Často se mě lidi ptají, proč kouřím? A jaktože můžu pracovat s vílami a anděly, kteří tohle nesnášejí? Ohledně kouření vlastně existuje spousta otázek a já se je rozhodla zpracovat do takového kuřáckého dotazníku:)
Proč jsi začal/a kouřit?
Tak u mě to začalo v osmnácti letech, kdy jsem přestávala brát antidepresiva. Čím menší dávky léků jsem měla, tím víc jsem pokukovala po kamarádech s cigaretou a dostávala pro nekuřáka velmi zvláštní chuť si zapálit. A tak jsem si jednoho dnes koupila krabičku a zapalovač a tím to začalo. Od té doby kouřím až dodnes:)
Proč kouříš?
Hodně lidí tohle nechápe – proč to děláš, když ti to ničí zdraví? Možná ničí, možná ne, ale každopádně díky nikotinu zvládám své maniodepresivní výkyvy. Ty se mi po roce kouření snížily jen na nepatrné změny nálad, což je lepší výsledek, než jaký mi dala antidepresiva. I na nich jsem totiž byla schopná během minuty změnit náladu ze smíchu na usedavý pláč, z manické aktivity na depresivní letargii.
A pak taky kouřím proto, že je to fajn. Uklidním se, míjí mě na těch pár minut každodenní shon a kvalt, prostě sedím, vyfukuju dým a přemýšlím. U cigarety mě napadají povídky, básně i články. S kámoši se taky dobře povídá u zapalené cigaretky a horkého čaje nebo sklenky vína, krýglu piva či sklenice kofoly.
Jak vnímáš škodlivost cigaret na tvé zdraví?
Vůbec ne nebo jen minimálně. Už před tím, než jsem začala kouřit jsem měla dost silné astma, které se paradoxně po kouření upravilo na snesitelnou míru. Potíže s dechem tedy sice stále jsou, ale záchvaty mě už nepotkal skoro dva roky. Jiné účinky jsem zatím nezaznamenala:)
Co říkáš na boj proti kuřákům?
Jsem na něj vyloženě alergická. V jedné cigaretě je tak maličké množství CO, dehtu nebo dalších hnusů, že to nekuřák nemůže pocítit, pokud mu denně několik desítek kuřáků nefouká kouř přímo do obličeje. Zeptejte se v nejbližší továrně, kolik vyprodukuje do vzduchu CO apod. a věřím, že hned vám budou cigarety milejší než vzduch na vaší vlastní zahrádce. Prostě je to takový hon na čarodějnice, kuřák, který pokud má v hlavě mozek nikomu neubližuje. Já sama než si někde venku zapálím, podívám se, jestli někde není maminka s kočárkem nebo malé děti, nedopalky zásadně házím do koše nebo kanálu, pouze pokud v blízkosti není, musím to se sebezapřením starého skauta hodit na zem.
Jsem proti omezování svobody jedince – tedy proti tomu, aby všechny hospody, bary a restaurace byly nekuřácké. Můj kámoš měl bar a kdyby si ve vlastním podniku nemohl vykouřit své tři krabičky denně, asi by se zbláznil. Nemluvě o tom, že pokud to nějaký ťulpas schválí, většina hospod, kam chodí kuřáci, se změní na soukromé kluby a jejich účetnictví, hygienické i další normy budou mnohem hůře kontrolovatelné a zákonodárci záhy spláčou nad výdělkem. V Anglii prý klesla návštěvnost hospod nehorázným způsobem a lidé místo v knajpě sedí s lahváči na lavičkách, aby si mohli zapálit.
Podle mě by prostě stačilo, aby lidé byli ohleduplnější – jak kuřáci, tak nekuřáci. Jenomže na lidskou slušnost by neměli být paragrafy;)
Co říká na kouření tvé okolí? A víly a andílci?
Rodiče si zvykli, jsem dospělá takže to tolerují. Dokonce už si před nimi klidně můžu zapálit, ani jednomu to nevadí. Ségra brble, že já a Finn smrdíme, ale pak stejně jde s náma do hospody nebo kecat na balkón, kde bafáme, takže to taky nijak neprožívá. No a protože většina mých přátel kouří, tak jsou spíš spokojení, protože máme společný cíl – najít pěkné místo, kde si v klidu zakouříme:)
A jak je to s jemnohmotnými, kteří jsou na návykové látky přímo alergičtí? Uzavřeli jsme dohodu (díky ti Aytrinko:)) – já budu kouřit a budu to dělat s radostí a potěšením, bez výčitek. A oni mi to budou tolerovat. A pokud jednoho dne budu chtít přestat, pomůžou mi. Zatím ale nechci a tak si jdu v klidu zapálit ven do parku:)
Na závěr tohoto dotazníku bych vám chtěla vřele doporučit, myslím, že minulé nebo předminulé číslo časopisu Nový prostor, kde se tématice kouření věnovali na pěti stránkách. A že to bylo zajímavé počtení:) A taky bych chtěla vzkázat vám všem, ať jste k sobě tolerantní, ať už kouříte nebo ne. Poodejít pár kroků nikoho nezabije a slušně se zeptat, zda ostatním nevadí dým taky není na škodu.
