslu světla a jiní, občas tam najdu něco, co mě inspiruje. Ale stejně zůstávám u křesťanství (nemyslím tím katolictví, aby si někdo zas nevyvozoval nesprávné domněnky), nenašla jsem totiž alternativu, která by mi dávala lepší smysl. Ezoterické systémy se mi oproti tomu jeví jako poněkud povrchní, někdy i mimo realitu, osoby, které je propagují, mnohdy překrucují fakta, jak se jim zamane, jelikož nemají v dané oblasti dostatečné vzdělání. (Když už jsme u toho náboženství, typické je např. manipulování biblickými verši ve smyslu hodícím se do New Age, který ale vůbec neodpovídá myšlení a víře tehdejší kultury).
[11]: A ještě dodatek k tomu, stává se třeba i, že tito "duchovní učitelé" klidně napíšou, že nějaké tvrzení je v Bibli, a ve skutečnosti to tam nikde není ani nic, co by se tomu svým smyslem nějak podobalo. Jak jim potom mám něco věřit, když klamou i v něčem, co je poměrně snadné si ověřit. Neumějí si to dohledat (v případě, že si nejsou jistí, protože si už nepamatují původní zdroj), anebo to dělají schválně, aby svému učení dodali zdání větší věrohodnosti?
[11]:Ezoterika je rozvinutí citlivosti našich smyslových a myšlenkových úrovní, tedy mimosmyslového vnímání. Toto vnímání je možné, ale jsou to energie a síly vnější. Naši duchovní sílu, tu skutečnou moudrost, křesťané by mohli říci ducha svatého, má každý v sobě sám vevnitř, stačí ho oslovit a požádat,a pak sledovat, jak se probouzí v nás.Chce to trochu trpělivosti a času. Potom tyto vjemy, vibrace ukazují podle vjemů, jestli jdeme dobře, nebo ne. Tyto vjemy ukazují, kterým směrem se máme ubírat a co zlepšovat. Vnější síly nejsou naše a lepší se obracet přímo za kovářem než za kovaříkem. Nemusíte za to nikomu platit. Dnes se v lidech pere spousty vjemů, jako brnění, tepla, tlaku, píchání, pálení,svědění, chladu a toto všechno je odrazem stavu naší duchovní úrovně a také duchovního těla. Může si to zkusit každý vnímat v sobě. Kdo si to přeje, může to vnímat.
Zkuste sami, zda v sobě, nebo v dlaních a prstech něco nevnímáte. Citlivost je otázka času a pozornosti, kvalita je otázka života. Vše má svůj vibrační potenciál a ten nám může být více nebo méně zřejmý. Důležité je rozlišit to vnější od vnitřního, aby se to nemíchalo. To vnější totiž může ovlivnit to vnitřní a naopak. Proto to vnější je slepá cesta.
[13]: v tomhle s tebou naprosto souhlasím, nenapsala bych to lépe. Každý, kdo má trochu vůle a snahy může svůj duchovní potenciál rozvinout. A od toho tu jsem, abych těm, kteří tápou, poradila a pomohla. Denně odpovídám až na deset mailů zadarmo, nic za to nechci, trávím hodiny psaním článků pro lidi, taky zcela zdarma. Kdo nemůže přispět, tomu bezplatně vykládám karty a maluju obrázky, kdo přispěje, ten za dobrovolnou cenu, kolik chce a kolik může. Když dělám semináře, mají pevnou cenu, ale kdo by chtěl přijít a nemůže si to dovolit, stačí se domluvit a já mu slevím nebo může přijít zcela zdarma. Jestli ti tohle přijde jako byznys, tak nevím, co ještě dělat víc. Uvědomuješ si, kolik času a energie mě tahle pomoc stojí? A hrozně ráda bych to dělala "na plný úvazek", ale musím z něčeho žít a věř mi, že trávit dny v práci a pak po večerech sedět u webu a mailu není nic, co by kdokoli chtěl dělat. A vidíš, zvládám to, pro lidi a pro to, aby se každý mohl duchovně rozvíjet a komu to nejde samotnému, toho vezmu za ruku a pomůžu mu. Srovnáváním s fanatiky a kecy o byznysu mě popravdě hluboce urážíš.
