Tak jsem se po dvou měsících konečně dočkala a můžu konečně nahlas vykřičet do světa – VYHRÁLA JSEEEM! A taky se konečně můžu vypovídat na blogu ze všech zážitků, které mě potkaly. Pro ty, které to minulo (což bych se divila, protože jsem celá v euforii spamovala FB i svůj blog:)) – zúčastnila jsem se soutěže na Prima Cool Pekelná výzva, natáčení bylo na konci ledna, ale až nyní v dubnu konečně dávali můj díl. Kdo jste stále ještě neviděli, můžete tak učinit zde. A teď – jaké to bylo? Aneb moje dojmy, pojmy a průjmy…Nevím, od čeho začít. Tak asi od té náhody, kdy jsem v kamarádčině statusu (díky, Shanno!:)) objevila reklamu na casting. A protože jsem harcovník všemožných televizních soutěží, řekla jsem si, že prostě nemůžu chybět. Jak bylo na castingu se můžete dočíst zde.
Když mě vybrali a pozvali na natáčení, bublala jsem blahem a strašně jsem se těšila. A taky jsem strašně věřila, že je to moje vysněná příležitost, jak rychle přijít k poměrně značné částce peněz a tím si začít plnit můj sen – otevřít si e-shop k Poslovi světla. A ano – naprosto jsem se vložila do rukou Vyšší Moci a nechala jsem ji, ať mě dovede až k vítězství. A že to neměla snadné!
Natáčet se mělo v pondělí 28.ledna a já se v pátek ráno probudila s hroznou horečkou a bolestí na hrudi. Verdikt? Zánět průdušek. Antibiotika, čaj a hurá k mamince do Prostějova, léčit se. Doufala jsem, že se během soboty dám do kupy a v neděli večer budeme moci s mamkou jet do Prahy (natáčet se mělo od šesti hodin ráno), ale bylo mi vážně hodně zle a po rodinné poradě jsem nakonec v neděli ráno zavolala do TV Prima, že se musím z natáčení omluvit.
Slečna produkční si mne ovšem spletla s komparsistkou a prohlásila, že se nic neděje a vše je v pořádku. Což pochopitelně tak snadné nebylo – ve smlouvě, kterou jsem podepsala, jsem se zavázala, že do studia přijedu, jinak bych musela vysolit pokutu deset tisíc. Takže mě během asi hodiny čekalo toto nemilé překvapení na telefonu a já jen bezradně krčila rameny. Co si počít? Slečna řekla, že to zkusí nějak vyřešit a omluvit mě a najít náhradníka, zatímco maminka marně volala do hotelu, kde jsme měly být ubytované, aby odhlásila rezervaci.
V tu chvíli jsem se hecla a prohlásila, že si prostě nakoupím Coldrex a přežiju to. Jako by se do mě vlila úplně nová síla a nemoc ustoupila kamsi do pozadí. Zavolala jsem do Primy, že to teda zvládnu a mamka přestala bombardovat hotel marnými telefonáty. Vyšší Moc zasáhla a donutila mě do Prahy vyrazit.
Ráno jsem tedy vstala o půl šesté, nalila do sebe dvojitou dávku Coldrexu a šlo se na to. Nervy docela pracovaly, ale i tak jsem se snažila působit klidně a v pohodě. Trochu práci dalo vysvětlit produkčním, že nechci mít na jmenovce svoje pitomé občanské jméno, ale svoje „opravdové“ jméno Lúmenn, ale nakonec to pochopili. Inu, byl to pro ně jen další můj čarodějnický úlet – a z toho bych vraždila.
Vzniklo to na castingu, kdy se mě ptali, čím se živím. A já hlupec popravdě odpověděla, že dělám v kanceláři, pak taky píšu do metalového časopisu a vykládám karty. A byl oheň na střeše. „Hehe, tak to vy jste jako čarodějnice, jo? A vidíte duchy?“ Ne, nejsem nějaká pitomá čarodějnice a ano vidím duchy a co je na tom? Grr. Vykládání karet není nic nadpřirozeného a rozhodně si v nich nepřečtu budoucnost, jak si někteří naivkové myslí. Ale vykládejte to bulvární televizi, že, takže jsem tyhle kecy musela poslouchat celou dobu.
Ještě vtipnější je to se zmínkou o pornu na internetu. Vás, co se na něj těšíte, asi zklamu. Když mi bylo sladkých 16, dávali jsme s mým tehdějším přítelem nějaké naše erotické fotky na internet, na podobný server jako amatéři.cz, ale fotky jsou dávno pryč a pokud je někdo nevytáhne z hlubin svého hard disku a nevypustí je opět do světa, asi se s nimi neshledáte. Ani já ne, protože jsem je při reinstalu PC nějak nezazálohovala a přišla o ně.