PS: Víte, že nápisy na krabičkách škodí více, než samotné splodiny v tabáku? Když si totiž denně čtete „kouření může zabíjet“ nebo „kouření způsobuje rakovinu“ vaše tělo si to nakonec vsugeruje. Dokonce i když to vnímáte podvědomě, vaše tělo si sugeruje myšlenku na rakovinu a vy máte větší šanci ji dostat. Nápisy na krabičkách k ničemu jinému totiž nejsou – když už si ji jdete do obchodu koupit, tak asi víte, že to škodí a jen těžko krabičku vrátíte prodavačce s tím, že už to nechcete, protože to škodí zdraví;) Proto doporučuju se na nápisy vůbec nedívat nebo si je v hlavě obracet. Sugesce je totiž pěkná svině;)
Já osobně nekouřím a kvůli mým spolužákům jsem si všechny kuřáky zprotivila…ale pak, když jsem seděla s jinýma lidma na dovolené a oni si zapálili…ani mi to tak nevadilo…ano, stále je tam ten smrad…no…ale jinak to mohu tolerovat…ale jak říkám, naše dětska mi to opravdu nehorázně zprotivili…:-(
no vesmes souhlas, ja taky kourim, ale v zadnym extra velkym mnozstvi, takze co se skodlivosti tyce bych na tom byla jeste mozna i lip nez nekuraci z velkomest..je to pro me taky urcitej relax…ovsem s jednou veci souhlasit nemuzu a to je ta, ze neverim tomu, ze kdyz budu verit tomu, ze mi to nic neudela, tak mi to poravdu nic nedela…vim, ze mi asi odpovis neco jako ze psychika je vsemocna a s ovladnutim sve mysli dokazes vsechno, ale v nekterych pripadech to nejde…no i kdyby to pravda byla, myslim, ze svoum mysl tak dokonale ovlada jen malokdo…
Já nemám rád koření čehokoliv od cigaret přes vodní dýmky až po trávu. Já k tomu jednoduše nemám důvod. Taky bych se styděl oslovit nějakou dívku při vědomí, že ze mě táhne smrad. Kamarády jednoduše prosim, ať kouř vyfukují pokud možno mimo mě a snaží se to tolerovat. Kouření ale beru jako nepochopitelný fenomén už mnoha staletí. Znám jen jediný logický důvod kouření a tím připadem jsi právě ty 🙂 Ostatní kouří prostě z nudy, frajeřiny, chtěli to zkusit a už jde těžko přestat nebo mě nejvíc dostal důvod mé kamarádky, které je 17 a začíná kouřit, protože jí to příjde elegantní…
Nikomu za kouření nenadávám, ale neodpustím si slabé narážky…"Když nemáš peníze, tak tolik nekuř" a podobně.
Elysia: jasně že to není stoprocentní;) to určitě ne, ale psychika tvoří obrovskou část problémů kuřáků – víš jak mi to došlo? podle statistik. na kouření dřív umíralo mnohem míň lidí a přitom jich kouřilo víc a péče lékařů nebyla tak dokonalá. A pak mě to trklo – můžou za to krabičky;) Takže ne že to bude úplně v poho, ale rozhodně ti to pomůže zmírnit následky;)
Co k tomu dodat.. Kouřím a moc o tom nepřemýšlím. Ve společnosti nekuřáků to pochopitelně omezuji, ale jinak beru cigarety jako samozřejmou součást svýho dne. Jinak co se týče těch nápisů na krabičkách, tak nevim nevim, no.. Podle mě to nijak významný vliv na lidi nemá. Neznám nikoho, kdo by těm nápisům věnoval nějakou zvláštní pozornost, většina kuřáků co znám to bere spíš tak, jakože "mně se nic takového stát nemůže". Ale nevím no, nikdy mě nenapadlo o těch nápisech nějak víc přemýšlet..:-)
Jusa: pozornost na to dávat nemusí, podvědomí bohatě stačí
Tak v podvědomí to má podle mě od mala každý.. Nápisy nenápisy, odjakživa do dětí maminky a učitelky hustí, že kouření je škodlivé, jsou toho plné nejrůznější knížky pro děti, cigáro je v podstatě atributem záporných postav z příběhů pro děti atd atd.. Drtivá většina těch, co začínají kouřit, vědomě i podvědomě ví, že je to špatné a škodlivé a nějaké nápisy s tím moc nenadělají.
Aspoň že u tebe je ten pozitivní aspekt, že jsi zjistila, že to pomáhá tvé psychické stránce.
Já jsem nekouřím a ani nemám ráda, když někdo kouří v mé blízkosti, ten smrad se mi protiví. Ta zdravotní stránka mě tolik netrápí, stejně jednou musím umřít, tak proč si dělat starosti, jestli to bude o pár let dřív nebo pzději, ale rozhodně bych nechtěla utrácet za to tolik peněz, které můžu využít líp, a k tomu ještě mít oblečení a vlasy zasmraděné kouřem.
*Já nekouřím tam mělo být… původně jsem asi chtěla napsat, že jsem nikdy nekouřila, a pak jsem to jedno slovo zapomněla smazat 😛
Asi máš pravdu…je někdy dobré podívat se na kouření z druhé strany. Ale bohužel, všichni kuřáci nejsou rozhodně ohleduplní, stejně jako nekuřáci. Alespoň už mám odpověď na otázku, proč někteří lidé kouří:-) Na druhou stranu, jsem přesdvědčená, že kdyby moje babička nekouřila, nezemřela by mladá a dožila by se mě. Teď akorát všichni říkají, jak kreslím stejným stylem jako ona, jak by byla šťastná, že chodím zrovna na tu školu, na kterou chodím, jak by na mě ráda šila šatičky…jenomže já to nikdy nepoznám, protože kouřila moc a navíc nepravidelně. Mimochodem, můj děda už kouřil před svatbou, je mu přes sedmdesát a pořád vtipkuje a chová se jako mladík…a doktor ho dokonce i pochválil za ideální hladinu cholesteroluXD Tak kde je pravda…nejspíš záleží i na způsobu kouření a člověku. Jenomže lidem můžeš vtloukat do hlavy ohleduplnost a bude to k ničemu.