Bylo nebylo, Lúmennka měla jet tento víkend s tátou, ségrou, kamarádkou a miláčkem na chatu. Ale kamarádka dostala zaracha a ségra pro změnu teplotu, takže plán na dračákový víkend, protknutý vycházkami do lesa padl. Ale takhle v sobotu odpoledne mě nějak ovanul smogovatý vzduch a já zatoužila vyrazit do přírody. A tak jsme s Finnem narychlo sbalili věci, dali vědět tátovi a nasedli na vlak.
Dojeli jsme na chatu, lenošili jsme na zahradě a táta se vyrazil osvěžit na pivo do hospody. A pak – telefon. Kromě tátova hlasu se ozývá mňoukání, mezi kterým zaslechnu slova: „Zrzavé kotě, chceš ho?“ A protože už máme u známých domluvené kotě, které si máme vyzvednout v srpnu, až vyroste, řekla jsem, že to nejde! „Když ho nechceš, tak ho asi budou muset utopit, lidi co ho chtěli ho nakonec odmítli…*mňauuuu,mňauuu*.“
Mohla jsem říct ne? No jasně, že nemohla. A tak mi za hodinu ležel v náručí zrzavý mourovatý kocourek. Tedy teď už to není nějaký kocourek, je to Tobiášek:) Nejvetší legrace ale na tom je, že kdybychom ten den na chatu nejeli, táta si kotě nevezme, ani mi nebude volat. Být dva dny v jedné budově s kočkou by pro něj bylo děsivé (kdo neznáte mého otce nevíte o čem mluvím:) ). Takže moje záhadné vnuknutí „jeď na chatu, hned teď “ se nakonec ukázalo jako malý zázrak a Tobias místo v potoce skončil u nás doma.
A co s tím kotětem od známých? No co, tak budeme mít nová koťata dvě – čímž se dostaneme na číslo čtyři kočky jeden byt. Zdá se vám to divné? Kdo neznáte moji mámu, nikdy nepochopíte:)
Btw.: Až budou fotky, hned je sem hodím, nebojte;)
A ještě jedno mimochodem – tímto článkem tak trochu ospravedlňuji i to, že tu celý víkend nic nepřibylo. Snad je mi odpuštěno:)
Jméno má po Tobiasovi Sammetovi? 🙂
Taky chci kotě 🙂
😀 kdyby ti to nahodou nestacilo, tak budem mit taky kotata na rozdavani:D nebo kdokoli jinej by mel zajem a je ze sternberka (olomouce) a okoli a hodne moc by chtel dostane klidne jedno plus jedno jako bonus:D
Elysia: nestraš
Estel: chytrááá holka:D (a mimochodem taky podle něj zpívá – celou noc, power metalového "mňaaaaau" už mám plné zuby:D)
Lúmenn … jak se říká "Nic není náhoda". Zřejmě to tak mělo být :o)
Teda….náhoda, náhoda…. já chci taky náhodu 😀
Ne, moc ti to přeju…kocourek…no teda…počky, ale ty máš dvě kočky, že jo? No…pak budete mít 4 kočky…no teda..paráda… 😀
My máme 2 kočky, 3 psy a morče….a jsem ráda, že mě s tím rodiče nevyhodí z domu..i když ten třetí pes je babičky… 😀
Každopádně gratuluji k novému přírůstku 🙂
gratuluju k přírůstku 🙂
Je to do tebe opravdu hezké. Do teď mám trochu za zlé tátovi, že než aby vzal kotě z útulku, koupil od nějaké ženksé britského bílého kocourka za 500. Jenže takový čistokrevný brit má určitě víc šancí na novou rodinu, než kotě z útulku.
Nehorázně mě dokáže naštvat přístup "Když ho nechceš, budu ho muset utopit" Tohle je svinstvo. A ještě jednou děkuju, že existuje i dobrá duše, která se radši bude dalších deset let starat o další protivnou kočku 🙂 než aby ji nechala utopit lidmi…
Sirius: všechny tři naše kočky jsou takové ty micky z vesnice, které by nejspíš nikdo nechtěl a akorát by se toulali (v tom lepším případě, v tom horším by je utopili:( ) a možná proto jsou tak vděčné že jsou u nás:) Jsou to naše zlatíčka:) Ale naše čtvrté kotě bude čistokrevná mayská mývalí, takže trochu porušíme tradici:)
To je hezký 🙂 Kočky mám taky ráda, ale můj táta je absolutně nesnáší, takže nějakou si budu moci pořídit snad až někdy ve vlastním bydlení.
Vzpomínám na časy, kdy má kamarádka a její rodina měli doma 9 koček, to bylo zábavy:DAle postupne se nejake kotě zatoulalo či se rozdala a až jsou jen 3..
Náš první králík byl odkoupený od cikánů za 150 korun, protože sestra u sebe víc neměla. Poté jsme se od října do prosince starali v panelákové prádelně o kočku, následovalo kosí mládě. Tvoje rozhodnutí úplně chápu, i když je ten, kdo nosí zvířata k nám domů, moje sestra.
Těm jejich očkám se prostě nedá říct ne 🙂
jaká "kamarádka"? mám jméno, ne? 😀
Mimochodem, ani ses s Tobim nepochlubila 😛 Těším se na čtvrtek, až ho uvidím 🙂
jo, u nás je další úsek povídky, tak koukni 😛
Liz: no joo, ale napíšu Liz (Ela, Elis, Notorik…) a nikdo nebude vědět v jakém jsi příbuzenském poměru k mé osobě a vůbec-co jsi zač:P
Máš se. Já bych chtěla taky kočku-aspon jednu. Ale naši nepovolí-a to jsme v domě se zahradou =(
Miláčku, kdy už chceš zacházet do dračákové roviny, tak by si moje alter ego přálo, abys ho oslovovala jeho jménem – a to jest NORIK, nikoliv NOTORIK!!! 😀
a příště můžeš pěkně napsat:
"Měli jsme s mou milovanou Liz
( http://www.hp-loupfer.blog.cz, Finnem a sistr namířeno na chatu…."
kapišto? 😛
Liz: okeeeeej;)