Když mi bylo asi osm, zjistila jsem, že pořádně nedohlédnu na tabuli. Odměnou za sdělení této informace rodičům a učitelům byl fakt, že jsem byla přesazena do první lavice (což je v nějaké třetí třídě docela potupa, tam přece sedí jen šprti!) a také ne zrovna příjemná návštěva očního lékaře, který vynesl verdikt: brýle.Začalo to na jedné či dvou dioptriích a já si brýle nasazovala jen občas ve škole, ale časem se zrak začal ještě více zhoršovat, až jsem si jednoho dne v sedmé třídě brýle nasadila natrvalo. Čtyři dioptrie. Pro člověka se zdravým zrakem je to nějaké abstraktní číslo, ale ten, kdo sám brýle nosí ví, jak moc takový zrakový handicap znepříjemňuje život.
Nikdy jsem se s brýlemi nesmířila. Přišla jsem si v nich hrozně ošklivá, že vypadám jako šprtka jsem si nevsugerovala do hlavy sama, ale nalili to tam mí drazí spolužáci z víceletého gymnázia, kam jsem v osmé třídě začala chodit. Je to zvláštní, že se vám gymnazisti, prý elita národa, smějí, že máte brýle a dobré známky. Ale je to tak.
Možná proto jsem k brýlím získala neskutečný odpor. Nenáviděla jsem každé ráno, kdy jsem si ty obludné obroučky musela nasadit na obličej a stát se zrůdou. Ale stále bylo lepší vypadat jako sůva, než nevidět.
Je těžké si představit, jak vnímá svět člověk postižený krátkozrakostí. Ale když jsem neměla brýle, obličeje lidí se pro mě po prá metrech stávaly jen směsicí barevných fleků, nemohla jsem si pořádně číst bez toho, abych měla knížku přilepenou u nosu a svět se slil v jedno šmouhovaté cosi, z čehož člověk odtušil nebe a domy a auta a lidi, ale bez jasných kontur, nezřetelné, nedostupné.
Díky všem bohům jeden chytrý pán z Česka, shodou okolností z mého rodné Prostějova, vymyslel věc, kterou nazváme kontaktní čočky. Moji spásu a záchranu. Ve třinácti se z „ošklivky Betty“ stala najednou docela hezká slečna, kterou nehyzdily obroučky a s tím, jak jsem se vyrovnala s handicapem, stouplo i mé pubertální sebevědomí.
Čočky jsou skvělé – a nejde jen o vzhled. Nosit brýle nemůžete pořád a výlet na koupaliště se náhle stane směsicí barevných fleků, místo hezkého letního dne, protože vaše asistenční sklíčka odložíte na deku. Nebo dřevárny – jeďte si do lesa, kde se lidi křešou klacky po hlavě, se sklem na obličeji. Viděla jsem úrazy brejlovců a jen zázrakem žádný z nich nekončil slepeckou holí.
Ale i úžasné čočky mají svá úskalí, zvlášť bavíme-li se o dřevárnách a stanovačkách. Když ráno vstanete doma, ve svém pohodlném bytě s koupelnou, zrcadlem a teplou vodou, není nic snazšího, než si umýt ruce a nasadit si čočky, večer rituál zopakujete a vše je v pořádku. S hygienou v lese je to horší a hrabat se potmě, bez baterky a (co si budeme nalhávat) lehce pod parou špinavýma prackama v očích, to je dobrý začátek tak akorát pro zánět rohovky. A ano, ten jsem taky měla, shodou okolností právě na bitvě.
Jenomže co chcete dělat, když bez těch malých hydrogelových srandiček v oku vidíte úplný kulový a ze skleněných destiček v kovových obroučkách máte panické stavy, jen se na ně podíváte? Nejde si tyhle kompenzační pomůcky lehce vyhodit ze života a říct si, ono se to nějak zmákne. Čtyři dioptrie jsou sakra hodně.
