Rok uběhl jako voda a my s Mamutem zase nestíháme a organizujeme jako diví. Slavná to bitva, jež se zove Dívčí válka nás čeká už zítra a je kolem toho kupa běhání, zařizování, kupování a přemýšlení. A to všechno zdarma, bez nároku na odměnu, kromě dobrého pocitu.
A právě to mi je v těchto dnech vyčítáno, rodiči, lidmi z okolí. Proč děláš na blogu, vždyť je to zadarmo, nic z toho nemáš, je to úplně zbytečná činnost. Proč děláte bitvy, když na nich nevyděláte ani korunu? A proč mamut furt bhá kolem té kapely, když mu to nic nesype?
Celej svět jsou jenom peníze, menší a větší hromádky papírků a koleček, který samy o sobě nemají žádnou hodnotu, jen tu, kterou jsme jim my sami přisoudili. A celej svět kolem nich obíhá, je jimi tvořen, je jimi prostoupen a není cesta ven…
A nebo je?
Před rokem touto dobou už jsem chtěla být někde jinde. Bydlet blízko lesa za Brnem, mít čajovnu, kde se všechno platí dobrovolnými příspěvky, mít zahrádku se zeleninou a bylinkami, psát články za honorář a vykládat karty za tolik, kolik lidi dají. A co z toho vyšlo? Téměř nic.
Pohybuju se na mrtvém bodě, obíhám miniaturní kružnici odnikud nikam a čekám…na co vlastně? Až mi to všechno spadne do klína? Asi… Rozhoupat se k činům je občas těžší, než se zdá a udělat první krok je horší, než udělat ty ostatní.
Doufám, že až uběhne další rok a my s Mamutem zase budeme zařizovat a chystat, ať už jinou bitvu (protože letošní ročník Dívčí války má být letos poslední) a nebo se hecnem a uděláme další bitku Děvínu s mužským srubem, že až uběhne rok od dnešního dne, budu si moct přečíst článek a samolibě se usmát. Protože budu sedět ve svém vysněném domově, na klíně chovat kočku a psát článek pro nějaký internetový magazín, zatímco Mamut bude na zahradě napouštět konve na zalévání naší velké zeleninové zahrady a u toho si broukat novou písničku od Barbar Punku.
Doufám, že za rok touto dobou už budu šťastně nalezená a budu znát směr svojí cesty. Protože ten teď neznám a každým dnem cítím, že už je čas jej nalézt.
Ta vzhůru do toho…ale až po Dívčí válce, kam se jedeme bavit a smát a na chviličku, malinký okamžik vypnout mozky a nechat vše jen plynout. A třeba, kdo ví, nám to do těch klínů nakonec spadne. Prý stačí jen věřit. Tak věřím. Věříme. Máme na to. A štěstí je nadosah ruky, stačí se jen trošku natáhnout a natrhat si plnou náruč. To ale člověk musí mít odvahu stoupnout si na špičky…a já doufám, že ji mít budeme:)
Milá Lum,myslím že docela chápu Tvé pocity, ale ona by ta dnešní civilizace asi opravdu bez peněz nefungovala.Na druhou stranu je na každém z nás, jak moc jsme ochotni se nechat penězi ovládat(nedávno šel na čt2 úžasný dokument ,,Nakupuj dokud nepadneš "). Moc Ti přeju abys našla Tvůj šťastný směr cesty.
[1]: Nebylo to na te CT2 "Deti konzumu" ? nebo to byly dva ruzne, tematicky shodne dokumenty?Tento jsem teda prosvihla – no nic kouknu do archivu CT2.Tyhle dokumenty sou fanj, akorat jsou zamereny na americkou spolecnost, ktera je na tom jeste trochu hur, takze se to nesmi brat moc vazne. Nerika se v nich nic noveho, ale cloveku takove explicitni znazorneni otevre oci…
[2]:Kanadský dokument(2009), je to i na youtube, jinak máš pravdu s tím zaměřením na Ameriku, ale abychom tady nedopadli brzo stejně.
