Před časem jsem psala, že se chystám na laserovou operaci očí, kde mě zbaví mých čtyř dioptrií. Jestli čekáte nějaké ejchuchu, juchuchu, už konečně vidím, jsem šťastná, přešťastná a tak všelijak podobně, budu vás muset zklamat. Ale co vás, hlavně tím zklamávám sebe. Už téměř dva týdny. Ale začněme od začátku.Na operaci jsem šla do Ostravy, ve Vítkovické nemocnici na klinice 1.oční neměli žádné špatné reference a tak jsem věřila, že se není čeho bát. A taky vlastně nebylo. Samotný zákrok totiž nebyl nic děsivého. Zažila jsem už příjemnější věci, to jistě, ale když mi poprvé kapli do očí znecitlivující kapky a já s nimi pochrupovala v pohodlném křesle na chodbě, nijak zvlášť jsem se toho, co mě čeká, neděsila.
Ale měla jsem.
Čekání před zákrokem se kvůli zdržení se sterilizací nástrojů (u slova „nástroj“ jsem se přecejen trochu lekla a představila si obrovskou ruční pilu) protáhlo na nějaké dvě hodiny, kdy jsem měla znecitlivělé oko – což je zajímavý pocit, protože jím můžete hýbat, ale vůbec ho necítíte, takže nepotřebujete vůbec mrkat, protože vás nebolí vysychání. Jen si zkuste normálně minutu nemrkat, oko pálí, slzí, je to strašně nepříjemné. Takhle je to v pohodě, jen je to strašně divné, protože mrkání je zažitý reflex a děláte ho naprosto automaticky.
Po dvou hoďkách na mě navlékli jakousi papírovou kombinézu, sundala jsem si botky a šlo se na sál. To už jsem trošku nervózní byla, ale k mému nekonečnému štěstí jsem nebyla tak pitomá a nepustila si videa z laserové operaci před samotným zákrokem. Protože to bych asi utekla, jak ostatně sami za chvíli uvidíte.
Lehla jsem si na klasický operační stůl, nad kterým se klenulo rameno velkého stroje – což byl, jak vám asi taky došlo, onen slavný laser. Ze sálu přede mnou vyšlo už několik lidí, všichni vypadali živě a nijak nekřičeli, takže jsem si říkala, že to snad nebude taková hrůza.
Přesto byl pocit, kdy mi na oko namontovali kovový rozvěrák víček zabraňující mrkání, docela nepohodlný, byť díky umrtvení oko nijak nepálilo – ale zvyk je zvyk a já prostě strašně chtěla mrkat. Horší než to ale bylo zářivé světlo, které mi svítilo přímo do široce rozevřeného oka. To vám řeknu, že není nic moc příjemného, vidění se rozmlží a i přes analgetika to trochu bolí. Ale což, rozhodla jsem se být statečná. A zákrok započal.
Máte-li silný žaludek, youtube vám nabídne kompletní podívanou na tuhle legraci. Ve skutečnosti to netrvalo deset minut, ale jen asi pět. A vůbec to nebolí a taky vlastně skoro nic nevidíte. Ale je to nepříjemné jako cyp.
Jako z hororu SAW, co?
(zajímavá scéna je jen asi v 5:15, kdy se odřízne vrchní vrstva oka, aby se mohlo laserovat,
to byl asi nejdibnější zážitek a de facto taky jediné, co jsem zažila, jinak video
moc neodpovídá, je to mnohem kratší, včetně samotného laserování, které na videu začíná kolem 6:0,
to trvalo jen asi deset vteřin)
Zákrok za chvíli skončil, i když se musím přiznat, že se mi to zdálo jako hodina, protože nemrkání se dalo, bolest žádná, ale nepohnout s tím okem, když mi do něj pere zářivka, tak to bylo maso.
Chvíli po zákroku jsem dostala na oko krycí čočku, kapky na kapání každou hodinu a sluneční brýle a mohla jsem běžet domů. Táta mě naložil do auta a jelo se. De facto hned jsem usnula. A po probuzení nastal horor. Noční můra, Peklo na zemi.