Nejvíc si to, jak moc nevidím, uvědomuju v noci. Přes den čočky nebo výjimečně brýle a svět je jak má být, ostré kontury, jasné tvary. Ale pak přijde večer a i když nechci, těsně před usnutím si svoje úžasné zázračné čočky musím vytáhnout z očí. Svět se najednou změní – a změní se o to víc, když zhasnu světlo. Kde byl stůl, je podivný bílý flek…není to umrlčí rakev? A co ta černá věc, co leží vprostřed pokoje, ježkovy oči, že to je chomáč vlasů? A hele, na skříni se krčí nějaká podivná přízračná postava. Blik. Lampička osvětlí pokoj a odhalí ponožky a krosnu. Noc co noc.
Proto jsem až do nedávna spala u rozsvícené lampy celou noc – když pořádně nevidím, moje představivost pracuje na plné obrátky a čaruje z temných fleků pohybující se stíny.
Jednou jsem si koupila čočky, které se nosí třicet dní v kuse a nevytahují se – to vám byla paráda! Najednou odnikud nelezla strašila, svět byl jasný a ostrý i potmě. Žádné drbání se v oku každé ráno, žádné noční děsy. Ale i třicetidenní čočky nejsou řešením navždy, za a jsou hodně drahé a za b jejich nošením oko trpí.
Ovšem žijeme v jedenadvacátém století. A to přináší spoustu možností. Jednou z nich je laserová operace očí. Už žádné brýle, žádné kompenzační pomůcky. Zrušení handicapu během několika minut. Můj sen už dlouhé roky – jenomže sen za zhruba třicet tisíc.
Když jsem na jaře vyhrála v Pekelné výzvě, měla jsem najednou spoustu peněz a za ně bych si tenhle sen mohla bez probléml splnit. Ale to bych neměla řidičák ani eshop. Sen musel počkat. Až do dnešních dnů.
Na internetu jsem našla nabídku, kde ostravská klinika poskytuje 50% slevu na zákrok a najednou se děsuplná částka smrskla na docela snesitelných 18 000 Kč. Milovaná maminečka mi půjčila peníze a pro mě to znamená, že
budu vidět!!!
Poprvé po více než patnácti letech se budu moct podívat na svět kolem sebe svýma vlastníma očima, každé ráno, každou noc, pokaždé, když otevřu oči, uvidím jasně a ostře!
Za týden jdu na předoperační vyšetření, které snad dobře dopadne a pak mě od vysněného zraku bude dělit jen pár týdnů do zákroku. Bojím se, to víte, že jo, ta operace je docela děsivá a rekonvalescence ne úplně příjemná, ale všechno jsem to ochotná podstoupit za to, že konečně uvidím jako všichni ostatní.
O postupu budu samozřejmě informovat a operaci zreportuju tak, jako byste tam byli sami:) Juchuchů, Lumítko je velice velice šťastné:)
Také mám 4 dioptrie, takže vím moc dobře, jak je to nepříjemné. Tak hodně štěstí při zákroku, doufám, že pak napíšeš, jak to dopadlo! 🙂
Nastuduj si detaily, je víc metod zákroku, kdysi jsem o tom něco četl. Osobně mě to neláká. Mám brýle od první třídy a nikdy mi nevadily, jsem na ně adaptovaný na 100 %. Při míčových hrách nebo skoku přes bednu to býval problém, ale mimo povinný tělocvik jsem žádné takové aktivity neměl. Vzhledově bych si taky moc nepomohl, tak je mi to jedno. Jedna spolužačka například vypadala o dost líp ve svých světle modrých brýlích, než když si pořídila čočky.
