Pirátsko-barbarský víkend a další maličkosti

Obrázek v perexu zdá se, jako by měl něco společného jen s Pirátskou částí víkendu, ale není tomu tak. Maska sice není úplně přesná, ale stejně jsem podobnou půlku sobotního odpoledne měla na obličeji. No prostě tohle byl víkend, na který dlouho nezapomenu:)

Zahájila jsem ho už v pátek, kdy navečer přijela banda mých spolustraníků a všichni jsme se sešli v hospůdce, abychom si popovídali, přivítali se a uvedli se do správné Pirátské atmosféry na zasedání republikového výboru, které se konalo přes víkend (a v tuto chvíli ještě koná).

Řeknu vám, pokud jste uvažovali, že vstoupíte do Pirátské strany a všichni budou nosit obleky a kravaty a budou upjatí a jíst vidličkou a nožem se zvednutými malíčky kaviárové tousty, jste úplně vedle. Jsou to normální, no spíš trochu střelení lidé, kteří se nebojí se bavit a šolnu (=oblek v hantecu) na schůze nenosí snad nikdo.

A tak jsme večer juchali, hráli na harmoniku a toto si nemohu odpustit, hraje mi to v hlavě celý víkend:)

V sobotu zasedání začalo strašně zajímavou přednáškou Jakuba Michálka o kopírování a kopírovacím monopolu, pokusím se z něj vymámit onu přednášku a postnout ji sem, protože lidem, kteří stále věří, že jediné o co Pirátům jde, je nelegální kradení softwaru, by to konečně mohlo otevřít oči. To, jak jsme neustále okrádáni lidmi, kteří nejsou autory díla a to i desítky let poté, co jsou již zisky z filmu minimální a útěk zisku téměř žádný. To, jak je možné odkoupit práva a pak cenzurovat dílo. A další věci, o nichž bohužel nezvládnu napsat tak kvalitní a faktů plný článek, jako byla Jakubova přednáška.

Potom se jednalo a rokovalo, o rozpočtu strany a jejích aktivitách – teď plánujeme „OSA free“ projekt a kupu dalších zajímavých věcí.

Inu, ale čas se naplnil a já musela zvednout kotvy a přeplout do jiné zátoky – zátoky barbarů. Ano, zcela správně, těch punkových barbarů, kteří natáčeli nový videoklip k písni Loutky.

Klip bude brutální a psychedelický a prostě skvělý, strašně mě natáčení bavilo, i když byla pořádná zima a my skoro celou dobu točili venku. Já s kamarádkou jsme na obličeji měli operní masky a na sobě mnišské kutny a hráli jsme si na zlé loutkovodiče vprostřed města. Ty pohledy lidí byly vskutku k nezaplacení:)

Stejně tak jsem zjistila, že v McDonaldu si můžete dělat co chcete a nikdo vás nevyhodí. Nebo alespoň v tom brněnském. Převlíkali jsme se tam, seděli bez jakékoli objednávky a nakonec se tam točila i část klipu. Ani podivná postava v mnišské kutně a zarostlý punkáč manažery v košilích nezvedli ze židle. Tím lépe pro nás:)

Už se těším, až klip bude sestříhaný, protože to bude opravdu nářez, o který ses vámi pochopitelně podělím:)

Unavená a zmrzlá jsem se opět přesunula do hospůdky, kde se zase pirátsky juchalo a ještě unavenější jsem doma zalehla do postele. Bohům budiž děkováno, že nejsem členem RV a nemusela jsem tam dnes, protože mě čeká kupa práce. Kromě článků na blog je to překládání rozhovoru se Saxon a večer si prostě chci užít trochu klidu o samotě, maximálně s Mamutem, protože nemám doma spolubydlící, u nějakého filmu a pak se pořádně vyspat na zítra do práce.

Ale jak jsem tak spala, nejde se nepodělit o sen, co se mi v noci zdál. Byli jsme u nás na chatě a já, nevím už proč, jsem šla do vesnice kousek od ní, do Ptenského Dvorka a kromě běžných domů v něm stál i dům na „kuří nožce“ či co to bylo, nějaký sloup nebo něco a vypadalo to úchvatně. Řekla jsem si, že se tam prostě musím podívat a tak jsem vylezla nahoru a požádala majitele, jestli bych se po domě nemohla projít. Psycho bylo, že dům se hrozně kýval ve větru a já se trochu bála, že se sloup přelomí a my spadneme a zabijeme se. Domy tam najednou byly dva a o jednom mi majitelé řekli, že je speciální na prohlídky pro zvědavce a v druhém bydlí. Bylo to šílené, chodit po domě, který se kýve jako loď na rozbouřeném moři. Bylo mi v tom snu dokonce reálně špatně. Věci tu a tam spadly z poličky, ale kývaní ustávalo a já si na něj zvykala. Z domu byl nádherný výhled a já se dozvěděla, že rodina v něm žijící jsou čarodějové a pak jsme s nimi cosi řešili, myslím, že jsme v lese kousek od tamtud pořádali párty a já je na ni zvala.

Ale ten pocit být ve vyvýšeném domě na sloupu byl prostě nepopsatelný a já netuším jak se mi to dostalo do hlavy:)

Takže teď vzhůru do práce a půl je hotovo:) Ještě nákupy a pak už svatý klid, aspoň do zítra:) Totéž i vám přeje unavená, upirátěná a ubarbařená Lúmennka