Možná že jsem tě urazil když jsem správně nenapsal jméno Lumennka, ale za těmi praktikami jako karty, automatické kresby, andělé, magie,vizualizace, sny, astrální cestování atd. stojím. Tyto praktiky jsou slepou uličkou, navíc pro ty, kteří potřebují pomoc je to zavádějící v tom, že ten, co chce pomoci neříká dotyčnému celou pravdu a to, že všechny prostředky aby si mohl pomoci, jsou v něm, a nikdo příčinu za něho nemůže řešit, to musí každý sám. A že ho někdo učí věci, které ho vedou do další iluze, byť je jemnější, i kdyby to bylo zdarma, nepovažuji za pomoc. Ani dobré úmysly to nemohou měnit. Ty uvedené praktiky je hrubá sféra vnějších sil a odvádějí a přebíjejí síly a kvality, které má každý v sobě a netřeba je hledat vně, jak jsem už uvedl. Nikomu to samozřejmě heverem nebudu vyvracet, stejně je vždy každý v tom rozhodnutí zcela sám a udělá to také zcela sám.
[15]: Do určité míry s tebou souhlasím. Ale už se podle mého názoru není vhodné v tom takzvaně "šťourat". Nic ve zlým ale některé věci nemá smysl moc probírat.
Tvůj blog sleduju už delší dobu, ale až tenhle článek mě přinutil komentovat.
Chápu, že jsi na ty muže reagovala ostře a snad i trefně. Koneckonců byli asi vlezlí. Ale na druhou stranu, když odhlédnu od toho, že jeden z nich byl skoro až agresivní, mi přijde vtipné, jak odsuzuješ něčí víru. Ano, to o té Bibli je z vědeckého hlediska nejspíš pravda. Věří v něco imaginárního, nepodložitelného. Ale ty taky věříš (a na svém druhém blogu o tom píšeš)na anděly, skřítky, duchy… Což zrovna není dvakrat moc věrohodný, že jo. Když takhle prohlásím, že mě kontaktují andělé a fakt vidím skřítky, to je stejně, jakože si denně povídám s Ježíšem. Tákže mi to přijde trošku pokrytecký.
[17]:…. Je to jako když potkáte nějakého rozumného křesťana, chvíli se s ním bavíte a máte pocit, že jste konečně kápli na někoho, kdo má zdravý rozum a kdo bere to duchovno zdravě, …ale pak přijde otázka na výlučnost katolické církve a Ježíše Krista… a pak narazíte!! A slyšíte od každého z nich ty stejné naučené řeči a už cítíte ten voperovanej čip!! ….
tuto definici jsem četl a krásně definuje ty mechanizmy, kdy zastánci čehokoli se něčeho přichytí a tady končí veškerá komunikace, a je to proto, protože argumentace na mentální úrovni je stále úroveň mentální, v té se člověk snadno utopí. Řešení všeho hlavou má své výsledky, které vidíme všude kolem, na všech úrovních.
Tak teď nevím, na co přesně reaguješ 🙂 Jestli souhlasíš nebo…
Každopádně, já osobně znám několik katolíků, kteří jsou naproto příjemní lidé, kteří nikoho do ničeho nenutí ani člověka nepřesvědčují o své absolutní pravdě. Na některých sice jde poznat, že jsou věřící a chodí do kostela, např. z toho, jak jsou až tak divně abnormálně hodní. Ale třeba o jednom spolužákovi jsem se dozvěděla, že je praktikující katolík až po několika letech, co ho znám.