[3]: No, uz Budha rikal, ze cesta k prozreni zacina tim, ze prestaneme ulpivat na hmotnych statcich. Amerika uz je v prdeli v tomhletom, tam jsou ti lidi uplne vymasteni. Ale jak rkas, tady uz to taky dlouho nepotrva 😀
Jste me tak napada, kde chces vzit penize na baracek za Brnem – z honorare za clanky, vykladani karet za tolik co kdo da a za cajovnu s dobrovolnymi prispevky????? Ty jo, nechci ti brat sny a iluze, ale to nevidim moc nadejne 🙂 a dalsi vec – chces psat do medii??? Holka, psala jsi nekdy clanek do novin???? Snad nikde jinde vic nez v mediich neplati to: "Koho chleba jis, toho pisen zpivej." Nemysli si, ze te snad pusti vyjadrovat sve vlastni nazory na vec – kdepak, podle majitele a nejvetsiho inzerenta media budes psat to, co on chce vnutit verejnemu mineni. Shodou okolnosti sem novinarka…takze moc dobre vim, oc jde a jeste jsem se nesetkala s mediem, kde by "mezi radky" nebyla vesana nejaka "zprava od majitele nebo zadavatele". Tak at te to pak moc nezomi, az tohle zjistis, at nejsi tak v soku, jako kdyz si videla zakulisi SS 😀 😀 😀 Oni ti mozna reknou, jo clanek je dobrej, ale plati jej vyrobce "konskych masti", takze prosimte, zpracuj do toho clanku nejak nenapadne jeste jeho PR zpravu 😀 😀 a bohuzel tohle plati i v neziskovejch organizacich – ty prave nejvice stoji na prispevcich jinejch podniku, kteri se tvari, ze ta podpora je zdarma, z dobre vule pro vec – a ejhle, kdyz se v mesiciniku dane neziskovky pravidelne neobjevuje info nich nebo o jejich vyrobcich, uz je zle a telefonuji, kde se stala chyba…na tohle musis mit povahu…
Vskutku pěkné. Ale co třeba ten banner odkazující na ten placený IQ test?
Klasika, vždycky když se člověk vypisuje ze svých představ a plánuje do budoucna, najde se někdo, kdo má potřebu ho uzemnit. Useless fire se zmíní v článku o tom, že jí vyjde knížka a už je sérií komentářů lynčována, že ve čtrnácti je to blbost. Lumenn píše o vykládání karet a domku za Brnem a už jí má potřebu někdo napsat, že je to nereálné. Občas si říkám, o co těm lidem jde. Nějaký "spasitelský" komplex? Nebo jenom škarohlídství, protože někdo má sny a cíle a jiný ne? Co já vím…
Jasně, psaní pro e-magazíny je jak chodit žebrat, ale když to člověka baví… Mimochodem, žádný výrobce mastí mi do článků pro webziny nikdy nekecal, docela by mě zajímalo, jak by člověk něco takového zakomponoval třeba do článku o nějakém spisovateli. Li Čching-čao se mastila výhradně mastí XYZ. XD
Tím samozřejmě neříkám, že to tak někde nemůže fungovat, ale vzhledem k tomu, že tu Lúmenn píše jmenovitě o psaní pro internetový magazín… a já mám zkušenost takovou, že do toho fakt nikdo nekecá ve stylu dopiš tam koňskou mast… maximálně opraví chyby, řeknou člověku, kde to třeba rozšířit, doplnit fakta, nebo ten článek prostě z nějakého důvodu nevezmou… No, nevím. 🙂
