Několik vět…

V brněnském parku Lužánky jsem si včera našla nového kamaráda. Je mu (dle lidských měřítek) asi 55 let, je velký, statný, rozložitý, šedivý a je to buk, přátelé. Moc pěkně jsme si popovídali a ještě teď jsem mu vděčná za to, co pro mě udělal. Inu přátele si člověk může najít mezi všemi živými bytostmi, tak proč ne třeba i mezi stromy:)
Dnes jsme měly jít s Mischennkou na koncert XIII.století, bohužel se nezadařilo a tak jsem už dnes jela domů, kde mě čekali mí dva úchylní sourozenci. Ale že mi chyběli za těch pár dní, co jsem byla v Brně! Posezení na balkóně, chlámání u čaje a cigaret a pokec s těma dvouma magorama je prostě k nezaplacení! Mám vás ráda, Finnýsku a Einko:)
Tento týden už mám školu za sebou a udělala na mě dobrý dojem. Začíná mě to studium zase bavit:) No ale studia za tento týden už bylo dosti a tak se v sobotu u nás bude kalit, přijede banda fajných lidišek a bude rum (děvky a mrdat jak praví známá dřevárnická píseň asi ne…) a kofola a vodka a tak a už se těším:)
Finn aspiruje nejen na generála Hvězdné pěchoty, ale taky na novou metalovou hvězdu české hudební scény;) Zkouknout video, kde uvidíte, jaký měl na suprstár opravdu úspěch, to, že zpívat umí (když se mu chce a netřepou se mu nervozitou kolena) a taky spoustu dalších zajímavostí můžete tadyhle.
Pořádné články budou, již brzy, slibuju:)

5 komentáře “Několik vět…

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.