Každý rok touto dobou prožívám tytéž pocity. A letos, kdy se zima rozhodla, že nám to natře a naprosto se vysměje nějakým teoriím o globálním oteplování, jsou ještě silnější. Daly by se popsat jednoduše – už toho mám po krk! Zima je prostě nejhorší roční období a žádný chladomil mi to prostě nevymluví. Jasně, pochopím, že někdo si nehoví v (mnou oblíbených) letních třicítkách a pálícím slunku, ale vážně někdo může mít rád teploty pod nulou? Co je na tom jako dobrého? To, že když vylezete ven, tak je vám do pár minut kosa na ruce, do půl hodiny kosa na nohy a do hodiny máte tak zmrzlé škraně, že nemůžete říct ani slovo? Říkají, že se mám pořádně oblíct a kosa mi nebude. Haha, to určitě. Naposledy jsem si vzala do nepromokavých glád dvoje teplé fusekle, pod gatě termolegíny, na sebe dva svetry, šálu, čepici, rukavice a flaušový kabát a stejně mi do deseti minut byla taková klendra, že bych se klidně nechala upálit inkvizicí, jen abych se zahřála.Tak buď vevnitř, říkají. Jasně, vevnitř. Strávit tři nebo čtyři měsíce v roce vevnitř a nezbláznit se mám udělat asi jak? A do práce se mám teleportovat? Nákupy si nechat vozit s přirážkou až do domu? A pro knížky z knihovny si mám posílat koho, messengera? Někdy prostě člověk ven musí. A i kdyby nemusel, to trávení času vevnitř se pěkně prodraží na plynu – kór letos v zimě, když jsou noční teploty už týdny hluboko bod bodem mrazu a plynoměr se točí jako splašenej, takže mám chuť ho vyrvat ze zdi a začít pálit třeba nábytek, jen aby to probohy nestálo tolik.
Co dál, zimomilci? Mám si užívat překrásnou zimní krajinu? Jako takovou tu, co máme na ulici, tedy hromadu hnědé hnusné mokré břečky, kvůli které musím každý den doma vytírat podlahu v chodbě? Nebo takovou tu romantickou, překrásnou, bělostnou, se zasněženými lesy, poli a zamrzlými říčkami, do které se nepodívám, protože bych v ní krucinál asi za deset minut promrzla na kost? Jo tak že mám relaxovat pod dekou, pít čaj a číst si knížku? Jako čtyři měsíce v kuse? Já fakt ráda čtu a fakt ráda piju čaj pod dekou, ale po třech měsících, kdy se nedá dělat vlastně skoro nic jinýho, už ani já nemám na ty knížky chuť a nebýt čaj horká tekutina, co mě zahřívá zevnitř, už bych ho asi lila do záchoda, jak jsem všech těch variací na „horký nápoj čajového typu“ za poslední měsíce přelitá.
Ano, pochopili jste správně. Tenhle článek je hejt na zimu. Hejt od člověka, jehož standradní tělesná teplota je 35,5°C – a to vážně nekecám, doktoři jsou z toho vždycky úplně paf, ale je to tak, když stonám, poznám to tak, že mi vyletí teplota na 36,5°C, tedy na teplotu normálního člověka. No prostě hejt od člověka, kterýmu je klendra v zásadě půlku roku, dokud nepřijde vytoužené a milované léto, kdy se pár měsíců teplota nehne pod rysku s číslem patnáct, což je hranice, pod níž mám touhu začít hibernovat.
A tenhle hejt prostě každoročně na přelomu ledna a února přijde, protože tam, kde listopad přežiju nadšená nad tím, že můžu být zalezlá pod dekou s knihou a prosinec mi zpříjemní trhy a svařáky a Vánoce, přijde leden, kterej už prostě jenom přetrpím s vidinou, že mám za sebou už skoro půlku tohodle bílýho pekla. Ale když to peklo nekončí, vidina jara a stromečků a kytiček a sluníčka se rozplyne jako dávná vzpomínka starce na klukovská léta a ze mě se na celej únor stane hrozitánsky napruženej zločlověk, kterýho štve úplně všecko, nejradši by se odstěhoval na opačnej konec světa (myšleno stran zeměpisné šířky, nikoli délky) a jeho produktivita práce klesne na desetinu, protože ho po těch x měsících strašlivé kosy bolí všechny klouby v těle a nejradši by půlku času prostě a jednoduše spal.