Mít sny je fajn, ale musí aspoň trošku odpovídat realitě. Jinak zůstanou snem navždy. Pořídit si domek za Brnem? Proč ne. Stačí mít stálou práci a nedostatek pudu sebezáchovy, tj. se uvrtat do hypotéky na 30 let. Tím se člověk stane krásně závislej, do důchodu otrokem. Ale je to reálná možnost. Co je nereálný, tak v čemkoli podnikat a spolíhat na dobrovolnou platbu. To prostě NEFUNGUJE! Lidi, i ti, co mají dost peněz, už z podstaty budou chytračit, je to v jejich povaze. V té tvé hypotetické čajovně by si dali drahej exotickej čaj v ceně třeba 150,- za nálev a zaplatili by dobrovolně 20 Kč s tím, že jim to moc nechutnalo. Kdybys je nevyhnala s rámusem, ale ještě řekla, přijďte zas, tak si postupně ochutnají všechny nejdražší čaje a zaplatí pokaždé pár kaček, že jim to nechutnalo. Zrovna u čajoven vím, že je problém se uživit, utáhnout náklady a nezkrachovat a to i při pevných cenách. U těch dobrovolných je to odsouzeno ke krachu hned od začátku. A tak je to se vším. Když člověk v něčem chce uspět, tak musí uvažovat reálně a ne utopisticky. Takže bych to neřešil. Jezdi si na akce, dělej vše zadarmo a až přijde časem vyšší věk a bohatší a realističtěji uvažující partner, tak třeba spadne do klína i ten domeček a nějaká firmička?? Proč ne, všechno je možný. Pokud budeš ale se stejným chuďasem a snílkem, jako jsi sama, tak se nic z toho nestane. A ani to nemusí znamenat katastrofu, ale prostě jen jinej život a jiný zkušenosti a možnosti. To jsem se zas rozepsal, no nic.
[8]: Nechci nějak radikálně odporovat – vlastně máš pravdu. Hajzlů je všude dost a dost. V ČR je majoritní část populace "vychcaná". Ale pokud si s tou kavárnou vytvoří klientelu, kteří tam nebudou chodit pít drahý čaje za dvacku, ale rozumně si pokecat, pobavit se apod., tak nevidím jedinej problém.
Vždyť tu někdy i Lúmenn psala, že všechno vycházelo dobře, dokud jí to nepodělali sousedi plní předsudků… Z toho soudím, že takový druh podnikání (je to doopravdy podnikání?) je dost dobře možný.
[7]: Milá Terezo, myslím že tady nikdo nechtěl Lum uzemňovat a brát ji sny. Osobně bych to Lum moc přál , aby jí to vyšlo, protože si myslím že měla a má víc životních problémů, než většina z nás.Ale jak řekl Jindra sny opravdu musí trochu odpovídat realitě.A realita-to jsou bohužel chechtáky, které se někde musejí vzít….vydělat, vyhrát, zdědit, půjčit si(to je myslím cesta do pekel). Je to smutný ale je to tak.Snad netrpím spasitelským komplexem, jenom říkám svůj názor
Lumi, je dobré, že o svojich snoch a peripetiách s nimi tak úprimne píšeš, pretože tým to s tebou zdieľajú mnohí ľudia a už tým sa sny plnia. Nenechaj sa odradiť a naďalej trpezlivo túž po všetkom, čo chceš, len by som na tvojom mieste svoje túžby prezentovala v prítomnom čase a nie: chcela by som, ale MÁM! Uvidíš, že ti to vyjde, tak buď o tom presvedčená aspoň tak, ako ja. Nenechaj sa odradiť mudrlantmi, čo poukazujú na nereálnosť tvojich snov z pohľadu reality. Ale čo je vlastne realita? – To, čo sme si vytvorili. A vytvoriť môžeme všetko, čo chceme, stačí len veriť, chcieť a počúvať intuíciu – hlas srdca. V realite je miesto aj na zázraky. Ja sama som toho dôkazom 🙂 Verím na zázraky, lebo v mojom živote sa dejú a potom mi pripadá celý život a svet ako jeden veľký zázrak.
