Tak mě napadlo, co by se stalo, kdybych umřela. Tedy ne, že bych něco plánovala, ale jdete po ulici, přižene se opilý řidič, co to valí po městě stovkou a než se nadějete letíte na druhý břeh. No je mi jasné, že bych asi prodělala pitvu a pak šupem do hlíny, co se bude dít s mojí duší taky tak nějak tuším, ale zajímá mě, co by se po mé smrti stalo s blogem.
Teď jsem třeba pár dní od netu, články jsou přednastavené a vy si v klidu čtete a nepřemýšlíte, kde je Lum a co asi dělá. A pak uběhne pár dní a články nejsou, jste nervózní, kde ta ženská je, ale co, říkáte si, ona se zas vrátí, má toho moc. A pak měsíc, dva, tři, návštěvnost klesá, komentáře nepřibývají a jen tu a ta osaměl poutník internetem otevře stránky, co kdysi tepaly životem. Co vás v tu chvíli napadá? Vykašlala se na své čtenáře a válí si někde šunky? Nebo je třeba nemocná, musela odjet nebo že by se jí něco stalo? Není třeba…ale ne, to je blbost. A nebo přece…Lúmenn žiješ???
No teda, já koukám co to ze mě zase padá za moudra:D Já jen chtěla napsat poznámku, že jsem v pohodě, v Brně sice prší ale s Kubíkem je mi fajn a taky že sem zítra (to už budu doma) hodím fotky z kutnohorské kostnice (takové správně zloghotycké, samé mrtvolky:)) a místo toho tady přemýšlím nad morbidními myšlenkami ohledně mé smrti a blogové pozůstalosti. Lidičky, to ten podzim začíná působit nějak brzo!:D
No snad se vás mé chmurné úvahy nijak nedotkly, ale upřímně – co myslíte, že by bylo s vašim blogem, kdyby osud udělal salto a vy umřeli? No? To bude zase debata:D A jinak – vážení, žiju, jsem happy, trochu unavená, ale jinak v pohodě a zrovna utíkám na šalinu a jedu za Kubou do obchůdku, kde teď maká. Tak carpe diem, vaše Lum
PS: napadá mě, že si vklidu můžu umřít a Finn, znalý přístupového hesla k blogu, vás o této smutné novině informuje. Takže žádn prach věčnosti snášející se na zapomenuté stránky, žádní poutníci v hlubinách času ani zvídavé otázky ve vašich hlavinkách. Jen prosté a stručné oznámení „autorka odešla do věčných lovišť, články již více nebudou“. Kruci, to je pořádná facka mé morbidně romantické duši:D
PPS: začínám být poslední dobou nějak úchylná na avatary, neznáte někdo nějaký dobrý zdroj, kde se tyhle maličké a pěkné obrázky dají sehnat ve větším množství a pokud možno tematicky ladící k mým stránkám? Za odkazy budu ráda a zahrnu vás svou nehynoucí vděčností. Amen:)
Jsi velice zvláštní lidská bytost Lúmenn-verya. Vskutku. Mimochodem nebylo by na místě se ptát na duši nýbrž na mentální tělo nebo-li duchovní tělo. Duše by se rozpadla stejně jako hrubohmotné tělo ale duch jako mentální tělo tak to jediné zůstává vždy živé a zdravé. Duše je jen jeden ze dvou obalů okolo tebe samotné. Neboť ty jsi to mentální tělo tedy nesmrtelný duch. Ta nesmrtelnost je pochopitelně relativní ale zranit duchovní tělo je nejen duchovně trestné ale navíc to dokáže jen někdo kdo je skutečně mocný v magii. Takže v klidu. V každém případě kdo odchází z hrubohmotné sféry existence tak zanechává nejen hrubohmotné tělo na Zemi ale i duši tedy astrální tělo které se také rozpadne. Ale to není teď tak důležité. Já jen že jsi sama začal o těchto tématech tak nějak se vyjadřovat. Takže v klidu a v pohodě.
Prinútila si ma rozmýšľať, Lúmenn.. čo sa podarí málo komu :-)je pravda, že nebezpečenstvo čaká všade, aj pri obyčajnej situácii, akejkoľvek.. to je na tom to zábavné. I keď sa nebudem rozpisovať (čo by som rád), možno nabudúce.
