Miluju květen. A ještě víc miluju, když se takhle vyvede – byla krásná parna (já vím, já vím, horko je hrozné, blabla…ale nééé, horko je boží!:)) a sluníčko a všechno kvete jak bláznivé. Jaro je prostě skvělé.Nedávno jsem si vzpomněla, jak mi nejmenovaná komentátorka na tomto webu tvrdila, že jsem strašně nešťastná a že způsob života, jaký vedu, je hrozný. Jak já bych ji teď ráda pozvala k nám i domů, pohostila něčím dobrým k snědku (v lednici mám vanilkovou zmrzku, mňam) a pověděla jí o svém neštěstí. O tom, jak konečně po dvou letech s Mamutexem ani nevíme, jak vypadá hádka, že se spolu akorát smějeme a tulíme každý večer před usnutím. O tom, že si konečně přivydělávám tím, co mě baví a ani ve své normální práci to nemám vůbec špatné. Taky o tom, jak se cítím dobře, že jsem nebyla nemocná ani nepamatuju, že mám kolem sebe pořád dost lidí, se kterými si rozumím a o tom, že chystám skvělou bitvu, která se doufám vydaří a budu na ni ještě dlouho vzpomínat. Asi jsem s tím už otravná, ale já jsem teď tak neskutečně šťastná!:))
Příští týden s mamuší a ségrou odlétáme na dovolenku (jupijajou, jachacháááá) do Tuniska, k moříčku, pod palmy, na poušť – a hlavně na jiný kontinent! Já ještě nikdy nebyla mimo Evropu a těším se jak malej Jarda na první anál. A jak přijedu, šupky dupky, už tu bude PPčko, které zatím vypadá více než nadějně. Btw. potřebujeme trpoše a skřety ze Železného pasu! Pokud si chcete zabojovat, registrujte se a přijeďte, rádi uvítáme mazáky i začátečníky.
Tak mě napadá – dřív jsem na blog psala strašně moc svých niterných věcí. O tom, jak jsme se rozcházeli a scházeli s Finnem i Mamutexem a o všech mých vztahových peripetiích (a že jich bylo hodně). Ventilovala jsem své deprese i radosti a dneska z toho zbyly takovédle nicneříkající články o tom, jak jsem nyappi, ale vlastně víte o tom, co se ve mě děje prd.
O čem přemýšlím? Nad čím koumám, co mě baví, zajímá? Hernajs firnajs, co bych k tomu pověděla?
Tak tedy…víte, co je to occupy camp? To je takový protest, který se uchytil hlavně v Praze (nevím zda tam jetě pořád trvá) a pak taky tady u nás v Brně na Moraváku. Lidičkové si tam postavili stany a okupují veřejné prostranství, aby tím dali najevo, že se jim něco nelíbí. Co? Naše současná vláda, to, jaké zákony dělá, jak škrtá a bere chudým, aby pak nakradla miliony. Současný systém, kdy se hroutí kapitalismus a místo bank a korporací na to zase doplácejí obyčejní lidé. A tak by se dalo pokračovat. Jestli chcete, připojte se taky, postavte svůj stan a protestujte. My tam na jednu noc s Mamutem byli také a věřte, že spát vprostřed města je vážně zajímavý zážitek.
Představte si, že spíte, spíte a najednou z ničeho nic slyšíte bandu opilců zpívat Kryla. Usnete a vzápětí vás probudí jak někdo vedle vašeho stanu hraje na tahací harmoniku. A pak ráno, ty kroky zástupů lidí, jdoucích do práce a taky šaliny a sirény a auta. Člověk by nevěřil, kolik má město zvuků! A jak okna bytu filtrují vše, co se děje kolem. Vážně to stojí za to si to vyzkoušet. (Jen tak pod čarou pro šťouraly – ne, není to zákonné, ale je to ošetřeno způsobem, že na stanech je připíchnuta petice a tím se stávají petičními stany, které mohou stát kdykoli a kdekoli.)
Jinak jsem si taky koupila novou Enigmu speciál o roce 2012 a je to vážně zajímavé čtivo. Ne, nejsem fanatik, co čeká apokalypsu, spíše se mi líbí, jak tam rozebírají různé teorie a jeden článek bych ráda využila pro základ zajímavého článku sem na web. Taky mě dostaly články o různých sektách a jejich přípravách na soudný den. Věřím na víly a skřítky a anděly a na další věci, ale kdyby mi někdo nabulíkoval, že jsem ufon v lidském těle a že když se zabiju, odveze mě mateřská loď do domovské galaxie, asi by se se zlou potázal. Inu jsou lidé, co jsou ochotni věřit čemukoli, jen aby unikli všedním starostem a jsou ochotni pro tu víru i zemřít. Nemám ráda fanatismus.