Uuuuf. Takže jsem se vyběsnila, zanadávala si a mezitím se mi konečně vytopil pokoj, v němž jsem si v touze po ušetření na plynu stáhla topení na minimum, což vedlo k tomu, že mi ani dvoje teplé ponožky, mikina a horký šípkový čaj nepřinesly pocit tepla. Co tepla, ani vlažna. Takže na šetření kašlu a vyrobila jsem si za hříšné peníze 21°C, abych vůbec pod prsty cítila klávesnici. Což jako vedlejší účinek vede k tomu, že už nemám chuť posunout zemí o pár tisíc kiláků blíž ke Slunci a ani netoužím zabíjet Moranu o dva měsíce dřív. Naopak mě malounko začalo zase hřát pomyšlení, že leden zítra skončí a únor má díky bohům jen osmadvacet studených šedých dní, které snad rychle utečou, aby pak už konečně zase začala rtuť v teploměru stoupat. Doufám, že do té doby neumrznu ani se neumračím k smrti:) Všem chladomilům zmar a jaru zdar! Vaše (teď už jenom trochu) zmrzlá Lúmennka
Jelikož mě Fejsbůh na 30 dní bloknul, tak tě potrollím tady. 😀
Moje nejoblíbenější období sice zima není (babí léto), ale ač mě rozčiluje rozmrazování auta a podobný kraviny, tak bych nejradši strávil advent v Ojmjakonu než zažívat to úmorný období veder.
Pot, malátnost, pec v autě, neskutečný mračna pylů a much, nemožnost usnout do půlnoci…. Jen málo věcí nenávidím víc. A slabá zima posledních pár let je jedno z toho 😛
Zimní krajina je nejkrásnější z vyhřátýho auta…
Nemluvě o tom, že na cestách sedím ve větším teple, než doma, protože topení v autě je asi triliónkrát výhřevnější, než domácí elektrokotel 🙂
Ale zas musím uznat, že tahání sáněk s pětačtyřicetikilovou smradkou, to jo, to zahřeje 🙂
Zima je tu od toho, aby si příroda odpočinula.
Lidé by tak měli činiti taktéž.
A pro Cyberštamgasta je to záminka vařit grog. Což budiž pochváleno.
Celou dobu jsem si rikala, ze si jeden z texh brblu, co si neumi uzit kazdy moment a uplne zbytecne ceka na leto, kdyz se da delat spoustu super veci i v zime. Po ty snizeny teplote to chapu. Jako jinak hezky napsany parkrat jsem se i zasmala 😀
Mně zima až tak nevadí. Sice nesnáším když mi mrznou nohy a ruce, ale od těch mi je zima celý rok pořád stejně, takže je to vlastně jedno. Každopádně je fakt, že letos už mi to taky připadá nějaké dlouhé. A hlavně už mě nebaví se furt navlíkat do těch milionů vrsev oblečení a tahat kabát a všechno. Takže v podstatě chápu tvé těšení se na léto. Mně by teda stačilo jaro a ideálně 25°C, ale zrovna loňské léto bylo takové příjemné a moc těch veder na padnutí naštěstí nebylo. Nebo mám ten pocit aspoň.
Plně ti rozumíme, ale jednou ta zima skončí a přijde jaro a pak léto 🙂 Díkybohu nežijeme v zemi věcného ledu a zimy, u mě doma bylo u rodičů v obýváku 14 stupňů 😀 po probuzení.
Také nemám ráda zimu, navíc u nás dnes sněží a fouká, moc se těším na léto a sluníčko 🙂
Chce to brát optimisticky, únor uteče hned a bude březen, navíc pořádná mrazivá zima (po několika letech) aspoň vyhubí škůdce a taky třeba potvory přemnožená klíšťata 😀
Mám úplně stejný názor. Potřebuju Jarooo!
Miluju zimu! Miluju sníh a mráz. Ráda chodím ven a líbí se mi, jak mi sníh křupe pod nohama. A co teprve, když se příroda jen zabalí do mrazivého kabátu a do toho svítí slunce! A když člověk vymrzne, těší se pak o to víc do tepla na čaj.
Ne, není v tom ani kousek ironie, pokud ji tam někdo hledá. Já se vážně netěším na léto, kdy ze mě bude proudem lít pot pokaždé, když teplota vystoupí nad 20°C a ještě po mně polezou zástupy hmyzu.
Chápu, že každý má jiné preference, co se teplotního komfortu týče, ale tyhle hejty na počasí (obzvláště na zimu) mi pijou krev 🙂 Každé roční období a každé počasí má něco do sebe. I to blbé léto.
Nemám ráda ani jeden extrém.. Zimu ani vedro. Taky jsem hodně zimomřivá, ale ruce necítítm téměř nikdy, takže jsem na to už docela zvyklá.
V zimě si na sebe člověk může vzít spoustu oblečení v létě, už není, co sundávat. Ve sněhu se taky dost blbě chodí, takže se člověk zahřeje..
Mě teď daleko víc vadí, že zmizelo hezký jaro a podzim.. Buď je zima nebo vedro, ale já mám přitom nejradši to mezi tim….
[10]: prosím tě, prozraď mi, jak to dělá, že ti není kosa. Já bych zimu taky asi měla ráda, sníh je super, sáňkování a lyžování jakbysmet, atmosféra padajících vloček a rozzářenejch oken večer je peckózní. Ale nic z toho si neužiju, protože je mi tak zima, až je mi z toho blbě a to se oblíkám tak, že už na sebe nic dalšího ani dát nemůžu, bo by se to nevešlo.