Na můj blog by časem všichni přestali chodit a jen občas by si někdo našel cestu a oprášil ve své hlavě mé bývalé myšlenky (když jsem byl ještě na živu). Spíš mě vždycky zajímalo, jak by reagovali mí kamarádi nebo rodina. Nemyslím jak hodně by brečeli, ale co by dělali jinak a v jaký situaci by si na mě, nebožtíka, vzpomněli…
myslím, že o náš blog by sa naďalej starala Tilly, návštevnosť by klesala, ale články by boli… no a mimochodom… je len málo kvalitných stránok čo ma zaujali tak buď tak dobrá, neumieraj a bloguj naďalej 😀
Teda ty tvoje myšlenkové pochody…
jo a avataři: http://www.celysvet.cz/avatary-ke-stazeni-forum-blog
To je fakt zajímavá myšlenka :-)))
No, u mně by si moji čtenáři asi řekli No ne, ona fakt přestala jen tak kecat a udělala to? 😀
Zrovna nad tímhle jsem už několikrát přemýšlela. . . A dospěla jsem k něčemu podobnému jako ty – až na to, že nikdo nezná moje heslo 🙂
hah, ozvat se na mobil, taky jsem v Brně! 🙂
No, kdyz jsem to zacinala cist, tak jsem si rikala, ze by urco nekdo do komentu zpravu o tve smrti napsal, nebyl by o tom rpimo napsal neco Finn.. ale ono to pak bylo v PS, takze neni treba nad tim polemizovat 😀
Mne si zase lidi za nejakych 10 let budou vybavovat jako osklivou fujky prudicku, no co, beztak (doufam), mi to bude uz jedno a po smrti kor 😀
Hlásí se vévodkyně Osika se svým fantasy blogem.
ALe ano, nad tím sem také přemýšlela…asi bych napsala závěŤ bo co 😀 Ale já ještě nemůžu psát závěť, bééé!
Tak to musím žít do dospělosti a mít i do dospělosti blog,a bych tu závěť mohla napsat…ale komu blog odkázat?
přiznám se, že tyhle myšlenky mě nenapadly, to je častý osud netových stránek, že se na ně majitel prostě vykašle, protože ho přestanou bavit
na http://megahorrorgifs.de/index-alt.htm nějaký avatary taky jsou, akorát, že díky rámcům na to nejde odkázat přesně 🙂
K PPS – Já avatary používám na různých fórech a hezké obrázky se dají najít tady: www. avatarity.com. Nejhezčí jsou podle mě v kategorii Various.
Ale vzhledem k tomu, že mám v počítači sbírku všemožných fantasy apod. obrázků, tak v posledních letech to dělám tak, že si prostě nějaký z nich vyberu a oříznu a zmenším na vhodnou velikost. [Tato informace ti ale asi k ničemu nebude, protože jestli to nechceš na fórum ale jen jako obrázek k doplnění článku na blogu, tak asi zmenšování nebude nutné a můžeš sem dát rovnou původní velikost 😛 To záleží na tvém vkusu 🙂 ]
Trochu jsi mě první větou vyděsila! 😉 Nicméně… Nad tím jsem taky uvažovala. Naposledy, když jsem šla zamyšlená přes přechod, v uších MP3, pomalu jsem si nahlas zpívala a najednou v mezeře v písničce slyším prudké brzdy..! Za krátkou chvíi mi došlo, že jsem vstoupila na silníci a ani jsem se nerozhlédla. Bába, co ten vůz, který mě málem srazil, řídila, mě naštěstí neseřvala, jen zakroutila hlavou, ale první, co mě napadlo, bylo BLOG. A zbytek cesty jsem nad tím taky uvažovala 😉
No, ale ty nám tu (snad) zůstaneš ještě dlooouho, jinak by blog.cz přišel o jednoho z nejlepších blogerů! 😉
Nad tím, cvo by se stal os blogem, kdybch umřela jsem přemýšlela mnohokrát, zvláště s dorbnou pomocí Haničky, která by asi panikařila, kdybych se dlouho neozvala…
Nevím, bylo by mi to líto, ale myslím, že po nějaké době by si zvykli a bylo by lepší, aby o mojí smrti nevěděli…než aby je to trápilo…
Jo, avatary, také někdy prožívám úchylku….bohužel o oadrese nevím, já jich mám asi 200 staženou v PC, ale to už je hooodně dlouho, co jsem je stahovala 🙁
ahoj Lumenn. Vybrala jsis příjemné jméno. a příjemný je i tento blog, opravdu mě zaujal, těším se, až si projdu všechny tvoje články.
No… Zatím můj blog moc lidí nenavštívilo. Kdybych teď umřel, doufal bych, že moje texty někoho unspirují nebo aspoň příjemně naladí, když je to vlastně můj jediný odkaz 🙂
Ale moc by mě trápilo, kdybych musel pozorovat, jak postupně upadám v zapomnění mezi mými blízkými, jak se stávám "neboštíikem", o kterém se mluví se zatajeným hlasem. Za pár let, už by si na mě vzpomněli jen na dušičky… A nebo bych se o sobě dozvěděl zajímavé věci, doopravdy upřímnou krytyku… A bál bych se o svoje blízké, kdybych je pozoroval v těžkých situacích nebo při tom, jak se rozhodují jít směrem, který jim přinese bolest…
Hello!
<a href="http://viagra4sildenafil.com/">viagra for sale without a prescription</a> , <a href="http://cialis4tadalafil.com/">generic cialis without a perscription</a> ,