Nuda v Brně (nehrozí…)

Už jsem v Brně od pondělka, ale teprve teď mám chvilku na to sednout k noťasu a něco napsat na blog. A to si vždycky říkám, jak bude čas, že budu stejně furt akorát zevlit a ono ne:)
Tak jak vypadaly mé poslední tři dny?

V pondělí jsem kromě šesti hodin na brigádě zvládla i nastěhování na kolej. Mám pokoj v prvním patře s balkónem a s výhledem částečně na brněnské výstaviště a částečně na takový jakoby parčík mezi budovama kolejí. Spolubydlící zatím nedorazila, asi přijede až začne semestr příští týden, ale z fotek a papírů, co má na skříni už jsem poznala, že je to slovenka, studuje medinu a jmenuje se Radka.
Jinak už jsem zvládla i první kolejní potíže a to vypadlé pojistky v pokoji. Táta, který mi dovezl věci, to jménem e-onu vzal do svých rukou, otevřel rozvodnou skříň na chodbě a nahodil jistič – no lepší než abych běhala po kolejích a sháněla někoho, kdo tuhle jednoduchou věc udělá za nás:)
Večer jsem vyrazila na privát, kde si ho šla prohlídnout jedna zájemkyně, mimochodem moje spolužačka ze střední, chodila o rok výš, inu svět je malý:) No byt nakonec nevzala, našla něco jinýho a tak zkusím takový dotaz, možná budu mít úspěch. Pokud sháníte byt v Brně nebo máte někoho takového ve svém okolí, ozvěte se mi prosím na mail (Lumennka@centrum.cz) a napíšu vám něco víc a můžete se tam zajít i mrknout. Díky všem:)
Btw. pokud někoho vyděsilo to, co jsem o privátě psala naposled, tak ať se neleká, kromě extrémně přecitlivělé mě a sestry tam nikdo nemá problém, žádný spolubydlící a všichni jsou spokojení, takže pokud nejste citlivky na lehce zvýšenou paranormální aktivitu, je to ok. Nehledě na to, že jsem přece jen magor s diagnózou, tak mě berte s rezervou:)
No tak popojedem…
Po prohlídce jsem zašla na nákup a vyrazila za Barbary do zkušebny. Ale místo zkoušky jsem narazila na naštvaného Horseta a Mamuta, protože Dave ani Dan nedorazili a oni dva jsou jediní, kdo jsou v kapele fakt sehraní, zatímco Dave a Dan si to spíš potřebují nacvičit a ještě k tomu v pátek mají koncert.
No nic, tak jsme si trochu zapogovali ve třech a šli kalit do Zelených dveří, jako obvykle. Přisedli jsme si k bandě lidí, bo nebylo jindě místo a oni za chvíli vypadli, až na jednoho týpka, co se s náma bavil celý večer, úplně unešený z toho, že děláme dřevárny a furt jsme mu o tom museli vykládat:)
Takhle příjemně nám nad rumy a pivy utekl večer a pondělí se přehouplo do úterý. Horset nám asi ve dvě utekl, nám s mamutem ujel rozjezd a tak jsme až do tří seděli v knajpě a kecali o nespravedlnosti lásky, světa a o tom, jak se cítíme ve (dvaa)dvaceti strašně staří. No prostě klasické opilecké kecy:D
Na koleje jsem dorazila asi ve čtyři, na to, že to byla moje první noc, tak dobrý:) Ale aspoň jsem docela spala, jenom jsem si nezatáhla závěsy a kolem desáté mě vzbudilo světlo, takže jsem se nějak doválela k jedenácté, vstala, dala se do pucu po prokalené noci a vyrazila na brigádu.
Možná za to mohla ta probděná noc, měla jsem celej den takovou divnou náladu, takže tak nějak vznikla ta básnička. Napsala jsem ji večer po cestě z brigády, čekala jsem na troleják a bylo mi divno.
Když jsem večer dorazila na koleje, byla jsem děsně utahaná, ale ještě bylo třeba napravit škodu, která zapříčinila ono vypadení pojistek, totiž vyměnit žárovku v koupelně. Tak jsem si na recepci vzala žárovku, došla do koupelny, suveréně vylezla na židli. Půlhodiny jsem páčila skleněný kryt světla, další půl hodinu zbytek žárovky, připečený k objímce (to by žádný elektrikář nechtěl vidět:)). Nejlepší vtip byl v tom, že když se mi to po strašné dřině konečně povedlo, našroubovala jsem novou žárovku a…ona se rožla!!! Já trollí inteligent zapomněla zamáčknout vypínač a celou dobu měnila žárovku, hrabala se rukou (ještě k tomu vlhkou, bo jsem šáhla na mokré umyvadlo) v těch všech drátech či čem uvnitř a ono to bylo pod proudem! Inu sebevrah hadra:D
V noci jsem ale spala jak nemluvňátko asi od půl jedenácté až do osmi do rána, takže krása:)
Ve středu, tedy dnes, už to byla pohoda úplná. Ráno na brigádu tramvajkou a čeho si nevšimnu! Možná znáte obrázek, co koluje po netu – je na něm vietnamská restaurace a hned vedle ní cedule s nápisem „úpravna psů“. Myslela jsem, že to bude montáž – až do chvíle, než jsem tuhle ceduli viděla z okénka tramvaje!:D Nekecám, vážně tam je, příště ji vyfotím:)
Vietnamci mi ale připravili ještě jeden vtipný nápis. Na jednom obchodě skoro na dohled od restaurace, co upravuje psy, měli klasický výčet věcí „kabelky, rifle, trička, hodinky, obyčejné“. Cože? Obyčejné? Zarazila jsem se a pak mi došlo, že autor nápisu měl asi na mysli podobně znějící slovo „ostatní“. Inu jazyková bariéra je svině:)
Celý dnešek jsem tedy strávila na brigádě a večer šla s Mischennkou na pizzu a pokecali jsme o tom, co nového a tak.
A ještě něco se dnes stalo. Poprvé letos jsem ucítila ve vzduchu JARO. Ještě ne úplně to jaro, květy a trávu a tak, ale první závan, první vůni větru, příslib, že už je na cestě. Dnes jsem to cítila ve vzduchu a úplně jsem měla chuť skákat radostí! Finník mi na ICQ potvrdil, že jsem se nesekla, taky to cítil, už včera večer a mě se vrátila naděje a zas trochu víc radosti do žil. Moje jaro se blíží! A v pondělí mi začíná škola a Barbarpunk mají v pátek koncert a zítra jedu domů za Finnýskem. Mám se na co těšit a pro co žít! Juchechej, to je krásný, nádherný a opojný pocit:)
Mějte se famfárově a žijte, broučkové:) Mám vás ráda…Lum

8 komentáře “Nuda v Brně (nehrozí…)

  1. co nového a tak, zanadávaly, že nikde nemaj takový boty  a oblečení, který se zrovna líbí nám, protože ČR je 100 let za opicema.. bla bla bla, fajn to bylo 😀

  2. No doufám, že to jaro přijde brzo, protože zima už mě přestává bavit. Permanentně mě bolí v krku a jsem nemocná:)
    Co vlastně děláš za brigádu (jestlis to tady někde už psala, tak jsem nepozorný trapný čtenář)?

  3. Jojo, jaro přichází 🙂 Dnes jsme se s kamarádkou radovaly celou matematiku 😀
    Cítila jsem to už včera. Prostě jarní větřík bez žádného smogu ze zimy 🙂

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.