Ach, to je tak krásné narazit na člověka, jehož normální tělesná teplota je 35,5 stupňů. Pro doktory je to jen další na mě nepochopitelná věc, co jim nesedí do tabulky. Ale horší je někomu vysvětlovat, že nad 36,5 stupňů už je to teplota.
No vidíš, ty máš teplotu nízkou, já pro změnu proležel Vánoce i Silvestra s 39,3. Taky mám radši léto 🙂 Koupání, výlety, slunění se (případně pokukování po slunících se) 😀 Na zimě mě baví taky asi jen ty Vánoce a Silvestr.
[13]: jéé, nejsem jediná!:D Mě si jednou chtěli nechat v nemocnici, že jsem podchlazená a já marně vysvětlovala, že to je normální, že nad 36 prostě teplotu nemívám běžně:D
[14]: já na Vánoce taky chořela a dokonce jsem i měla opravdové teploty nad 37:D
Mně by zima nevadila, nebýt toho sněhu, který mi jako nevidomé komplikuje orientaci, jak jen se dá. Byla by to včera krásná procházka, kdybych nemusela celou cestu přemýšlet nad tím, co v té kose budu dělat, když se někde zamotám, protože v tu dobu nešel kolem ani jeden člověk. 😀 Ale vedra snáším mnohem hůř, to mám pak v noci problém s usínáním a přes den se ploužím od ničeho k ničemu, a nejsem schopná vymyslet žádnou aktivitu, protože se mi přehřívá i mozek. 😀
Jo a jsem absolutní milovník čaje, který ho pije horký i v létě, takže to je něco, co na zimě absolutně miluju – můžu ho totiž pít po litrech a nikdo se nad tím vůbec nepozastavuje, zatímco v jiných ročních obdobích si lidi ťukají na čelo, co jsem to za blázna, že všude tahám termosku s čajem. 🙂
100% súhlas… už som z toho unavená a teším sa na jar.
[12]: Při té snížené teplotě se těžko radí. Já jsem si zvykla postupným otužováním se. Prostě mi je teď příjemně v mikině při teplotách pod 8°C, je-li tepleji, stačí mi tričko. Po bundě místo mikiny sahám, když teplota klesne pod -5 až -8°C. Dalo se to natrénovat během jediného roku. Neříkám, že chlad necítím, ale chlad venku mi teď díky tomu vyhovuje 🙂
Ts, jenom čtyři měsíce? Ha ha! 21 stupňů? Taková kosa? Ha ha!
To jsi k pravé špatně fungující termoregulaci ani nepřičichla a buď ráda, že je Ti tak hezky teplo!
Loni jsem sundala zimní kabát až někdy během června. Všudypřítomná zima mi začala být v září. Ovšem léto mi nijak nepomohlo, to jsem se prozměnu přehřívala a těžko se mi dělala jakákoliv činnost. Takže mi zbylo normálních pár dnů v roce. Dost nanic.
Když jsem se poněkud vyvztekala, můžu začít s normálním komentářem: obvykle slyším rady – tak se musíš hýbat/musíš přibrat. Samozřejmě že nefunguje ani jedno.
Velice pravděpodobné mi připadá, že termoregulace závisí na činnosti štítné žlázy. Zimomřivost může doprovázet i zvýšenou i sníženou, ale u Tebe by platila spíše ta zvýšená činnost.
Druhá věc je špatné prokrvení periferií, což by se tuším mělo projevovat třeba suchou popraskanou kůží a barvou kůže (prosvítají fialové žilky).
[19]: ouu, tak to ti teda nezávidím:(( Podle doktorů mám štítnou žlázu v poho, ale celej život mám hodně nízkej tlak (90 na 60 je moje norma), takže to prokrvení možná bude souviset s tím.
[20]: Díky za odpověď. Vidíš, nízký tlak mne nenapadl. Taky jsem někde slyšela, že zima je spíš uzavřeným ne moc přátelským lidem, ale to mi na Tebe vůbec nesedí.
Opravdu to není nic moc, poslední čtyři roky jsem v podstatě jenom řešila "přežití v té hrozné kose" a pořád se klepala. Negativní reakce okolí tomu opravdu nepomůžou…
Poslední dobou je to o něco lepší, asi se tady více topí, nebo se mi nějak změnil zdravotní stav, ale stejně je to ještě rozdíl oproti tomu, jak je teplo ostatním.
Od soboty mi bylo najednou podezřele dobře. Až dnes jsem zjistila, že to se začínala hlásit zvýšená teplota!
[21]: já teda taky úplně roztávám, jakmile je venku nad nulou:) tak držím palce, ať se ti to zlepší, jak zimu snáším blbě, tak si umím představit, jak hrozné to pro člověka musí být, hlavně, když to nikdo nechápe
[22]: Jo, teď je zatím pěkně, hlavně když nefouká. I slunce je více.
Díky za podporu, je velice výjimečná!