Nerušit, čtu!

Poslední týden v roce je pro mě posvátný. Až s nábožnou obřadností každý den na mnoho hodin uléhám pod huňaté a teploučké roucho, abych pod ním se šálkem horké a voňavé tekutiny uctívala božstvo, jemuž jsem velmi oddána. Toto božstvo voní papírem a tiskařskou černí a je v něm ukryto na tisíc příběhů. To božstvo zove se – kniha.
Kdyby to šlo, nad hlavou by mi blikala obří cedule s nápisem: „Dejte mi všichni pokoj, nerušit, čtu si!“ Protože přesně to od Štědrého dne do Nového roku dělám a je to má nejmilejší část roku. Teplé fusekle (díky Ježíšku), voňavý čaj (díky Ježíšku) a kupa knížek (tisíceré díky, Ježíšku!) – toť nejlepší oslava posledních dnů odcházejícího roku. Tak vám všem přeju šťastné a knižní a teď pššt, nerušit, jdu si zase číst…
PS: A abyste neřekli, tak pod perexem vás čeká PFko 🙂

Letos jsem měla jako hlavní barvy Vánoc červenou a bílou – platilo to teda hlavně pro
vánoční výzdobu, ale jak vidíte, dekorum dodržuji i po svátcích:)
No, tak vidíte, šťasnej, novej a tak všelijak. A prostě se mějte rádi. A tak vůbec 🙂
S láskou Lúmennka

12 komentáře “Nerušit, čtu!

  1. [7]: ano:) Navíc se krásně doplňujem – můj drahý muž sedí u PC a paří WOWko, já vedle něj ležím na gauči a čtu si knížky. Nádherně strávený společný čas 🙂

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.