Přestěhovaná - Lúmennčin snový soumrak

Už jste si určitě říkali, co se to se mnou děje (a jestli neříkali, tak asi dělám stále častější přestávky v blogování, že vám to ani nepřijde divné). Je to jednoduché, přátelé – stěhovala jsem se. A to zatím v největším ve svém životě. A taky (snad) naposled.

Před časem jsem psala o tom, že si bereme jako rodina hypotéku a bytisko v Brně už si konečně nebudu pronajímat, alebrž ho budu vlastnit. A je to tak. Po několika měsících různého zařizování a obíhání se konečně povedlo vše dokončit a byteček je už oficiálně náš. Zbývalo jediné – nastěhovat se. A tím se trávila posledních skoro 14 dní, na nic moc jiného nebyl čas.

Ráno do práce, odpoledne do druhé fachy, tedy na byt a uklízet, malovat, vybavovat, skládat nábytek a nakonec stěhovat všechny možné i nemožné „důležité zbytečnosti“.

A teď je to HOTOVO. Sedím ve svém novém pokoji, který je jen a jen můj, většina krabic je už vyprázdněná, pejsek spinká v mých nohách tak, jak je zvyklý a já mohu usínat s vědomím, že už mě odsud nikdo nevyhodí.

Někdo říká, že je lepší vyhořet, než se stěhovat. Ale já si to nemyslím. Stěhování je sice náročné až běda, ale má to něco do sebe. Lepší než o všechny svoje věci přijít v ohni je je pěkně zabalit do krabic a pak vytáhnout a umístit na úplně nová místa. Vymalovat si stěny po svém, navěsit obrázky, pořídit pěkný nábytek a vůbec všechno zařídit tak, aby se člověk cítil dobře.

Doufám, že se mi na novém bytě bude žít dobře a spokojeně a že tu za pár let snad i vychovám své děti. Zatím jsem to já, kdo má police obložené plyšáky a figurkami My little pony, ale jestli se někdy na obzoru objeví nějaký ten chlap, tak tu za nějaký ten pátek bude pobíhat banda rozjívených minilúmennek a já doufám, že tu budou šťastné.

Přestěhovala jsem se zase jen o dvě ulice, takže žiju v důvěrně známém prostředí poblíž brněnských Lužánek, všude to mám kousek, za domem plácek pro pejska, za rohem obchody a do budoucních let se bude hoti i blízkost školy. Do pár minut pěšky je člověk v centru, park přes ulici a do hospůdek co by kamenem dohodil. Jsem maximálně spokojená.

Teď už jen dohnat resty v práci i podnikání a zase se mohu naplno věnovat všem svým aktivitám, včetně blogu. Díky za trpělivost:) Já se jdu zavrtat do nového pelíšku a nechám si zdát o všem, co je ještě potřeba doladit:) Vaše přestěhovaná Lúmennka