Mohli zmínit dost zajímavějších pekelných věcí, které ze mě při castingu vytahali a vyberou si tuhle trapárnu, kterou jsem plácla jen mezi řečí na producentovu otázku. Ale což, hlavně, že museli rozmazávat ty karty…
Nu a teď pojďme do boje. Na to jsem si pochopitelně speciálně vzala moje oblíbené tričko s nápisem „Nenaříkej, bojuj!“ a zabralo:) Hodně jsem se bála a byla nervózní až když jsem stála na stupínku u prvního úkolu, do té doby pohoda jazz:) Ale když si všimnete, tak u nasazování kolíčků se mi třepaly ruce jak kdybych trpěla Parkinsonem:) Ani nevím jak jsem si jich na sebe zvládla dát tolik – a ne, nebolelo to. Zato paintballka, ta bolela strašně. A jak jsem pak taky vypadala…
Fešná modřina focená večer po natáčení:) Mizela ještě měsíc:)
Nejhorší ze všeho ale byly MUCHOLAPKY. Já vám nevím, z čeho ten sajrajt vyrábí, ale drží to jak přibité. Domů jsem jela vlakem a lidi se mě štítili, protože jsem měla tím hnusem slepené vlasy a celý obličej hnědý. Doma to nechtělo za nic na světě dolů, až jsem si na to musela vzít ředidlo, odličovač a kartáč. Zabralo to asi hodinu, než jsem to ze sebe dostala, ale ještě dva dny jsem při doteku tváře lehce lepila. Brrr.
No a pak maso. Jak jsem psala v prosinci, stala jsem se vegetarinánem. K tomu se opět budu brzy vyjadřovat, protože po několika měsících jsem se postupně zase vrátila k masu, protože mi chybělo a nedokázala jsem bez něj být. Ale o tom jindy, protože v soutěži jsem ještě měla z masa přesně ty eklhaft pocity, co vegetariáni mívají a když jsem to viděla na talíři, málem mě kleplo. Ten výraz, který mám, není jen o tom, že je to fuj, ale v hlavě se mi honila etická otázka – mám to sníst? Moje zásady a přesvědčení v tomhle ohledu nebyly a ani nemohly být moc pevné, vždyť jsem v té době maso nejedla jen asi dva měsíce, ale stejně se to ve mě bilo. Jenomže, co s tím? Mám vstát a odejít středem? K čemu to bude? Těm mrtvým prasátkům už to život nevrátí a já přijdu o jedinečnou šanci dosáhnout svého snu. Tak jsem jejich duše v duchu požádala o odpuštění a poděkovala jim, zatnula jsem zuby a šla do toho. Popravdě to nebylo tak zlé, ta varlata chutnala podobně jako srdíčko, které jsem dříve běžně jedla. Mozek byl hnusný, kůže taky, ale zažila jsem horší věci a když jsem viděla díl s červy, tak jsem byla docela vděčná za kus normálního vepřového.
A co perličky a špeky?
– zjistila jsem, že Iva Pazderková je taky vegetariánka. A když nejely kamery, byla hrozně milá, vstřícná a zábavná.
– někdo (nejspíš některý zhrzený soupeř) mi ukradl v šatně z peněženky peníze a kartu. Měla jsem u sebe asi čtyři stovky, takže mě to tak nepálilo, ale vyřízení karty bylo hrozné martyrium a čekala jsem na novou skoro dva týdny. Hlavě nechápu, kdo to udělal a proč. Nikomu jinému se na natáčení nikdy nic prý neztratilo, do naší šatny mohli jen účinkující a produkce, ne kompars. Nechápu motivaci člověka, co lohne kartu – pár stovek na přilepšenou, ale kartu? Bez PINu? A nic se z ní neztratilo ani kvůli platbě přes internet? Chjo…
– v publiku se mnou byla maminka a strašně mi držela palce a byla mojí ohromnou podporou. Když mě poprvé trefili paintballkou, vykřikla bolestí ona místo mě:)
– když se mě ptali na otázku, kdo je nejslavnější ženská postava z Mayova Vinnetoua, samozřejmě jsem odpověděla, že Nšo Či, i když mě mohlo napadnout, že autor otázky asi nikdy nečetl knihu, ve které se žádný trapná Rybana nevyskytuje. Sama jsem ale podělala takového Heydricha, když mě napadl první k otáce kdo slavný byl zastřelen, jenže na něj byl sice spáchán atentát, leč nezemřel kulkou, ale střepinou z granátu.