Přeju hodně štěstí. Je krásné, že se kvůli splnění snu člověk nemusí dřít, ale někdy mu štěstí udělá radost a hodí mu příležitost do klína – pak je, pravda, jen na tom člověku, jestli se toho chopí. Budu ti držet palce, ať všechno dobře dopadne. 🙂
Být na tvém místě,tak jsem štastná jako blecha,ale já mám zdravé oči,takže ti jen chci napsat,že se máš,že budeš znovu normálně vidět 🙂
Lúmennko, přeju hodně štěstí a doktorům hodně úspěchu. Budeš vidět jako kočka, jako orel, jako drak 🙂 Každopádně velice nemilé by bylo, kdyby místo chirurgickýho laseru použili laser na řezání šrotu 😀 To by z Lúmennky zbyla jen hromádka prachu 🙂
Já mám půl dioptrie, brejle nosím jen do školy, abych viděl na tabuli a podobně a díky tomu mám pořád půl. Na All-is-magic blogu jsem se dočet, že když někdo nosí brejle pořád, tak oči jakoby zleniví a člověk musí furt přecházet na silnější a silnější. Kdo nosí silný brejle, musí si pořizovat silnější tak jako tak, protože když je nenosí, oči se mu přetěžujou a když je nosí tak zleniví. Ale když ty svoje nosím jen někdy, tak zůstávám u 0,5. Jestli to někdo čet, nebo ty, Adri, jestli zrovna můj koment čteš, kdyžtak mě opravte, ale takhle jsem to, co jsme přečet, pochopil a zní to i logicky.
Taktéž přeji hodně štěstíčka, osobně nosím brýle od třetího ročníku na gymnáziu, prve -1,5 teď už -3 dioptrie; takže taktéž krátkozrakost. K mému údivu jsem si však poprvé svůj problém s viděním neuvědomila tři roky a pak to bylo taktéž nějakou dobu, než jsem si vlastně přiznala, že špatně vidím i přes brýle. Což se zdá každému zvláštní, zvlášť proto, že dle doktorky jsem viděla jen na 40%, ovšem když se někdo na zrak příliš nespoléhá, tak to pak takto dopadá (otec s jeho obvyklým humorem pronesl, že bych si všimla, že jsem "slepá jak patrona" jen v případě, že bych "s bílou hůlkou zakopla o slepeckého psa").
Ať se zákrok povede! 🙂
Tak gratulace. Osobně bych do něčeho nešel kvůli slevě, ale vybral bych si co možná nejlepší pracoviště s nejlepšími referencemi v republice. Ačkoliv je to asi hloupá úvaha a všude by měli pomoct na stejný úrovni. Ale přeci jenom, na tuhle operaci by měl člověk jít jen jednou za život…
Díky všem bohům za mé 0,000 nic dioptrie.:D Na reportáž se těším, z takovejch operací se vypráví nejděsivější zážitky, jak vidíš, že ti řežou oko… Uáá, do toho bych asi nešla.:D
Tak přeji aby to dopadlo úspěšně, rozhodně nechci strašit, ale mám v rodině případ, kdy… No a už straším 😀
Také mi hned na mysli vyvstalo toto video: http://www.youtube.com/watch?v=-fSj6LxsZes
[8]: Tak tohohle bych se docela bála taky. Nechci být za škarohlída teda, nicméně peníze jsou v otázkách operací a jiných zákroků souvisejících s mým zdravým to poslední, co bych řešila. Razantní slevy jsou mi většinou podezřelé. Co si budeme namlouvat i zdravotnictví je docela byznys.
Super! Také mám silnou krátkozrakost, ale nevadí mi brýle ani je nepovažuju za něco nehezkého. Spíš mi vadí různé věci okolo: nutnost být na ně opatrná, nemožnost dělat s nimi např. některé sporty, pořizovat si nové je hodně drahé… Bylo by fajn nebýt na nich závislá – mít tu vadu aspoň menší, tak abych byla schopná se obejít i bez nich… Na operaci bych ty peníze dohromady dala, kdybych chtěla, ale nemám k tomu odvahu.
Narychlo som pozrel par skúseností ľudí a výsledky sú dobré. Osobne by som nemal odvahu ist na operaciu, tak si liečim oči pozeranim do slnka ( http://karolinaloskotova.blog.cz/rubrika/lecivy-potencial-slunce ) je to možno blábol, neviem že by to nejak pomáhalo, po pozeraní do slnka dochádza dočasne k zhoršeniu zraku a potom sa zrak obnoví. Pozerám do slnka už 2 roky a vidím dobre, (ale nie lepšie ako predtým) prečítam aj zloženie na Termixe.