Já jen nechápu, proč má někdo potřebu katolíky shazovat a tvrdit jim, že Bible je nesmysl. Cpala jsi jim svoje názory úplně stejně jako oni tobě…
Ad. zážitek alá Ježíš: Jeden z důvodů, proč se těmto akcím cíleně vyhýbám 🙂
[19]: [20]: Dle mé zkušenosti katolíci nebývají tak "vlezlí" ohledně přesvědčování k víře jako příslušníci jiných křesťanských odvětví. Katolíci jsou sice stejně tak přesvědčeni o své pravdě, ale spíš mají sklon nechat každého, ať si všechno uváží a rozhodne sám. (Proto nemyslím, že popsaná skupinka byli katolíci, to tu jen bylo zmíněno jako domněnka v komentáři, jelikož mnoho lidí netuší, že existuje ještě mnoho jiných křesťanských odvětví nebo čím se od sebe liší).
[22]: Vůbec nejde o katolíky, ve všech nějakých systémech můžete najít lidi různé, tady jde o univerzální pravdy, platné pro všechny, bez ohledu na to, kdo si co o tom myslí. Jelikož tyto pravdy lidé nenacházejí, lehce naletí. Pravda potom může být pro někoho odhalující, pro někoho naplňující. Pokud někdo ustrne u křesťanství, budhizmu, islámu, ezoteriky, atd. atd., potom se ochuzuje a odtrhuje od celku. Přeci nehledáme budhizmus, ale buddhu, nehledáme křesťanství ale ježíše, nehledáme islám ale mohameda. Hledáme jejich kvality a hodnoty promítnutné do sebe. Preferování výlučnosti něčeho je vyčleňování a ochuzování sebe se od něčeho a od celku. Když celý humbuk kolem všeho toho odpadne, pak zjistíme, že nemáme nic na práci, protože tyto nesmysly odpadly, a my nevíme co jsou ty skutečné pravdy. Pak jsme skuteční hledači a né pouze konzumenti.
[23]: Asi chápu. I když to osvobozování od systémů nebo jejich slučování může vést až k tomu, že nám nakonec nic nezbyde. Přece jen to, co je popsáno v nějakém systému, má svůj význam, jsou to zkušenosti dřívějších generací. A když už mě oslovil některý směr, asi má smysl se ho držet. Přejímání prvků odjinud je možné, ale mělo by mít nějaké hranice a mít nějaký svůj stálý základ, jinak nakonec zjistím, že ve snaze mít všechno nemám nic. Úplně bez výlučnosti to nejde, protože jednotlivé směry jsou rozdílné. První generace křesťanů i některých jiných směrů svou víru hlásala i s nasazením života, věřili totiž, že mají něco výlučného a odlišného od toho, co existovalo dosud. Nedělali by to, kdyby si mysleli, že všechna náboženství jsou rovnocenná, takže na tom nezáleží, jestli svou víru budou veřejně kázat nebo ji nechají upadnout v zapomnění.
[24]:První generace křesťanů i některých jiných směrů svou víru hlásala i s nasazením života, věřili totiž, že mají něco výlučného a odlišného od toho, co existovalo dosud.
Tak to byla ta chyba a ještě tu výlučnost se snažili zneužít, to znamená my něco chceme a vy za to dostanete království nebeské a to ještě až po smrti. To jsou ty slepé víry. Jde o tu iluzi, že si myslíme, že jsme tělo a mysl. Pokud by bylo naše tělo naše já, tak je problém, že tělo se u člověka zhruba po 7 letech obmněnuje, tak kdepak je to naše já teď. My jsme ve skutečnosti láska, která se projevuje v těle. A to uvědomění si toho je ta cesta.
[25]: A opravdu víš lépe než sami zakladatelé, co byla jejich "chyba" a jak to má být "správně"? Já bych se tak nepovyšovala… Kromě toho oni z toho tady na zemi nic neměli, jen nepochopení, pronásledování, mučednictví. Rozkvět této víry nastal až o pár století později. A také se tam přece věří v duchovní podstatu člověka, jinak by ani nebylo možné věřit v ten život po smrti. Každopádně je to tu pro mě zajímavý rozhovor.