– dělali se mnou pak rozhovor, který se popravdě moc nevyvedl a ještě si autorka spletla číslovku „dvanáct“ s „jedenadvacet“…chjo:) Přečíst si ho můžete zde.
A tak bych mohla pokračovat dál a dál. Zážitků jsem za ten jediný půlden měla víc, než dost. A děkuju všem bohům, kteří při mě stáli a nechali mě zvítězit – koneckonců, jsem zatím jediná ženská, která se probojovala do finále a to je docela dobrý pocit. Stejně jako je dobrý pocit, mít na účtě o šedesát tisíc víc a moci začít pracovat na splnění svého snu:) Jupí, juch, juchajdá! Už aby byla zase další soutěž:)
Fakt moc gratuluju 🙂 A chtěla jsem se zeptat, jací byli ostatní soutěžící 🙂 Protože například ten Štěpán, ač nevypadal úplně špatně, mi přišel hrozně nesympatický. Jak sis s nimi rozuměla? :-))
ten díl jsem dnes viděl. Říkal jsem si, že někoho jako Lúmenn jsem už někde viděl 😀 gratuluji k výhře 🙂
Mně to s tím pornem přišlo podezřelý hned, ale třeba to zvýší návštěvnost blogu, když to někdo bude hledat :)). Vegetariánství nebo ne, beztak se do tý soutěže můžou přihlásit jen psychopati, takže gratulace. :))
Tyjo, mám za tebe (nebo s tebou) moc velkou radost, i když jsem ten pořad nějak zatím neviděla, a nevím, jestli uvidím, ale moc mě těší, že jsi dosáhla něčeho, po čem jsi toužila! Nějak jste, ty s Lizzy, holky štěstěny, jak to vidím ze své viví perspektivy… 😀
Bylo to pěkné a dobře se to sledovalo. Celkem hezký úkoly. Ovšem to vegetariánství. Člověk život prasátkům nevrátí to ne a pro peníze jsme schopni čehokoliv. Ovšem následující tvrzení pokračování už mě nějak moc nezaujalo. Vrátit se k jezení masa po tom, co člověk pochopil, že jí zvíře, to mi prostě přijde, jako by to člověk pořádně nepochopil, když se k tomu vrátí. Sám jsem vegetarián z dob ještě před narozením a i když jsem párkrát byl nucen, do dnes se to nijak nezměnilo. Asi taky proto dost soudím "tebe podle sebe", ale můj názor o pochopení vegetariánství to nemění.
CO se Prostějova týče… Dnes tu krásně nechutně mrholilo sněžilo lilo i mlžilo zároveň, dnes být nemocná, tak by tě to určitě dobilo do postele na pěkně dlouho, takže děkuju Prostějovu, že si u sebe nedržel smog a tys tak svůj stav pobytem zde nezhoršila a zúčastnila se pak nakonec soutěže, která snad hodně díky právě tvojí přítomnosti, byla koukatelná 🙂
Přiznám se, že jsem to nečetl úplně podrobně, ale při projetí článkem očima jsem se nějak nedozvěděl, proč jsi měla obličej natřený sajrajtem. A tak se chci zeptat – proč jsi měla obličej potřený sajrajtem? 😀
Ještě jsem to neviděla, pustím si to z archivu. Moc gratuluju. Ale není mi jasné, jestli a kdy půjdeš ještě do nějakého finále? Je to tak, že zatím to bylo vítězství jednoho kola, ne celé soutěže?
Samozřejmě jsem si to nemohla nechat ujít a přestože si o té soutěži myslím svoje, byla jsi opravdu odvážná, smekám a gratuluji k plně zasloužené výhře.)
[6]: Lúmenn měla obličej potřený sajrajtem, protože jeden z úkolů zněl, že si musí během odpovídání na otázky omotávat kolem hlavy mucholapky.
Tak to byla tvoje máma, kdo tam křičel ,,AUUU!" 😀 Já si říkala. A zrovna jsem se tě chtěla zeptat, jestli ti to vepřové opravdu chutnalo 🙂
Taky bych rád opožděně chtěl pogratulovat k vítězství. Tuto soutěž nesleduji, ale kvůli tomu, že jsi tam účinkovala, jsem se na ni podíval a moc ti tu výhru přál. Jsi vážně moc sympatická a hlavně inteligentní holka. Takže ještě jednou gratuluji a přeji ti, ať se ti v životě dál daří stejně, jako v Pekelné výzvě.
