Lúmennka trpí KOPRem…a to fest

um by měla dělat milion věcí a nedělá ani jednu. A dělá to, co by dělat neměla a skuhrá, že není hotovo to, co být uděláno mělo. Lum taky bolí ramena, protože není schopná nějak normálně v noci ležet. Lum je otrávená a nic ji nebaví. Ano, Lum má KOPR (Kurevský Odpor k PRáci).
Mám ho už od úterka, co jsem dojela z Brna. Finn je nemocný, válí se doma s chřipajznou a bolavým žaludkem a tak se válím s ním. Pořád ležím v knížkách a zevlím u počítače, budiž mi aspoň ke cti, že už jsem za tento týden zmákla dvě knížky a třetí jsem přečetla do poloviny.
Ale stejně – měla bych třeba trochu víc uklidit v pokoji, nachystat si věci, které si zítra povezu do Brna, jít si do večerky koupit cigára, pak taky konečně vykreslit tu mandalu, co mám v plánu a…a…nechce se mi.

Jsem úplně znechucená tou zimou. Úplně a totálně. A když už ze mě vyleze něco smyslupného a prospěšného, je to zrovna něco úplně jiného, než je potřeba. Třeba jsem tento týden napsala celkem asi 8 článků na Posla světla. Nenapsala jsem však ani jeden z plánovaných článků sem. Pořád si slibuju, že budu cvičit a pak taky že vyřídím ještě nějaké formality do školy. A místo toho sedím a datluju tenhle článek a nebo si lehnu do postele, přes či překlopím knihu a „neexistuju vážení“.
Možná to není typický KOPR, vlastně ani být nemůže – kuchyň se po mém úklidu jen blejská, na druhém webu můžu hodit nohy na stůl, bo článků mám na celý týden dopředu dost a dost, všechno, co bylo nutně třeba udělat je uděláno, ale já mám stejně pocit, že není udělané NIC.
Možná jsem nervózní z toho, že se zítra stěhuju na koleje, možná. A možná z něčeho úplně jiného a nebo taky z ničeho. Úplně nejpravděpodobněji je venku prostě zasr**ný únor a odporná bílá sr*čka, která leží na zemi, lepí se na boty, padá za krk a mrcha taky pořádně studí. Chtějte po dítěti jara ať skáče radostí z toho, že venku furt mrzne a když zrovna nemrzne, je svinská obleva, která zmáčí úplně všechno, včetně bot, ponožek a zmrzlých tlapiček.
Utěšuju se tím, že za týden začne semestr, budu chodit do školy a protože jí mám tento semestr fakt hodně, nebudu mít čas na kopření a těch pár týdnů do jara mi uteče jak voda. Žádné utěšování, BUDE to tak. Jo. A já si jdu dát čoládu a cigárko na nervy, udělám si pár cviků na záda a hurá něco dělat.
A vy vstaňte od počítače a běžte taky, šup!:)

11 komentáře “Lúmennka trpí KOPRem…a to fest

  1. To počasí ať už táhne do pikaču. Sotva se vzbudím, hned bych nejradši spala dál, ven se mi nechce a když už se vykopu do toho bílého hnusu, chce se mi okamžitě zpátky. Tak jen sedím, civím do počítače, čtu Zeměplochu a ano… úklid je taky moje silná stránka. Co ono taky člověku zbyde jiného když se nechce cítit jako úplnej flákač 😀

  2. To já v zimě skoro vůbec nechodím ven a to taky není dobře…. většinou sedím v posteli a sosám data z knížek.
    Ani u toho komplu mě posledních pár dní moc nebaví sedět.

  3. Dneska jsem se nachodila až až…musela jsem pro sešity, zanýst kamarádce knížky…atd…atd…
    No jo, zima..stěžují si všichni…až na mě… 😀 ale taky někdy zamrmlu..zvlášť když se snažím přeskákat přes potůček a zahučím do něj, že? 😀
    No, asi něco bude na tom, že v kterém období se člověk naučil, to má rád….chm
    KOPR mám asi tak už rok…a teď po pololetním výzu už tuplem 😀 jsem líná…
    Ale snad se to spraví…já mám přijímačky za dveřmi, takže :D.
    A držím palečky…aby tvé první dojmy z koleje byly úplně magicky úžasné a aby to tak taky vydrželo…:)

  4. Mám podobný problém. To, co potřebuji udělat, neudělám, ale zato stihnu spoustu věcí kolem. Ale aspoň moji blízcí radost 🙂 Už aby bylo jaro. Té zimy už bylo dost.

  5. Tak KOPR mám pořád 😀 Hlavně na učení. Ale já se už začnu učit… ale když se to naučím zítra, tak se nic nestane 🙂
    Zimu mám ráda, sice mě štve, že nesvítí slunce a sníh je moc fajn (pokud se nebrodím v půlmetrový závěji v botaskách a teplácích :D). A jaro je taky fajn

  6. [8]: vážně 😀 ? to já přesně naopak.  nevím, co to mám za prapodivný organismus, ovšem při delším  pobytu na slunci a nějakém teplém místě, se mi šílůeně začne motat hlava, udělá se mi špatně od žaludku a je mi na umření. jsem holt dubnové dítě. 20 stupňů a víc ani náhodou 😀 jinak…. s polsední větou nezbývá, než souhlasit. škola čeká 😀

  7. No, já už mám z toho sněhu taky pěkný KOPR a nervy nadranc, komu by se vůbec chtělo vstávat z postele když se musí do školy brodit tou s***kou a u toho si ještě málem zláme nohu na ledu. A nesnáším světry a bundy a chodit jak lední medvěd. Já už to do jara prostě nevydržím 😀 Alespoň vidím, že nejsem sama.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.