Kamarádi, kteří byli na operaci přede mnou, mi tvrdili, že po zákroku člověk prostě spí, protože stejně nic nevidí a nemůže nic dělat. Jasně. Já bych mileráda spala, ale to by to muselo jít. Protože jakmile analgetika přestala působit, oči začaly řezat tak neskutečným způsobem, jak jsem to nikdy v životě nezažila – a to nosím deset let kontaktní čočky a občas jsem zažila fakt nepříjemné zážitky se spadenou řasou nebo špinavou čočkou. Tohle bylo podobné, akorát jako byste to vynásobili minimálně deseti. Spíš stem.
Přiznám se bez mučení (i když ta bolest by e za mučení dala považovat), že jsem řvala bolestí. Fakt řvala, kvílela, vyla, mlátila pěstma do polštáře a kývala se ze strany na stranu, abych se z toho nezbláznila. Trvalo to nekonečně dlouho – asi šest hodin, než se ta nesnesitelná všeobjímající bolest, kdy jsem nemohla otevřít oči, nemohla ani lehounce mrknout se zavřenými víčky, anich bych nebrečela a nekřičela, než tohle peklo pominulo a já konečně večer usnula.
Zákrok byl v pátek. Sobotu jsem prožila ve spánkovém deliriu, rušeném jen občasným pokusem mojí maminky dostat do mě trochu jídla a kapáním každé tři hodiny nebo jak často. Dobré bylo, že už to skoro nebolelo. Špatné bylo, že jsem nemohla otevřít oči kvůli strašné citlivosti na světlo.
Neděli už jsem uvítala napůl otevřeným pravým okem a celý den jsem ním trošku koukala na svět a už nespala. Blbé bylo, že očko pořád trochu řezalo a skrz hustou mlhu, zakrývající mi výzor, jsem skoro nic neviděla. To bylo divné. A rozhodně nikdo takový průběh nepopisoval. A není divu – jakmile jsem dojela v pondělí na kontrolu a sundali mi krycí čočky, mlha nezmizela. A takhle to vážně vypadat nemělo.
Verdikt zněl jasně – milá slečno, jste „jedna z milionu“, která po operaci dostala zánět. Nic vážného, tady máte kapky a to se spraví. O dva dny později na kontrole mluvili stále stejně optimisticky, ale po skoro týdnu už taková optimistka nejsem. Na pravé oko vidím skoro normálně, ale levé je stále zakryté podivnou mlhou. Pod ní vidím jako normálně s čočkami, zdravý výborný ostrý zrak, ale je prostě přikrytý tím mlžným oparem, který mi znemožňuje běžné vidění.
Jako dá se s tím žít – vidím rozhodně lépe, než dříve bez brýlí. Ale poté, co si člověk projde peklem a zaplatí skoro dvacet tisíc, tak tak nějak čeká, že uvidí jako rys a bude se strašlivácky radovat, že po letech nemusí mít žádné kompenzační zrakové pomůcky.
To mi žel bohům stále nebylo dopřáno, tak nezbývá, než kapat protizánětlivé kapky, mazat mastičku a doufat. Jak to všechno nakonec dopadne a jestli teda budu bez problémů vidět (což doufám!), vám dám samozřejmě vědět:) Zatím užívejte teplého února a vy všichni, co dobře vidíte, si toho pořádně važte!:)
paráda 🙂
Nu, ať se to spraví! Na oči bych si vážně šáhnout nedala a když to čtu, tak vím proč.