Takže, ja, zázrak, budem na teba myslieť, lebo hoci si až bláznivo uletená, páči sa mi že si svoja a úprimná. Mám ťa rada a doprajem ti všetko, o čom snívaš. Držme si palce! 🙂
[7]: Spis nez spasitelsky komplex bych to nazvala spasytelskym syndromem 😀 😀 😀 Nicmene s e-zinama nevim, jak dlouho pro ne pises, jakou mas smlouvu a tak…mozna te zatim jenom nepustili k "vetsim vecem". Ale i v e-zinech se to nechutnymi PR clanky jenom hemzi, nicmene nevim, kdo je pise, jestli je to primo otistena PR zprava nebo zpracovana ve clanek…ale pokud tuhle zkusenost nemas, muzes byt rada. Protoze ja sem sla pred nekolika lety studovat zurnalistiku s tim, jak ze me bude husta novinarka a kdesi cosi a behem prvnich dvou let sem prisla o iluze a mlatila se do hlavy, proc jsem na tu skolu vubec lezla. Kdyby vedle me mozna tenkrat stal nekdo se spasitelskym komplexem – jak ty rikas (podle meho se spasitelskym syndromem 😀 vyznamove to vsak muzeme povazovat za shodne pojmy) a upozornil me na to, jak to ve skutecnosti je, mozna bych z toho posleze nebyla tak sokovana. Takze oslim mustkem jsem se dostala k tomu, proc tady rada nekterych anonymu autorce blogu pise sve nazory a nejsou v nich poprdeni jako vetsina ostatnich. Snazi se ji pomoci, aby az bude padat zpet na zem, nespadla moc bolestive z moc velke vysky. Vsichni si stavime vzdusne zamky, problem ale nastava, kdyz se v nich pokousime zit…proto nemam nic proti tomu, kdyz si tady autorka maluje skvelou nezavislou budoucnost, ale neda mi to, abych ji nerekla, ze takto to proste nemuze fungovat…myslim, ze Mir a Jindra celkem pekne explicitne popsali proc a ja nemhohu jinak, nez s nimi souhlasit.
Lúmennko, jakpak se ti líbilo v Nedvědici? 🙂
Doporučuji web http://www.mp3stahuj.cz je tam plno mp3 zdarma ke stažení, videa, obrázky, hlášky a další. Super web:)
Čajka fungovala a vydělávala a světe div se, žádnej hajzl, co by pil a kouřil víc, než by pak zaplatil, tam ani jednou nepřišel. Inu, co vyzařuješ, to se ti vrací:) To samé s kartami – kdybych měla větší klientelu než dva tři lidi za měsíc, tak bych z toho mohla bez problémů žít, to je jen otázka času a vhodně cílené reklamy. A on i ten baráček nevyjde na víc, než na půl milionu, což se dá splatit max do deseti let.
Všechno jde, když se chce:) A lidem, co mi budou tvrdit, že dobrovolné příspěvky jsou nereálné, se můžu dnes už akorát smát. Protože pravda je taková, že to funguje. Ale člověk musí chtít a hlavně věřit.
Nemyslím si, že mi něco spadne do klína, ale věřím, že si ke svým snům cestu najdu:)
(btw. pro noviny jsem psala, vím jak to tam chodí a není to až tak zlé, jak píšeš;))
Musím ti Lumennko bohužel oponovat v tom, že čajovna za dobrovolné příspěvky funguje, abych pravdu řekla, jak kdy a jak komu. Protože když si vemeš, že se muselo nakoupit veškeré zařízení jako: polštáře, rychlovarná konvice,hrnky, deky, a spousta dalších věcí, do kterých ty jsi pokud já vím neinvestovala ani fň a o času stráveným na uklízení, zařizování, shánění a upravování nábytku ani nemluvě (mimochodem na tom jsi taky nedělala ani minutu)..jako já například jsem do toho víc dala jak dostala. A jak jsi psala že tam nikdy nepřišel člověk, co by zaplatil míň co vypil a vykouřil je blbost. Občas se stalo že jsme měli s Horsetem dohromady 30 kč a čajů a voďár se tam vypilo a vykouřilo za mnohem víc peněz. To že tys tam párkrát byla, skoro nic jsi neinvestovala a vyplatilo se ti to, to je věc jiná. Každopádně já ze svých zkušeností už bych do toho nikdy víckrát nešla. Pokud ty na to máš ještě po dvou neúspěšných pokusech odvahu, tak klobouk dolů.
[16]: Diky za nazor, uz jsem se bala, ze ziju v nejakym jinym casoprostoru… 😉
[15]: a [16]: ???