[22]: Špatně jsem se vyjádřila, nemyslela jsem jen katolíky, teď na to koukám, že jsem napsala docela blbost. No to je fuk, každopádně si stojím nad tím, že Lúmenn jim svůj názor vnucovala úplně stejně, jako oni jí.
[26]:Opravdu to vím lépe.Už v okamžiku založení další organizace, nebo víry dávám tímto najevo to, že ostatní jsou něco jiného, jinými slovy lžou. Pak to začnu šířit podobrém nebo pozlém. Problém je ale ještě v tom, že nejenom jednotlivé víry mají rozdílný světonázor, ale i samotní sympatizanti se neshodují navzájem ve svém světonázoru. Tak schválně, co si každý představujete pod pojmem království nebeské? Ještě nedávno se za odlišné světonázory upalovalo, a to zabíjení, jak je vidět i v současnosti nekončí. Každopádně již ted můžeme říci, že někdo z nich lže určitě, jinak by měli pravdu všichni a nikdo.
[27]: Lúmenn si v klidu chodila s mamkou po veletrhu, dokud se na ni nenalepili nějací holomoci a nezačali jí vnucovat svoji víru. kdyby mi ten týpek řekl – hele, věřím v Jěžíše proto, že cítím, že je to správný a naplňuje mě to, neřeknu mu nic a jen se usměju a popřeju hodně štěstí. Ale když na mě boreček vyrukuje s kecy o božím synovi, které podloží knihou, napsanou lidmi a upravovanou a proklamovanou církví, tak sorry, ale začnu se hádat, protože se mi z toho obrací žaludek. Víra je od slova věřit, ne být přesvědčen o vlastní neměnitelné pravdě.
[28]: víš co je zajímavé? Že se tu do mě navážíš a přitom mám na věc úplně stejný názor. Jsme vědomí, neomezené tělem, jsme láska a k tomuto poznání nás může dovést mnoho cest. Po jedné z nich vedu lidi já, po jiné ses vydal ty sám, každý tu svoji cestu má, ale míří k uvědomění své podstaty a to je to, proč po ní jdeme
[29]: úplně stejný názor samozřejmě ano, to je teorie, jenže praxe, kterou jsem uváděl, jako karty, automatické kresby, andělé, magie,vizualizace, sny, astrální cestování atd. to nejsou cesty, které k tomu názoru vedou. neříkám, že určité zkušenosti těchto praktik nemohou nevěřícího tomáše přesvědčit, že existují věci mezi nebem a zemí, ale z celkového hlediska ho uvrhnou do jiné iluze, kterými tyto praktiky jsou, i když to tak zvenku nevypadá. těžko se potom toho zbavuje. já vím, že ezoterikům se to nelíbí, ale i vím, že je těžké někoho přesvědčit že tato praxe není dobrá, stejně je to i s těmi náboženstvími, protože u něčeho ustrnuly a nehledají spojnice tohoto všeho.teorie je hezká věc. docela mě pobavilo, jak někde píšeš, že lidi jsou hodně materialisti, kupují všelijaké blbosti, když jsem viděl tu fotku a kupu těch krámů, co jste dovezli z toho veletrhu, hned se objeví ten příběh o té vodě a vínu. jistě chtěli jste udělat sobě a druhému radost, ale to tiřekne každej. to je ta relativita, pro každého je hodnotné a hezké něco jiného, nebudu to soudit, ale o to přeci na těch jarmarcích jde.
[30]: myslím, že bychom mohli vést velice dlouhou rozpravu, ale nejsem si jistá, zda by někam vedla. Mám totiž pocit, že vidíme věc podobně, ale nechápeme se navzájem. Snad dojdu časem k poznání, co jsi mi chtěl říci a třeba mě to poučí a najdu si jinou, lepší cestu. zatím mi ale vyhovuje ta, po níž jdu:) Měj se hezky:)