[5]: Když se někdo podobně hecne, dá se čekat, že si dokáže říct, že té flákotě ze supermarketu to život taky nevrátí. Kdyby to člověk viděl, neřku-li musel sám třeba zabít slepici, tak by se k tomu většina lidí určitě postavila striktněji. My jsme od toho dosti odtržení, maso známe zabalený v igelitu a naporcovaný a předpřipravený kus syrové flákoty prostě roztomilou kravičku neevokuje tak intenzivně. Nikoho nesoudím, jen mě u Lum nepřekvapuje, že zase u něčeho nevydržela. Prostě je exihibicionistka, co si musí vyzkoušet mraky věcí (důkazem budiž i tahle soutěž.)
Super, to ti přeju 🙂
Já bych do toho určitě nešla… To ty peníze raději vydělám 😀
– Jenom než se do toho shopu pustíš, pozor na živnostenský list. (Bez než shop mít nelze) Zdravotní a sociální ti měsíčně bude vycházet na necelé 4000 a s tím je nutné dopředu počítat a celé si to propočítat.
[11]:Mohlo by být zajímavé vidět kolik lidí by dokázalo v takových soutěžích třeba tu slepici zabít…ani by mě nepřekvapilo kdyby za ty prachy jo.
Jinak nic proti a Lúm gratuluju.
Lúmenn, koukala jsem na ten "tvůj" díl a nahrávala jsem si tě 🙂 I přítel se koukal a moc ses mu líbila, až jsem trošku musela žárlit 😀 😉 A vzkazuje ti, žes byla moc šikovná a já ti to říkám taky 🙂 Poprvé jsem tě viděla trošku zblízka a musím říct, že u toho masa mi tě bylo strašně líto, ale fakt ses držela dobře. 🙂 Hrozně bych se s tebou chtěla sejít osobně..
[12]: Lúmenn zmiňovala, že má i zaměstnání, takže pojištění řešit nemusí, pokud tam zůstane (je jasné, že ten e-shop minimálně v prvních letech na uživení nestačí, obzvlášť, kdyby si musela sama platit pojištění).
videla jsem to teprve vcera, pozorovala jsem tvuj vyraz nad tim masem, bylo to docela vtipne 🙂 dobre zeste tam nemeli nejake cervy nebo brouky, ble, to maso se jeste da. U te Nsoci a Rybany.. knihy neknihy (ja je treba necetla), ja bych asi taky rekla Nsoci, protoze ta se v par filmech taky objevuje a dycky jsem ji mela hrozne rada, je to ma oblibena postava 🙂 kazdopadne gratuluju, 60 tis. je super suma 🙂
[6]: mela oblicej natrenej sajrajtem nejen od mucholapek, ale taky vajicek
[13]: Pro šedesát litrů, nevím. Možná, kdyby mě u toho nikdo neviděl, ale jít do televize s nálepkou exhibicionistickýho cvoka by se mi ani za těch šedesát tisíc prostě nestálo. (Je mi jasný, že účelově navíc rozmažou tu největší blbinu, co tam na sebe plácnu.)
[15]: Jasně, sociální a zdravotní platí zaměstnavatel a odchází mi ze mzdy. Nicméně ten živnosťák na to mít fakt musí.
[17]: Aailyyn? Podle mě Lúmenn ukázala ODVAHU, ne to, že u ničeho nevydrží. Myslím, že jí nešlo o peníze, ale o to, aby ukázala, že na to má.
Som zvedavý ako dlho ti tá výhra vydrží
Ono sa to zdá ako velká suma, ale takých 60 000 sa dá minúť pekelne rýchlo. No hlavne to hneď neprepi
[18]: To byla narážka na to vegetariánství. Možná bych se kvůli šedesáti tisícům taky vykašlala na svoje přesvědčení, ale nešla bych u toho teda exhibovat do televize. 🙂
výhru ti přeju,fandil jsem ti
a slušelo ti to i po těch mucholapkách 😀
Taky bych se rád zůčastnil nějaké té soutěže, ale je mi zatím 15 let i přesto bych si troufnul třeba na Kdo přežije a využil přísloví Nenaříkej a bojuj, hlavně bych si to užil
PS: z předchozího članku bych ti rád říkal Lu 😀
[20]: Teď nevím, jestli z tebe mluví závist, nebo co. Koneckonců, není jedno, jestli byla v televizi nebo o samotě?
