Listí padá mi na hlavu (i v hlavě…)

Sice podzim moc nemusím (teď myslím hlavně listopad a jeho plískanice, deště, mrazy, bahno a tak), ale to padající listí, melancholicky se vznášejícící po ulicích má něco do sebe:) Zasněná jsem poslední dva dny sedávala na lavičkách a s cigaretou v puse a oblíbenou písničkou v uších jsem své oči nechala pást se na kráse barevných listových tanečníků. Prostě senzorická euforie, nebo chcete-li – smysly se parádně nabaštily:)
A tak se mi nedivte, že jsem dva dny neměla na blog ani čas ani zrovna moc chuti. No ale nebylo to jen mou facinací koncem podzimu, včera večer jsem seděla s Onnejkou v knajpě a pak už jen zalehla a spala a včera odpoledne, jen co jsem dojela domů, u nás byla Liz a zase jsem zalezla do postele až v o půl jedenácté.
Ale dnes už jsem každopádně tady:) Venku je až podezřele hezky, ale mě se nechce dělat vůbec, ale vůbec nic:D Kupodivu nemám dnes ani moc psavou, prostě jsem lenošná. Až moc:)
Ale abyste neřekli, že na vás úplně kašlu, navolila jsem návštěvníkům, co nemají svůj vlastní avatar, takové hezké zelené mechy a houbičky, ať se nám to k lesní image blogu hodí:) A já mám svého oblíbeného andělíška, který je i jako hlavní ikona blogu Posel světla. Tak snad se zvolenými obrázky panuje všeobecná spokojenost, pokud ještě nemáte navolený svůj, tak to napravte v administraci blogu v profilu:)

Hahá, co ještě říci? Co vyplodit z prstů, které místo aby po klávesnici tančily jen roztržitě zkomírají? Tak snad jen rychle ve zkratce, co je nového a pak asi vzhůru ke knize, která už se na mě od večera těší:)
* neděle zasvěcena nákupům v IKEI, docela zábava, až na to, že se nám ty dvě nově koupené skříně nevešly do auta asi o dva centimetry a tak zpáteční cesta byla…jak to říct politicky korektně…zajímavá:)
(btw. víte, že překlad politicky korektní je špatný? Původní anglická fráze totiž zní „politically correct“ tedy politicky správně:) Jen my Češi jsme si to zase udělali po svém, jako s tím sexuálním harašením:) („sexual harasshment“ = sexuální obtěžování))
* v neděli večer jsem pak měla zajímavý rozhovor s někým, kdo na fóru o magii sliboval, že z člověka umí udělat upíra, vílu a pod. a zvládne převtělení duše do jiného těla a podobné bláboly. Pokud by někdo zvládl něco takového, už dávno nebude na téhle planetě:D A když už, rozhodně se svými schopnostmi nebude mít zapotřebí chlubit na fóru plném puberťáků.
A tak jsem mu napsala a trochu si ho proklepla – jsem člověk jen na půl („Co jsi z druhé půlky?“ „To je hrozně tajné!“), první velké kouzlo prý udělal v pěti letech (jaké?), má ohromnou moc a měla bych se ho bát a ne do něj rýt („A odkud jsi získal své znalosti?“ „No na internetu je pár dobrých zdrojů…“ *můj výbuch smíchu*) a nakonec to nejveselejší – za jeho hrubky by se nemusel stydět ani mongoloidní slepý dyslektický dysgrafik.
Momentálně jsem prokletá a je na mě vyvíjen psychický útok nehorázného kalibru a za tři dny se prý mám ozvat, jestli ještě žiju a tak vůbec. Dneska je to třetí den a stále čekám, kdy už ten psychický útok začne. Inu – puberťáci, co moc čtou fantasy knížky, jsou prostě k sežrání:)
* v pondělí jsem si napsala testík, za nějž bylo možné získat 4 body do závěrečného hodnocení předmětu (plný počet je 100 na projití stačí cca 60). Správně píšu bylo možné, bo mi o jeden bod utekla minimální hranice pro zvládnutí testu a tak jsou čtyři body víte kde? Ano přesně tam:D
* a v úterý jsem kromě školy nedělala pořádného nic. Probírali jsme sice s Finnem a Liz LARP, který chceme dělat příští prázdniny, ale spíš jsme to celé jako obvykle prokecali. No těším se dnes na další várku dračáku:) (jo jo, fantasy freaci nejsou jen na internetových fórech o magii, jeden píše i tenhle blog:D)
* líbí se vám obrázky, co doprovázejí tento článek? Jsem u Alue na blogu našla celou galerii od malíře, od kterého jsem už pár podobných obrázků měla a tak jsem si naplnila složku dalšími:) Krásná příroda, krásné dámy (a taky krásný podzim)
Tolik novinky a doufejte, že mě brzo přejde KOPR (Kurevský Odpor k PRáci) a něco pořádného napíšu:)
Jen se modlete, aby z toho mého kopření nevylezlo SAKO (Stav Absolutního KOpru). To by byl úplný konec.
Clive Barker a jeho utkaný svět mě volají, jdu číst, muzzhehe. Mějte se krásně plantážníci;) Lum
(toť budiž potvrzením toho, že mi nepadá listí jen na hlavu, ale poletuje mi i v hlavě a dělá tam pořádnej bordel;))

12 komentáře “Listí padá mi na hlavu (i v hlavě…)

  1. hehe nejsi sama komu sploucha na majak a taky se nachazi ve fazi KOPRu, ktery se specialne u me dostavi spolehlive vzdy, kdyz mam prace az nad hlavu, takze si takovej stav ani nemuzu dovolit:/..to me mrzi, ze ti ten test nevysel, to nasere este vic, kdyz je to jen o bod:(

  2. to bylo uz predevcirem! (sakra, ty dny ale utikaji..:D)
    ja mam teda ted obcas pocit, ze neni listopad, ale zacinajici jaro (dneska mi bylo veedrooo).. svet se zblaznil no…:D

  3. Obrázky jsou krásné. Mě podzimní listí obzvlášť okouzluje a líbí se mi se v něm procházet a slyšet, jak šustí.  

    [1]: Tak to je u mě momentálně úplně to samý XD

  4. Obrázky nádherný, avatarek též… a kopr se mě bohužel taky drží. No jsem zvědavá na ten psychickej útok 😀 jen jestli to nebude spíš nějakej jeho zlej duch (útok z kategorie plynových)

  5. Pobavil mě ten chlubil z fora… 😀 – měla sis s ním pořádně pohrát, takoví lidé jsou neskuteční baviči 🙂 – Třeba dělat že mu to žereš 😀

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.