Stane se… Ono je to vždycky jiný, než jak si představujeme.:-)
Tak vesele nevesele kapej a snad se to brzy zlepší a zamlžené vidění se transformuje na vzpomínku.:-)
Fajn, po přečtení tohohle článku tohle nikdy v životě neabsolvuju, ani za milion. 😀
O téhle operaci vím, jedna kamarádka ji taky podstoupila, nebo aspoň myslim, že to byla tahle, a máma pracuje v optice, tak mi to taky říkala, ale co vím, tak prej to stejně nevydrží a pak se to musí opakovat, či co, a já bych to nepodstoupila ani jednou, natož dvakrát nebo víckrát. 😀
Pokud teda mluvím o stejném zákroku, jako je tento, to nevím jistě, když tak se omlouvám. 😀
Ale přeji ti, ať je vše brzy v pořádku. 😉
Tak to muselo být šílený :-/ Přítel o téhle operaci taky uvažoval, ale vymluvím mu to! 😀 Tak ať ti ten "mlžný opar" zmizí a vidíš normálně! 🙂
To je zajímavý, já jsem byl operovanej prakticky v úplný tmě někdy odpoledne, a večer už jsem jako normálně viděl a surfoval na netu (jen krátce). Oči mě nebolely, jen byly v den operace skutečně megacitlivý na světlo no a ze začátku jsem se akorát znovu učil zaostřovat. A nejhorší na celý operaci je ten antimrkač no :). Tak snad se Ti to spraví.
Ale mohlo to dopadnout i hůř!
http://www.youtube.com/watch?v=xFYaeqVxN7I
Když je laserová operace tak příšerná, tak by mě velice zajímalo, jak příšerná bude taková radikální změna jako je purifikace. Že by asi jako oheň fénixe, akorát že nezemřeš, takže si to pěkně vychutnáš? Nebo spíš že uhoříš v ohni fénixe a v plamenech se opět zhmotníš? V obrovských bolestech, v plamenech, které roztaví i wolfram? Až to podstoupíš, těším se na tvůj popis 🙂
[5]:Dej mu přečíst tenhle článek. Ať ví, do čeho jde, a na základě toho se rozhodne. Když bude vědět, do čeho jde….
Ježiši! to je strašný.. Tak ti budu držet palce at mlha opadne.. Já na štěstí s očima mám problémy jen lehce tak snad se to nezhorší..
Video jsem nedokoukala.. u části kde řežou sem vypla O:)
Jo, asi jsi byla na jiné metodě jak já, to moje bylo LASIK. Proto to probíhalo jinak.
Teeda taky držím palce ať se to spraví. O operaci přemýšlím taky, ale říká se, že na ni máš jít až po porodu, protože pak by se ti to mohlo vrátit. Tak čekám a malinko doufám, že se ta technologie do té doby ještě zlepší :D. Nevidět, či vidět hůř než teď je moje nejhorší noční můra…
Mám sestřenici, která díky práci začala postupně slepnout(drobné vazačské práce) a na obou očích měla 10 dioptrií a pořád se to zhoršovalo, tak musela jít, jinak by mohla bejt taky slepá že. No samozřejmě jí to nevyléčili úplně, brýle nosí pořád, ale je to lepší než kdyby neviděla vůbec. Doufám, že tobě se to zlepší, že zánět odezní a ty budeš rys a ještě tě budou nahánět v Beskydách! 😀
To je desivé kurva nemôžem to ani čítať. A to som si myslel, že neexistuje nič horšie, ako návšteva zubára.
[7]: Purifikačný proces bude určite príjemneší, ako laserová operácia očí. Ale asi aj drahší (35000) či na to lúmenn ešte bude mať.
[12]: …tú cenu purifikacie som možno trocha prehnal, je to asi 25 ooo
Jak jsem psala u původního článku, video jsem neustála.
Vzpomínám si, že někdy v pubertě jsme o tom uvažovali. Tenkrát ceny byly kolem stovky, ale byla jsem přesvědčena, že si na to jednou ušetřím. Také to nešlo realizovat hned kvůli tomu, že to nebylo ještě ustálené. Za nějakou dobu jsem viděla ono video a začala se vyrovnávat s tím, že nikdy neuvidím. Zrak se mi ale stále zhoršoval a moje lékařka začala mluvit o operaci "vyztužení sítnice". Jediné, na co jsem si vzpomněla, bylo video z této operace, a snažila jsem se jí vysvětlit, že asi teda určitě ne. Asi jsem se hodně vyděsila, protože od té doby se mi oči nezhoršily, ale moje kombinace několika vad, u které není možnost vyléčení, se o ždibíček zlepšila.