Juj, nějak jsem se nakonec rozepsala. Asi začnu své vnitřní pochody rozebírat zase častěji, člověl si krásně třídí myšlenky. Akorát není času nazbyt. Musím zase běžet za milionem povinností, které jsem si naložila a teď je přehazuju vidlema.
Btw. ještě mě napadlo něco k článku o reklamě na blogu. Vymyslela jsem kompromis. Max dva články za měsíc, toť kompromis číslo jedna. A pak taky to, že až vydělám minimální částku pro výběr, s reklamami na blogu bude utrum. Inu, nechci si odehnat čtenáře tím, že je budu štvát něčím, co číst nechtějí. Aby se vám tu líbilo je má starost číslo jedna a to, jestli mi z toho taky něco kápne je podružné. Blog dělám hlavně proto, že mě baví a těší a koruny navíc jsou jen příjemným materiálním bonusem za odvedenou práci.
Nyní se loučím a doufám, že brzy bude víc času dát dokopy něco zajímavějšího, než mé výkecy:) Užívejte května, brzy skončí!:)) L.
pekny clanok tiez mam rada teplo 😀 zahlasovala by si za mna volam sa Sisusik rada oplatím http://kajush-t.blog.cz/1205/3-kolo-sutaze
[1]: tak to já tedy rád teplo moc nemám. Jsem rád že teď slyším z venku dopadat kapky na okno. Ale zítra se mi zase skřivý úsměv protože zas bude okolo pěta dvaceti stupňů venku. To zas bude venku hele 🙂 )
Ne. Horko je hnus. To není názor, to je prostě fakt. Pohodlná teplota končí tak u těch 20, přičemž ideál je 15. V noci tak maximálně 5. Květen byl fajn, dokud bylo fajn počasí, to, co je teď, mi moc připomíná Merkur, ne Zemi.
Ne, zkoušet spát uprostřed města nebudu. Musel bych si vzít zbraň a zabít každého, kdo mě probudí. Kolik má město zvuků vím i bez toho. Jsem ale poměrně citlivý na svůj spánek, i proto nesnášim vedro. Klid a chlad…nad to není.
Njn, lidi uvěří hodně blbostem. Tahle teda ale je…
Ále, že by tu přece jen někoho trápilo svědomí ohledně reklamy? 😀
Hele, k té poslední, mohla bys napsat normální článek o elektronické cigaretě, kouření obecně, jestli chceš. Chtěl jsem Ti tam komentovat. 😀
[3]: Každý máme teplo a zimu nastavené jinak. U mě zima končí na 25 stupních. Když jsem doma, mám totiž nějak divně pokoj, večer je tam minimálně 35 … to si pak člověk zvyká na jiné teploty.
Užij si dovolenou. Já bych do letadla asi nikdy nesedla. No, uvidíme 🙂
Letnice letos připadají na 27.5.
[3]: v noci pět? Probohy, zkoušel jsi někdy spát v 5ti stupních ve spacáku pod širákem? Kosa jak prase, brr. Jen ať jsou třicítky a v noci příjemnejch 15 :))
Tunisko je nádherné, užij si to tam 🙂
Horko? Pokud člověk sám sebe přesvědčí, že ho miluje, tak je to docela snesitelné.
Jen ať prší. Je sucho. A loni bylo taky sucho. A to dusno, že člověk ani dýchat nemůže.
[4]: …si nedělej srandu hele jako… a kolik stupňů musíš snášet ve dne jako teda ? : ) )
[6]: Pět ? … No to ne hele. To ne.
[8]: Je pravda že pro studenty magie existuje možnost vnést do těla chlad díky univerzálnímu živlu vody 🙂 Takže tak se člověk ochladí i v horku.
Já jsem zjistila, že jsem na vedro imunní, sluníčko snáším víc než dobře. To tak jednou v anglině se ptala učitelka, jestli jsou i v naší republice taková vedra, že se rozpouští i asfaltové silnice. Rozesmála jsem se a řekla, že takové extrémy tady nehrozí. Všichni na mě vyjeveně koukali a vrtěli hlavama a prozradili mi, že to je tady každé léto a že je to úmorné. What???? Vedra?? To jako fakt?? 😀 Ne, není vedro, je tám krásně a klidně by mohlo být i tepleji ^^
Já mám ráda tak začátek jara, duben, možná začátek května. 🙂 Venku je tak těch 20-25, nemusím se už balit do kabátu a vysokých bot, můžu jít ven v balerínách, tričku a hodit na sebe lehčí bundu. Když je venku pětatřicet v létě a je mi vedro i v plavkách, tak už je to dost šílený. 🙂
to ti přeji, že jsi tak štastná 😀
taky bych to teď brala
jo 2012 je zajímavé téma, mám o něm na blogu článek