[16]: ale no tak, o čajovně už se toho tady mezi náma napsalo víc než dosti a jistě víš, z jakých důvodů jsem neměla tu čest (a že bych ji měla ráda a bez řečí) pomáhat při zařizování. Zeptej se mamuta, jak to vnímá, protože ten do toho investoval čas i peníze a vidí to stejně jako já. Ale vzhledem k tomu, že mám od Mamutexe zakázáno se na tohle téma s tebou a Horsetem bavit, aby zase nevznikaly zbytečné hádky jako před nějakou dobou, tak bych to nechala být a pořešila to někdy nad pivem a ne přes net, pokud máš pořád pocit, že nebylo řečeno vše, co býti mělo:)
řečeno mezi náma bylo vše, jen mě vždycky strašně vytočí, když tady na blogu o té čajče píšeš. pak to vypadá že Lúmennka měla svou čajovnu která strašně vynášela a byla zrušená jen kvůli zlým sousedům kteří byli proti ní. Myslím že můžem být rádi že nás vod tama vyhodili, protože už chci vidět jak bys tam celý léto seděla zavřená v garáži a nejezdila přes týden na žádný akce a z hostů by tam přišli dva lidi jestli moc. nebo by nefungovala a platil by se stále nájem, to by byla výdělečná činnost jak hrom.A ktomu jak píšeš že bys se zařízením a nakoupením věcí moc ráda pomohla, ale nešlo to, ok, beru. A proč si teda nepomáhala s vyklízením? To už jsi myslím byla v pohodě a taky to k tomu patří, ale museli to taky dělat všechno Horset s Mamutem. Pokud to tak nebylo, tak se omlouvám.
Moc dobře víš, že když se potkáme tak se na tohle téma s tebou už bavit nechci. Taky nepíšu s úmyslem tady na tebe házet špínu, tak na mě za to nebuď naštvaná. Ale když jsem si přečetla něco o čajovně tak sem se neudržela a musela reagovat.Jestli ti vadí, když tady napíšu svůj názor aby ostatní viděli trošku jak to v reálu bylo tak sorry, asi mi nezbývá nic jiného než si nečíst tvoje příspěvky.
[20]: no já nevím, ale mě i Mamutovi tam chodila kupa lidí a krom asi jednoho nebo dvou dní jsme tam spíš nestíhali, jak bylo narváno a domů jsme odnášeli peněz víc, než by nás napadlo, že v čajovně vyděláme. Je fakt, že nad létem jsme s Mamutem přemýšleli, že lidi jsou pryč a muselo by se to nějak pořešit, ale jinak jsem ani já ani Mamut neskákali do stropu, když nás vykopli. A pokud čteš, že čajovna byla moje, tak asi neumíš správně číst, protože všude zmiňuju, že jsme ji vedli s kamarády a pokud ne, pak je to pro zjednodušené podání informace a ne proto, že se chcu chlubit tím, že bych to celý udělala sama. S těma tvejma kecama už mi fakt lezeš na nervy, protože házet špínu, to jo, ale když ses s vervou pustila do čajovny a pak jsi od ní dala ruce pryč, to ti Lúmenn, která tě zaskočila byla dobrá že? A kdo že nepomáhal s vyklízením??? Že tě huba nebolí, Evi. Svoje věci a některý další Mamutovy jsme odnášeli pár dní před tím, než nám to tam skončilo a na vyklízení těžkýho bordelu mi Mamut řekl, ať tam nechodím, že bych se jim tam stejně motala, bo nic pořádně neuzvednu. A s tím jestli jsem byla v pohodě nebo ne nákup věcí a zařizování nijak nesouvisel, souvisel s tím, že pan Horset s paní Evou prohlásili, že Lúmenn je piča, která s nima žádnou čajovnu dělat nebude a já se tam nemohla ani ukázat, abyste nespustili ty vaše pomlouvačný řeči. Inu, máš pravdu – já čajovnu nedělala s kamarádama, ale s váma dvěma a mým přítelem. A to je bohužel setsakra rozdíl.
Pro zachování alespoň relativní úrovně diskuze byla tato debata uzavřena. Díky za pochopení.