Pridávam jeden komentár ktorý by ťa mohol zaujať.
Zdravím nadšencov laserovej operácie, držím palce každému ktorý sa rozhodol pre zákrok. Z osobnej skúsenosti však odporúčam triezvosť a rozhľad, pokiaľ okuliare alebo šošovky Vám strpčujú život, nieje čo riešiť, ale len kvôli estetickej vade prípadne nepohodliu s ich nosením odporúčam preštudovať niektoré stránky na internete. Každá operácia oka laserom je vskutku rovnaká, rozdiel je len v príprave, t.j. odstránení epitelu oka, niektoré sú šetrnejšie, niektoré sú bolestivejšie, ale vskutku epitel či už ho odstránia celkovo alebo len odhrnú, neskôr ako odumreté tkanivo zmizne a narastie nové. Čo žiadna klinika nedáva do pozornosti je BOWMANová membrána, ktorá sa pri operácii zničí a už nikdy sa neobnoví, membrána slúži na spevnenie a ako udržovateľ formy rohovky, presne kvôli tejto membráne neexistujú klinické štúdie že po 20-30 rokoch čo sa bude diať s okom, ktoré starne a tvrdne. Každá operácia s laserom má 100% úspešnosť, nakoľko vadu oka odstráni, no nikto sa nezaoberá vedľajšími účinkami ako je strata sĺz, t.j. suché oči, ktoré sú po operácii bežné a ustupujú počas niekoľkých dní, týždňov, mesiacov, avšak v 10-15% zostáva chronické! Viete si predstaviť celý život s kvapkami vo vrecku -kabelke, rána s nemožnosťou otvoriť oči lebo máte pocit že viečka sú prilepené k oku??? Hej človek si povie 10-15%, to je málo, no keď ľudia podávajú lotto kde má šancu k výhre 1- 64.000.000, tak si povedia môže to výjsť, tak pri pomere 1-6 je tá pravdepodobnosť oveľa vyššia a neriskujete pár drobných ale svoj život v podobe aký ho máte! Ale to som trocha odbehol od témy, ďalšie nežiaduce vedľajšie účinky sú nočné videnie, šeroslepota, svetožiara okolo svetiel atď. Nikto vám nezaručí odstránenie dioptrií na nulu, vždy tam zostane nejaká zostatková dioptria, ktorá sa časom môže zhoršovať, jasné máte doživotnú záruku na bezplatnú korigáciu, ale ste na to pripravený, bude firma aj o dobrých pár rokov existovať, ďalšia operácia vo vyššom veku prináša nové a nové komplikácie…. Každá klinika je super vybavená špičkovými prístrojmi, príjemným prostredím a personálom, no jasné veď je to biznis ako každý iný, a marketing funguje. V USA robia korekcie s laserom aj optici a nie vyštudovaný oftalmológovia a peniaze sa sypú. Tak ako aj pacienti s komplikáciami, FDA odporúča dať sa operovať s očným chirurgom ktorý má na konte minimálne 700 až 1000 zákrokov, až po toľkých zákrokoch má skúsenosti s možnými komplikáciami, veď keby prišlo k nečakaným udalostiam počas zákroku, tak vám zabezpečia prevoz do nemocnice a padla, podľa zmluvy ste brali na vedomie že je to len estetická vada ktorú dávate na svoje riziko a náklady odstrániť v danej klinike….. Dúfam že som nikoho neodradil od operácie, ani neznechutil, je to len moja skúsenosť, po všetkých vyšetreniach a konzultáciách, som nezanevrel na možný zákrok v budúcnosti, ale nakoľko ako som už uvádzal v úvode, pokiaľ sa jedná o nepohodlie a estetickú vadu, čo je aj môj prípad, tak som sa rozhodol že si idem dať spraviť nové okuliare.