Moc Tě obdivuju. Jsi odvážná.
Že na to opravdu nemám jsem zjistila opět tímto článkem. Ne že bych si snad pustila video, to mě ani nenapadlo, ale při zmínce o rozvěrači mě polilo horko z klaustrofobie. Cca 10 řádků od konce článku mi znatelně klesl tlak, polil mě studený pot a černo před očima. Teď tu sedím s další vlnou nekonečného obdivu ke každému, kdo si na oči nechá sáhnout. Ale přísahám, že další články o operacích očí už nikdy neotevřu 🙂
Moc Ti držím palce! Určitě to dopadne tak, jak mělo.
Tomu se říká buď pech, nebo sladké slovíčkaření o vyjímkách z milionu/ů. V každém případě doufám, že se ti to brzy spraví! 🙂
[15]: Žádná operace není prostá rizika a vždycky je tu určitá malá šance, že se něco nepovede. Nikdy jsi nebyla na žádným relativně banálním zákroku? Mandle? Zuby? Slepák? I to se může "vymknout".
Neříkej, že ti nedali žádné léky od bolesti???
Presne kvoli tomuto som sa aj po prehovarani niektorych ludi k tomuto zakroku neodhodlala. A pokial nevymyslia 100% bezbolestnú rekonvalescenciu, ani neodhodlám 🙂
držím palce nech máš oči zdravé čo najskor.
Ani nemusím koukat na to video, stačí mi to číst. Držím palce ať se to spraví a pořádně uzdraví! Já si prozatím asi svých šest a půl dioptrií radši nechám :-/
Ty bláho, tak to ti opravdu držim palce, ať se to srovná! :/ Je mi to líto, protože vím, jak jsi se na to musela těšit – sama svůj krátkozraký život nesnáším a do teď jsem si byla jistá, že jednou na ten laser taky půjdu.. I když teď jsem kvůli tobě dost nejistá. 🙂
[17]: ibalgin, který zoufale nezafungoval;)
[7]: purifikační program je úplně normální detoxikační kúra, ta nebolí;)
[6]: tenhle se jmenoval LASEK a taky mi říkjali, že už ten den večer normálně uvidím…ostatní viděli, já ne:( Taky neznám nikoho, koho by to tak bolelo:/
Zajímavé. Až dosáhnu plnoletosti mám taky v plánu si udělat laserovou operaci. Jak vidím, je to záživné všemi směry. Přeji ti ať se ti očko brzy uzdraví Lúmenn 🙂
Jelikož chci být doktorka, zarývala jsem nehty do křesla a celé video ustála…. ehm, oční ze mě fakt nebude 😀 Nesnáším, když se někdo vrtá v oku, mám strašně citlivé oči, strašlivě mě štípou a pálí, i když se třeba chci jen dívat na chvíli pod vodou…
Tak to je mi líto. Sama jsem tuto operaci prodělala v cenru Gemini ve Zlíně u MUDr. Stodůlky a musím říci, že vše tam probíhá naprosto odlišně. Žádné čekání, o zákroku ani nevím, jen jsem musela klidně ležet, během operace si se mnou povídal, aby čas lépe utekl. Po operaci jsem si vzala týden volna, žádná bolest, ani jeden lék od bolesti co mi dali s sebou jsem nemusela brát. Vysvětlili mi všechno, co mi budou dělat a stavy po zákroku, to vidění jakoby přes igelit je normální, po několika hodinách to přešlo, konec konců, nechal se tam operovat i Václav Klaus, v případě problémů doporučuji zajít tam, Gemini má pobočky i jinde po republice. Hodně zdaru a štěstí přeji v rekonvalescenci.
Tutéž operaci jsem postoupila před třemi roky a musím říct, že toho ani v nejmenším nelituji. Předtím jsem měla na jednom oku 5 a na druhém 6 dioptrií, a nyní vidím bez problémů.