Prostě to dokázala
[22]:
Gratuluju ti k vyhre Lum ^^ sice jsem ti nefandila ( stepan co tam byl je muj bracha a ani nevi ze znam tvuj web :D) Ale jsem rada ze si to z tech lidi vyhrala ty 🙂
Dost jsem se nasmál, Pazderková je fakt vtipná. A jak jsi celou soutěž zvládla s klidem a úsměvem je obdivuhodné. Škoda, že sis neodnesla aspoň 80 tisíc.
Páni, když si to takhle čtu, mám chuť jít do nějaké soutěže taky!
Á sakra, já si vzpomněla, že včera jsem vyhrála druhé místo v krajské přehlídce dramatických souborů… No co, jsem prostě soutěživá 😀
Moooc ti gratuliju a na ten pořad se kvůli tobě kouknu 🙂
Ještě jednou velká gratulace. 😉
Moc gratuluju! 🙂
Koukla jsem se na tom a musím říct, že paráda 😀
[22]: Ne, proč? To jsou kecy, každý, kdo má opačný názor, tak závidí? Jen nemám kohokoli potřebu plácat po zádech za účast v čemkoli takovým. Notabene, když do toho jde jako vegetarián a pak to musí porušit. To, že si o Lum myslím, že je to chytrá a schopná holka neznamená, že nadšeně tleskám všemu, co řekne nebo udělá.
Gratuluji k výhře! Škoda s tou miliardou, že sis to uvědomila pozdě. Ale 60 tisíc je krásná částka 🙂
K tomu vegetariánství. Moc jsem nepochopila pravidla té disciplíny, ale asi bych to udělala tak, že bych normálně odpovídala na otázky, strkala si do pusy ty nechutné věci a jak bych ji měla plnou, tak bych prostě s díky odmítla něco z toho sníst, a tedy přišla o ony dva body, které bych se pak tím víc snažila nahnat při odpovídání. Bylo to takhle možné? Nebo to pravidla nedovolovala? Hodně jsem při sledování přemýšlela, jak bych to udělala, a tohle řešení bylo jediné, které mě napadlo.
Protože to, co na tom talíři bylo, bych nepozřela ani jako vegetarián, ani jako masožravec, připadá mi to odporné. (Přesně z tohoto důvodu se do žádné takové soutěže nikdy nepřihlásím, protože by mi určitě dali za úkol sníst nějaký podobný kentus.)
Díky tobě jsem Pekelnou výzvu viděla celou, protože jinak to nesleduji. Je to fajn, když to člověk bere s humorem a odmyslí si tu komerci.
Vedla sis dobře, gratuluju. Otázky byly pro mě osobně vcelku jednoduchý, ale doma u stolu je to přece jenom dost jiný… asi.
Tak si to byla ty! Parkrát sem tady na blogu byla a pak viděla v pekelné výzvě že Lumén a tak si říkám, jestli to si ty, ale říkám to asi ne 😀 … jinak skvělej výkon 🙂 gratulace
Viděla jsem to a fandila jsem ti, gratuluji 🙂 akorát jsem si, jako asi tady většina, říkala jestli jsi to opravdu ty a ne někdo jiný 🙂
Si proste jednotka! A tam si im to aj ukázala! Bola si úúúžasná! Poriadne si tie peniaze uži, sú zaslúžené…
Páááááni, tak to bylo skvělí,absolutně jsem valila bulvy, jsi fakt super jednička! Tohle bych já fakt nedala! A samozdřejmě gratuluju, zasloužíš si to!
Gratuluju, sic je stejně k zeblití, kolik ti z té výhry nakonec strhli…
Gratuluju a upřímně máš můj obdiv za to, žes do toho šla. Já bych na to neměla 🙂
Blahopřeju, zkusím ten díl najít a podívat se:-))
[38]: odkaz je v prvním odstavci;)
Také moc gratuluju, hlavně k tomu masu:) To mě dostalo, když Iva řekla, že tvůj soupeř prohrál s vegetariánkou. Já jsem taky vegetariánka a do toho bych nešla. Fakt máš odvahu:)
Páni, to jsem vůbec netušila 🙂 Hned jsem se na ten díl koukla. Byla jsi skvělá! 🙂 A moc se mi líbí ty tvoje postřehy "ze zákulisí" 🙂
K výhře gratuluju 😉
Páni, obdivuju tě, že jsi do toho šla! Já bych na tohle neměla, ale přihlášku do vyvolených jsem letos chtěla poslat 🙂 Mimochodem.. Nechtěla bys někdy napsat článek o tom výkladu karet? Docela by mě zajímal.
[42]: na tohle téma mám celý další web – http://poselsvetla.blog.cz 🙂
[43]:Mockrát děkuju ! 🙂
http://horkedivky.top – horke divky z vaseho okoli