Já mám dioptrií pět a doufám, že jednou zkusím čočky. Protože mám nějakou kombinovanou vadu či co, můžu mít čočky až od 18 let. Ještě tři roky čekání. Ach jo.
Uff, hodně štěstí, ať vše klapne. Mám pět, ale nedokážu si ani strčit prst do oka, takže čočky nenosím. Laserovou operaci jsem viděla na videu a zhroutila se u toho. Pak ta představa, že budu vidět, jak mi pitvají moje vlastní oko, na mě přivádí mdloby znovu. No nic, ty si to užij, já budu muset být ošklivka až do konce života 🙂
[15]: Při představě, že si dávám něco do oka bych taky radši nosila brýle. Nedokážu si aplikovat ani kapky do očí, aniž bych začala urputně mrkat a slzet, takže představa, že si do oka musím sáhnout… 🙂 Náhodou ale na brýlích si spousta lidí postavila image, myslím, že už dávno neplatí, že brýle vám dodají stigma šprta, dělá se jich spousta nádherných a my, co dioptrické nenosíme, řádíme alespoň při výběru slunečních. 🙂 Akorát to chce určitě hodně zkoušet, protože vám určitě nebudou slušet ty první, na které padnete a s brýlemi je vizáž protivné úči jedna dvě.
Ja mam dioptrie 5.5 😀
Poznam ludi, co na tej operacii boli a prave kvoli obavam z rekonvalescencie som sa na nu neodhodlala a tak nejak som s cockami zzita.
Hodne stastia, drzim palce 🙂
Ja nosím od svojich desiatich rokov nejaké polky, alebo jednotky a už tak vidím namiesto tvárí len šmuhy…Ja na ne kašlem, najprv som ich nosila svedomito, ale cítila som sa nesvoja a škaredá…Už ich nenosím, iba v škole cez hodinu, keď potrebujem niečo dovidieť 😀 Obvykle stačí žmúriť, ale potom ma strašne bolia oči…Ja by som do operácie osobne nešla, skôr by som skúšala tie rôzne cviky a dopracovala sa k tomu postupne a bezbolestne 🙂 Ale tak, držím palce 🙂
Znám osobně dva lidi ve tvém věku, kteří nedávno na operaci byli a jsou nyní velmi spokojení. Na druhou stranu moje očařka je zásadně proti tomu, mj. protože oko se s věkem mění a tak operace není trvalá. A určitě bych se bál jít do zákroku s takovou slevou, asi to není pravidlem, ale takové slevy mi zavání nějakou levárnou..
Moc ti to přeji 🙂 Jednou jsem chtěla napsat povídku na téma slepota, ale neměla jsem se od čeho odpíchnout, tak jsem si přečetla knihu, kterou napsal slepý člověk (bohužel mi vypadlo jméno) o svém handicapu, takže mám alespoň svůj dobrý zrak v úctě a snažím se ho udržovat ve výborném stavu 🙂
[5]: čtu a napsal si to úplně správně 🙂
[5]: Takhle to nefunguje. Kolik máte dioptrií je dáno geneticky. Ano, taky jsem kdysi věřila tomuhle názoru a marně zkoušela si zral zlepšit nenošením brýlí a každodenním cvičením podle knížky, ovšem zhoršovalo se to dál. A to až do cca. 20 let. V případě krátkozrakosti se to obvykle zhoršuje během dospívání, kdy se oko ještě vyvíjí, ale potom už se to ustálí na stejné hodnotě. Takže čím mladší věk, kdy to začne, tím hůř to pak dopadne (ale během dospělosti už se to nezhoršuje, anebo až ve stáří) – u mě to bohužel začalo už v 6 nebo 7 letech.