Na laseru jsem byla u Sv. Anny v Brně a ačkoliv bolest po operaci byla strašná (podobně jako v tvém případě), po několika dnech vymizela a zrak se mi postupně zlepšoval. I když ho mám dodnes citlivější na světlo a nemůžu lézt do bazénů s chlorovanou vodou, protože by mě hrozně pálila do očí, neměnila bych a naopak můžu zákrok doporučit každému, kdo váhá, jestli do něj jít a nebo ne.
Vidím to tak, že jsi měla prostě smůlu, na druhou stranu jsi mladá, takže pravděpodobnost, že se ti zánět zahojí a oko se vzpamatuje, je poměrně vysoká. Držím palce, aby to bylo co nejdřív v pořádku. 🙂
Jak říká Aailyyn v komentáři výš, i při banální operaci se může něco pokazit, bohužel. To však neznamená, že se totéž přihodí každému, kdo na laser půjde.
Tyjo, myslel jsem si že jsem tvrdý ale ten záběr mě 5:15 dostal! Jinak gratulace k úspěšné operaci 🙂
Tyjo, myslel jsem si že jsem tvrdý ale ten záběr mě 5:15 dostal! Jinak gratulace k úspěšné operaci 🙂
Spíše než SAW mi to připomíná scénu z Nezvratného osudu 5. Video možná radši vynechám. 😀 Hodně štěstí s uzdravením oka. 🙂
Já mám -3 dioptrie na jednom oku a -4 dioptrie na druhém, brýle nosím od pěti let a na operaci se mi nechce. Už jen kvůli tomu, že se hodně lidí shoduje, že se to výhledově za 10 let vrátí, počet diptrií se ještě zvýší a největší sranda je, že se to po druhé už nedá operovat.
Navíc mám krátkozrakost, a ta se s přibývajícími léty léčí sama (starší lidé bývají většinou dalekozrací, dioptrie do plusu a s tím bych byla hloupá, kdybych do toho hrabala).
V každém případě hodně štěstí s léčením
Ach bože. Klobouk dolů za odvahu, mě by na takové místo nikdy nikdo nedostal. Protože vidím doktora a chci ho hned z prevence kopnout do koulí.
Snad se to co nejdřív napraví, nedokážu si podobný problém ani představit.
já ti nevím, ale pokud jdeš na nějakou operaci, tak si o tom asi něco předem zjistíš (no správně by tě měl informovat ten doktor, co ti to bude provádět, ale všichni víme, že se to neděje, že ti jen dají papír, aby sis ho přečetla a podepsala, že s tím souhlasíš)a já věřím, žes taky zjišťovala a podle toho, co píšeš, jsi měla i zkušenosti od kamarádů, takže mi prostě nejde do hlavy, že ti "nedošlo", že to asi není úplně standartní průběh a že něco není v pořádku a pokud jsi měla skutečně takové šílené bolesti, tak nevím, proč jsi nejela na oční pohotovost ještě ten večer nebo nejpozději v sobotu a čekala až do pondělka na plánovanou kontrolu? jako nezávidím ti to a doufám, že už jsi se z toho dostala, ale že ses takhle trápila celej víkend to mi hlava nebere
Díky za článek, teď vím, že nebudu líná a budu oči cvičit tak dlouho, dokud se moje krátkozrakost nezlepší cvičením.
A tobě přeju, ať se to dá co nejdřív do pořádku!
[31]: no hned v pátek jsem samozřejmě volala do té nemocnice, kde mě operovali a tam mi řekli, že je to normální a že to prostě musím vydržet. V sobotu už to bylo vcelku snesitelný a v neděli už bez bolestí, takže jsem zase tak moc nepanikařila;)
[33]: tak to pak jo, ale v tom případě se teda divím, že jim to přišlo normální:/
Jsi statečná!!! Já bych se svých dioptrií také potřebovala zbavit, ale na něco takového bohužel nemám "koule" 🙂