[5]:: Takhle to nefunguje. Kolik máte dioptrií je dáno geneticky. Taky jsem tomu věřila podle jedné knížky a zkoušela se vyléčit nenošením brýlí a neustálým cvičením. Zhoršovalo se to dál, až do asi 20 let. U krátkozrakosti to tak obvykle bývá: zhoršuje se během dospívání, kdy se oko ještě vyvíjí, a potom se to v dospělosti ustálí a už nezhoršuje (anebo až ve stáří). Takže v čím mladším věku to začne, tím hůř to dopadne, u mě to začalo bohužel už v 6 nebo 7 letech.
Omlouvám se za dvojitý komentář, ale napoprvé se prostě vůbec nezobrazil – že by technické potíže blogu.cz ještě neskončily?
[8]:
[11]: tak nešla jsem do toho po hlavě, zjišťovala jsem si nejprve reference na tu kliniku, je to ostravská klinika 1.oční ve Vítkovicích, má podle všeho nejmodernější vybavení v české republice a nenašla jsem žádnou špatnou zkušenost.
[25]: Tak to je fajn. Ale musíš uznat, jít na operaci mozku, operaci mozku, přes nějakej slevomat, to je prostě psychicky odrazující :).
Zajímavé máš to úplně stejné jak já, počítaje fleky, stíny, v noci lapmpička a 3-4 dioptrie :D. Přemýšlela jsem také o laserové operaci, ale na to si musím pár let počkat :/ slyšela jsem také o léčbě sluncem, ale jak je zima tak to moc nevychází. Ale je to zvláštní pocit chodit chvíli bez brýlí, je to takové.. odlehčující, podivné, ale super 🙂 záleží na množství svételných fotonů.
[26]:To je pravda. Základními potravinami nepočínaje a zbraněmi hromadného ničení nekonče, obecně platí, že nízký ceny budí nedůvěru, nemám pravdu?
Tak to ti naozaj gratulujem. Ja mám podobný problém ako ty, tiež som krátkozraká..už asi 8 rokov a vôbec nie som zmierená s tým, že musím nosiť okuliare, je to hrozne obmedzujúce, hlavne čo sa týka mojich aktivít, našťastie už nosím šošovky od 14-tich rokov, ale aj tak to nie je úplne najideálnejšie, lebo keď mám unavené oči, tak sa mi hrozne vysušujú. Ja mám dioptrie len 1,5 ,ale mne sa to zdá naozaj dosť, takže si viem predstaviť, že so 4 to musí byť hrozné…dúfam, že si aj ja splním niekedy tento sen, pretože mám taký istý ako ty, bohužiaľ u nás stojí operácia 500€ za jedno oko a ja potrebujem operovať obidve…snáď si na to niekedy zarobím 😀
Tak ti držím pěsti a v nich krapet štěstí:-)Aby všechno dopadlo dobře a ty jsi viděla svět v ostrých konturách:-)-
Sakra, jak já ti závidim! A rozumim! Sice mám "jen" 2,25 na každym oku, ale brýle nesnáším, i když jsem teď zainvestovala do krásných, čočky nesnesu a jsem z toho fakt poměrně nešťastná. A čekám na den, kdy vydělám a kdy za to klidně těch 30 000 dám. Tak držim palčáky. 🙂
Víte co bych dala za to mít třeba jen čtyři dioptrie? Jich mám sedm. A mít kontaktní čočky? Sakra vždyť je ani nenajdu. Co si budem nalhávat. Ale ve tmě se umím orientovat dobře. Ale jen doma. Na procházku bych súplně bez brýlí asi nešla.
Já mám brýle od druháku od školky a od té doby jsme se skamarádili. Krátkozrakost, -3 a -4 dioptrie a brýle neřeším
Já brýle nenosím, tedy nosit nemusím, až na některé věci (modré světlo ve tmě nebo menší písmo na projektoru či čmáranice na tabuli ve škole ze zadních lavic). Když jsem unavená, vidím hůř, to mám problém rozeznat i obličeje lidí na více než 20 metrů. A díky tvému článku jsem si uvědomila, jak je to vlastně super, že mám zdravé oči. Díky za poznání a co dodat? Nezávidím ti a moc ti přeji, aby se operace povedla. 😉